SKRBLOG

7 neprofláklých měst, kam lze levně letět v roce 2019

Pátek, 05. duben 2019, Michal Pavelka

V loňském roce byl poměrně úspěšný článek o neokoukaných městech, do kterých se dá za rozumné peníze vyrazit ze střední Evropy.

I v letošním roce jsme projeli vyhledávače levných letenek a vybrali sedm destinací, o kterých možná ani nevíte, že existují, a přitom letecké společnosti do nich letenky nabízejí za méně než tisíc korun.

Máme pro vás tři rychlé tipy, jak cestovat nejlevněji:

  • Ceny letenek se rychle mění
    Úplně nejlevnější jsou letenky jen na pár termínů a pro pár míst v letadle. Kdo může letět kdykoliv, vyhrává. O nákupu letenek dlouze nepřemýšlejte a kupujte je na webu aerolinky. Zdražit mohou ve vteřině.
  • Sleva 725 Kč na Airbnb
    Registrujte se přes náš odkaz a získáte slevu 725 Kč na váš první pobyt přes Airbnb.
  • V hlavní sezóně jsou vyšší ceny
    Obecně platí, že v letních měsících je hlavní turistická sezóna a ceny ubytování nebo letenek jsou vyšší. Doporučujeme cestovat ve skupině 2-4 lidí a podělit se o náklady.

Nejlevnější destinace 2019

Do všech měst můžete letět buď z Prahy, nebo z příhraničních letišť v okolních zemích.

  1. Olbia
  2. Bergen
  3. Eindhoven
  4. Banja Luka
  5. Toulouse
  6. Santander
  7. Vilnius
Olbia

1 Olbia

Tak schválně, přihlaste se vy, kdo víte, kde leží Olbia.

Ano, je to sever Sardinie. Za přesně tisícovku jsou nejlevnější lety, které do tohoto města vypravuje easy Jet z Berlína. Létá se například v úterý a čtvrtek v šest večer či v pondělí kolem poledne tam. Zpět pak třeba v sobotu či úterý před devátou večerní nebo ve čtvrtek před čtvrtou odpolední. Nabídek je dosti, i při krkolomnějších kombinacích jsme se nedostávali na ceny vyšší než tři tisíce. Samozřejmě myšleno bez odbavených zavazadel apod.

Za ty peníze se snad na Sardinii vyplatí zaletět jen kvůli atmosféře, obzvlášť o víkendu. Dát si kávu a víno v uličkách, do kterých večer nesmí zajíždět auta. Druhý den se rozvalit na písčitých plážích nebo vyrazit na historické památky, které stejně jako na mnoha jiných středomořských ostrovech spadají do různých historických období.

Vynechat byste neměli zejména románský kostel San Simplicio, který vznikl už ve 12. století. Mladší kostel svatého Pavla je ze 17. století, stejně jako pozůstatky městských hradeb. Pro milovníky muzeí doporučujeme to v přístavu, které mimo jiné vystavuje artefakty objevené na dně moře. Uvidíte například to, co dokázali provádět Vandalové už v pátém století.

Pro biology v nás je snem výlet lodí na ostrovy La Maddalena, Santo Stefano, Spargi a Caprera, které jsou součástí národního parku. Mimochodem na ostrově Caprera stojí Garibaldiho dům. Pokud vás nejlepší pláže Sardinie, Garibaldi a přírodní památky skutečně lákají, svezte se hromadnou dopravou do města Palau. Odtud jezdí na La Maddalenu pravidelně trajekt.

Mezi ostrovy La Maddalena a Caprera je most. Přímo u trajektu se dají půjčit kola, což se nám zdá jako nejvýhodnější způsob, jak tyto ostrovy procestovat.

Informace o dopravě z letiště i po městě můžete čerpat ze serveru zdejšího dopravce.

Přímo v Olbii je v nabídce několik set ubytování. Mimo sezónu se dají dvoulůžkové pokoje bez koupelny pronajmout už za tisícovku, ty s koupelnou zhruba za 1 400 Kč. V sezóně to není úplně skrblická destinace.

Bergen | © Dreamstime

2 Bergen

Norsko není destinace, kde by měl skrblík nějaký moc příjemný pocit, ale pokud si tento skandinávský stát přece jen chcete užít v nějaké instantní podobě, pak vám doporučujeme vybrat si právě Bergen.

Jedno z přízvisek, které mu turistické kanceláře připisují, je brána fjordů. Přímo v něm i jeho okolí přičichnete k té nádheře, kvůli které řada českých turistů podstupujeme několikadenní cestu autobusy, skromné spaní v ubytovnách, prohibici či obědy v podobě paštiky na chlebu. A jako bonus poslouží desítky barevných kupeckých domů z 18. století, které jsou zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO.

Vůbec nejlevněji létá do této destinace Wizz Air z Vídně. Ty nejlevnější letenky se dají sehnat už pod tisícikorunu. Na druhém místě je Berlín se společností Norwegian, ale to jsme již na více než dvojnásobku ceny oproti Vídni. Pokud byste chtěli letět pohodlně z Prahy, musíte počítat s přestupem například v Kodani nebo Londýně. Ale v současnosti jsou nejlevnější kombinace letů za více než tři tisíce.

Že Norsko není levnou zemí, zjistíte hned po příletu, když budete řešit, jestli nebyla letenka nakonec levnější než autobus do centra. Klasicky shuttle stojí 115 korun (norských), trochu ušetříte, když si koupíte rovnou i zpáteční jízdenku. Levnější je jet tramvají za 38 norských korun. Pokud se chystáte jezdit více, pak se vám vyplatí celodenní jízdenka za norskou stovku. Pro pořádek – norská koruna je asi tři naše. Ale byli jsme tam i v době, kdy byl kurz jedna ku pěti. To byl teprve fičák.

Po samotném Bergenu se dá chodit pěšky. Je sice větší než jakékoliv město v Česku, protože lidi tu necpou do paneláků, ale do lesů a do kopců je odevšud blízko. Záleží spíše na tom, kde si seženete nocleh.

Jestli chcete žít i v Bergenu jako skrblíci, pak musíte jít do hostelu. Postel na čtrnáctilůžkovém pokoji se dá sehnat i pod pět českých stovek. Pokud si v Bergenu chcete udržet svůj standard, počítejte s cenou nad dva tisíce za noc pro dva. Například hotelový pokoj naproti čtvrti Bryggen vyšel i na více než pět tisíc, při běžném standardu tří hvězdiček.

S jídlem v restauraci nepočítejte. Šest stovek za večeři byste nechtěli dát ani v českých korunách a my píšeme o norských. Ve fastfoodech, kterých moc není, jste asi na polovině. Nejlevněji vychází McDonald a v Bergenu jsou hned dva. V něm se najíte tak od norských devadesáti korun.

Ceny běžných potravin jsou oproti Česku dvojnásobné. Pokud jste kuřáci, nezapomeňte se předzásobit, marlborky vycházely na 320 našich korun.

Eindhoven Amoklv | Dreamstime.com - Panorama Of Eindhoven City Center. Netherlands Photo

3 Eindhoven

Eindhoven nám tak dlouho vyskakoval mezi levnými letenkami, až jsme se ho rozhodli zařadit do našeho jarního výběru a zjistit, jestli se tam dělá něco jiného, než hraje fotbal.

Při výzkumu nás překvapilo, že ještě před sto lety šlo o vesnici s necelými sedmi tisícovkami obyvatel. V současnosti se blíží ke čtvrt milionu. Zjednodušeně řečeno, roli sehrály dva faktory. Za prvé růst globálního elektronického giganta Philips a za druhé migrace a to zejména z Turecka a Maroka. Už kvůli tomu se vyplatí do Eindhovenu za těch pár stovek zaletět, abychom se přesvědčili, jak se žije ve městě, kde třetinu obyvatel netvoří Holanďané. A je jedno, jste-li veřejností považováni za vítače nebo xenofoby.

Fanoušci diskoték a kaváren by neměli vynechat ulici Stratumseind, v níž je řada historických budov, které dříve sloužily jinému účelu – holičství, soud, řeznictví, koželužna… dnes kavárna, balkánská restaurace, kavárna. Prostě zábavní ulice.

Eindhoven by vůbec měli navštívit ti, kteří milují architekturu minulého století a konce století devatenáctého. Obrovský rozmach během Průmyslové revoluce a pády těch různých Černých pátků. A taky, jak si s realitou poradili architekti současnosti. Vždyť v Eindhovenu je skoro 150 památkově chráněných budov. Přes svou průmyslovost je Eindhoven nejzelenějším z velkých nizozemských měst. Nabízí se parky projezdit na kole, na tradičním nizozemském dopravním prostředku. Jen jsme doufali, že v nich bude více keší.

Do Eindhovenu létá z Prahy Ryanair za ceny, kvůli kterým nemá smysl řešit jiná letiště v okolí. Pokud teda nebydlíte blíže například letišti ve Vratislavi. Z ní létá Wizz Air a ten má ceny ještě lepší, byť jen o pár stovek. Samozřejmě záleží na termínu. Například z Prahy jsou nejlevnější lety ve středu v 7:50, s návratem další týden v pondělí nebo středu. Pokud byste si chtěli udělat klasický prodloužený víkend s tím, že v pátek byste jen zapařili, v sobotu se proměnili ve spořádané turisty a v neděli zase letěli domů, museli byste sáhnout hlouběji do kapsy.

V dubnu takový výlet vyšel na 2 590 korun a to se ještě muselo při cestě zpět přestupovat ve skotském Edinburghu. Z Prahy ale v pohodových sedm večer, z Eindhovenu v neděli před jedenáctou, zpět v Praze v půl šesté večer.

Z letiště v Eindhovenu jezdí linka místní dopravy s číslem 401. Pro někoho může být zajímavé, že shuttle bus Terravision vozí cestovatele z tohoto malého letiště i do Amsterdamu nebo Utrechtu. Jen to není levná záležitost. Třeba do Amsterodamu stojí jednosměrná jízdenka 22,50 euro. Pokud uvažujete o stejné trase zpět, kupte si rovnou jízdenku zpáteční. Je to levnější.

Banja Luka

4 Banja Luka

Milujeme Balkán, tak jsme z něj museli aspoň jedno město zařadit i tentokrát. Do bosensko-hercegovské, ale spíše srbské Banja Luky létá Ryanair z Berlína. I třídenní zpáteční letenka se dá pořídit za ceny pod tisíc korun. Z Berlína v neděli před sedmou hodinou večer, před půl devátou jste v Banja Luce. Zpět ve středu před šestou, v půl osmé jste v Berlíně. Ve čtvrtek se ještě můžete symbolicky zapojit do výrobního procesu.

Banja Luka je správní středisko Republiky srbské v Bosně a Hercegovině a může nám zejména posloužit k tomu, abychom se trochu zorientovali v situaci v tomto pseudostátě.

Moc památek ve městě nečekejme. Ale my jsme sem jeli kvůli paradoxům Balkánu, takže nás čeká například pravoslavná katedrála, která momentálně vzkvétá, zatímco zdejších více než deset mešit chátrá (pokud nebyly během nedávné války úplně zničeny). I díky penězům ze zahraničí se postupně rekonstruuje mešita Ferhadija, která je na seznamu UNESCO. Za války byla i ona srovnána se zemí.

Hlavně se místních po pár pivech neptejte, co si o tom myslí. Českou ironii tady nechápou.

Milovníkům kostelů a moderní architektury doporučujeme katolickou katedrálu Sv. Bonaventury stojící kousek za fotbalovým stadionem. Aby byl mix kompletní, tak velice zajímavý je pravoslavný ukrajinský kostel (v Srpské ulici, také kousek za stadionem). Cítíte ten mix, tu spletitost národů a náboženství. Nepotřebujete eifelovku, abyste se dočkali dokonalého turistického zážitku.

A to není konec. Slušný bizárek je Muzeum Srpské republiky (všimněte si, že Srpská republika se oficiálně píše s písmenem p). Najdete ho, když půjdete od stadionu dále k řece Vrbas. Jak je na Balkáně zvykem, už před muzeem vás vítají tanky. I v muzeu se zastavil čas. Ale nekřivděme mu zcela – našinec se může dozvědět mnohé o historii Srbů v Bosně, včetně hrdinského boje za Druhé světové války. To vše za tři bosenské marky (40 našich korun).

Letiště v Banja Luce je stále ještě tak trochu vojenské a místní hospodáři k němu zapomněli zavést hromadnou dopravu. Odkázáni jsme tam na taxíky, což není ani na Balkáně levná záležitost. A jelikož do centra je to skoro třicet kilometrů, chtějí místní závodníci většinou dvacet pět euro. Vůbec je netrápí to, že nemáte marky. Zkoušeli jsme Uber, ale asi sem ještě nedorazil.

Minimálně jednu cestu tak budete muset absolvovat se skřípěním zubů. Při cestě zpět už vám pomůže ubytovatel, ale i tak počítejte spíše s dvaceti eury než deseti.

Ušetříte na ubytování. Skoro padesátimetrový apartmán naproti mešitě s koupelnou, konvicí, milým a ochotným personálem za 580 korun.

Doporučit můžeme výlety podél řeky Vrbas, zejména na jih, anebo na vyhlídku Banj Brdo po Banjalucké transverzále. Výlet na pět až šest hodin s celkovým převýšením skoro sedm set metrů.
Ceny v Bosně jsou asi na sedmdesáti pěti procentech našich, takže i v relativně lepší restauraci se najíte za podobné ceny jako u nás. Na své si přijdou zejména milovníci grilovaného masa. Uzeniny, čevabčiči, jehněčí. Ale i lilek, paprika, neskutečná rajčata.

Na stojáka se najíte do stovky, v lepší restauraci spíše za dvě. Místní pivo je solidní chuťově i cenově (dvacet až třicet korun). Mléko v obchodě za příjemných patnáct korun, stejně tak balkánský chléb. Láhev vína za stovku, marlborka za sedmdesát.

PS: Ano. Víme, že na fotce je bosenský Mostar. Banja Luka je tak neprofláklá, že jsme nenašli jedinou fotku města, kterou bychom mohli použít.

Toulouse

5 Toulouse

Motivací k zařazení Toulouse do našeho výběru byly knihy francouzského spisovatele Bernarda Miniera, zejména jeho detektivní série s komisařem Martinem Servazem. První román ze série – Mráz – byl dokonce zfilmován, byť mizerně. Řada zápletek se odehrává právě v Toulouse a jeho okolí. Dokonce i zdejší vesmírné středisko se stalo kulisami několika trestných činů. Ale to už bychom mohli prozradit zápletku. Určitě doporučujeme zařadit si tuto četbu na seznam povinné literatury před odletem.

Pokud byste chtěli do Toulouse letět z Prahy, pak je nejlevnější způsob vypravit se s Ryanairem brzy ráno do Bruselu a pak se stejnou společností až na jih Francie. Ale nejlevnější zpáteční letenky jsou většinou na týden. O něco dražší, ale bez přestupu, s odletem v pátek a s příletem v pondělí, to vychází se společností Volotea. Momentálně jsou tyto přímé lety za 1 400-3 000 korun. Hodně záleží na termínu i období roku. Ty nejlevnější jsou spíše na podzim.

Na ještě nižší ceny se dostanete, pokud byste letěli Ryanairem z Berlína. Tam jsou momentálně zpáteční letenky v poměrně solidních termínech i za ceny nižší než tisíc korun.

Na své si přijdou milovníci historie, architektury i techniky. Začít můžete například u Capitolu – zdejší radnice na Kapitolském náměstí. I tato neoklasicistní budova dává na odiv, proč se Toulouse říká růžové město. Prohlídnout se dá i interiér, v němž jsou muzea a galerie. O kousek dále je dominikánský kostel ze třináctého století Couvent des Jacobins. V Chapelle St-Antonin je hrob svatého Tomáše Akvinského. Románský kostel svatého Saturnina je zasvěcen biskupovi, který byl zabit rozzuřeným býkem.

Milovníci techniky nesmí minout Aeroscopii – muzeum letectví. Vždyť Toulouse je sídlem výrobce Airbusů. Zejména děti a milovníky přírody potěší nápaditost přírodovědných exponátů v Muséum de Toulouse. Kosmonautice je zase věnováno Cité de l’Espace. Vše stojí dost peněz, ale myslíme si, že podobné věci nikde jinde v Evropě neuvidíte.

A to stále není všechno. Mezi památky UNESCO je zapsaný Canal du Midi, který spojuje Atlantický oceán se Středozemním mořem. Věděli jste vůbec, že něco takového existovalo? Pro nás se stalo Toulouse jednoznačným tipem letošního jara. A teď, jak se dostat z letiště a kde se ubytovat.

Nejjednodušší je jet klasickým shuttlem, který zastavuje u dvou zastávek metra a u vlakového nádraží. Cena je osm euro. Daleko levnější je tramvaj Line T2. S ní stojí jízda 1,70. Případně se dají rovnou koupit i nějaké jízdenky časové či množstevní. Třídenní vyjde na 12,20, deseti jízdní na 13,70. Přestože turistické pasy moc nepropagujeme, v Toulouse uděláme výjimku. Jsou jednodenní i vícedenní, platí v dopravě a umožňují vstup do některých doporučených pamětihodností, v některých je jen sleva. Však si to prostudujte a zvažte.

Pokud chcete být v Toulouse blízko všemu, musíte si připlatit. My hledali hotel poblíž vlakového nádraží, cena kolem 1500 korun za noc a dva lidi. V případě Toulouse jsme se na daleko lepší ceny dostali s využitím služby Airbnb. Apartmán(ek) kousek od botanické zahrady vyšel na tři noci se všemi poplatky na 3 tisíce korun. Metro i tramvajové zastávky hned před domem.

Santander

6 Santander

Už jste byli v Barceloně, Madridu, Malaze a rádi byste se do Španělska nějak neotřele znovu vrátili?

Pak se vám možná bude líbit nabídka Ryanairu, který do tohoto nádherného letoviska léta z Berlína. V době, když jsme tento text začínali psát, byly letenky na jarní termíny pod tisíc korun za zpáteční letenku. Nyní jsou trochu vyšší, ale i tak se většinou drží na příjemných 1000 až 2000 korunách. Letí se bez přestupů například v úterý ve čtyři hodiny odpoledne, před sedmou jste v Santanderu, zpět třeba v sobotu večer, v Berlíně jste v deset.

Pokud byste chtěli letět přímo z Prahy, musíte si připlatit a přestupovat například v Bruselu. Čeká vás ale dlouhé čekání, které se však dá zpříjemnit rychlou návštěvou jednoho z center Evropské unie. Příjemnější ceny jsou prozatím pro podzimní termíny.

Nabízí se buď možnost předválet a předopálit se před letní sezónou nebo těsně po ní. Pláže v Santanderu jsou totiž tím nejvyhlášenějším, co v něm najdete. Využívají je především místním, takže se nebudete cítit tak stísněně jako třeba na Costa Bravo.

Pláží je celkem třináct a ta nejvyhlášenější se jmenuje El Sardinero. Musíte si však uvědomit, že jste poměrně dost na severu a celý region je hodně hornatý. Místo válečky vás taky může čekat jen relax na procházkách. Výhodou je, že jako suchozemce nás ohromí i moře samotné, dlouhé promenády, dvoutisícové hory v pozadí, ruch přístavu atp.

S památkami na tom Santander není úplně nejlépe. Vinu za to nese především velký požár, který zpustošil centrum v roce 1941. Z gotické katedrály je tak přístupná jen Kristova krypta, nad níž stojí současná hlavní katedrála.

Nejúžasnějším místem je mys, na kterém stojí královský palác Palacio de la Magdalena, na který místní uspořádali sbírku svému oblíbenému panovníkovi těsně před První světovou válkou. Vstupné jsou symbolická tři eura, ale skrblíkovi stačí i pohled zvenčí, plus výhledy do přístavu, na celý záliv nebo na ostrůvek s majákem. Na poloostrově je i malá zoologická. Na nábřeží cestou do centra je Mořské muzeum s obrovským akváriem. Základní vstupné činí osm euro.

Top památkou v blízkém okolí je jeskyně Altamira. Ale dobře si rozmyslete, jestli ji chcete navštívit. Muzeum, které se nachází nedaleko obce Santillana del Mar, vás ve skutečnosti do pravé jeskyně proslavené malbami pravěkých lovců vůbec nepustí. Místo toho byla vytvořena falešná jeskyně, která poměrně věrně tu slavnou napodobuje. Za 3 eura si užijete výstavu i promítání filmu. Do pravé jeskyně se dostane týdně jen pět lidí. Ze Santanderu jede do Santillana autobus. Pak vás ještě čeká půlhodinová procházka. Více o této památce UNESCO, včetně dnů, kdy je vstup zdarma či jak se dostat do skupiny šťastných si přečtěte na stránkách muzea.

Letiště v Santanderu je malé a snadno se z něj za necelá tři eura dostanete do centra města. Společnost Alza navíc jezdí ze Santanderu i do dalších zajímavých destinací – například do Bilbaa stála jízdenka 6,78 eura, jízda trvala hodinu a dvacet minut.

Ceny dvou lůžek v hostelu začínají na osmi stovkách, v hotelu se společnou koupelnou na devíti, klasika s koupelnou byla za 1300 korun. Vše mimo sezónu. Velmi zajímavé ubytování se dá sehnat přes Airbnb. Studio u moře, automatický vrátný, vlastní koupelna, balkon, na pláž pět minut. Od pátku do pondělí za dva lidi se všemi poplatky 5 100. Opět ale mimo sezónu.

Vilnius | © Dreamstime

7 Vilnius

Ani letos nechceme vynechat Pobaltí. Svérázný region, v němž se mísí vliv nedobrovolného vazalství k Sovětskému svazu a touha co nejvíce patřit k Evropské unii. Když jsme Litvu navštívili poprvé, ještě převažoval Sovětský svaz, nyní v létě jsme nabyli dojmu, že do Unie patří více než Česko.

Tenkrát poprvé jsme Vilnius zcela vynechali a zamířili hned po dálnici k moři, ale na podruhé jsme si už hlavní město nejbližší pobaltské republiky nenechali ujít. Několikrát jsme ho navštívili autobusem, během něhož nás čekalo celodenní trmácení se po polských dálnicích. Polské dálnice na rozdíl od našich už nejsou, co bejvalo, ale i tak se dá do Vilniusu snadno dostat pohodlněji letadlem. Bohužel jen z Berlína, odkud tam létá Ryanair za ceny mezi jedním a dvěma tisíci (myšlena zpáteční letenka). Letadlo odlétá například po šesté hodině ranní v sobotu, před půl desátou jste ve Vilniusu. Zpět třeba v úterý ve čtyři, v Berlíně jste po půl páté. Pozor, Vilnius je proti Berlínu o hodinu napřed.

Jihomoravany by ještě mohly zaujmout nabídky letů z Vídně s expandující společností Laudamotion, ale ceny jsou v současnosti asi o tisícovku vyšší. Z jiných okolních destinací se letět nevyplatí. Pokud vás láká let z Prahy, většinou vás čeká složité přestupování. Nejrychleji to vychází přes Londýn, ale na Stanstedu nemáte na přestup ani dvě hodiny. Cenově se dostanete na více než tři tisíce, spíše čtyři.

Letiště leží kousek za městem a do centra se z něj dostanete několika linkami autobusů (ideální 3G). Lístek si koupíte za jedno euro přímo u řidiče. Možná vás potěší, že městský dopravní podnik má i českou jazykovou mutaci, aspoň v případě mapy. Problém je, že stanice se jmenují litevsky a litevština je pro našince ještě méně srozumitelná než maďarština. Dobrá – napoprvé vám poradíme. Zastávka u letiště se jmenuje Oro uostas.

Mimochodem Čechy mají v Litvě rádi, myslí si, že nenávidíme Rusy stejně jako oni. Ale pravda to není, oni je nenávidí mnohem více. Přihodit bychom mohli několik ne právě hezkých historek. Myslete na to, až se rozhodnete s Litevci popíjet nebo promluvíte rusky v neznámé společnosti. Naštěstí Litevci se rychle učí anglicky.

Na procházky po centru Vilniusu si nepotřebujete kupovat žádnou jízdenku, vše se dá zvládat pěšky. První vaše cesta by měla zamířit k už zrekonstruované Gediminasově věži, ze které se nejlépe zorientujete. A už víte, že byste měli zamířit do Starého města, nejbaroknější části celého Pobaltí. Pokud jste už byli v Rize a Tallinnu, budete překvapeni, jak hodně jiná města to jsou. Vilnius jako jediný z nich není u moře, ale zase má svou řeku Neris. Zajímavostí je recesistická republika Užupis za potokem Vilnis. Původně to měl být tahák na turisty, ale dnes jde spíše o pár hezky udržovaných domů s občasnými galeriemi a fotogenickými pravidly republiky.

V okolí Vilniusu byste neměli vynechat hrad Trakai, kam se dá dojet za několik minut vlakem. Z Vilniusu se dá jednoduše cestovat i do vzdálenějších míst třeba do druhého největšího města Kaunas nebo k asi nejvýznamnější památce Litvy – Hoře křížů u města Šiauliai. Použít můžete jednoduchý autobusový vyhledávač, který má i anglickou mutaci.

My přespávali ve větší skupině v hostelu v západní části města, hned za vstupem do centra. I se snídaní jsme platili 480 korun za jednoho. Standardní hotelový pokoj vyjde na 1000 – 1200 korun za noc pro dva. Velmi krásné byty se dají půjčit přes službu Airbnb. Noc pro dva v soukromí se dá pořídit od šesti českých stovek.

Komentáře