SKRBLOG

Průvodce po Faru: 8 věcí, které musíte vědět před odletem

Pátek, 29. březen 2019, Michal Pavelka

Faro, takřka nejjižnější oblast pevninského Portugalska. Dříve tam letenky stály kolem šesti tisíc a ještě se muselo složitě přesedat. Jako v případě jiných destinací, i v případě této se situace v posledních letech dramaticky změnila.

Průvodce po Faru | © Pixabay

1Letecky do Fara z Prahy

Přestupovat při cestě z Prahy se musí i v současnosti, když nepočítáme několik prázdninových letů. Náš výlet je však opět plánovaný jako krátkodobý, sloužící k poznání destinace. Letní dovolená v této destinaci není zcela pro skrblíky, byť je Portugalsko relativně levné.

Nejlevnější letenky na Faro se dají v současnosti (z Prahy) sehnat za cenu lehce pod dva tisíce. Reálnější je cena kolem 2 500 Kč. My letěli takto: v sobotu tam, ve středu zpět a zaplatili jsme za zpáteční let 2 200 Kč. Tam i zpět jsme přestupovali v Londýně. Nevýhodou bylo dlouhé čekání při přestupu a relativně pozdní přílet, v obou případech kolem desáté hodiny.

Z Prahy jsme letěli v půl jedenácté, z Fara v deset. Odlety teda byly v příjemném čase a nemuseli jsme se nervovat, že máme na přestup času málo. Podobně se dá cestovat po celý rok.

2Letecky do Fara z Berlína

Zvažovali jsme cestu i z jiného z okolních letišť. Bezkonkurenční je z tohoto pohledu Berlín, jak kvůli cenám, tak kvůli časům. Ceny letenek jsou přesně o tisícovku levnější, lety jsou přímé. Z Berlína trvá let něco málo minut přes tři a půl hodiny. My však potřebovali let na přesné dny, takže jsme letěli relativně složitě. Pokud bychom nebyli takto vázaní, rozhodně bychom Berlín zvažovali. I když ve výsledku, připočteme-li cestu do a z Berlína, to nakonec časově a finančně velký rozdíl nebude.

Přímé lety jsou vypravovány i z Vratislavi, což se vyplatí zejména těm, co žijí blízko polských hranic. Jsou ale výrazně dražší, než lety z Berlína, a trochu i oproti složitému cestování z Prahy. Lety trvají tři hodiny a tři čtvrtě.

Kvůli vzdálenosti nemá smysl, abyste zvažovali jiný způsob dopravy.

3Půjčení auta ve Faru

Po jedné z předchozích zkušeností jsme se během několika posledních výletů půjčování auta vyhýbali. A získali jsme jednu zkušenost – lepší vyhodit tisícovku za pojištění, než se celý výlet nervovat.

Zrovna v případě Fara jsme si řekli, že to auto aspoň na jeden den chce, takže jsme do toho zase šli. Půjčili jsme si nákupní tašku Toyota Aygo s manuální převodovkou od společnosti Visacar kousek od centra města Albufeira. Samotné půjčovné nás stálo 477 Kč, ale pojištění celého depozitu nás přišlo na necelých devět stovek. Tím, že jsme si nepůjčili auto přímo na letišti ve Faru, ušetřili jsme asi tři stovky.

I při zakoupení přes internet nám zablokovali prostředky na kreditní kartě (zdůrazňujeme kreditní, běžná debetní karta nikoho nezajímá).

I když si zaplatíte nejvyšší pojištění, které je možné, na některé věci se nevztahuje – například na krádež vašich věcí z auta, na čištění interiéru, na škodu způsobenou řízením pod vlivem alkoholu, záměnu paliva nebo jízdu mimo vozovku (tady by si měli dávat pozor zejména keškaři). Pokud musíte využít odtahovou službu, měli byste to konzultovat s autopůjčovnou.

Původně jsme plánovali vyjet si i do Španělska, ale půjčovna chtěla další poplatek ve výši padesáti euro, tak jsme tuto část programu vynechali.

Průvodce po Faru | © Pixabay

4Proč si ve Faru půjčit auto

Na samotné Faro vám stačí půl dne. V okolí se však nachází několik míst, kam se dá těžko dopravit místní dopravou.

Nás lákal zejména Přírodní park jihozápadního Alenteja a Costa Vicentina. Mnozí o něm mluví jako o evropském ráji surfařů, ale potěší i milovníky neskutečných výhledů na Atlantik (ano po nejjižnějším bodu pevninského Portugalska navštívíte i nejzápadnější bod pevninské Evropy). Kde jinde uvidí biolog mořské vydry anebo čápy, kteří místo na komínech hnízdí přímo na skalách (my je však pohříchu neviděli, byli jsme tam moc brzy)?

Z Albufeiry až na konec Evropy je to přesně hodina jízda. Ohromení však bylo tak veliké, že jsme nechali auto na parkovišti celé tři hodiny. Chtěli jsme následně jet po silnici dále na sever napříč parkem až do města Aljezur, ale ukažte suchozemci moře, navíc v této luxusní podobě, a půjčení auta se ukáže zbytečným. Zbytek dne auto stálo ve vesnici Carrapateira a my se vydali na Rybářskou stezku. Asi desetikilometrový okruh s desítkami dalších a dalších vyhlídek, s takřka neposkvrněnou přírodou, samotou, ale také s neustálým větrem a s cedulemi upozorňujícími, abyste nelezli na skály, když je mokro.

Nedoporučujeme tento výlet lidem, kteří milují pěší výlety. Zdejší traily jsou těžce návykové a budete toužit se sem za každou cenu vrátit. Více informací najdete na stránkách Rota Vicentina.

5Ubytování ve Faru

Z důvodu pozdního příletu jsme zůstali jednu noc ve Faru a pak se do něj vrátili opět při cestě zpět. Využili jsme Booking a bydleli v jednoduchém pokoji se sdílenou koupelnou. V přepočtu na české koruny nás nocleh ve dvou vyšel na 740 korun.

Booking však v této destinaci nabízí i řadu možností v cenách mezi dvěma a třemi stovkami v hostelech, na sdílených pokojích, často pohlavně smíšených. Mimo sezónu evidentně nebyl problém a míst bylo dostatek. A je to dobrodružství, jednou spíte na dvanáctilůžkovém pokoji sami, jindy s pěti národnostmi. Záleží na vás, jestli dáte přednost dobrodružství nebo klidu.

Pro zbytek pobytu jsme se přesunuli do městečka Albufeira. Mimo sezónu zde byly neskutečné ceny, studia s výhledem na moře a s vlastní koupelnou byla k dispozici i za dvanáct stovek na jednu noc. Nás nakonec stál něco málo přes 1440. Pokoj měl jen třicet metrů, ale ve vybavení byla vana, TV i malá kuchyňka s mikrovlnkou, toustovačem a rychlovarnou konvicí. Výrazně jsme díky tomu ušetřili na jídle. Kdybychom nebyli skrblíci, připlatili bychom si ještě čtyři stovky a měli i balkón.

Samozřejmě jsme zkoušeli i službu Airbnb. Kvantitativně byla nabídka slušná, ale zdejší pronajímatelé většinou nebyli tak pružní a ceny během sezóny neměnili. Byt, který nám vyhovoval lokalitou, by nás vyšel na přesně dvojnásobek. I ta nejlevnější nabídka, byť sdíleného bytu, byla dražší než naše hotelové studio. Byt by se vyplatil až v situaci, kdyby vás cestovalo více. Ale třeba vedle našeho studia bylo jedno větší se čtyřmi postelemi a majitel za něj nechtěl o moc více než za to naše.

6Cestování po okolí Fara

Přímo z letiště se do centra nebo na pláže dostanete linkou číslo 16, která jezdí v denních časech zhruba jednou za půl hodiny (mrkněte na jízdní řád). Jízdenka z letiště stála 2,35 €, celodenní pak příjemných 5,30 €.

Mezi Farem a Albufeirou jsme se pohybovali vlakem. Cesta trvá 32 minut a stojí 3,35 eura. Vlak z Fara jede například v 7:11, 9:02, 10:23 atd. Občas jede i nějaký lepší vlak, ale je výrazně dražší. Řadu informací o vlakových trasách v Portugalsku, cenách lístků a také slevách (například v době naší cesty byly v akci jízdenky z Lisabonu do Porta za pět euro) naleznete na stránkách přepravní společnosti.

Zkoumali jsme i možnost dostat se do Španělska. Sice jsme cestu nakonec neuskutečnili, ale je to reálné autobusem se společností Alsa. Jen nejsou moc ideální časy odjezdů. Například v den, kdy jsme o cestě uvažovali, vyjížděl autobus buď už ve dvě ráno nebo až po desáté. Do Sevilly jel asi tři a půl hodiny. Jednosměrné jízdné stálo většinou kolem 13 euro, zpáteční 21. Stránky Alsy se vám určitě můžou hodit.

Stejně se vám může hodit místní vyhledávač autobusových spojů. Jen si připravte pevné nervy. Moc nefunguje a sám se zřejmě v desítkách místních společností zcela nevyzná. Vlak nám přišel jako jistota.

Průvodce po Faru | © Pixabay

7Raději mimo Faro

Jak už jsme psali výše, farské staré město vás neohromí. Neměli jsme štěstí ani na zdejší pláže. Daleko lepší bylo zvolit Albufeiru.

Pláže zde jsou z úplně jiné ligy, jen si neumíme dost dobře představit, jak to tu vypadá v létě. Mimo sezónu však bomba. Klasické útesy, možnosti vyjížděk (opět ten vítr), i v zimě otevřené kavárny a krámky. Staré město skutečně poznáte od toho “mladého” (to ve Faru úplně neplatí). Pokud budete hledat ubytování i koupání v lepší destinaci (ano, odvážlivci se koupali i v zimě, ale na nás bylo sedmnáct stupňů málo), pak hledejte například pláž Castelo Galé či některé okolní na západ od centra.

Kdybychom cestu plánovali znovu, ještě bychom zvažovali letovisko jménem Lagos s přístavem a několika plážemi mezi typickými vyžranými skálami. Dojedete do něj stejným vlakem jako do Albufeiry.

8Ceny v Portugalsku

Jak už vyplývá z cen ubytování a dopravy, není Portugalsko až tak drahé, jak se zdá z jeho západní polohy.

Najíst na ulici se dá za příjemných šest euro, v restauracích počítejte s dvojnásobkem. Místní pivo se dalo sehnat za naší padesátku, nejlevnější dovozové stálo euro padesát, v obchodě dokonce 85 centů. Láhev coly pod euro, litr mléka i pod půl eura. Čekali jsme levnější víno, ale tři eura necháte i v našem Lidlu.

Ne, do jižního Portugalska si nemusíte smažit řízky.

Komentáře