Obálky s pruhem: Co znamená červený, modrý, fialový a zelený pruh?

Petr Novák
Publikováno 26. března 2021
  • Zelený pruh na obálkách využívá veřejná správa
  • Modrý pruh používá státní správa na méně důležitých psaních
  • Červený pruh na obálce označuje velmi důležité psaní

Obálky s barevnými pruhy

    1. Obálka se zeleným pruhem

      Co znamená dopis se zeleným pruhem?

      Obálka se zeleným pruhemObálky se zeleným pruhem jsou využívány veřejnou správou, všechny zásilky jsou zasílány doporučeně s dodejkou. To znamená, že musíte převzetí obálky podepsat, toto potvrzení následně obdrží odesílatel.

      Úřední psaní může být posíláno do vlastních rukou výhradně jen adresáta.

      Důležité je, že i když bude obálka se zeleným pruhem pouze vhozena do schránky, považuje se 11. den za doručenou. Jinými slovy – není možné se vymlouvat, že nedošlo k doručení či převzetí úředního psaní.

      Kdo zasílá dopis se zeleným pruhem?

      Obálky se zeleným pruhem používá např. soud pro zasílání soudních výzev, platebních rozkazů, při nařízení exekuce nebo v rámci předvolání k soudnímu jednání. Může ji také zaslat také policie, katastrální úřad nebo upozornění na nedoplatek za koncesionářské poplatky.

      Obálka je běžně dostupná v prodeji, použít ji může také běžná firma.

Pozor na “doručení fikcí”

Ve správním řízení u přestupku se nelze povinnosti vyhnout tím, že úřední dopis nepřevezmete. Podle § 24 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. se písemnost považuje za doručenou poté, co vyprší lhůta 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena.

V následujícím odstavci zákon dává adresátům, kteří prokážou svou nepřítomnost nebo vážný důvod, možnost požádat o určení neplatnosti doručení.

  1. Obálka s modrým pruhem

    Co znamená dopis s modrým pruhem?

    Obálka s modrým pruhemObálky s modrým pruhem používají orgány veřejné správy – obecní úřad, soud, škola, živnostenský úřad atd.

    Jedná se o informační psaní, které nebývá tak důležité. Převzít ho na rozdíl od psaní s červeným pruhem může i určený zmocněnec – manžel či manželka, rodiče, děti nebo třeba soused. I přesto je při převzetí třeba podepsat dodejku, která je zpětně zaslána odesílateli.

    Na obálku s modrým pruhem lze ručně dopsat “Do vlastních rukou”, v důsledku čehož začne plnit roli obálky s pruhem červeným.

    Kdo zasílá dopis s modrým pruhem?

    Úřední psaní s modrým pruhem může zaslat katastrální úřad, finanční úřad, ministerstvo financí nebo ministerstvo vnitra. Tato obálka je v běžném prodeji, zaslat vám ji tak může prakticky kdokoliv.

  2. Obálka s červeným pruhem

    Co znamená dopis s červeným pruhem?

    Obálka s červeným pruhemObálka s červeným pruhem dává adresátovi najevo, že se jedná o velmi důležité psaní.

    Na rozdíl od té s modrým pruhem nemůže obálku s červeným pruhem převzít zmocněnec, a to ani pokud by mu adresát napsal plnou moc. Při převzetí psaní je nutné podepsat dodejku, která se vrací odesílateli.

    Kdo zasílá dopis s červeným pruhem?

    Psaní s červeným pruhem může zasílat např. policie při zasílání výzev k podání vysvětlení, ČSSZ při upozorňování na neuhrazené zálohy sociálního pojištění nebo školy při zasílání rozhodnutí o přijetí či nepřijetí na příslušnou školu nebo podmínečném vyloučení ze školy.

    Obálka s červeným pruhem je běžně dostupná v prodeji a zaslat psaní v ní může kdokoliv komukoliv.

  3. Obálka s fialovým pruhem

    Co znamená dopis s fialovým pruhem?

    Obálka s fialovým pruhemObálka s fialovým pruhem je vyhrazena pro službu DINO – dluhové inkaso obyvatelstva. Jednoduše řečeno to znamená, že někde dlužíte.

    V dopise zpravidla zasílaném “do vlastních rukou” naleznete informace o dluhu a věřiteli, uhradit dluh nebo si domluvit splátkový kalendář můžete přímo na poště. Za využití služby DINO dlužník zaplatí poplatek ve výši od 90 do 980 Kč dle výše dluhu a dále třeba 480 Kč za sjednání dohody o splátkovém kalendáři nebo 110 Kč za zjištění informací o stavu závazku.

    Vždy by mělo platit, že úhrada dluhu přes službu DINO je výhodnější než řešení závazků skrze exekutora.

    Kdo zasílá dopis s fialovým pruhem?

    Psaní s fialovým pruhem zasílá vždy Česká pošta, věřitelem, který po vás vymáhá dluh, může být kdokoliv.

  4. Obálka se žlutým pruhem

    Co znamená dopis se žlutým pruhem?

    Obálka se žlutým pruhemObálka se žlutým pruhem slouží k zasílání přístupových údajů do Informačního systému datových schránek (ISDS) pro právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku nebo úřady. Pošta dopis se žlutým pruhem označuje jako PIN zásilku.

    Kdo zasílá dopis se žlutým pruhem?

    Dopis se žlutým pruhem rozesílá provozovatel datových schránek, kterým je Česká pošta.

  5. Obálka bez barevného pruhu

    Obálka bez barevného pruhuAby to bylo ještě komplikovanější, existují rovněž obálky bez barevného pruhu.

    Ty mohou skrývat psaní zasílaná doporučeně, doporučeně s dodejkou nebo do vlastních rukou.

    Příslušný druh požadované služby je nutné na obálku napsat nebo ji označit razítkem.


F
Filip 07.05.2022 – 22:31

Ne! To je blbost, prostě, celý článek, bohatě by postačilo pročíst si poštovní podmínky. České právo nezná ekvivalent německého Zustellungsurkunde (ZU), kde místopřísežná osoba zabalí - na výkazu o doručení deklarovanou - písemnost do obálky, vyplní výkaz o doručení (má dvě strany A4), vloží ho do klopy v obálce, a to celé zabalí ještě do jedné obálky. A s tím vyrazí na poštu (pak je to Postzustellungsurkunde - PZU, ale de facto i de iure je to to samé). Pošta nepřevezme (a když omylem převezme, nenastanou účinky úředního doručení) ZU od nikoho jiného, než od soudního vykonavatele, soudního úředníka či právem presumovaného úřadu. Výkaz o doručení není "pouhou" dodejkou, která dokazuje, že ten a ten dopis, tehdy a tehdy a tam a tam převzala ta a ta osoba. ZU je dopis, ve kterém místopřísežná osoba zkontrolovala, že deklarovaná doručovaná písemnost se v něm skutečně nachází, proto chcete-li poslat ZU (posílá se tak např. výpověď z bytu), musíte zajít za soudním vykonavatelem (ekvivalent k našemu exekutorovi), zaplatit poplatek a vykonavateli předložit písemnost, kterou chcete doručit ZU. Vykonavatel se s písemností seznámí a vypíše její jednací číslo, a další náležitosti, do výkazu o doručení a do obálky. Je tedy úředně ověřeno, že poštovní doručovatel doručuje právě a jen tu písemnost, která je ve výkazu o doručení uvedena. U nás jsou dílem barvy obálek věcí poštovní služby, dílem jen věcí usance. Podle poštovních podmínek použije-li odesílatel obálku se zeleným pruhem platí, že zvolil tyto služby: doporučeně, dodejka, uložit 10 dní, nevracet, vložit do schránky; to neplatí, opatří-li odesílatel obálku poznámkou Nevkládat do schránky. Užije-li obálku s modrým pruhem, pak platí, že zvolil tyto služby: doporučeně, dodejka, do vlastních rukou. Užije-li odesílatel obálku s červeným pruhem, pak platí, že zvolil tyto služby: doporučeně, dodejka, dodání do vlastních rukou výhradně jen adresátovi. Jiné barvy pruhů jsou irrelevantní, tedy pouze věcí usance, poštovní podmínky je neznají. Rozdíl mezi dodáním do vlastních rukou vs do vlastních rukou výhradně jen advokáta: Má-li být zásilka dodána právnické osobě, organisační jednotce státu, či územnímu samosprávnému celku, pak platí, že lze zvolit POUZE službu "do vlastních rukou. Zvolí-li odesílatel službu dodání "do vlastních rukou", pošta předá zásilku buďto pracovníkovi podatelny, který potvrdí převzetí na dodejce a má typář razítka právnické osoby (s výjimkou případů, kdy právnická osoba prohlásí, že razítko neužívá), jednateli, prokuristovi, či jiné osobě, která je oprávněna za právnickou osobu jednat a nebo osobě, která předloží písemnou plnou moc k přebírání zásilek za právnickou osobu, nebo předloží zákaznickou kartu ČP vydanou na jméno právnické osoby, které má být zásilka dodána. Má-li být zásilka dodána fysické osobě nepodnikající, pak lze zvolit jak doplňkovou službu "dodání do vlastních rukou", tak "dodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta". V prvém případě, krom adresáta samotného, podnik vydá zásilku pouze osobě, která disponuje tzv. poštovní plnou moci k přebírání zásilek (lze vyřídit na každé poště), nebo předloží plnou moc podle občanského zákoníku k převzetí zásilky, manželovi a registrovanému partnerovi adresáta. V druhém případě pošta vydá zásilku výhradně a jen osobě adresáta. Obecně vzato zejména úřady "červené obálky", tj. doručování zásilek do vl.rukou výhradně jen adresáta, redundantně nadužívají. Správní řád (a obdobně i daňový řád) stanoví, které písemnosti se doručují do vlastních rukou, všechno ostatní by mělo jít v "bílé" dodejce. Stejně tak stanoví, že v odůvodněných případech může oprávněná úřední osoba doručovat do vl.rukou i jiné písemnosti. Doručování v "modré obálce" má pro účastníka řízení tu výhodu, že - například - za něj může písemnosti přebrat jeho babička na důchodu, mající poštovní plnou moc, protože úložní pošta má takovou úřední dobu, že by vůbec - s ohledem na svou práci - nebyl s to zásilku vyzvednout. Pokud doručuje sp.orgán v "červené obálce", nebo doručuje do vl.rukou písemnosti, o kterých to správní řád nestanoví, měl by k tomu být dobrý důvod, který lze odůvodnit - např. jsou-li manželé strany protivné, např. jeden poškozený, druhý obviněný, je poněkud logické, že sp.orgán bude doručovat oběma v "červené obálce". Sama o sobě barva obálky nic nevypovídá o důležitosti sdělení. Soudy, zástupci státní, soudní exekutoři a notáři doručují v zelených obálkách, protože tak stanoví směrnice ministerium spravedlnosti. Doručování soudních písemností je dosti obsáhlé (ne složité, ale obsáhlé) thema, jež by vydalo pomalu na malou knihu, nám postačí, že způsoby doručování písemností stanoví předmětné processní předpisy - občanský soudní řád, soudní řád správní, řád soudu trestního, exekutorský řád a zákon o notářích. Je mezi nimi jistý kontravalentní vztah, např. s.ř.s. se odkazuje na o.s.ř. a soudní exekutor většinou doručuje podle o.s.ř. To pro nás není podstatné. Soud doručuje vždy minimálně do vlastních rukou. Písemnosti, o kterých tak stanoví zákon (např. platební rozkaz) doručuje v obálce typ II., která vylučuje vložení do schránky, protože nenastává fikce doručení. Ostatní písemnosti doručuje do vlastních rukou, stanoví-li tak platné právo (např. rozsudek) v obálce typ I., obálky I. a II. se zpravidla ukládají 10 dnů. Ostatní písemnosti, o kterých nestanoví platné právo, že mají být doručeny do vlastních rukou, a o doručení do vl.rukou nerozhodl předseda senátu, doručují se v obálce typ III. Obálka typ III. znamená, že se poštovní úředník pokusí zásilku doručit adresátovi, nebo jeho zástupci (proto se vlastně taky doručuje do vl.rukou), a není-li tento zastižen, zásilku neukládá, ale ihned vloží do poštovní schránky; to vyznačí na doručence, a tu vrátí soudu. Výjimkou je doručování podle tr.řádu, zde se obálka typ III. nepoužívá vůbec, doručuje se v obálce typ II. s poznámkou neukládat. Postup je jinak shodný, až na to, že pokud není adresát zastižen, zásilka se nevkládá do schránky, leč se vrací odesílajícímu soudu. Správní orgány mohou používat také obálky se zeleným pruhem, je to však spíše výjimečné (protože mají zásobu, protože není žádná ministeriální směrnice, a protože by se s tím zeleným pruhem - gumy - musely učit dělat, a to je lehčí rozdojit kozla masáží vemene, než naučit českého byrokrata jedno novum). Stejně tak zelené obálky málo kdy používá policie, a to i tam, kde by měla, anžto doručuje podle tr.řádu - protože gumy mají zásobu obálek ještě od Husáka, a protože by se s tím musely učit dělat. V praxi tak používají obálky s modrým a červeným pruhem a bílé doručenky. Uložit 10 dnů a nevracet, vložit do schránky, tak na ně musí úřad napsat. Doručenka podle příslušného processního řádu soudu (a exekutora, policejního orgánu, zástupce státního a notáře) má silnější právní postavení. V zásadě platí presumpce správnosti, tj. opak skutečnosti na doručence musí účastník řízení dokázat. Naproti tomu dodejky podle správního řádu a daňového řádu takové postavení nemají, stačí tvrdit věrohodné skutečnosti a je věcí správního orgánu, aby dokázal opak. V praxi jsou soudy na doručování precisnější a obezřetnější. Za to vděčí, jen a pouze, svým kancelářským pracovníkům, tohle mívá pod patronátem "V.K.", vedoucí kanceláře, a ano, funguje to docela dobře. Jde o pořad doručování datová schránka - adresa pro doručování - adresa trvalého pobytu, náležitosti doručenky (soudy reklamují!) a superflua non nocent zasílání písemnosti znovu, jsou-li pochybnosti o řádném doručení. Správní orgány o podobných věcech, většinou, nemají ani povědomí. Úředník by měl např. zkontrolovat, zda-li má účastník řízení datovou schránku, nemá-li, pak má-li nahlášenu v registru obyvatel adresu pro doručování. Na adresu pro doručování by měla jít vždy, jakákoli písemnost, bez vkládání do schránky, protože na ní nemůže nastat fikce doručení. Nevyzvedne-li adresát zásilku, správní orgán je povinen jí znovu zaslat na adresu trvalého bydliště, a až tam nastane fikce doručení. To ale nedělá skoro nikdo.

Odpovědět

F
Filip 07.05.2022 – 22:55

@Filip: Ještě jsem opomněl doručování podle zákoníku práce a školského zákona. Podle zákoníku práce se doručuje vždy do vlastních rukou a dopis se ukládá na poště 15 dnů (tj. je třeba zvolit doplňkovou službu "Neprodlužovat lhůtu"), a pak se vrací odesílateli (zaměstnavatel potřebuje obálku jako důkaz, že 15 dnů dopis ležel na poště). Takže správně se, podle zákoníku práce, doručuje v "modré obálce". Pokud doručuje školní ústav výzvu, rozhodnutí etc., podle školského zákona, má postavení správního orgánu, a na doručování se, tedy, užijí příslušná ustanovení správního řádu. To je relativní novum, protože podle předchozí právní úpravy se ukládalo rozhodnutí o (ne)přijetí 7 dnů na poště, lhůta u nás, poněkud, neobvyklá. Celkově je náš systém doručování fragmentovaný, zbytečně složitý a nesystematický. Účastník řízení může obstruovat např. tím, že nechá 10 - 15 dnů ležet písemnost na poště (podle druhu řízení), ale je velmi těžké, často až nemožné, zvrátit fikci doručení, i když za svou nepřítomnost adresát vůbec nemůže. Na západ od nás to funguje tak, že poštovní úředník se pokusí o dodání, pokus vyznačí na doručence / výkazu o doručení, zanechá adresátu výzvu, kde a kdy si může zásilku vyzvednout, a tím se považuje zásilka za doručenou. Je tedy ve vlastním zájmu adresáta, aby si jí co nejdříve vyzvedl. Pokud je adresát v nemocnici, zadrží ho policie etc., tak, docela jednoduše, požádá o určení neúčinnosti doručení. A pokud jede na dovolenou, plánovanou hospitalisaci etc., tak to dopředu nahlásí, jednoduchým formulářem, poště. A ta o tom spraví soud (úřad...) i s informací, do kdy je nepřítomnost nahlášena, a proč. Jak prosté ...

Odpovědět

a
anonym 08.05.2022 – 12:21

1.rozlišení obálek je přehledné,ale u důležitých zásilek jde o riziko(např.nová platební karta)?Asi by se platební karta už mohla přestat ověřovat podle místa bydliště a mít možnost si platební kartu vyzvednout přímo v bance. - 2.kdosi vám sebere ze schránky dodací lístek na vyzvednutí zásilky a marně můžete čekat na doručení pokud se listina vrací a fikci doručení určuje dobu asi 10 dní od tzv.doručení či vám ji vhodí do chránky za 12 dní,když si vzpomenou. - 3.pokud vám někdo omylem sebere zásilku či pošta vhodí zásilku do jiné schránky,tak se obsah doporučeného dopisu také nedozvíte a fikce doručení zančí zase 10 dní? ----- 4.přesto je možné se ubránit,protože existuje opravný prostředek,kdy listinu skutečně zjistítě-přečtete....opožděné přečtení a lhůta asi 15dní

Odpovědět

F
Filip 19.05.2022 – 13:22

@anonym: ad 1: v tom, v zásadě, bankám nikdo nebrání. Mohou použít barevnou obálku, mohou použít, klidně, na obálce logo, symbol, výrazný text, nálepku, všecko je podle uzavřené poštovní smlouvy (obchodní psaní) možné. Stricto sensu je jak Řádem listovních zásilek (příloha č. 4 Světové poštovní úmluvy UPU), tak poštovními podmínkami ČP, zakázáno zasílat platební karty (a peníze, šperky, drahé kovy, checky, obligace, cenné papíry etc. etc.) v jiné zásilce, než v cenném psaní, či cenném balíku. Pošta ale obyčejnou, nebo doporučenou, zásilku nemůže nepřijmout proto, že je v ní platební karta, pouze v případě škody ztrátou, nebo poškozením, nemusí za škodu odpovídat, a to ani obecnou paušální částkou. ad 2: Tohle je velmi, velmi prosté: je jen a jen na Vás, jakou schránku na dopisy si pořídíte, a jak jí zabezpečíte. Já mám datovou schránku už přes deset roků, krom vrácených příloh od soudu mi žádná úřední pošta nechodí, a přesto mám schránku se zámkem. Poštovní podmínky požadují, aby byla poštovní schránka označena jménem. Samozřejmě, u rodinného baráku na vesnici to nikdo řešit nebude, ale v paneláku na Jižním Městě to zjevně znemožní doručení - zásilka se vrátí soudu, protože nebylo možné zanechat výzvu s poučením. Konstantní judikatura, zjednodušeně řečeno, říká, že se každý musí postarat, aby mu bylo lze úřední poštu doručovat - zřízením datové schránky, nahlášením adresy pro doručování, zřízením vhodné schránky. Právo povstává ze skutečností, a to ze skutečností právně relevantních. Relevantní skutečnosti, zde, jsou, že pošta vykonala pokus o doručení, a že ve schránce zanechala výzvu s poučením. Pokud schránka nebyla dostatečně zabezpečena a někdo výzvu s poučením ukradl, není to relevantní právní skutečnost. Pokud by se do schránky někdo vlámal, tak zavoláte policii, protože půjde jednak o poškození cizí věci (arciť třeba v mezích správního trestání), a navíc bude dáno důvodné podezření ze spáchání přečinu porušení tajemství dopravovaných zpráv. Pak budete mít protokol o sepsání tr. oznámení, pare tr.oznámení s potvrzeným doručením, nebo něco podobného, a v případě, že byste takto zmeškal zásilku, tak požádáte o určení neplatnosti doručení a soud dá Vaší žádosti místo. ad 3: na doručení písemností, soudem, nebo správním orgánem, mají vliv VÝHRADNĚ tyto skutečnosti: a) soud / orgán doručuje na správnou adresu, jméno (jména) příjmení adresáta a adresa jsou zapsány správně, b) pošta provede pokus o doručení, tj. pošťák zazvoní (pokud je zvonek, nebo zaklepe) a vyčká přiměřený čas, c) v případě, že adresát není přítomen, zanechá pošťák ve schránce (je-li přítomna) u soudních zásilek soudní výzvu s poučením, a v případě úředních zásilek poučení z obálky a poštovní výzvu, d) zásilka s písemností leží deset kalendářních dnů na ukládací (správné) poště. Nic víc relevantní není. Není právně relevantní, jestli se adresát na adrese skutečně zdržuje, není relevantní, jestli po deseti dnech byla zásilka vložena do schránky (či jí sežral kojot, třeba), nic. A ještě jedna podstatná okolnost: pokud zásilku převzal adresát in personam, je nepodstatné, měla-li mu být písemnost poslána do datové schránky, bylo-li mu doručováno na správnou adresu atp. Prostě a jednoduše, když odjede adresát do Indočíny, a tam na něj vyskočí z pytle s rýží Číňan, a on mu podepíše doručenku, je doručeno. ad a) primárně musí být zásilky doručovány do datové schránky, není-li ji, na adresu pro doručování (registr obyvatel, nebo adresa, kterou uvedl orgánu / soudu účastník řízení, že si tam přeje doručovat), a není-li adresy pro doručování, na adresu trvalého bydliště (a až když ho není, protože trvalé bydliště není povinné, není kam doručovat). Pokud mělo být doručováno do DS, nemůže nastat právní fikce doručení poštou, a pokud mělo být doručováno na adresu pro doručování, nemůže nastat právní fikce doručení na adrese trvalého bydliště. Adresát musí být nadepsán pleno titulo, tj. jmenuje-li se, a má v registru obyvatel zapsáno, "Vojtěch Václav Radim Hýbl", musí být na doručence "Vojtěch Václav Radim Hýbl", bude-li tam, např., "Vojtěch Hýbl", nemusí zásilku převzít, to samé, pokud tam bude např. "Vojtěch Václav Radim Hybl". Adresa, kam má být zásilka poštou doručována, musí být nadepsána tak, aby o adrese nebyly důvodné pochybnosti, tj. ulice, číslo popisné, obec, prostě údaje obvyklé, v případě adresy trvalého bydliště adresa v registru obyvatel. ad b) doručovací pokus musí být vykonán, i když má adresát poštovní schránku a zřízenu službu dosílky, nebo i když je adresa ruina, u které je zjevně zřejmé, že tam nikdo nebydlí, ad c) jednoduše řečeno, z obálky musí být odtrhnuta výzva a musí být vyplněna a vložena do domovní schránky (pokud je schránka přítomna). U soudních zásilek je relevantní výzva soudu, z doručenkové obálky, pokud by se, např., vrátila nedoručená obálka s neoddělenou výzvou, soud musí doručovat znovu. U správních orgánů je relevantní poučení, pokud by, např., účastník řízení předložil jako důkaz obálku s písemností, na které bude stále připevněna výzva, právní fikce doručení nenastane, protože správní orgán neučinil zadost své povinnosti poučovací. ad d) i když nebylo možné zanechat výzvu s poučením (protože barák je ruina, která rozhodně nemá schránku atp.), i když je poště známo, že adresát se na uvedené adrese nezdržuje, že se odstěhoval atp., musí být zásilka s písemností uložena deset dnů na správné ukládací poště. I kdyby soud / správní orgán pochybil, nezvolil správnou poštovní službu a obálka s písemností ležela na poště 15, nebo i 30, dnů, není to právní vada. Pokud by ale obálka na poště ležela 9 dnů, právní fikce doručení nenastane. V praxi je nezbytně nutné zvolit doplňkové služby "Nedosílat" a "Uložit, i když je adresát neznámý nebo se odstěhoval", obojí pošta umožňuje, a obojí je zdarma. Protože, vezměme příklad: pošta vykoná doručovací pokus, na adrese zazvoní, dveře otevře muž, který pošťákovi sdělí, že adresát je na dlouhé pracovní cestě a sdělí mu adresu, na které je adresát na služební cestě. Jak podle poštovních podmínek, tak podle Řádu listovních zásilek UPU, se v takovém případě zásilka dosílá na tuto adresu (služba Réexpédition), a Řád listovních zásilek UPU řeší, velmi precisně, náležitosti dosílané zásilky a způsob úhrady nákladů, protože, např., já, z České republiky (Česká pošta) pošlu zásilku adresátovi v SRN (Deutsche Post), a následně bude zásilka dosílána do Francie (La Poste). Já jsem za službu zaplatil České poště, která se o franko dělí s Deutsche Post, tak aby to La Poste neškodovala. Pokud taková situace nastane, tak zásilka neleží 10 dnů na správné poště, proto fikce doručení nenastane. Zásilka by se doslala, na místě by pošta zjistila, že se tam adresát taky nezdržuje a zásilku by vrátila úložní poště. To nejde, zásilka prostě musí ležet 10 dnů bez přerušení na ukládací poště. Stejně tak, pokud pošta zjistí, že adresát zemřel, odstěhoval se, odcestoval či je na uvedené adrese neznámý, zásilku neukládá, ale zasílá zpět odesílateli s uvedením důvodu. Pak fikce doručení nenastane, protože zásilka musí ležet 10 dnů na poště bez přerušení. Pokud by, tedy, pošťák vhodil, omylem, výzvu do jiné schránky, fikce doručení nenastane, otázka je, jak to chcete prokázat. Doručenka je veřejnou listinou s presumpcí správnosti, dodejky správních orgánů jsou soukromou listinou, která v zásadě prokazuje skutečnosti v ní uvedené, avšak rozporuje-li strana důvodně tyto skutečnosti, je onus probandi na správním orgánu, aby dokázal, že ty skutečnosti jsou tak, jak dodejka tvrdí. Ano, pokud byste přebíral řádně a včas zásilky, a u desáté zásilky by za Vámi doběhl soused, že po dvou týdnech, co byl pryč, se podíval do schránky a našel tam výzvu pro Vás, tak ho uvedete jako svědka, to, že byl dva týdny pryč půjde ověřit a výzvu předloží soudu on, jako svědek. Pak ano. Jinak platí presumpce správnosti, a na doručence je uvedeno, že zásilka byla uložena a adresátu zanechána výzva s poučením. Právo je, svým způsobem, malicherné a arogantní. To, co popisujete Vy, nikoho nezajímá. Smyslem úředního doručování není doručit, ale dodržet doručovací proces, aby bylo lze doručení vykázat, jestli k doručení došlo fakticky, nikoho nezajímá - od toho je ta právní fikce.

Odpovědět

F
Filip 19.05.2022 – 13:33

@anonym: Vezměte ještě takovýto příklad: Pokud bych Vás, lhostejno proč, chtěl žalovat, musím Vám zaslat předžalobní výzvu na poslední mě známou adresu. Tak Vám dojde dopis, u kterého budou tyto doplňkové služby: doporučeně, do vlastních rukou výhradně jen adresáta, uložit jen 10 dní, nedosílat, uložit, i když je adresát neznámý, nebo se odstěhoval. Ze zkušeností vím, že samotný podací arch (podací lístek) je chabý důkaz, vrácená zásilka, nebo doručenka, je důkaz neprůstřelný. Takže já zásilku pošlu, na doručence i obálce budou kolonky, a vezměme, že Vy už se na dané adrese dávno nezdržujete. To mne vůbec nezajímá. Pro mne bude podstatné, že na obálce a doručence budu mít vyplněno, kdo a kdy vykonal na té adrese, kterou jsem udal, pokus o doručení, kdo a kdy tam zanechal výzvu s poučením, kdo a kdy uložil zásilku s písemností na správné poště a prohlášení, že jste si zásilku nevyzvedl. U každé položky bude jméno, příjmení a podpis pošťáka, který to vykonal a otisk podacího razítka. Pokud se mi zásilka vrátí a všecko tohle na ní bude řádně vyplněno, tak si jí založím do spisu a cca za měsíc na Vás podám žalobu. Pokud ne, budu reklamovat a posílat znovu, a reklamovat a posílat znovu, až tam budu mít všecko vyplněné tak, jak má být. Ano, "normální člověk" takto neuvažuje, ale právo uvažuje přesně takto. :-)

Odpovědět

Napsat komentář


💵

Šetříme vám peníze. Ukazujeme, kde zbytečně přeplácíte.

🖋️

Nejsme žádní poradci. Jsme novináři, naši prací je předávat informace.

😊

Skrblík je zdarma. Financuje nás reklama, ne peníze čtenářů.

Jsme féroví. Doporučujeme jen to, čemu sami věříme.

🙏

Jsme lidi a chybujeme. Nepřesnosti se však snažíme rychle opravit.