Rozmarýn → návod na pěstování, účinky, použití

Rozmarýn

latinsky salvia rosmarinus

Šalvěj rozmarýna, která je známá i pod starším názvem rozmarýn lékařský (rosmarinus officinalis), je u nás tradičně používanou trvalou bylinkou, kterou opěvuje nejedna lidová písnička. Jde o keřík a zdobí ho snad nejkrásnější květy z celé čeledi hluchavkovitých, do které patří.

Kouzelně působí také proto, že zůstává stále zelený, a to i přes zimu. Díky tomu se mezi lidmi stal symbolem lásky, manželství, smrti a nepomíjivosti. K přesvědčení, že jde o magickou bylinku, přispívá i jeho pronikavá a někdy až omamná vůně.

V naší přírodě volně neroste, pochází ze Středomoří. Na zahrádkách se mu daří dobře, za oknem už tolik ne, ale pěstování ve velkých nádobách na balkonech a terasách mu absolutně vyhovuje.

Účinky rozmarýnu

• Zvyšuje krevní tlak a zlepšuje krevní oběh, prokrvuje končetiny.
• Podporuje mozkové funkce, zlepšuje paměť a koncentraci.
• Zklidňuje nervový systém, může pomáhat při stresu, úzkosti a nespavosti.
• Obsahuje silné antioxidanty, jako je kyselina karnosová a rozmarýnová, které chrání organismus před oxidačním stresem a záněty.
• Má mírné diuretické účinky.
• Zlepšuje trávení, protože stimuluje tvorbu žluči.
• Může zlepšovat pravidelnost ženského cyklu a zmírňovat menstruační křeče.
• Má antiseptické vlastnosti, které pomáhají při akné a dalších kožních problémech.
• Podporuje růst vlasů a zlepšuje zdraví pokožky hlavy.
• Podporuje imunitní systém a chrání játra před toxickými látkami.
• Inhalace rozmarýnových výparů může ulevit při nachlazení, zánětech dutin a dalších respiračních potížích.
• Při vyšší konzumaci ve formě čajů a jiného vnitřního užívání hrozí předávkování.
• Vysoké dávky rozmarýnu nejsou vhodné pro těhotné a kojící ženy, rozmarýn se také nedoporučuje podávat dětem mladším pěti let, osobám s vysokým krevním tlakem a lidem s epilepsií.

Použití rozmarýnu

Rozmarýn se používá zejména v kuchyni. Má tu vlastnost, že neutralizuje typické pachy mas – tedy jak rybího, tak například skopového nebo vepřového. Je také součástí tzv. provensálského koření. Oživí každou paštiku, pomazánku nebo pokrmy s vejci. Výborně se hodí i do pečiva, zejména pochutinového (například slané tyčinky, pizza apod.), připravit si můžete i rozmarýnem ochucený ocet nebo olej.

V lidové medicíně se používá rozmarýnové víno, tedy rozmarýn vyluhovaný několik dní v červeném víně, ale také čaj, odvar, líh i koupele či masti, v nichž je základem zpravidla sádlo. Účinnější je syrový, sušená varianta je spíše nouzovým řešením. Lze ho i dobře mrazit. Nekvetoucí větvičky se mohou sklízet kdykoli během sezóny, na podzim jim svědčí ráznější sestřih.

Jak pěstovat rozmarýn

Rozmarýn je třeba na zimu schovávat domů. Hrozí mu jednak vymrznutí při velkých mrazech, jednak uhnití od přílišné zimní vlhkosti. Celkově nemá rozmarýn přílišné zalévání rád. Pěstuje se tedy nejčastěji v záhonu s tím, že na jaře se vsadí i s nádobou a na zimu zase vyjme a umístí do chladnější, ale světlé místnosti.

Pokud ho pěstujete na terasách, tak pouze přesuňte nádobu. Zhruba jednou za dva roky ho přesaďte do větší. Rozmarýn se může dožít mnoha let. Pozor na přelití, pěstební nádoba musí mít dostatek odtokových otvorů, nejlépe i drenáž na dně.

Přeschnutí mu však také neprospěje. Pokud pěstujete rozmarýn doma, raději ho vodou jen roste. Má rád přímé slunce. Nejsnadněji se rozmnožuje řízkováním, takže stačí si od známých přinést jednu nebo dvě větvičky.