Průvodce po Banátu: 9 věcí, které musíte vědět před odjezdem

Michal Pavelka
Publikováno 8. listopadu 2019

České vesnice v rumunském Banátu už nejsou jen pro drsnější nátury ochotné spát pod stanem na fotbalovém hřišti, nebo v rodině, v posteli domácího, který se po dobu vašeho pobytu přestěhoval na podlahu v kuchyni. Letos se nám hned ve dvou vesnicích podařilo s přehledem ubytovat autobus studentů v přistavěných ložnicích s vlastními koupelnami. Něco romantiky zmizelo, objevily se však možnosti pro jinou klientelu … a také pro místní, jak si v horách vydělat na živobytí. Zaměříme se na vesnici Eibental, ve které je v současnosti i díky již tradičnímu hudebnímu festivalu zázemí nejlepší.

  1. Průvodce po Banátu | © Robert Wünsch / Flickr.com

    Do Banátu autem

    Banát leží v jihozápadním koutě Rumunska, při hranicích se Srbskem.

    Cesta z Prahy trvá asi 16 hodin. Pokud jsme jeli autem, většinou jsme přespávali v kempu v Kecskemétu, což je lehce za půlkou. Vedle kempu je aquapark. Z Prahy je ideální trasa přes Brno, Bratislavu, Segedín, Arad, Oršavu. Z Oršavy podél Dunaje, za vesnici Dubova je těsně před mostem přes říčku Ljubotina odbočka do Eibentalu. Většinou tam už dnes navádějí navigace. Nová asfaltka se občas dost dobrodružně klikatí nad Dunajem, občas je problém, když proti vám vyjede náklaďák, ale jinak je vše na pohodu. Pamatujeme, když tady ještě byly pražce od staré vlečky, přes cestu běhaly želvy a my se nahoru rvali ve staré Felicii.

    Nezapomeňte si koupit slovenskoumaďarskou dálniční známku (elektronicky).

    V Rumunsku se platí silniční daň, i když dálnice nevyužijete. Koupit se dá elektronicky například tady.

  2. Do Banátu autobusem

    V Banátu jsme byli několikrát i autobusem. Buď jsme se zase nacpali k nějaké cestovce, dost outdoorových stále do Banátu pořádá zájezdy, anebo jsme využili Expres Hrůza.

    To je týpek, který z Banátu pochází a v sezóně zajišťuje pravidelnou linku ze Žatce, Prahy a Brna do Svaté Heleny. Když nás většina jela do Eibentalu, nebyl problém se s ním dohodnout na přepravě i tam. Letos u něj jednosměrná jízdenka stála 2 500 Kč.

    Pro přepravu z vesnice do vesnice nebo kamkoliv jinam není problém se domluvit s někým místním. Většinou si rádi přivydělají. Už jsme vyzkoušeli jízdu náklaďákem, dodávkou, starou dacií, traktorem i na koňském povozu.

  3. Průvodce po Banátu | © Harald Mandl / Flickr.com

    Do Banátu vlakem

    Z Čech se dá poměrně jednoduše dostat vlakem do Oršavy. Z Prahy do Budapešti, z Budapešti do Aradu, pak Temešvár a Oršava. Celkový čas dopravy 22 a půl hodiny. Cena je bohužel ještě o tisícovku vyšší než autobus pana Hrůzy. A to jsme jeli nejlevnějšími třídami. Zbývá se nějak dopravit do Banátu. Do Eibentalu stál letos taxík rovných sto lei, což je necelých šest stovek korun.

    Pokud jde o ubytování, dopravu či průvodce, při posledních třech akcích jsme využili pana Jana Dubna, který reaguje na této mailové adrese: info@dovolena-banat.cz . Z počátku se rozkoukával, ale letos jeho služby neměly chybu, dokázal zajistit i nemožné věci.

  4. Ubytování v Banátu

    Když se zrovna nekoná festival, není v současnosti ubytování problém.

    Ve většině vesnic se stačí zeptat někoho místního na ulici, a pokud neprojeví snahu přímo on, určitě vás odkáže na někoho, kdo ubytovává. Letos jsme platili 400 korun za jednoho nocležníka v části domu se samostatnou koupelnou, s polopenzí, 250-300 bez polopenze.

    Buď jde o přistavěnou část domu, anebo dům, jehož majitelé se odstěhovali do Čech. Domek pak pronajímají jeho příbuzní nebo někdo ze sousedů. Pokud chcete mít jistotu, stačí se opět obrátit na mail o odstavec výše.

    V Eibentalu se dá dobře stanovat v kempu za ubytovnou U Medvěda a využívat jejich venkovní sprchy a záchod. Letos si účtovali 60 korun za noc a osobu.

  5. Průvodce po Banátu | © Harald Mandl / Flickr.com

    Co dělat v Banátu?

    Pokud jste aspoň trochu pěší turisté, nabízí se několikadenní trek z vesnice do vesnice. Čeští značkaři vyznačili mezi jednotlivými vesnicemi trasu. Koupit se dá i aktualizovaná turistická mapa s měřítkem 1: 50 000. Začít se dá ve Svaté Heleně a končit v nejvyšším Rovensku. Na trase jsou významné jeskyně, vyhlídky, mlýny apod.

    Většinou se dají vymyslet jednoduché výlety i v okolí jednotlivých vesnic. Do dolů, k potokům s nádhernými hrnci, ve kterých se dá romanticky koupat.

    Pokud máte auto, dá se sjet k Dunaji a u sochy s Decebalem si zaplatit projížďku Kazaňskou soutěskou. U Dubové je volně přístupná jeskyně Ponicova s krápníkovou výzdobou, kterou si můžete osahat. Z jeskyně můžete s čelovkou na hlavě vyplout do Dunaje.

    Necelé dvě hodiny vám bude trvat cesta do starých římských lázní v Baile Herculane.

  6. Hospody a krámky v Banátu

    Ve všech vesnicích jsou hospody, většinou jsou spojeny s krámkem, v němž se dají nakoupit trvanlivé potraviny, někdy i pečivo, obzvlášť když si ho objednáte.

    Samostatnou kapitolou je Eibental, tam koupili Češi domek, z něhož udělali základnu U Medvěda. Funguje jako hospoda a také jako ubytovna s asi desítkou postelí a koupelnou. Kousek od ní roste hospoda s pivovarem. Ta by svým zázemím obstála i v řadě českých měst. Kromě rumunských piv nabízí i českou plzeň.

    Je také o vous dražší, ale dá se v ní i najíst.

  7. Průvodce po Banátu | © Francisco Gonzalez / Flickr.com

    Čím platit v Banátu?

    Standardním platidlem v Rumunsku je RON, nové rumunské lei. Tím se dá platit za vše.

    Řada místních však bere i koruny i eura, obzvlášť pokud má děti v Čechách. Letos koruny nechtěli, ale nebyl problém si je vyměnit U Medvěda v kurzu 1 ku 6 (oficiální kurz je asi 1 ku 5,5, ale v českých směnárnách dostanete i něco přes 1 ku 6, takže se vám to většinou vyplatí).

    Nikde nebylo možné platit kartou. Pokud jedete autem nebo máte dost času při přestupech, vyplatí se vybrat hotovost v bankomatu na hranicích, v Oršavě nebo v Temešváru. Například pomocí karty Revolut.

  8. Ostatní vesnice v Banátu

    Věnovali jsme se především Eibentálu, protože v něm je momentálně zázemí nejlepší. Z Eibentálu se dá pěšky dojít do Bígru, po značené trase je to asi 17 km. Přespat nás nechali například v hospodě, ale dá se domluvit dopředu i v Eibentálu. V Bígru je klid a nádherný kostel.

    Svatá Helena byla původně nejnavštěvovanější vesnice. Eibental ji díky aktivitám agentury dost přebil. Trochu ztratila kouzlo, když v okolí vyrostlo více než deset větrných elektráren. Jsou v ní dva kostely, protože populace je rozdělena na katolíky a protestanty, což občas působí komicky, když o druhé komunitě vesničané mluví. Spí se většinou v rodinách, ale často je problémem voda. My měli na týden pronajatý dům za dva tisíce korun, ale záchod byl suchý a voda se musela tahat ze studny. Což děti ocenily daleko více než bydlení v klasickém “apartmánu” v Eibentalu. V okolí je dost výletů na několik dnů.

    Gerník. Ten bychom momentálně doporučovali nejvíce. Kombinuje dostatečné zázemí v podobě několika domů k pronájmu, hospodu, mlsárnu, přitom větší autenticitu než Eibentál a Svatá Helena. I tady je v okolí dostatek možností pro jednoduché výlety. Nahoru se musí od Dunaje šotolinovou cestou, na rozdíl od Svaté Heleny nebo Eibentalu nevede nahoru od Dunaje asfaltka. Objet to jde ze severu.

    Rovensko. Pro svou odlehlost a nejvyšší polohu ji někteří označují jako nejromantičtější. I zde se dá pronajmout několik domů. Autem do ní zřejmě nevyjedete, slouží spíše jako bod na trase. Třeba k výletu do kaňonu řeky Nery.

    Šumice. Tato vesnice leží úplně mimo zájem turistů, protože je až za Baile Herculane. Z části je už asimilovaná. Ale před lety do ní byla postavena asfaltka. Ubytování nabízela jen jedna rodina.

    Hodně informací, včetně kontaktů, i když často poměrně starých, seženete na webu Člověka v tísni.

  9. Bezpečnost v Banátu

    Krádeže se bát nemusíte, místní většinou nezamykají.

    Je zde divočejší příroda a také jsme více na jihu. V domech jsme několikrát narazili na drobné karpatské štíry. Jejich uštknutí bolí stejně jako od vosy, ale nejsou agresivní. Problémem mohou být zmije, ve zdejším kraji žijí čtyři druhy a některé jsou nebezpečnější než naše zmije obecná.

    Je dobré být pojištěný a případně použít univerzální linku 112. Pokud budete mít signál. Jeho kvalita se rok od roku zlepšuje. Letos jsme měli poprvé signál ve většině míst, kterými jsme procházeli. Pozor na blízkost Srbska. Pokud se připojíte na jejich síť, bude vás vše stát mnohonásobně více. Zmije se vyskytovaly vždy v blízkosti vody.

    Samostatnou kapitolou jsou potulní psi. Pokud je jen jeden, většinou se k vám přidá a bude ochotný s vámi trávit i několik dnů, bude vás doprovázet na cestách, spát vám před chalupou a bude spíše přínosem pro vaši bezpečnost. Pokud jich je víc, mohou být problémem. Často stačí sehnout se pro kámen (i když tam žádný není) a psi se rozutečou. Ale už se nám stalo i to, že tento trik nefungoval, pak hodně štěstí. Prostě se braňte klackem, hůlkami, řvěte na ně povely. Pokud vás kousnou, vyhledejte zdravotní ošetření, v Rumunsku nebyla vzteklina vymýcena.

    V okolí vesnic se občas objevili medvědi, ale místní si s nimi vždy během několika dnů poradili. Jednoho hlava je v hospodě U Medvěda.


Zatím žádné komentáře

Napsat komentář

Další články z kategorie Cestovní průvodce


💵

Šetříme vám peníze. Ukazujeme, kde zbytečně přeplácíte.

🖋️

Nejsme žádní poradci. Jsme novináři, naši prací je předávat informace.

😊

Skrblík je zdarma. Financuje nás reklama, ne peníze čtenářů.

Jsme féroví. Doporučujeme jen to, čemu sami věříme.

🙏

Jsme lidi a chybujeme. Nepřesnosti se však snažíme rychle opravit.

Rubriky
O nás