SKRBLOG

Průvodce po Marrákeši: 9 věcí, které musíte vědět před odletem

Pátek, 26. říjen 2018, Michal Pavelka

Když jsme naposledy navštívili Marrákeš, cestovali jsme do MarokaBudapešti a zpět pro změnu přes Londýn. Od letošního podzimu je ale vše jinak. Ryanair zavedl přímé lety z Prahy i Bratislavy. A nejen do Marrákeše. O dalších cílech příště.

Průvodce po Marrákeši: 9 věcí, které musíte vědět před odletem | Carlos Soler Martinez | Dreamstime

1Do Marrákeše letecky z Prahy

12:25 z Prahy, v Marrákeši jste v 15:35. Zpět v 16:10 odlet, přílet na Ruzyň před půl desátou. Tohle je sen všech libových cestovatelů.

Například v lednových termínech je hodně zpátečních letenek za ceny pod dva tisíce. Bohužel my máme čas jen kolem Vánoc. A všechny vyhledávače nám ukazují jen jediný volný let, cena 3 594 Kč za zpáteční letenku. Pokud jste časově flexibilní, neváhejte a berte vše do cen kolem tří tisíc. Než si to Ryanair rozmyslí.

Asi vás nepřekvapí, že před letištěm se na vás vrhnou taxikáři. Podmračení, lehce neodbytní, samozřejmě s rozbitým taxametrem. V průvodcích se píše, že jezdí za 60 dirhamů. Úsměv. Běžně chtějí dvakrát tolik, reálné je usmlouvat něco mezi.

Pozor: Musíte ale vědět, kam jedete a hlídat si to v mapě. Obzvlášť, když přijedete v noci, je skoro nemožné se ve spletích uliček Marrákeše vyznat. Takže vás klidně povozí.

Naše rada je: Buďte velkorysí, ale sebevědomí. Minimálně se tvařte, že přesně víte, kam chcete zavést. Z letiště lze jet rovněž hromadnou dopravou. Předloni se jednalo o linku číslo 19 provozovanou španělskou společností Alsa. Jízdenka stála 30 dirhamů. Ve dvou teda příliš neušetříte. Linka obkrouží centrum a zase jede zpět na letiště. Pokud chcete rovnou do jámy lvové, vystupte u náměstí Jemaa el-Fnaa.

Devatenáctka podle aktuálních informací jezdí každých dvacet minut od šesti ráno do půl dvanácté v noci.

Průvodce po Marrákeši: 9 věcí, které musíte vědět před odletem | Boggy | Dreamstime

2Do Maroka letecky odjinud

Pokud máte rádi komplikace nebo se nechcete vázat jen na Marrákeš, můžete letět i z jiného letiště v okolí nebo přistát na jiném letišti v Maroku. Jaké jsou například možnosti?

Levněji než z Prahy vycházejí přímé lety z Berlína. Když však započítáme cenu autobusu do Berlína, výhoda nižší ceny se ztratí. Podobné platí i o Budapešti. Vše zajišťuje Ryanair.

Na necelý dvojnásobek vychází let do marockého letoviska Agadir z Budapešti se společností Wizz Air. To se vám vyplatí, pokud byste se chtěli koupat už někdy v dubnu. Agadir ale není pořádný orient. Dlouhé pláže, spousta Němců či Francouzů, v restauracích dokonce i pivo. Ale samozřejmě dobré nástupní místo k výletu do Velkého Atlasu.

Pokud jste ochotni přestupovat, pak doporučujeme vybrat si jako cíl krásné město Fez. Nejlevněji to vychází přes Barcelonu. Z Berlína s Ryanairem od 1 500 korun. Anebo z Vratislavi přes Brusel. Opět s Ryanairem. Ale o Fezu třeba zase v jiném článku.

Po Maroku je poměrně příjemné cestování vlakem – tedy mezi velkými městy, sít není nijak hustá. Zkušenost máme z trasy mezi Marrákeší a Casablancou. Za tři stovky čistý vlak s minimálním zpožděním. Kam se hrabe většina spojů v Česku.

Jen ještě malé upozornění – kupte si lístky sami, jakmile někoho požádáte o pomoc, výše zmíněná cena neplatí. Hledejte stánek s názvem Billeterie. Nebojte, kromě arabštiny jsou na jízdenkách i jednoduché informace ve francouzštině.

3Do Marrakeše blablacarem

Zní to bláznivě, ale do Maroka se dá dostat i spolujízdou. Řada Evropanů, včetně Čechů si v Africe pořídila “chalupy”.

Momentálně jsou v nabídce tři jízdy do Marrákeše, které by bylo reálné využít. Bohužel všechny jen z Francie a za cenu, která převyšuje cenu běžně dostupných letenek. Ale třeba se bojíte létání a budete mít zrovna štěstí.

Jiné způsoby dopravy jsou mnohadenním dobrodružstvím s daleko vyššími náklady.

Průvodce po Marrákeši: 9 věcí, které musíte vědět před odletem | Dreamstime

4Náměstí Jemaa el-Fnaa

Nejlepším, co můžete v Marrákeši dělat, je nasávání atmosféry. Na procházky si vyhraďte celý den.

Centrem je Jemaa el-Fnaa, obrovské náměstí ve starém městě, medině. Kolem něj je spleť uliček s doslova tisíci stánků. Jinou atmosféru má ve dne, jinou, když se setmí. V obou případech bude vaším hlavním koníčkem smlouvání a odmítání různých služeb. Na to se zkrátka aspoň duševně připravte. Trochu potrénovat můžete někde na trhu u letoviska v Turecku či Tunisku, ale je to stejné, jako kdyby Slavie ladila formu na utkání s Barcelonou se Slavojem Vyšehrad.

Dopoledne je náměstí plné stánků zejména se zeleninou a s nápoji vymačkanými z pomerančů nebo granátových jablek, po okrajích postávají majitelé cvičených opic, původně jedovatých hadů a prodavači vody v tradičních kostýmech. Skrblík se nezastavuje, skrblík nehladí opice, skrblík se dlouze nedívá na hady. Pokud to uděláte, počítejte s výdajem řádově v desítkách až stovkách dirhamů. A vodu už nepijte vůbec, ale k této radě nás vedou jiné důvody.

Po setmění se náměstí promění v gurmánské orgie. Všude jsou stánky s jídlem, především s tradičními tajine. To jsou takové otočené květináče, v nichž se pomalu dusí různé druhy masa, zelenina, hlavně ředkev, ale i ovoce jako datle a švestky. Rozhodně ochutnejte.

Ceny jsou pro Čecha naprosto v pohodě. V případě jídla není moc o co smlouvat. Spíše si dejte pozor na různé naháněče, kteří vám budou nalhávat kdeco, přinášet další a další věci od vody, přes pamlsky po ovoce. Budou tvrdit, že v sousedním stánku jsou podvodníci, kteří cizince okrádají apod. Také budou různě tipovat, odkud jste. Zkusí to s Rusy, Poláky, a když přiznáte, že Češi, vytasí se s informacemi o Petru Čechovi, Pavlovi Nedvědovi nebo Milanovi Barošovi.

A budou vám namlouvat, že jste jim podobní a určitě jste jeho příbuzní. Zkrátka se vám budou chtít zalíbit, aby získali svou marži za to, že vás dovedou ke svému stánku.

Zkušenost je taková, že je lepší se najíst v některé z postranních uliček, protože na Jemaa el-Fnaa jsme byli vždy zklamaní. Ředkev v gramáži výrazně porážela maso. V klasické restauraci to bylo naopak, ale zase byla dvojnásobná cena. Restaurace na balkóncích přilehlých budov mají ještě další výhody. Jsou v nich záchody a je z nich naprosto úchvatný výhled.

A také je tam menší riziko, že se vám budou vnucovat muzikanti, prodavači kapesníčků či prostí žebráci.

5Marocké souky

Souky, to jsou trhy. V medině je to ta zásadní věc.

Prodává se všechno, co vás napadne. Vynikající cukrovinky, čerstvě naporcované maso, koberce, kožené výrobky, žraločí vejce, šátky, luxusní oděvy, zkameněliny … A u všeho se smlouvá. O různých tricích jsme psali po naší poslední návštěvě Maroka.

Velmi nebezpečná otázka, která vás může potkat, zní: “Kolik jste ochotný za produkt dát?” Jste určitě slušně vychování a neřeknete něco ve smyslu: “Tohle nestojí ani za zlámanou grešli.” Pokud vyslovíte částku, se kterou je prodejce spokojen, v podstatě jste uzavřeli obchod. Už nemůžete couvnout. Pokud začnete smlouvat, musíte počítat s tím, že k obchodu možná dojde.

V Maroku jsme se pohybovali určitě v aspoň desítce měst, ale nikde nejsou prodejci tak drsní na turisty jako v Marrákeši. Neptejte se na cestu – někdo se k vám přidá, na místo vás dovede (nebo také ne) a bude chtít za čas, který strávil s vámi, zaplatit. A drobné to nevytrhnou. Nejenom, že se neptejte, vy se ani netvařte nerozhodně.

6Bezpečnost v Marrákeši

Zatímco jsou státy Evropské unie, kde vás okradou i několikrát za dovolenou, v muslimských zemích se nám nikdy nic takového nestalo. Pokud samozřejmě nepovažujete skutečnost, že vám někdo prodá něco draze, za krádež. Naopak jsme se vždy styděli za americké či japonské turisty, kteří jdou v grupě s batohy na břiše.

To se spíše připletete do nějaké dopravní nehody, protože provoz v některých ulicích je divoký. Osli, skútry, tříkolky s nákladem, auta, chodci, občas i cyklista. Je potřeba být ve střehu.
Na řadě míst stojí policisté. Maroko rozhodně bezpečnostní situaci nepodceňuje.

Jakmile si zapálíte v noci v centru města, je možné, že k vám přiběhne bezzubý prodavač hašiše. Držení drog je ale v Maroku trestné. Myslete na to, trestem může být vězení, o kterém nemáme žádné iluze, anebo pro řadového turistu poměrně bolestivý finanční trest.

Průvodce po Marrákeši: 9 věcí, které musíte vědět před odletem | Dreamstime

7Ubytování v Marrákeši

Použili jsme vždy Booking. Bombastické je bydlení v klasickém marockém riádu.

Dům, do kterého byste to neřekli, skrývá uvnitř bazének, kolem kterého jsou rozmístěné pokojíky s umyvadlem a záchodem, vše samozřejmě načančané tak, aby si turista opravdu připadal jako v pohádce tisíce a jedné noci. Na střeše může být neskutečný výhled na medinu a střechy, ale také lehátka a bazén. V těch nejskromnějších riádech se dva vyspí od necelých čtyř stovek (takové pokoje sice mají klasické patio, ale sociálka je společná), pokud chcete soukromí, připravte si zhruba dvojnásobek.

Desítky možností ubytovat se za cenu pod tisícovku naleznete i přes Airbnb. Pokud opustíte zdi starého města, objevíte třeba v blízkosti botanické zahrady několik hotelů evropského střihu, v nichž opět v dobré cenové relaci získáte pohodlí.

Jen je to škoda, to jste nemuseli do Maroka vůbec jezdit.

8Jídlo v Marrákeši

Hlavně si s sebou nic nevozte jako do Jugošky.

Stačí vyběhnout z riádu a do pěti minut naleznete prodavače chleba, kafe, falafelu, cukrovinek atp. Jídlo na ulici je asi o třetinu levnější než u nás, pití ještě více. Cigarety světových značek tak o čtvrtinu.

Existuje jediná výjimka – alkohol. My ho v Marrákeši nikdy nevyzkoušeli, v některých přímořských městech stálo točené pivo na naše asi osmdesát korun. Místo piva a vína všichni pijí marockou whisky – mátový čaj. Různé kvality, ale nejčastěji to vypadá tak, že vám do konvičky narvou větev máty, zalijí ji horkou vodou a navrch zatlačí obrovskou kostku cukru. Cena od osmi korun. Chutná skvěle, osvěžuje teplý i vychladlý.

Taky se neshánějte po vepřovém, budete za trdla. Komu nevoní skopové, sežene v pohodě kuřecí. Místo coly pijte vymačkané ovoce, všude vytlačují zejména pomeranče a granátová jablka.

9Cestování po Marrákeši

Medina se dá prochodit pěšky, mimo centrum se vyplatí zajet třeba ke zmíněné botanické zahradě (Jardin Majorelle). Založil ji malíř Jacques Majorelle, který prostor asi dva kilometry za hradbami zaplňoval rostlinami podobně, jako tahal štětec po plátně. V druhé polovině dvacátého století, po smrti Majorella, zahrada pár let chátrala, aby se jí nakonec ujal slavný návrhář Yves Saint Laurent a navrátil jí původní lesk.

V bývalém domě Majorella je navíc muzeum islámského umění. Existuje několik typů vstupenek podle toho, co vše chcete navštívit, ale počítejte minimálně s deseti eury. To se ještě dá vydržet. Horší jsou ty fronty. My naposledy skončili raději v nedalekém hamamu (lázních). Bylo to sice ještě dražší, ale nikdo tam nebyl.

V místních autobusech se asi nevyznáte, přestože informace jsou kromě arabštiny i ve francouzštině. Až před vchod vás pohodlně zaveze taxík. Většinou je to z centra za naši stovku.

Nenechte si ujít ještě jednu atrakci – ale jen pokud si nechcete kupovat suvenýr z kůže. Jde o koželužny. Jsou přímo na kraji starého města. Ve dvorcích s desítkami betonových van. Neskutečná a nezdravá dřina, kterou často vykonávají děti. Louhování, barvení. Pravděpodobně se vám bude vnucovat nějaký průvodce, ale klidně vstupte a nabídněte peníze rovnou předákovi.

Ale moc fotografií asi neuděláte. Dělníci na vás okamžitě začnou volat “no picture!”

Komentáře