Příspěvek na živobytí 2025: Výše, kalkulačka, žádost

Kdo má nárok na příspěvek na živobytí 2025

Nárok na příspěvek na živobytí mají lidé, kteří jsou shledáni jako osoby nacházející se v hmotné nouzi a jejich příjmy nejsou dostatečné na uhrazení jejich živobytí.

Nedostatečný příjem je sice základním předpokladem pro získání příspěvku, ale sám o sobě nestačí. Narazit můžete v případě, kdy:

• sami neprojevujete snahu o zvýšení svých příjmů,
• nejste v pracovním vztahu v rozsahu min. 20 hodin týdně, nevykonáváte samostatně výdělečnou činnost ani nejste zapsáni v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce,
• jste v evidenci uchazečů o zaměstnání, ale bez vážného důvodu odmítáte vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo se rekvalifikovat,
• vám nevznikl nárok na nemocenskou nebo ji vlastní vinou pobíráte ve snížené výši,
• jste OSVČ, ale nepřihlásili jste se k nemocenskému pojištění,
• jste zákonný zástupce dítěte a byla vám uložena sankce za neplnění povinností,
• nastoupili jste k výkonu trestu,
• vlastníte majetek, který můžete prodat či pronajmout (např. automobil, nemovitost atd.).

Zda máte na dávku nárok, vám pomůže spočítat kalkulačka příspěvku na živobytí.

Hlediska při posuzování

Příspěvek na živobytí je nároková dávka. V rámci schvalovacího procesu se posuzují okolnosti majetkové, příjmové a osobnostní.

Při hodnocení žádosti a řešení oprávněnosti nároku na příspěvek rozhoduje kromě celkových příjmů také výše nákladů, které jsou spojeny s bydlením. Příspěvek je určen pro osoby, kterým po zaplacení výdajů souvisejících s bydlením nezůstává dostatek finančních prostředků k uhrazení nákladů spojených s pokrytím základních potřeb.

Přiměřené náklady za bydlení při kalkulaci dosahují maximálně 30 % příjmů posuzované osoby nebo celé rodiny. V Praze jsou náklady na život vyšší, tudíž u obyvatel Prahy je hranice posunuta na maximálně 35 % příjmů.

Dále se hodnotí postoj posuzované osoby nebo celé rodiny a úsilí, které bylo vynaloženo při zvyšování příjmů, jak jsme uvedli v předchozím boxíku.

Pouhá tíživá finanční situace tedy nemusí automaticky vést k přiznání nároku na příspěvek.

Co se týče čistého příjmu, započítává se vždy jen jeho část, stejně jako u dávek důchodového či nemocenského pojištění. Příspěvek na bydlení či mimořádné jednorázové dávky se nezapočítávají.

Výpočet čistého příjmu

Výše příspěvku na živobytí 2025

Výše příspěvku na živobytí je stanovována pro každého individuálně.

Na rozhodnutí a stanovení výše příspěvku má vliv celá řada faktorů. Jak už jsme uvedli, patří mezi ně i snaha danou situaci řešit, dále výpočet rozdílu mezi přiměřenými náklady na bydlení posuzované osoby nebo osob a celkovým příjmem a následným odečtením nákladů souvisejících s pokrytím základních potřeb. Posuzují se náklady a příjmy všech osob, které spolu žijí.

V praxi platí, že ačkoliv je u každé osoby nebo rodin výše příspěvku na živobytí jiná, nesmí její hranice klesnout pod úroveň existenčního minima. Existenční minimum je od ledna 2023 stanoveno na 3 130 Kč za měsíc a jeho výše se v roce 2025 nemění.

Pozor si dejte, abyste tento pojem a vyčíslení nezaměňovali s životním minimem, což je minimální hranice příjmů společensky uznaná. Ani životní minimum se pro rok 2025 nezvyšuje a i nadále platí stejná výše, která byla stanovena v lednu 2023, tedy 4 860 Kč za měsíc pro jednotlivce. Životní minimum rodiny si můžete spočítat díky kalkulačce životního minima na webu MPSV.

Částka živobytí je ve výši životního minima u nezaopatřeného dítěte, u starobního důchodce nebo osoby starší 68 let a u invalidů třetího stupně.

V určitých případech je částka živobytí ve výši existenčního minima, např. u osoby, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek stanovené měsíční splátky, u osoby, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc, u osoby, která pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců a nevykonává žádnou aktivitu, u osoby, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti byla propuštěna z práce za hrubé porušení předpisů.

Příspěvek je zpočátku vyplácen penězi, po uplynutí šesti měsíců může být částečně hrazen poukázkami, které lze přirovnat ke stravenkám. Ty lze uplatnit na nákup potravin a hygienických potřeb, dětského a lékárenského zboží, školních potřeb, obuvi a oblečení.

Jak a kde podat žádost o příspěvek na živobytí

Při podávání žádosti o příspěvek na živobytí jsou k dispozici dvě varianty:

Elektronické podání

Pokud se rozhodnete pro podání formulářů touto formou, potřebujete mít elektronický podpis s kvalifikovaným certifikátem nebo můžete formuláře odeslat datovou schránkou. Máte však možnost využít také některý z nástrojů elektronické identity občana (např. eObčanku, NIA ID, Bankovní identitu apod.).

Tištěné podání

Buď můžete formulář vyplnit v elektronické podobě a následně si ho vytisknout, vlastní rukou podepsat a podat na příslušném úřadu práce, nebo je možné vyplnit prázdný vytištěný formulář ručně a následně podat.

Odkaz na vyplnění formuláře naleznete zde: Žádost o příspěvek na živobytí

K vyplnění žádosti budete potřebovat doložit celou řadu dokladů a potvrzení:

• Doklad totožnosti (v případě nejasností rodný list)
• Informace o bytě, který užíváte – nájemní smlouva, popřípadě jiná smlouva uzavřená s majitelem bytu
• Evidenční list, který patří k bytu, včetně informací o dodávkách energií
• Prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech
• Doklad o výši měsíčních příjmů za předchozí 3 kalendářní měsíce
• Potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce
• Výpis z bankovního účtu
• Doklad o přiznání starobního důchodu (pokud vám byl přiznán)
• Průkaz ZTP/P (pokud jste jeho držitelem)
• Potvrzení o zdravotním stavu, který vystaví ošetřující lékař (pokud se dlouhodobě léčíte)
• Doklad o přiznání invalidního důchodu (pokud vám byl přiznán)
• Potvrzení o nutnosti dietního stravování (v tomto případě bývá částka příspěvku stanovena na vyšší částku)
• Prohlášení o stanovené vyživovací povinnosti (pokud vám byla stanovena)
• Doklad o pobírání dávek (v případě těhotenství nebo mateřské)
• Pro nezaopatřené děti po skončení povinné školní docházky a vždy od školního roku začínajícího v kalendářním roce, v němž dítě dovršilo 15 let, buď potvrzení o studiu, nebo potvrzení o zdravotním stavu od úřadu práce či ošetřujícího lékaře o neschopnosti vykonávat soustavnou výdělečnou činnost nebo se soustavně se připravovat na budoucí povolání