SKRBLOG

Průvodce po Rize: 9 věcí, které musíte vědět před odletem

Pátek, 15. únor 2019, Michal Pavelka

Lotyšsko a Rigu jsme měli možnost navštívit čtyřikrát v rozmezí několika let. Zatímco poprvé jsme se radovali z toho, že jsme konečně v tom bývalém Sovětském svazu, a řešili, jak se naše felicie vypořádá s bezasfaltovými silnicemi plnými výmolů, naposledy jsme dumali, jak je možné, že Lotyšsko se tak rychle stává moderním státem západoevropského střihu.

Samozřejmě je to kapánek povrchní zhodnocení, ale vystihuje, co vše lze v Rize a okolí najít: kouzlo východu a jistoty západu.

Průvodce po Rize | © Dreamstime

1Letecky do Rigy

Zatímco dříve přímý spoj z Prahy neexistoval a buď se muselo složitě přestupovat či cestovat autobusem, v současnosti do hlavního města Lotyšska létají z Prahy přímo dvě společnosti: Ryanair a Air Baltic.

Ceny za zpáteční letenky se pohybují dlouhodobě pod dvěma tisíci. To se ale bavíme o letech v týdnu, například od úterka do čtvrtka. Když jsme chtěli přímý let na víkend, cena přesáhla sedm tisíc korun.

Takže jsme nakonec letěli přes Brusel a zabili půl dne v Belgii, ušetřených pět tisíc nám za to stálo. Zpět jsme museli pro změnu přes Londýn.

2Autobusem do Rigy

Tohle dobrodružství se vyplatí, pokud se do Pobaltí vypravíte na delší dobu, rozhodně ne, pokud chcete do Rigy na víkend.

My tak hromadnou dopravou cestovali jednou při cestě zpět a vězte, že za dvě noci v autobuse s minimálním prostorem pro končetiny otečou nohy i mladším ročníkům, než jsme my. A to jsme měli více než deset hodin na procházku po Varšavě.

Na část cesty jsme využili společnost Ecolines, která provozuje autobusové linky po východní Evropě. Její služby byly daleko lepší, než již zaniklého Polski busu, kterým jsme pokračovali z Varšavy. Měli jsme k dispozici stovky filmů v několika jazycích, internet po celé trase, stevardku apod.

Společnost nyní provozuje i přímou linku Praha – Riga, jednosměrná jízdenka vychází kolem padesáti euro. Vyjíždí se večer a večer následujícího dne se dojíždí, celková doba jízdy je více než dvacet jedna hodin.

3Do Rigy spolujízdou

Dnes už se moc nejezdí stopem, dobrodruzi volí pohodlnější spolujízdu.

Z Česka až do Rigy moc aut nemíří. Prolezli jsme Blablacar, do Rigy sice našli skoro dvacet spolujízd, ale většinou z Moskvy, Petrohradu, případně z Antverp.

Jediná, která by dávala v nejbližší době smysl, byla z Varšavy. 520 korun je rozumná cena. Jak píšeme, podobné experimenty se vyplatí o prázdninách, když budete chystat komplexnější návštěvu Pobaltí.

My plánujeme párdenní výlet do Rigy, na kterou dva dny v pohodě stačí.

Průvodce po Rize | © Dreamstime

4Proč do Rigy?

Tallinn je krásný, Vilnius je krásný, ale pokud bychom se měli rozmýšlet, které z pobaltských hlavních měst doporučit, pak bychom byli pro Rigu. Je největší, nabízí nejlepší mix, a pokud máte více dní, dá se v pohodě zajet do některého z okolních národních parků.

Secesní domy a bolševická nabubřelost. To je naše zkratka pro Rigu. Dům černohlavců a Stalinův dort (mrakodrap, který najdete ve Varšavě i Praze), ze kterého je nejkrásnější výhled na centrum města.

Nejlépe se zorientujete, když začnete na Katedrálním náměstí, kde stojí největší kostel Pobaltí – Rižský dóm. Mezi středověké památky patří i původně křižácký zámek. Asi nejbarevnější je Dům Černohlavců, který patří mezi nejfotografovanější budovy města, byl však znovupostaven až na konci minulého století. Původní stavba byla zničena při německém bombardování. Svou krásou mu konkurují tři historické domy v turistických průvodcích představované jako Tři bratři. Právě v této části objevíte nejkrásnější zákoutí s jakobytypickými hospodami.

Zajímavou historii má Pomník svobody. Neznalí si myslí, že jde o stavbu oslavující vítězství Rudé armády nad Němci, on však vznikl už v roce 1935 a oslavoval tehdejší křehkou nezávislost Lotyšska. Je s podivem, že přežil mnohaletou okupaci. Němci i Rusy.

Pokud se chcete dozvědět o různých okupacích, zajděte na centrálním náměstí do moderní budovy muzea (při naší červencové návštěvě byla však zavřená). Zjistíte, že jsou národy, které mají důvod nenávidět Rusy ještě více než Středoevropané. A to Rusové tvoří více než třetinu populace a rusky se domluvíte prakticky všude.

Zajímavou atrakcí jsou hangáry, které zde postavili Němci pro své vzducholodě. V současnosti se v nich konají největší trhy v Pobaltí (a někteří tvrdí, že i v celé Evropě). Trhy jsou rozdělené tematicky, ale nás Středoevropany asi nejvíce zaujmou ty rybí.

Hodně času se dá trávit v parku podél Pilsetas kanálu. Sochy, korzující místní i turisté, zpěvačky v krojích, politické mítinky, šlapadla, projížďky na lodích (dost drahé, neskočit na prvního nahaněče), veřejné záchody (zdarma). Když se vydaří počasí, jde opravdu o krásné místo.

5Riga pass

Samozřejmě i Riga po vzoru jiných měst zavedla Riga pass, na který můžete zdarma cestovat hromadnou dopravou.

Do některých muzeí je na něj vstup zdarma, do některých je sleva. To samé platí o dalších službách. Snížené ceny jsou i v zainteresovaných restauracích. Je dobré si opravdu dopředu spočítat, jestli se vám pass vyplatí, to znamená rozmyslet si, co chcete podniknout. Máte-li jen jeden den a chcete se především toulat uličkami staré Rigy a přilehlého okolí, pak se vám pass nevyplatí, všude se dá dojít pěšky.

Velice atraktivní jsou projížďky na loďkách, ať už po kanálu anebo přilehlém moři. Na ně vám ale nikdo zdarma nevezme. Například projížďka parkem stojí normálně 18 euro, s passem 15. Jinde je cena normální, ale dostanete zdarma audio průvodce. Vstřícnější jsou státní instituce, například do nejstaršího lotyšského muzea je cena s passem poloviční.

Fyzicky se dá pas koupit buď na letišti anebo v informačním centru v centru města. Jednodenní stojí 25 euro, dvoudenní 30 a třídenní 35 euro. Pokud si ho kopíte na internetu, ušetříte deset procent.

Stránky passu se vám hodí minimálně k tomu, abyste si ujasnili, co se dá v Rize podniknout. Slevy u jednotlivých atrakcí naleznete vpravo nahoře u jednotlivých památek a zážitků.

6Doprava po Rize

Pokud jste v Rize déle, budete přece jen řešit, jak se někam dopravit, třeba proto, že bydlíte dál od centra anebo se chcete podívat k moři. Pokud vás čeká jen jedna cesta, kupte si jízdenku v trafice (Narvesen). Hodinové byly za poslední rok zdraženy, naposledy jsme platili 2,30 (ještě rok před tím polovic). Celodenní stojí pět, třídenní deset atd.

Platí ve všech typech veřejné dopravy – v tramvajích, trolejbusech, autobusech i minibusech. Připravte se ale na skutečnost, že spousta zastávek se jmenuje dost podobně, pobaltské jazyky jsou aspoň pro nás horší než maďarština. I stránky městského dopravního podniku jsou jen v lotyšštině anebo ruštině.
V úvodu jsme zapomněli na dopravu z letiště, tak to napravujeme. Trasu do centra stále zajišťuje linka číslo 22. Jede asi půl hodiny.

Nedoporučujeme cestovat bez lístku. Drsnější kontroly jsme zažili jen na Maltě. Revizoři chodí ve větších skupinách a nedají vám šanci. My lístky měli, takže nevíme, jak velké jsou pokuty, ale tvářili se dost nekompromisně a podle disciplinovanosti místních to vypadá, že pokuty nejsou malé.

V Rize fungovalo asi pět hlavních taxislužeb různě si dohazujících zákazníky. Na netu je hodně chválená Panda taxi, ale my máme několikanásobnou zkušenost se Smile taxi. Kilometr nestál ani euro (oficiálně 0,55, ale většinou si taxikáři počítali jeden a půl euro za přistavení). Jezdili jsme většinou ve čtyřech a nikdy neplatili ani deset euro.

7Ubytování v Rize

Opět můžeme nabídnout vlastní zkušenost, už dvakrát jsme bydleli v hotelu Tomo (stránky jsou v češtině), ze kterého se dá snadno dojet do centra tramvají nebo taxíkem (za zhruba dvojnásobnou cenu). Cena za dvoulůžkový pokoj něco málo přes šest stovek. Za snídani jsme si připláceli stovku, ale najedli jsme na celý den, jak klasiky, tak různých placek nebo ovesné kaše. Nedaleko je samoobsluha a v dosahu jsou i různé bufety či pizzerie a jiná zařízení rychlého občerstvení. Trochu opruz je vyplňování různých papírů při příjezdu, ale vzhledem k tomu, že klientelou jsou hlavně sportovní oddíly či dělníci, dá se to chápat. Odměnou je čisté a udržované prostředí.

Pokud jsou vaší prioritou cena nebo blízkost centra, pak v Rize je výběr ubytování jako málokde jinde. Například při jedné cestě, kdy jsme v Rize jen přespávali při přesunu z Helsinek, jsme bydleli přímo v centru, kousek od autobusového nádraží, v hostelu na společném pokoji, cena sedm euro.

Jen Booking v současnosti nabízí v okruhu Rize a okolí více než čtyři sta možností. Obdobná situace je v případě Airbnb. Přímo v centru jsou v seznamu velmi pěkné byty, ve kterých najdete soukromí v cenách od 450 korun do cca 3 000 Kč (ale to už je opravdu luxus).

Ubytování v Rize není problémem, který by skrblíka omezoval, ať již možnostmi nebo finančně.

8Stravování v Rize

Obejděte obloukem klasické restaurace určené turistům a nabízející hogo fogo za přemrštěné ceny.

Nejlepší jsou různé bufety, kde si naložíte buď pirohy, kotlety, placky a vše doplníte salátem na váhu. Sami si také můžete nabrat polévku, zpravidla dva různé objemy, zákusek, natočit si víno apod. Chce to jen se nebát, rychle se rozkoukat a také si zvyknout na poměrně komisní, nevrlý personál. My například měli pro jednu asi dvacetiletou obsluhující přiléhavou, nepublikovatelnou přezdívku. A každý den se těšili, jak ji zase vytočíme. Cena proti normální restauraci bývá na úrovni asi šedesáti procent, navíc nemusíte řešit dýško.

Samozřejmě i v Rize je McDonald, kousek od parku, ale my do něj chodili jen na záchod. To jen poznámka na závěr, protože pro některé turisty je tato část zajištění výletu zásadní. Pokud si dobře pamatujeme, za toaletu jsme platili jen na autobusovém nádraží, asi půl eura.

9Kemeri – malý tip na závěr

Po každém výletu, po každé cestě vyhlašujeme top zážitků. V minulém roce jsme strávili v Pobaltí deset dní. A naprosto s přehledem vyhrál národní park Kemeri, přestože byl na programu hned druhý den a počasí nám nepřálo. Obzvláště můžeme doporučit rašeliniště Lielais Ķemeru tīrelis. Rekonstruovaný chodník, vyhlídkové plošiny, sluky, tisíce masožravek. Nedaleko leží opuštěné stejnojmenné lázeňské městečko, jezero Kaņieris a samozřejmě Baltské moře.

Nejvíce fascinující je, že vlakový lístek koupený po netu stál 1,90 eura. Cesta trvá asi tři čtvrtě hodiny.

Komentáře