, Společenská smlouva o založení společnosti s ručením omezeným 2018 → aktuální vzor zdarma ke stažení - Skrblík.cz

Vzory zdarma

Společenská smlouva o založení společnosti s ručením omezeným zdarma ke stažení

Vzor společenské smlouvy je k dispozici zdarma ke stažení všem fyzickým osobám, které se rozhodly založit společnost s ručením omezeným (s. r. o.). Společenská smlouva pro společnost s ručením omezeným se sjednává mezi všemi společníky firmy, všichni z nich tak v ní musejí být jedinečně identifikováni. A to alespoň prostřednictvím jména, adresy, data narození a rodného čísla.

Společenská smlouva by dále měla obsahovat jméno a předmět podnikání společnosti, její základní kapitál včetně jeho rozpisu mezi jednotlivé společníky a formě splacení. Ve vzoru společenské smlouvy pro s. r. o. by měly být definovány i obchodní podíly všech společníků, včetně procentuálních podílů.

Mezi nejdůležitější body formuláře společenské smlouvy patří i jednotlivé smluvní podmínky, podle kterých by se všichni společníci měli řídit.

Společenská smlouva o založení společnosti s ručením omezeným

1. Společníci

  • Jan Vzor, 16. 4. 1988, Komenského 1, 500 02 Pardubice, RČ 881416/3652
  • Pavel Syka, 12. 3. 1989, Příčná 392, 500 02 Pardubice, RČ 892312/3768
  • Dominik Podhájecký, 15. 9. 1989, K Nadjezdu 44, 500 02 Pardubice, RČ 892915/3953

za podmínek stanovených touto společenskou smlouvou a zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, ve znění změn a doplnění (dále jen „obchodní zákoník“) jsou společníky společnosti s ručením omezeným a zakládají tuto fiktivní firmu.

2. Obchodní firma a sídlo společnosti

  • Obchodní firma: greative Agency, s. r. o.
  • Sídlo společnosti: Nádražní 1, 500 02 Pardubice

3. Předmět podnikání

  • tvorba a šíření reklamy
  • grafické a kresličské činnosti
  • tvorba nízkonákladových internetových stránek
  • zprostředkování obchodní činnosti

Předmětem podnikání společnosti je živnost volná a řemeslná vyjmenovaná v přílohách živnostenského zákona a u koncesovaných živností v nařízení vlády 140/2000 Sb.

Společnost se ustavuje na dobu neurčitou.

4. Základní kapitál

Základní kapitál 600 000 Kč je tvořen peněžitými vklady společníků takto:

  • Jan Vzor: 204 000 Kč
  • Pavel Syka: 198 000 Kč
  • Dominik Podhájecký: 198 000 Kč

Základní kapitál byl zcela splacen. Správou vkladu je společníky pověřen:

  • Jan Vzor, 16. 4. 1988, Komenského 1, 500 02 Pardubice, RČ 881416/3652

Pro tento účel byl u Komerční banky zřízen bankovní účet, na který byly uloženy veškeré vklady. Podle ustanovení § 60 odstavce 1 Sb. Obchodního zákoníku je stanoveno, že správcem vkladu být buď jeden ze společníků anebo banka.

5. Obchodní podíl

Výše obchodních podílů je dohodou společníků určena takto:

  • Jan Vzor – obchodní podíl 204 000 Kč – 34 % (třicetčtyři procent)
  • Pavel Syka – obchodní podíl 198 000 Kč – 33 % (třicettři procent)
  • Dominik Podhájecký – obchodní podíl 198 000 Kč – 33 % (třicettři procent)

Přechod obchodního podílu dědictvím:

Dědic se může domáhat zrušení své účasti ve společnosti soudem, nelze li na něm spravedlivě požadovat, aby byl společníkem, a to ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí soudu o dědictví, jinak toto právo zaniká. Dědic, který se domáhá zrušení své účasti ve společnosti soudem, není povinen osobně se podílet na činnosti společnosti, ani když společenská smlouva takovou povinnost stanoví.

Převod obchodního podílu:

  1. Zánikem právnické osoby, která je společníkem, přechází obchodní podíl na jejího právního nástupce.
  2. Se souhlasem valné hromady může společník smlouvou převést svůj obchodní podíl na jiného společníka nebo na jinou osobu. K obchodnímu podílu společníka, který hodlá převést svůj obchodní podíl, mají předkupní právo zbývající společníci v poměru jejich obchodních podílů. Neuplatní li k nabídnutému obchodnímu podílu či jeho části žádný ze společníků předkupní právo nejpozději do jednoho měsíce od doručení nabídky na odkoupení obchodního podílu, může společník se souhlasem valné hromady převést obchodní podíl na třetí osobu.
  3. Smlouva o převodu obchodního podílu musí mít písemnou formu a nabyvatel, který není společníkem, v ní musí prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě případně též ke stanovám. Převodce ručí za závazky, které přešly převodem obchodního podílu.
  4. Účinky převodu obchodního podílu nastávají vůči společnosti dnem doručení účinné smlouvy o převodu.
  5. Jestliže společník nedosáhne souhlasu valné hromady s převodem svého obchodního podílu, nemůže ze společnosti jednostranně vystoupit, ale nelze li na něm spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval, může se domáhat zrušení své účasti ve společnosti návrhem u soudu.

Zastavení obchodního podílu

  1. Obchodní podíl může být předmětem zástavního práva. Zástavní smlouva musí mít písemnou formu a podpisy na ní musí být úředně ověřeny.
  2. K zastavení obchodního podílu je třeba souhlasu valné hromady. Bez tohoto souhlasu zástavní právo nevznikne.
  3. V dalším se zástavní právo k obchodnímu podílu řídí § 117a obchodního zákoníku a obecnými ustanoveními obchodního zákoníku a občanského zákoníku.

Rozdělení obchodního podílu

  1. Rozdělení obchodního podílu je se souhlasem valné hromady možné jen při jeho převodu nebo přechodu na dědice nebo právního nástupce společníka.
  2. Jestliže má při rozdělení obchodního podílu vzniknout samostatný obchodní podíl, musí být zachována minimální výše vkladu 20.000, Kč (Dvacettisíc korun českých).

6. Hospodaření společnosti

  1. Společnost vede předepsané účetnictví a evidenci.
  2. Vždy k 31. prosinci běžného roku provede se účetní závěrka, podléhající schválení valnou hromadou. Součástí roční účetní závěrky je návrh na rozdělení zisku.
  3. .

Podíl na zisku a ztrátě

  1. Společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých obchodních podílů.
  2. K výplatě zisku nelze použít základního kapitálu, rezervního fondu ani ostatních kapitálových fondů ani prostředků, které podle obchodního zákoníku, společenské smlouvy nebo stanov mají být použity k doplnění těchto fondů.
  3. V souladu s § 121 obchodního zákoníku valná hromada může uložit společníkům povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu příplatkem mimo základní kapitál (dále jen „příplatek“) peněžitým plněním nad výši vkladu až do poloviny základního kapitálu podle výše svých vkladů.

Rezervní fond

  1. Společnost je povinna vytvořit rezervní fond z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé čistý zisk vytvoří, a to ve výši nejméně l0 % (deset procent) z čistého zisku, ne však více než 5 % (pět procent) hodnoty základního kapitálu. Tento fond je společnost povinna ročně doplňovat o částku ve výši 5 % (pět procent) z čistého zisku až do dosažení úrovně l0 % (deseti procent) základního kapitálu.
  2. O použití rezervního fondu rozhodují jednatelé, nejde li o případy, kdy zákon svěřuje toto rozhodnutí valné hromadě.
  3. Rezervní fond do výše 10 % (deseti procent) základního kapitálu lze použít pouze k úhradě ztráty společnosti.

7. Orgány společnosti

Jednatel

Valná hromada

1. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Do její působnosti dle § 125 obchodního zákoníku patří:

  1. schválení jednání učiněných jménem společnosti před jejím vznikem podle § 64 obchodního zákoníku,
  2. schvalování řádné, mimořádné a konsolidované a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát,
  3. schvalování stanov a jejich změn,
  4. rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, nedochází li k němu na základě jiných právních skutečností (§ 141 obchodního zákoníku),
  5. rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu,
  6. jmenování, odvolání a odměňování jednatelů,
  7. rozhodnutí o udělení a odvolání prokury, tzn. jmenování, odvolání a odměňování prokuristů,
  8. jmenování, odvolání a odměňování členů dozorčí rady, je li zřízena,
  9. vyloučení společníka podle § 113 a 121 obchodního zákoníku,
  10. jmenování, odvolání a odměňování likvidátora a rozhodování o zrušení společnosti s likvidací,
  11. rozhodování o převodu a nájmu podniku nebo jeho části nebo rozhodnutí o uzavření takové smlouvy ovládanou osobou,
  12. rozhodování o fúzi, převodu jmění na společníka, rozdělení a změně právní formy,
  13. schválení ovládací smlouvy (§ 190b obchodního zákoníku), smlouvy o převodu zisku (§ 190a obchodního zákoníku) a smlouvy o tichém společenství a jejich změn,
  14. schválení smlouvy o výkonu funkce (§ 66 odstavce 2 obchodního zákoníku),
  15. rozhodování o udělení souhlasu k převodu nebo rozdělení obchodního podílu,
  16. rozhodování o udělení souhlasu k zastavení obchodního podílu,
  17. rozhodování o uložení příplatku společníkům,
  18. další otázky, které si k rozhodování valná hromadě vyhradila touto společenskou smlouvou, či ze stanov, resp. též otázky které si valná hromada usnesením k rozhodování vyhradí.

2. Valná hromada je schopná usnášení, jsou li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů. Dle dohody náleží jednotlivým společníkům hlasy takto:

  • Jan Vzor – 1 hlas
  • Pavel Syka – 1 hlas
  • Dominik Podhájecký – 1 hlas

3. Společník je oprávněn na jednání valné hromady zúčastnit se osobně či prostřednictvím zmocněnce na základě písemné plné moci. Zmocněncem nesmí být jednatel nebo člen dozorčí rady společnosti.

4. Valná hromada rozhoduje prostou většinou z přítomných hlasů, vyjma:

  1. rozhodování dle ustanovení „za desáté“ oddílu I odstavce 1) písmene c), d) a e) této společenské smlouvy a rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, které vyžaduje souhlasu alespoň dvoutřetinové většiny všech hlasů společníků,
  2. Rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, kterým se zasahuje do práv pouze některých společníků, které vyžaduje vedle souhlasu alespoň dvoutřetinové většiny všech hlasů společníků i souhlasu těchto společníků,
  3. rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, kterým se zasahuje do práv všech společníků, které vyžaduje souhlasu všech společníků,
  4. rozhodování dle ustanovení „za desáté“ oddílu I odstavce 1) písmene m) této společenské smlouvy, které vyžaduje souhlasu alespoň tříčtvrtinové většiny všech hlasů společníků,
  5. rozhodování o snížení základního kapitálu tak, že se snižují vklady společníků nerovnoměrně, které vyžaduje souhlas všech společníků.

5. Společník nemůže vykonávat hlasovací právo v případech stanovených § 127 odstavci 5) obchodního zákoníku.

6. Společníci, kteří nebyli přítomni na valné hromadě, mohou za podmínek uvedených v § 127 odstavci 7) obchodního zákoníku projevit svůj souhlas s navrhovaným rozhodnutím valné hromady i mimo valnou hromadu.

7. Valnou hromadu svolává jednatel společnosti nejméně jedenkrát za rok. Valná hromada, která schvaluje řádnou účetní závěrku, se musí konat nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období.

8. Termín a program valné hromady se oznámí jednatel společníkům ve lhůtě 15 (patnácti) dnů přede dnem jejího konání, a to písemnou pozvánkou zaslanou doporučeným dopisem na adresu společníků uvedenou ve společenské smlouvě nebo předanou společníku osobně proti jeho podpisu. V souladu s § 129 odstavcem 1) obchodního zákoníku se společník může vzdát práva na včasné svolání valné hromady, popřípadě na její svolání způsobem, který stanoví tato společenská smlouva.

9. Valná hromada zvolí svého předsedu a zapisovatele. Sčítání hlasů provádí předsedající. V souladu s § 129 odstavcem 4 obchodního zákoníku musí být o jednání valné hromady vyhotoven zápis.

10. Společníci mohou přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu. Pro tato rozhodnutí a jejich režim přiměřeně platí ustanovení § l30 obchodního zákoníku.

II. Jednatelé

  1. Jednatelé jsou statutárním orgánem společnosti a jménem společnosti jednají v plném rozsahu předmětu její činnosti samostatně.
  2. Podepisování za společnost provádí jednatel tak, že k firmě společnosti připojí svůj podpis.
  3. Jednatel je jmenován valnou hromadou na období pěti let.
  4. Jestliže jednatel zemře, vzdá se funkce, je odvolán nebo jinak skončí jeho funkční období, musí valná hromada na svém nejbližším zasedání, nejpozději však do tří měsíců zvolit nového jednatele. Funkce jednatele zaniká volbou nového jednatele, nejpozději však uplynutím tří měsíců od skončení jeho funkčního období.
  5. Vztah mezi společností a jednatelem společnosti nebo společníkem při zařizování záležitostí společnosti, se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla li uzavřena, nevyplývá jiné určení práv a povinností. Závazek k výkonu funkce je závazkem osobní povahy. Smlouva o výkonu funkce musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou.
  6. Jakékoliv plnění společnosti ve prospěch jednatele, na které neplyne právo z právního předpisu nebo z vnitřního předpisu, lze poskytnout pouze se souhlasem valné hromady, nebo je li přiznáno ve smlouvě o výkonu funkce.
  7. Jednatel se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a společenskou smlouvou.
  8. Jednatel je povinen vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu.
  9. Jednateli náleží obchodní vedení společnosti.

Jednatelé společnosti jsou:

  • Jan Vzor, 16. 4. 1988, Komenského 1, 500 02 Pardubice, RČ 881416/3652
  • Pavel Syka, 12. 3. 1989, Příčná 392, 500 02 Pardubice, RČ 892312/3768
  • Dominik Podhájecký, 15. 9. 1989, K Nadjezdu 44, 500 02 Pardubice, RČ 892915/3953

Zákaz konkurence

Jednatel nesmí:

  1. podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů,
  2. zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti,
  3. účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání,
  4. vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern.

Porušení odstavce 1) tohoto ustanovení má důsledky stanovené v § 65 obchodního zákoníku.

8. Zvýšení a snížení základního kapitálu

1. O zvýšení či snížení základního kapitálu rozhoduje valná hromada.

2. Zvýšení základního kapitálu

  1. Rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu novými peněžitými vklady přípustné, jen když dosavadní peněžité vklady jsou již zcela splaceny. Zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady je přípustné již před tímto splacením. Valná hromada může též dle § 144 obchodního zákoníku rozhodnout o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů vykázaných v řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrce ve vlastním kapitálu společnosti, pokud nejsou podle zákona účelově vázány.
  2. Zvyšuje li se základní kapitál peněžitými vklady, mají společníci přednostní právo k účasti na zvýšení základního kapitálu, a to převzetím závazku ke zvýšení vkladu, který jsou oprávněni převzít v poměru podle výše jejich obchodních podílů.
  3. Nevyužijí li společníci přednostního práva ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy se dověděli o usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu, nebo jestliže se přednostního práva vzdají, může se souhlasem valné hromady převzít závazek k novému vkladu kdokoliv. Se souhlasem valné hromady může převzít závazek ke zvýšení vkladu až do výše navrženého zvýšení základního kapitálu též kterýkoliv společník.
  4. Nebudou li převzaty závazky ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu ve lhůtě určené rozhodnutím valné hromady nebo zamítne li soud návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, je zvýšení základního kapitálu neúčinné.
  5. Závazek ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu se přebírá písemným prohlášením, jehož náležitosti jsou stanoveny v § 143 odstavci 6 obchodního zákoníku.
  6. Zvýšení základního kapitálu je účinné ke dni zápisu jeho nové výše do obchodního rejstříku.

3. Snížení základního kapitálu

  1. Při snížení základního kapitálu společnosti se nesmí snížit výše základního kapitálu a výše vkladu každého společníka pod částku stanovenou v § 108 odstavci 1 a § 109 odstavci 1 obchodního zákoníku.
  2. Při snížení základního kapitálu společnosti postupuje společnost způsobem stanoveným v ustanovení § 146 a § l47 obchodního zákoníku.
  3. Snížení základního kapitálu je účinné ke dni zápisu jeho nové výše do obchodního rejstříku.

Zánik účasti společníka ve společnosti

1. Zrušení účasti společníka soudem

  1. Společník nemůže ze společnosti vystoupit, může se však navrhnout, aby soud zrušil jeho účast ve společnosti, nelze li na něm spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval.
  2. Prohlášení konkursu na majetek společníka nebo pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu společníka ve společnosti nebo vydání exekučního příkazu k postižení podílu společníka ve společnosti po právní moci usnesení o nařízení exekuce má stejné účinky jako zrušení jeho účasti ve společnosti soudem.

2. Vyloučení společníka

  1. Společnost se může domáhat u soudu vyloučení společníka, který je v prodlení se splacením vkladu nebo který závažným způsobem porušuje své povinnosti, přesto že k plnění těchto povinností byl vyzván a na možnost vyloučení byl písemně upozorněn.

3. Dohoda o ukončení účasti

  1. Účast společníka ve společnosti může skončit i písemnou dohodou všech společníků.

Vypořádání zaniklé účasti

  1. Jestliže přešel obchodní podíl na společnost, vzniká společníku, jehož účast ve společnosti zanikla, nebo jeho právnímu nástupci právo na vypořádací podíl.
  2. Výše vypořádacího podílu se stanoví ke dni zániku účasti společníka ve společnosti z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka ve společnosti.
  3. Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, pokud se společnost se společníkem, jehož účast zanikla, nedohodne jinak.
  4. Společnost je povinna vyplatit vypořádací podíl bez zbytečného odkladu poté, co splnila povinnosti podle § 113 odst. 5 nebo 6, jestliže byl splacen vklad společníka. Není li v době splnění povinnosti podle § 113 odst. 5 nebo 6 vklad společníka splacen, je společnost povinna vyplatit vypořádací podíl bez zbytečného odkladu po splacení tohoto vkladu.

Zrušení a likvidace společnosti

1. Společnost se zrušuje:

  1. dnem uvedeným v rozhodnutí valné hromady o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato, dochází li ke zrušení společnosti s likvidací,
  2. dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci,
  3. dnem uvedeným v rozhodnutí valné hromady, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo v důsledku rozdělení, jinak dnem, kdy bylo toto rozhodnutí přijato,
  4. zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu,
  5. zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku.

2. Při zrušení společnosti postupují orgány společnosti podle příslušných ustanovení obchodního zákoníku likvidaci upravujících.

Je-li se zrušením společnosti spojena likvidace, má společník právo na podíl na majetkovém zůstatku, který vyplynul z likvidace (tzn. na likvidačním zůstatku). Tento podíl se určuje poměrem obchodních podílů.

9. Závěrečná ustanovení

Pro právní poměry společenskou smlouvou výslovně neupravené sjednávají si společníci použití právní úpravy obsažené v obchodním zákoníku.

vlastnoruční podpis
Jan Vzor

vlastnoruční podpis
Pavel Syka

vlastnoruční podpis
Dominik Podhájecký

Podpisy všech výše uvedených společníků byly notářsky ověřeny.

Vzor “Společenská smlouva o založení společnosti s ručením omezeným” zdarma ke stažení

Ukázku společenské smlouvy o založení společnosti s ručením omezeným si můžete stáhnout zdarma.

Stáhnout zdarma společenskou smlouvu o založení společnosti s ručením omezeným

Mohlo by vás zajímat…

Vaše zkušenosti Společenská smlouva o založení společnosti s ručením omezeným

Vaše emailová adresa zůstane utajena. Urážlivé nebo nicneříkající komentáře rovnou mažeme. :-)

Diskuze Společenská smlouva o založení společnosti s ručením omezeným