Dovoz auta z Německa

Dovoz aut z Německa již není tak výhodný, jako býval před pár lety. Nabídka na českém trhu se zvýšila, ceny klesly, koruna oslabila a solidnost některých německých prodejců již také není taková, jaká bývala.

U levnějších ojetin se tak dovoz z Německa či jiné země dnes již nevyplatí. Uvažovat o něm lze v případě koupě drahého auta, vozu mladšího dvou let nebo exotičtějšího modelu automobilu.

Výběr vozu

Základním předpokladem je uvědomit si pár věcí:

  • jaké auto chcete (vůz do města, nebo vůz pro velkou rodinu?)
  • co od něj očekáváte (s minimem najetých kilometrů, klimatizací a červeným lakem)
  • kolik jste schopni a ochotni do něj investovat

Vyskládáním pětiseteurovek na stůl autobazárníka Jürgena kolotoč plateb za nové auto teprve začíná!

Kde hledat ojetá auta?

Všichni prodejci aut z řad profesionálů i běžných lidí dnes své nabídky prezentují na internetu. Nejčastěji na webu Automobile.de, který je k dispozici v češtině. Vyhledávat auta na nich můžete dle značky, modelu, roku výroby, barvy, požadované výbavy, charakteru prodávajícího a několika dalších parametrů.

Kdo jsou němečtí prodejci aut?

Němečtí prodejci aut se dělí zhruba do čtyř skupin, přičemž ne od všech se vyplatí auto kupovat:

Překupníci
Z hlediska serióznosti nejhorší volba. Jedná se nejčastěji o imigranty, kteří se živí obchodováním s ojetými auty a jejich jediným cílem je maximální zisk. Takže se obvykle neštítí lhát, padělat servisní knížku, stáčet tachometr, maskovat předchozí poškození vozidla a zkoušet další triky na samé hraně zákona, jen aby prodej dotáhli do konce. Samozřejmě i u překupníků lze pořídit kvalitní vůz za solidní cenu, jen je třeba být mimořádně ostražitý. Poznávací znamením překupníků je dřevěná budka na štěrkovém parkovišti.
Soukromé osoby
Zde je podstatné, na koho narazíte, což nemusí být snadné rozlišit. Trefit můžete na seriózního seniora, který se o své auto po celý život dobře staral, a to je tak v nejlepším pořádku. Stejně tak ale můžete narazit na vychytralého překupníka, jenž se snaží vyvolat dojem prvního jmenovaného.
Autobazary
Poznáte je podle německé zkratky GmbH, která značí společnost s ručením omezením. Setkat se můžete se seriózním jednáním a jistou zárukou kvality, na druhou stranu lze s autobazary obtížněji smlouvat o ceně – a ty u těchto prodejců bývají vyšší.
Autorizovaná zastoupení
Jistota, že nebudete okradeni a koupíte si skutečně to, co prodejce slibuje. Při koupi auta od autorizovaného prodejce budete odcházet vybaveni všemi potřebnými smlouvami a dokumenty, u kterých si můžete být jistí, že jsou férové a právně v pořádku. Daní za to je vyšší cena vozu a prakticky nulová možnost smlouvání.

Co si při výběru auta ještě uvědomit?

Pozor na extrémně výhodné nabídky
V podstatě samozřejmost, na kterou nicméně naletí spousta lidí – výrazně nízká cena obvykle neznamená výhodnou koupi, ale nějaký problém. Na ten se může přijít dříve (ještě před podpisem kupní smlouvy) nebo později (a teprve poté to může být pořádný problém).
Nejprve si tedy odpovězte na otázku, jestli je vůbec možné, aby někdo inzerované auto se slibovanými parametry za danou cenu skutečně prodal.
Nedejte na fotografie
Zejména u neseriózních prodejců platí, že auta jsou fotografována z takových stran a úhlů, aby bylo případné poškození dokonale skryto. Prodejce vám ukáže jen to, co chce, a navíc je schopný do telefonu jakékoliv poškození zatajit a spoléhá, že když se budete vláčet stovky kilometrů,  auto nakonec koupíte i přes jeho poškození.
Vyplatí se pro auto jet tak daleko?
Při výběru berte v potaz i místo, kde autobazar či prodejce sídlí. Obzvláště nákup levnějších aut se může prodražit, pokud se pro ně musí zajet k hranicím s Holandskem, Francií nebo ještě dále. Je třeba počítat s palivem do dvou vozidel, časem dvou osob a některými dalšími náklady.
Dobrým poznávacím znamením bývá PSČ příslušného města – pokud číslo začíná na 2, 4, nebo 5, jedná se o nejvzdálenější části Německa. Naopak nejblíže českým hranicím jsou města, jejichž směrovací číslo začíná na 0 a 9.

Projevení zájmu o vůz a rezervace

Nejrychleji prodejce kontaktujete na telefonním čísle uvedeném u inzerátu. To již klade základní požadavky na člověka, který bude s prodejcem komunikovat. Na místě je samozřejmě znalost němčiny, případně angličtiny a v ideálním případě i vyšší povědomí o automobilech.

Na co se prodejce ptát?

Všechny otázky je lepší si bez ostychu napsat na papír ještě před vytočením telefonního čísla – na nic tak nezapomenete a odpovědi si můžete rovnou zaznamenávat.

Představte se
Ze všeho nejdříve se představte a uveďte, o jaký konkrétní automobil máte zájem, kde jste na něj narazili a zeptejte se, jestli je ještě k dispozici.
Stav vozu
První filtrovací otázky – bylo auto bourané, jsou na něm viditelné či skryté známky poškození a je auto plně funkční? Nezapomeňte se informovat na korozi, míru opotřebení či předpokládané nutné výdaje související se stavem vozidla. Výhodou v tomto směru jsou značkové autobazary, které musejí kupujícímu poskytnout dvouletou záruku. Nabízená auta tak jsou zpravidla dražší, ale zato ve výborném stavu.
Servisní knížka
Někteří prodejci ji uvádějí již v detailu inzerátu. Servisní knížka, ze které se dá vyčíst kompletní historie vozu včetně najetých kilometrů, je přikládána k naprosté většině prodávaných vozů. Jakmile chybí, je to podezřelé a raději hledejte dále.
Původ a historie vozu
O kolikátého se jedná majitele? Bylo auto zakoupené v Německu, nebo tam bylo dovezeno předchozím majitelem? Jak často bylo servisováno a jaké opravy na něm byly prováděny?  Historii vozu můžete ověřit přes internet, stačí prodejce požádat o zaslání kódu VIN.
Technický průkaz
Má prodávající k dispozici technický průkaz vozidla? Nezřídka kdy se stává, že auta určená k prodeji v bazaru zafinancuje banka, která si jako záruku ponechá technický průkaz. Průkaz je novému majiteli vydán až poté, co autobazar bance vrátí vypůjčené prostředky. Tento postup je běžný i u seriózních bazarů, nejedná se o nějaký nestandardní postup, ze kterého byste měli mít obavy.
Cena
Důležité je se zeptat, zda je v nabízené ceně zahrnuto DPH. Pokud ne, je třeba ho doplatit a to vůz rázem  prodraží o 21 %. Jackpotem v tomto bodu je stav, kdy je automobil nabízen v tzv. zvláštním režimu dle §25a. V takové situaci odvádí daň z vozidla pouze německý prodejce.
Jak získat slevu?
O slevě se smlouvá ještě před samotnou cestou do Německa. Přímo na místě to moc dobře nelze, neboť prodejce ví, že si s sebou vezete celou částku, a nemá tak v podstatě důvod jakoukoliv slevu poskytnout.
Zeptejte se, zda je na prodávané auto poskytována záruka – správně by měla být v délce alespoň 12 měsíců. Pokud není, což není zdaleka nemožné, požadujte slevu.

Zde opět stojí za připomenutí, že velmi záleží na prodejci, se kterým jednáte. U autorizovaných zastoupení můžete být bez obav, že by na vás po příjezdu do Německa čekalo nepříjemné překvapení.

U menších firem a živnostníků není záruka žádná. Alespoň částečně si pověst prodávajícího a zkušenosti s ním můžete prověřit prostřednictvím internetového vyhledávače. Hledejte nejen podle jména společnosti a adresy sídla, ale i podle telefonního čísla.

Rezervace vozu

Pokud jste nákup auta důkladně zvážili a pevně se pro něj rozhodli, domluvte se telefonicky na termínu a času schůzky a rezervaci. Pamatujte, že vám nikdo se zárukou nerezervuje auto déle než do druhého dne.

V rámci telefonátu nezapomeňte požádat o potvrzení rezervace e-mailem. Na ten poté můžete odeslat své osobní údaje a oskenované doklady, což urychlí prodej vozu. Máte-li v úmyslu auto převážet po vlastní ose, informujte se na průběh zajištění vývozních registračních značek – někteří prodejci vám s tímto krokem mohou pomoci.

Platba za auto a jeho převzetí v Německu

Auto je rezervované, stačí již jen zajet do Německa, důkladně si ho prohlédnout, a bude-li všechno v pořádku, tak i zaplatit.

Jak za auto zaplatit?

Nejbezpečnější variantou je bezhotovostní převod do banky, kdy s sebou nemusíte vézt vysokou hotovost a riskovat okradení nebo ztrátu peněz. Za odchozí SEPA platbu do Německa dokonce u některých bank nezaplatíte ani korunu.

Problém je, že někteří prodejci aut vyžadují výhradně platbu v hotovosti. Budete-li na eura vyměňovat české koruny, doporučujeme výběr směnárny velmi důkladně zvážit. Při rozdílu v kurzu 50 haléřů na jednom euru a ceně vozidla 10 000 euro činí rozdíl v ceně nezanedbatelných 5 000 Kč. Na druhou stranu je třeba brát v úvahu, že nevyměňujete pár tisíc korun a že nákup falešných bankovek by mohl vést k velkému zklamání.

Doporučujeme prohlédnout kurzy několika spolehlivých směnáren a vybrat tu nejvýhodnější. Některé směnárny zvýhodňují směnu větších obnosů lepšími kurzy. Rozhodně nedoporučujeme měnit peníze v příhraničí, kde operují organizované gangy okrádající přesně ty zákazníky, kteří si v místní směnárně vyměnili větší obnos peněz.

Cesta do Německa

Trasu do Německa je třeba dobře naplánovat – ideální je příjezd v ranních hodinách, kdy bez komplikací stihnete vyřídit všechny záležitosti s místními úřady. Na cestu si nezapomeňte vzít dostatek finančních prostředků nejen na auto, ale také na palivo, poplatky související s převodem vlastnictví a určitou rezervu.

Pokud jste se rozhodli pro platbu v hotovosti a navíc ještě cestu přes noc, dbejte zvýšené opatrnosti. Všechny peníze mějte za každé situace neustále u sebe a vyhněte se nocování na odlehlých parkovištích a odpočívadlech.

Prohlídka vozu

Po příjezdu do autobazaru se představte a připomeňte, o jaký automobil máte zájem. Poté si jděte automobil důkladně prohlédnout, ideální situace je, pokud autům sami rozumíte, nebo s vámi do Německa jede známý, který automobilům velmi dobře rozumí.

U exteriéru vozu věnujte velkou pozornost těmto bodům:

Lak
Nemá v určitých místech jiný odstín? Pokud ano, je to znamení, že byl automobil po nehodě lakovaný. Zvýšenou pozornost kvalitě laku věnujte zejména v momentě, kdy prodejce tvrdí, že vůz havarovaný nebyl. Pokud naleznete stopy barvy na těsnění či plastech, automobil lakován byl, ovšem bez odstrojení konkrétního dílu. Šlo tedy o drobnější odřeniny, což je v podstatě dobrá zpráva.
Motor
Zkontrolujte stav jednotlivých součástí pod kapotou, výfuku a případné úniky oleje. Všechny motorové části by měly být studené, pokud nejsou, zeptejte se, proč byl automobil nastartovaný. Nezapomeňte si prověřit, jestli výrobní číslo (VIN) odpovídá číslu zapsanému v technickém průkazu a jestli má auto platnou homologaci.
Podvozek
Zkontrolujte úroveň prorezavění – velký rozsah koroze nasvědčuje, že automobil nejčastěji jezdil v blízkosti moře nebo v místech, kde se v zimě ve solí ve velké míře.
Pneumatiky
Prověřte nejen stav a míru opotřebení, ale především rozměry. Může se stát, že pneumatiky v Německu plně vyhovující nemusí odpovídat alternacím zapsaným v technickém průkazu, což by v Česku znamenalo komplikace. U hliníkových kol si prohlédněte šrouby – jsou-li bezpečnostní, měla by být v příslušenství auta redukce.

Pro jistotu vyzkoušejte, zda všechny klíče bez problémů pasují do všech zámků na autě.

U interiérů je hlavním vodítkem míra opotřebení. A to nejen potahů a plastů, ale rovněž pedálů, volantu či řadicí páky. Nezapomeňte zkontrolovat, zda jsou v autě airbagy – jednak fyzicky hmatem a jednak podle přítomnosti štítků či samolepek.

Po prohlídce trvejte alespoň na krátké zkušební jízdě. Bez ní je obrovské riziko jakýkoliv automobil kupovat. Při zkušební jízdě pozorně poslouchejte, jestli se neozývají podivné zvuky, praskání, hučení, pískání apod. Vyzkoušejte všechny převodní stupně, akceleraci, brzdění včetně toho prudkého, množství kouře vycházejícího z auta, klimatizaci, vytápění a další funkce vozidla.

Myslete racionálně

V tomto kroku je třeba potlačit euforii z nákupu nového vozu a jednat racionálně a s rozmyslem. Za žádnou cenu nekupujte vůz jen proto, že jste kvůli němu jeli obrovskou vzdálenost a nechcete domů přijet s prázdnou.

Kupní smlouva a další doklady – co nesmí chybět?

Důkladně trvejte na předání těchto dokladů:

Kupní smlouva
Její formát ani vzhled nehrají roli. Důkladně si ji pročtěte, určitě by v ní nemělo chybět označení prodávajícího a kupujícího, přesný typ automobilu včetně výrobního čísla a konečná cena. Je-li automobil prodáván ve zvláštním režimu dle německého paragrafu 25a, trvejte na zapsání této skutečnosti do kupní smlouvy – můžete tak ušetřit až 20 % z ceny vozu. Smlouva se předkládá při registraci vozidla v Česku, a tak je lepší nic nepodcenit.
Velký technický průkaz
Ověřte, jestli všechny údaje v něm (zejména VIN) odpovídají skutečnému stavu.
Malý technický průkaz
Zkontrolujte, zda je v něm zaneseno odhlášení vozidla.

Registrace auta v Německu a převoz auta do Česka

Podpisem smlouvy samotný nákup auta paradoxně teprve začíná. Nejprve je nutné vůz v Německu zaregistrovat, aby ho bylo možné legálně dopravit do Česka.

Převozní značky existují ve dvou variantách – poznáte je podle barvy pruhu v pravé části:

  • Značky se žlutým pruhem (Kurzzeitkennzeichen)
    Platí 5 dní a jsou určeny pro převoz v rámci Spolkové republiky Německo, nicméně čeští policisté je neoficiálně tolerují. Tato převozní značka se dá včetně povinné zelené karty pořídit již za zhruba 80 euro.
  • Značky s červeným pruhem (Zollkennzeichen popř. Ausfuhrkennzeichen) jsou primárně určené pro převoz aut do zahraničí. Platnost značky je minimálně 15 dní, včetně povinného pojištění ji seženete již za 130 euro.

Německé převozní značky

V prvním kroku je nutné sjednat povinné ručení – poblíž každého registračního úřadu má pobočku alespoň jedna pojišťovna, kde můžete vyplnit rovněž žádost o přidělení převozní dopravní značky. Při volbě značky s červeným pruhem je k přihlášení třeba ještě malý a velký technický průkaz, případně doklad o platnosti STK.

S těmito doklady poté zajděte na registrační úřad, kde budete do velkého technického průkazu po ověření VIN kódu zapsán jako majitel vozidla a bude vám vydán nový malý technický průkaz a osvědčení o registraci a přiděleno číslo registrační značky.

Německým specifikem je, že registrační značky nevydává přímo úřad, ale je nutné si jejich výrobu zajistit sám. Vylisovat převozní značku si můžete nechat na pobočce pojišťovny, kde jste si sjednali povinné ručení, stačí jen předložit doklad z registračního úřadu.

Po převzetí registrační značky je třeba opět zajít k úředníkovi, který ji opatří potřebnou nálepkou, načež je možné s autem legálně a kdekoliv jezdit. Platnost registrační značky včetně povinného ručení končí v den uvedený v barevném pruhu vpravo – první číslo značí den, druhý měsíc a třetí rok.

Přihlášení auta v Česku

Ještě před koncem platnosti německé registrace a pojištění je nutné auto registrovat v Česku (popřípadě jiné zemi).

Žádost o schválení českého technického průkazu

Po přivezení auta je nutné absolvovat nejprve dovozovou STK a měření emisí, za oboje dohromady zaplatíte zhruba 1 200–1 700 Kč. Potřebovat budete německý malý a velký technický průkaz; kontrola by měla být vyřízena do dvou dnů.

S dokumenty ze stanice technické kontroly, osobními doklady, kupní smlouvou a malým i velkým technickým průkazem následně zajděte na registr motorových vozidel. Tam vyplňte tiskopis Žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla a navštivte úředníka, který má na starosti technické úkony. Je velmi pravděpodobné, že bude chtít automobil vidět osobně.

Bude-li vše v pořádku, zaplatíte správní poplatek 1 500–2 000 Kč (levnější varianta nastává v případě, kdy automobil již má homologaci pro provoz v EU) a zhruba do 2 dnů vám bude vystaven český velký technický průkaz.

Registrace vozidla

S vystaveným českým technickým průkazem je možné sjednat povinné ručení na nově přivezený automobil. Poté již lze na registru motorových vozidel požádat o přihlášení vozidla a přidělení české značky. Poplatek za přihlášení vozidla je 800 Kč plus 600 Kč za vydání nové registrační značky.

K registraci vozidla jsou potřeba tyto dokumenty:

  • vyplněná žádost o registraci,
  • doklad o nabytí vozidla (kupní smlouva),
  • doklad o sjednaném povinném ručení (zelená karta),
  • velký technický průkaz,
  • osvědčení o STK a měřených emisích,
  • evidenční kontrola (pouze v případě, kdy vozidlo přihlašuje jiná osoba než  ta, co ho dovezla).

Po absolvované registraci je možné automobil legálně využívat na českých i zahraničních silnicích.


Zdroj

Našli jste chybu?

Nahlásit chybu