Meduňka: Pěstování, účinky, použití
Meduňka
latinsky Melissa officinalis
Meduňka lékařská je vytrvalou rostlinou dorůstající i do více než metru. Tvoří půdopokryvné „koberce“, které se během let rozrůstají. Má typické bylinkovo–citronové aroma a chuť podobnou medu (odtud i její pojmenování). Od června do srpna kvete bílými květy a je příbuzná našim hluchavkám.
Pokud zplaní, roste i ve volné přírodě, ale původně k nám přišla z východního Středozemí. Spolehlivě přezimuje v podobě koberce, na jaře vyžene hustý voňavý porost.
Účinky meduňky
- Především zmírňuje stres a zklidňuje celý organismus
- Zlepšuje náladu
- Mírní pocity bušení srdce
- Prohlubuje a zkvalitňuje spánek, usnadňuje usínání
- Pomáhá při zažívání, mírní křeče a nadýmání
- Dokáže působit proti virům, zejména těm oparovým
- Zmírňuje dráždivý kašel
- Mírní i těhotenské nevolnosti
- Dokáže působit proti vzniku migrén, při migréně mírní její průběh
Použití meduňky
Z meduňky využijeme mladou nať nebo jen listy. Ty sbíráme zásadně ještě před kvetením. Sušíme ve stínu a nikdy ve vyšších teplotách.
V kuchyni používáme k dochucení limonád, vod, ovocných salátů, dezertů, smoothie, marmelád, ovocných omáček, jako čaj před spaním, k dochucení mas, octů, k výrobě likérů či sirupů.
Léčebné účinky ukáže meduňka, pokud rozdrcené lístky natřeme na opar. Pomůže nám se zklidněním při stresu nebo s usínáním, v tomto případě pijeme meduňkový čaj. Lze ji ve vyšších koncentracích využít i jako sedativum, zejména dětem při dráždivém kašli. Meduňka je neškodná, nehrozí kontraindikace ani předávkování.
Jak pěstovat meduňku
Meduňka je rostlinou zcela nenáročnou. Vyhovují jí chráněná stanoviště v polostínu, ale zvládne i přímé slunce a méně výživné půdy. Kořenáč jí také není cizí. Vyhovuje jí více vláhy, zároveň však i propustná půda.
Meduňku můžeme zasít nebo si vysadit odříznutý kousek či oddenek z mateřského trsu. Ten bude mít stejné vlastnosti jako rostlina mateřská. Při množení semeny tomu tak být nemusí. Pokud pěstujeme v záhonu, počítáme s tím, že se časem bude rozrůstat.