Jak ušetřit na zahradě

Zahrada je nejen místo k příjemné relaxaci, místo, kde nás to zahřeje na duši, jen se na naši zeleň a kytičky podíváme, zahrada je i velmi praktické místo, které můžeme s trochou šikovnosti přeměnit na rodinnou pokladničku. Díky troše snahy a práce totiž můžete na zahradě ušetřit spoustu peněz, které byste jinak vydali na nákupy bio ovoce, bio zeleniny a produktů z nich, dále bio vajec, případně bio masa.

Ale ani zahrada a její provoz nejsou zdarma, výnosy však výrazně převyšují náklady, které se zahradou máme. Navíc se dá na spoustě věcí na zahradě šikovně ušetřit, což znamená, že ve výsledku je zahrada vždycky výhodou.

Jak ušetřit na zahradě za vodu

Šetření vodou je nejen nutnost ekologická, ale také ekonomická. Voda prostě něco stojí a my ani zahrada se bez ní neobejdeme. Zalévat vodou přímo z vodovodního řádu je velmi drahé, rostlinám to navíc vůbec nesvědčí.

Jak ušetřit na zahraděPokud není možnost nechat vybudovat studnu, zkusme se více orientovat na vodu dešťovou. Ale mimochodem, ani voda ze studny není pro zahradu přínosem, pokud ji předem nenecháte ohřát a ustát ve velkých nadzemních nádržích.

Dešťovou vodu je vhodné chytat do sudů a jiných velkých nádob, nebo si dokonce nechat zabudovat nádoby na dešťovou vodu těsně pod zem, díky čemuž zabráníte komárům, aby si v ní dělali své líhně, také se voda nebude nijak rychle kazit, zásoby pak můžete čerpat i z tání sněhu, voda v nádržích těsně pod zemí vydrží opravdu dlouho.

Jak ušetřit na zahradě za hnojivo

Kompost nebo hnůj, to jsou motory celé zahrady. Bez nich jsou rostliny neduživé a úroda nebo okrasa v podobě kvetoucích nebo bohatě zelených rostlin se pak nekoná. Přitom je kompost naprosto zdarma, na rozdíl od specializovaných hnojiv, za která producenti mnohdy chtějí majlant.

Kde se vyplatí pořídit speciální hnojivo, to jsou rostliny se speciálními nároky na výživu, ke kterým patří například borůvky, brusinky, azalky, rododendrony a podobně. Vyžadují kyselé hnojení, které, pokud máte slepice, které na kompost chodí, není možné v domácích podmínkách získat.

Na vše ostatní ale můžete použít to, co vám zahrada nabízí. Všechny rostlinné zbytky odhazujte na kompost, včetně kávové sedliny nebo slupek od banánů. Nikdy však na kompost nedávejte citrusy, brzdí totiž proces rozkladu.

Kompost jednou za čas prosypte zeminou, zejména když je na něm spousta trávy ze sekání. Tráva se špatně rozkládá, potřebujeme do ní přimíchat další půdní bakterie, které s procesem rozkladu významně pomohou. Stejně důležitá je pro kompost voda. A pokud do něj máte ještě i živočišnou složku, tím lépe (slepičince, králičince apod.)

O kompost se můžete postarat i tak, že jej jednou za rok přehodíte, ale nutné to není. Přehazování dodá vzduch do tlející hmoty, čímž se proces zase urychlí. Pokud byste chtěli přehazovat, zařiďte si kompost se třemi komorami.

První komora je pro odpad letošního roku, do druhé se letošní kompost přehodí a do třetí se přehodí za rok. Pak bude dokonale zetlený, mezitím založíte každý rok na nové komposty. Tenhle koncept se hodí pro velké zahrady, kde každý rok spotřebujete kompost na jednu z jejich částí.

Když kompost přehazovat nechcete a stačí vám dokonale rozpadlá hmota jednou za dva roky, stačí dvě komory s tím, že proces tlení tu bude trvat čtyři roky, takže kompost budete moci spotřebovat vždy jednou za dva roky. Zahradu není nutné hnojit každý rok. A na malé hnojení konkrétního ovoce a zeleniny se na okraji vždycky trocha uleželého kompostu najde.

Během jara můžete hnojit i naloženými kopřivami, které jsou skvělým zdrojem dusíku pro vaše rostliny. Takže hnízda kopřiv rozhodně nelikvidujte, pěstujte si je. A každý rok z nich budete mít spoustu kvalitního jarního hnojiva naprosto zdarma.

Jak ušetřit na zahradě za energii

Jak ušetřit na zahraděZahrada je i energeticky náročná, zejména když v ní máte spoustu činností automatizovaných nebo motorizovaných. Jestliže na pohonu strojů trváte, je vhodné se poohlédnout po levnějším zdroji energie.

Například pořídit fotovoltaické (solární) panely i s bateriemi a elektřinu na sekání, za automatickou zálivku apod. brát z nich. Jde sice o větší investici, ale postupně se vrátí, zejména pokud dokážete všechny spotřebiče, včetně topení v chatě či chalupě, převést na elektrický pohon.

Jak ušetřit díky zahradě za vytápění domu

Jestliže bydlíte ve starším domě se zahradou, jsou náklady na vytápění nemalé. Stejné je to s chalupami, které máte na svých zahradách, kam jezdíte na víkendy a na léto. V takovém případě se na vytápění dá snadno ušetřit díky tomu, že zdi necháte porůst břečťanem.

Jednak je stále zelený a jednak vytvoří vzduchovou kapsu a izolaci, která zpomalí únik tepla ze staveb, které obrůstá. Navíc překryje nevzhlednou fasádu, pokud vás její podoba trápí, ale přitom do nové investovat nechcete nebo nemůžete.

Jak ušetřit na zahradě díky mulči

Mulčování je stará metoda překrytí povrchu zeminy čímkoliv, co jednak zabrání nadbytečnému odpařování vody, jednak drží stabilnější teplotu zeminy a také brání růstu plevelů. Bohužel mulčování také láká hlodavce a krtky, kterým se pod ním skvěle žije.

Jak ušetřit na zahraděJestliže bydlíte v místě, kde hlodavci nejsou přemnožení (daleko od pole), jistě se na mulčování spolehněte. Ušetříte s tím spoustu vodu na zalévání, protože rostlina si dokáže pod mulčem podržet vláhu mnohem déle.

Ušetříte si však i práci s pletím nebo s překrýváním rostlin na chladnější noci. Mulčování do velké míry pomůže nahradit zázemí skleníku rostlinám, které potřebují teplejší prostředí. Například papriky skvěle porostou a budou bohatě plodit i na záhonech, když je dobře zamulčujete a zjara ochráníte netkanou textilií.

Jak ušetřit na zahradě za sazenice

Sazeničky rostlin bývají tou největší nákladovou položkou každé jaro. Ale můžete to změnit. Semínka jsou vždy mnohem levnější než sazeničky. A i když připočtete výsevní substrát, stále jste hluboko pod cenou výsledných sazeniček kupovaných v zahradnictví nebo od trhovců.

Není nutno kupovat řádné pěstební nádoby, ty si nosíme z ochodů denně – kelímky, plastové krabičky na zeleninu apod. Do nich dáme výsevní substrát a ve správných termínech a ve správném množství vysejeme semínka.

Předpěstování sazenic chce docela dost času a péče z naší strany, výsledkem je však spousta ušetřených peněz, k tomu ještě mnohem širší výběr mezi odrůdami – předpěstujete si vždycky jen tu odrůdy zeleniny a kytek, co chcete sami pěstovat, ne co za vás vybrali v zahradnictví.

Z některých kytek můžeme ponechat semínka na další sezonu, u zeleniny se to nedoporučuje, opylením se kříží s jinými druhy a další rok mají jiné vlastnosti. Bylinky můžeme rozmnožit hřížením, řízkováním, okrasné keře často také. A pak výpěstky třeba vyměňovat se sousedy.

Mnohé rostliny umějí přežít zimu, a my o tom ani nevíme. Je dobré zjistit si, jaké bylinky pěstujeme a zda vydrží na zahradě i do dalšího roku, zda se některé kytky vysemení samy nebo je musíme další rok pořizovat znovu atd.

Jak ušetřit na zahradě za postřiky

Mnoho postřiků se dá vyrobit doma, samozřejmě těch v ekologické variantě. Takže si můžeme vyrábět postřik na drobný savý a žravý hmyz, jakým je sviluška, mšice, molice. Stačí totiž smíchat 5 l teplé vody s 50 ml oleje a třemi prášky do pečiva.

Postřik je na světě, hmyz se v něm udusí. Je nutné jej brzy zopakovat na vylíhnuté kusy, protože na vajíčka postřik nijak nezabere (na rozdíl od běžných insekticidů).

Jak ušetřit na zahraděRostliny ale můžeme chránit i preventivně, například lepovými pásy ve skleníku, pravidelnou zálivkou (tam nepůjdou svilušky) nebo preventivním postřikem ve formě výluhu z bylinek, na které mšice nejdou. Zejména tymián odpuzuje mšice, ale také například mravence, kteří si mšice na rostlinky cíleně vysazují.

Pokud česnek koncem zimy překryjete netkanou bílou textilií, ušetříte za postřik insekticidem, který se na česneku každé jaro provádí. Stejné je to s výsevy, s cibulí a se sazenicemi, pod bílou plachtou jsou chráněny proti útokům mšic, dřepčíků, molic a dalších nezvaných hostů.

Za mnoho druhů plísní si také můžeme sami. Rostliny pěstujeme v malých vzdálenostech, nepřebíráme a nepřetrháváme staré listy, nesklízíme včas nebo pěstujeme rostliny v nevhodných místech, kde se jim nedaří, nebo kde mají sousedy, jež jim ubližují (ano, některé druhy rostlin se vzájemně nesnesou). Prevence plísní a hnilob je pak mnohem levnější než postřiky.

Velkým pomocníkem, tentokráte v ovocné zahradě, jsou vápenná mléka neboli vápenné roztoky. Těmi se během končící zimy natírají stromy, stromky a keře. Zabijí totiž všechny škůdce, kteří se rozhodli, že v kůře stromů a ve větvích přezimují.

Vápno oslabí lišejníky, ale také zpomalí nárůst tepla získaného od sluníčka. Bílý povrch kůry, který vápno vytvoří, totiž většinu svitu odrazí, takže se strom nebude příliš zahřívat v prvních silnějších únorových paprscích. Díky tomu se stromy neprobudí příliš brzy a budou v sezoně silnější, odolnější.

Jak ušetřit na zahradě za zateplení záhonů

Zateplit záhony například fóliovníkem nebo pařeništěm, to není zrovna levné. Ale pořídit netkanou bílou textilii, to peněženku tolik nestojí. Samozřejmě, že textilie neochrání rostliny tak dokonale jako pařeniště, ale spousta otužilejších druhů přivítá právě textilii, kde mohou volněji dýchat.

Ve výsledku nejen že zateplíte zeminu mulčem a textilií, ale také své výsevy nebo sazenice ochráníte před nálety škodlivého hmyzu. Když rostlinky neuvidí nebo se k nim nedostane, letí prostě dál. Toho se hojně využívá zejména u cibule, česneku, kedluben, zelí, paprik a u spousty dalších druhů zeleniny.

Za teplo vám budou na jaře vděčné i brambory. Pokud je totiž zasadíte naklíčení během dubna, tak jistě do zmrzlých vyraší nad nakopčenou zem. A právě v těchto dnech ocení netkanou bílou textilii, která je ochrání před posledními jarními mrazíky, ale také uspíší jejich růst a zrání. Díky tomu již koncem května můžete podhrabávat první brambory, a nekupujete předražené nové brambory v obchodech.

Jak ušetřit na zahradě za sekání

Sekání sekačkou motorovou nebo elektrickou, to prostě něco stojí. Ale jste si jistí, že musíte mít anglický trávníček po celé zahradě? Co třeba jen malý vysekávaný prostor, kde si hrají děti a kde si často posedíte pod stromem? A zbytek trávy nechat růst jako letní louku?

Jak ušetřit na zahraděVysekáte jen chodníčky a přístupové cestičky ke stromkům, plus trávu pod stromy, abyste tu mohli pravidelně kontrolovat stav stromů, stříhat je, později sklízet. Louku stačí sekat jen dvakrát, maximálně třikrát do roka. Vysemení se, sama se postará o to, aby rostla hojně. A navíc pokvete každý rok trochu jinak.

Sekáním vysoké trávy dostanete skvělý materiál pro mulčování. Posekanou louku nechte dva-tři dny zavadnout a pak trávu přemístěte na místa, která chcete mulčivat. Zbytek dejte na kompost.

Kvetoucí louka na zahradě vám také pomůže s udržení více vláhy pro zahradu a její nejbližší okolí. Vysekaná tráva rychleji vysychá, vznikají nevzhledné žluté a hnědé holiny, kterým se snažíme předcházet bohatou zálivkou, čímž se zamotáme do dalšího koloběhu zbytečných výdajů.

Kvetoucí louka na zahradě není známkou zanedbané zahrady, nýbrž rozumného zahrádkáře. Případně hospodáře, který si pěstuje trávu na seno pro králíky, ovečky či jiný dobytek.