Přiznání k dani z příjmů fyzických osob 2024/2025: Průvodce, formulář, rady

Kolik je daň z příjmu

V České republice činí základní daňová sazba daně z příjmů fyzických osob 15 %, pro část příjmů nad 36násobek průměrné hrubé mzdy se uplatňuje zvýšená 23% sazba. Daň z příjmů právnických osob je 21 %.

Od roku 2021 je sice zrušena solidární daň, byla ale zavedena dvě daňová pásma. Za rok 2024 se odvádí vyšší 23% sazba daně z příjmu fyzických osob z daňového základu nad 1 582 812 Kč.

Kdo musí podávat daňové přiznání

Přiznání k dani z příjmu za rok 2024 musejí podat všichni ti, kdo splňují alespoň jednu z těchto podmínek:

Vaše roční příjmy přesáhnou 50 000 Kč

Daňové přiznání podáváte v případě, že vaše roční příjmy jsou vyšší než 50 000 Kč.

Předmětem daně z příjmů jsou příjmy z podnikání, ze zaměstnání, z pronájmu, podíly ze zisku nebo příležitostné příjmy, například z prodeje nemovitostí.

Podnikali jste jen několik měsíců v roce

Daňové přiznání za rok 2024 musí podat i OSVČ, které vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost třeba jen v prvních dvou měsících roku a následně byly až do konce roku 2024 zaměstnány.

Studenti, důchodci, maminky na mateřské

Nemáte příjmy ze zaměstnání, ale ročně si vyděláte více než 50 000 Kč? Pak jste povinni podat daňové přiznání.

Vykazujete daňovou ztrátu

Pokud jsou vaše výdaje vyšší než příjmy, vykazujete daňovou ztrátu. V takovém případě musíte daňové přiznání podat.

Máte více souběžných příjmů

Jestliže máte příjmy od více zaměstnavatelů a tyto příjmy nejsou daněny srážkovou daní, musíte podat daňové přiznání. Týká se to např. zaměstnanců, kteří mají hlavní pracovní poměr a zároveň si na dohodu o provedení práce vydělali víc než 10 000 Kč měsíčně.

Máte zaměstnání a současně podnikáte

Zaměstnanci, kteří při zaměstnání podnikají a mají z této činnosti příjem vyšší než 20 000 Kč ročně, přiznání podávají sami.

Kdo nemusí podávat daňové přiznání

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2024 nemusíte podávat v těchto případech:

Celý rok jste pracovali u jednoho zaměstnavatele

V takovém případě za vás přiznání vyřídí zaměstnavatel.

Postupně jste pracovali u několika zaměstnavatelů

Pracovali jste pro jednoho zaměstnavatele, ukončili pracovní poměr a začali pracovat pro dalšího? Přiznání podávat nemusíte, jestliže podepíšete Prohlášení k dani dle § 38k zákona č. 586/1992 Sb.

Neměli jste žádný příjem

Pokud jste v uplynulém roce neměli žádný příjem, daňové přiznání nepodáváte.

Měli jste příjem pouze od státu

Jestliže jste měli po celý rok příjmy výhradně ze sociálních dávek, podpory z nezaměstnanosti apod., přiznání k dani z příjmů nepodáváte.

Váš příjem již byl zdaněn

Daňové přiznání se nepodává ani na příjmy zdaněné konečnou srážkovou daní, např. z dohod o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele bez podepsaného prohlášení k dani nebo příjmy z autorských honorářů do 10 000 Kč měsíčně od jednoho plátce.

Měli jste pouze příležitostné příjmy

Daňové přiznání podávat nemusíte, pokud jste si díky příležitostné činnosti nevydělali více než 50 000 Kč. Za příležitostné příjmy se považují výdělky, které plynou z nárazových činností, nejsou pravidelné a neprobíhají systematicky. Jde například o prodej ovoce a zeleniny ze zahrádky nebo příležitostný pronájem movitých věcí.

Komu se vyplatí podat daňové přiznání, i když ho podávat nemusí

Daňové přiznání se vyplatí podat například v situaci, kdy zaměstnanec část roku pracoval a zbylé měsíce byl registrován na úřadu práce nebo v případě odchodu ženy na mateřskou dovolenou. Díky přiznání je možné dostat nazpět již zaplacené zálohy na daň.

Pokud se žena po ukončení mateřské či rodičovské dovolené se zaměstnavatelem dohodne na ukončení pracovního poměru a odstupném, může podáním daňového přiznání získat sraženou daň. Stejně se vyplatí podat přiznání i těm poplatníkům, kteří strávili část roku na nemocenské.

Do kdy podat daňové přiznání

Přiznání k dani z příjmů se za normálních okolností podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období:

• Daňové přiznání v papírové podobě (osobně nebo poštou) je třeba podat nejpozději do úterý 1. dubna 2025.
• V případě elektronického podání je lhůta prodloužena až do pátku 2. května 2025.
• Jestliže vám přiznání zpracovává a podává daňový poradce, případně máte-li nařízený audit, přiznání musíte podat do úterý 1. července 2025. Služby daňového poradce je nutné v zákonném termínu doložit potvrzenou plnou mocí.

Daň musíte uhradit společně s odevzdáním daňového přiznání. Lze ji zaplatit převodem z účtu, na pokladně finančního úřadu nebo poštovní složenkou.

• Jak zaplatit daň (+ přehled čísel bankovních účtů finančních úřadů)

Jaké dokumenty jsou potřeba pro vyplnění daňového přiznání

Obecně vzato jsou to třeba ty dokumenty, které stvrzují nárok na slevu na dani, popř. na odečitatelné položky. Jde mimo jiné o potvrzení o pobírání důchodu, potvrzení o platbách příspěvků účastníka penzijního připojištění nebo potvrzení plateb na životní pojištění.

U příjmů z podnikání nebo jiné samostatné činnosti je ještě potřeba

• Závěrka daňové evidence, pokud vedete daňovou evidenci.
• Účetní uzávěrka k 31. prosinci 2024, jestliže vedete účetnictví.
• Evidence o výši příjmů v případě, že uplatňujete výdajový paušál.

Jak vypočítat a vyplnit daňové přiznání

K výpočtu použijte daňovou kalkulačku, námi prověřenou najdete třeba zde:

• Kalkulačka daně z příjmů pro OSVČ
• Daňová kalkulačka 2025

Při vyplňování přiznání doporučujeme použít daňové přiznání z loňského roku. Jestliže se nic nezměnilo, budete mít jistotu, že hodnoty napíšete do správných kolonek a neuděláte chybu.

Daňové odpočty / Nezdanitelné části daně

Od základu daně za rok 2024 si můžete odečíst příspěvky na státem podporované produkty spoření na stáří v celkové výši až 48 000 Kč. Týká se to zejména penzijního připojištění, doplňkového penzijního spoření, životního pojištění a dlouhodobého investičního produktu (DIP).

Při splnění zákonných podmínek každá tisícikoruna daňového odpočtu představuje daňovou úsporu ve výši 150 korun, u lidí s vysokými zdanitelnými příjmy až 230 Kč.

Od základu daně si můžete odečíst také třeba finanční dary, darování krve, zaplacené úroky z hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření.

Přehled slev na dani

Slevy na dani se odečítají od vypočítané 15% daně. V daňovém přiznání za rok 2024 uplatní všichni daňoví poplatníci slevu na poplatníka ve výši 30 840 korun. Slevu v plném rozsahu uplatní i ti, kteří během roku 2024 pobírali nemocenskou nebo byli po část roku nezaměstnaní.

Získat daňový bonus (“dostat se do mínusu”) je možné pouze s daňovým zvýhodněním na vyživované dítě. Za celý kalendářní rok vzniká nárok na roční daňový bonus v případě, že rozhodné aktivní příjmy ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti dosahují alespoň šestinásobku minimální mzdy, za rok 2024 to je tedy 113 400 Kč (6× 18 900 Kč).

V rámci vládního konsolidačního balíčku došlo od ledna 2024 ke změnám v daňových slevách. V daňovém přiznání za rok 2024, které podáváte v roce 2025, se tak poprvé promítnou tyto změny:

• Zrušení slevy na studenta
• Zrušení školkovného (slevy za umístění dítěte)
• Změna podmínek u slevy na manžela/manželku: na daňovou slevu už je nárok jen během rodičovské (do 3 let věku dítěte), podmínka rozhodných ročních příjmů do 68 000 Kč zůstává

Formulář daňového přiznání vyplňte online

Daňový formulář je možné vyplnit na portálu Moje daně od Ministerstva financí. Po vyplnění jde uložit do formátu PDF nebo ho lze rovnou přes datovou schránku odeslat finančnímu úřadu.

Kdo má datovou schránku, je povinen vždy poslat daňové přiznání v elektronické podobě. To se týká např. všech OSVČ, neboť jim byla v průběhu ledna až března 2023 datová schránka zřízena povinně a nové OSVČ ji už automaticky dostávají se zahájením činnosti.

Ostatní mohou vyplněné daňové přiznání vytisknout, podepsat a doručit na finanční úřad (osobně, poštou) nejpozději do úterý 1. dubna 2025.

Výdajové paušály pro OSVČ

OSVČ si mohou vybrat, zda pro daňové účely budou:

• uplatňovat skutečné výdaje na podnikatelskou činnost a vést účetnictví, případně jednodušší daňovou evidenci.
• využívat stanovené výdajové paušály.

Výhodnost jednoho či druhého řešení se u každého liší, nicméně vždy je vhodné zvolit variantu s vyšším poměrem nákladů ku příjmům. V případě vedení klasického účetnictví je třeba brát v úvahu náročnější administrativu.

Přehledy OSVČ a zálohy na zdravotní a sociální pojištění

Osoby samostatně výdělečně činné musí kromě daňového přiznání podat ještě přehledy o příjmech a výdajích své zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení. Mají na to 1 měsíc po podání daňového přiznání. Na vyrovnání nedoplatků je 8 dní od podání.

• Minimální výše záloh na zdravotní pojištění v roce 2025 je 3 143 Kč.
• Minimální výše záloh na sociální pojištění v roce 2024 je 4 759 Kč (pro začínající živnostníky 3 399 Kč).

Novou výši zálohy je třeba v obou případech platit již od ledna.

Zálohy na zdravotní pojištění je nutné zaplatit vždy do 8. dne následujícího měsíce. To znamená, že například zálohy za leden jsou splatné 8. února.

Zálohy na sociální (důchodové) pojištění je možné zaplatit vždy od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, za který se záloha platí. Záloha za leden 2025 je splatná od 1. do 31. ledna 2025, za únor od 1. do 28. února 2025 atd.

Ale pozor – za den platby se v obou případech považuje ten, kdy došlo k připsání platby na účet příjemce.

Zálohy na daň z příjmu

Jestliže vaše daňová povinnost překročila 30 000 Kč, jste v následujícím roce povinni platit zálohy na daň z příjmu. Výše záloh se odvíjí od vlastní daňové povinnosti a upravuje ji paragraf 38a.

Paušální daň: Kdy se nevyhnete podání daňového přiznání

K paušální dani se mohou OSVČ nově přihlásit (nebo z ní naopak vystoupit) vždy do 10. ledna daného kalendářního roku. V průběhu roku se do paušálního režimu mohou přihlásit pouze začínající OSVČ.

Paušální daň v sobě slučuje zálohy na zdravotní i sociální pojištění i daň z příjmu. Tyto OSVČ potom nemusejí podávat daňové přiznání a všechny své povinnosti zvládnou uhradit jednou měsíční platbou.

Od roku 2023 se k paušální dani mohou přihlásit podnikatelé s ročními příjmy do 2 milionů korun (při jejím zavedení to byl 1 milion) a nově mohou mít dokonce i příjmy z nájmu až do výše 50 tisíc ročně (původně pouze do 15 tisíc).

Od výše a charakteru příjmů poplatníka pak existují tři pásma paušální daně:

• 1. pásmo: měsíční paušál v roce 2025 činí 8 716 Kč
• 2. pásmo: měsíční paušál v roce 2025 činí 16 745 Kč
• 3. pásmo: měsíční paušál v roce 2025 činí 27 139 Kč

Platby se posílají vždy do 20. v měsíci finančnímu úřadu, lednová splátka je pro nové plátce o měsíc posunutá.

I živnostníci s paušální daní však mají v některých případech povinnost podat za rok 2024 daňové přiznání, může to nastat v těchto případech:

• V průběhu roku se živnostník nechal zaměstnat na základě pracovní smlouvy.
• Živnostník vykonával práci pro jiného zaměstnavatele na základě DPČ s měsíční odměnou od 4 000 Kč.
• Živnostník uzavřel DPP s měsíční odměnou vyšší než 10 000 Kč nebo s odměnou do 10 000 Kč měsíčně, avšak zároveň podepsal prohlášení poplatníka u tohoto zaměstnavatele.
• Živnostník získal v průběhu roku příjem z pronájmu movitých či nemovitých věcí vyšší než 50 000 Kč.
• Živnostník prodal majetek, získal tak příjem více než 50 000 Kč a zároveň se nejednalo o osvobozený příjem.
• Živnostník obdržel dar převyšující 50 000 Kč a nejednalo se o osvobozený příjem.

Mohou nastat i skutečnosti, kdy musí živnostník s paušálním režimem podat daňové přiznání a zároveň z paušálního režimu vystoupit:

• Výše příjmů za rok 2024 překročila částku 2 miliony korun.
• Podnikatel se stal dobrovolným nebo povinným plátcem DPH.
• Podnikatel se stal společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti.
• Podnikatel přestal být daňovým rezidentem ČR.
• Podnikatel se stal účastníkem důchodového pojištění v jiném státě než ČR.
• Vůči podnikateli bylo zahájeno insolvenční řízení.