Příspěvek na živobytí 2022: Kdo má nárok, výše příspěvku, formulář

Kdo má nárok na příspěvek na živobytí 2022

Nárok na příspěvek na živobytí mají lidé, kteří jsou shledáni jako osoby nacházející se v hmotné nouzi a jejich příjmy nejsou dostatečné na uhrazení jejich živobytí.

Nedostatečný příjem je sice základním předpokladem pro získání příspěvku, ale sám o sobě nestačí. Narazit můžete v případě, kdy:

• sami neprojevujete snahu o zvýšení svých příjmů
• nejste v pracovním vztahu v rozsahu min. 20 hodin týdně, nevykonáváte samostatně výdělečnou činnost ani nejste zapsáni v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce
• jste v evidenci uchazečů o zaměstnání, ale bez vážného důvodu odmítáte vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo se rekvalifikovat
• vám nevznikl nárok na nemocenskou nebo ji vlastní vinou pobíráte ve snížené výši
• jste OSVČ, ale nepřihlásili jste se k nemocenskému pojištění
• jste zákonný zástupce dítěte a byla vám uložena sankce za neplnění povinností
• nastoupili jste k výkonu trestu
• vlastníte majetek, který můžete prodat či pronajmout (např. automobil, nemovitost atd.)

Hlediska při posuzování

Příspěvek na živobytí je nároková dávka. V rámci schvalovacího procesu se posuzují okolnosti majetkové, příjmové a osobnostní.

Při hodnocení žádosti a řešení oprávněnosti nároku na příspěvek rozhoduje kromě celkových příjmů také výše nákladů, které jsou spojeny s bydlením. Příspěvek je určen pro osoby, kterým po zaplacení výdajů souvisejících s bydlením nezůstává dostatek finančních prostředků k uhrazení nákladů spojených s pokrytím základních potřeb.

Přiměřené náklady za bydlení při kalkulaci dosahují maximálně 30 % příjmů posuzované osoby nebo celé rodiny. V Praze jsou náklady na život vyšší, tudíž u obyvatel Prahy je hranice posunuta na maximálně 35 % příjmů.

Dále je brán v potaz postoj posuzované osoby nebo celé rodiny a úsilí, které bylo vynaloženo při zvyšování příjmů, jak jsme uvedli v předchozím boxíku.

Pouhá tíživá finanční situace tedy nemusí automaticky vést k přiznání nároku na příspěvek.

Co se týče čistého příjmu, započítává se vždy jen jeho část, stejně jako u dávek důchodového či nemocenského pojištění. Příspěvek na bydlení či mimořádné jednorázové dávky se nezapočítávají.

Výpočet čistého příjmu

Výše příspěvku na živobytí 2022

Výše příspěvku na živobytí je stanovována pro každého individuálně.

Vliv na rozhodnutí a stanovení výše příspěvku má celá řada faktorů. Jak už jsme uvedli, patří mezi ně i snaha danou situaci řešit, dále výpočet rozdílu mezi přiměřenými náklady na bydlení posuzované osoby nebo osob a celkovým příjmem a následným odečtením nákladů souvisejících s pokrytím základních potřeb. Posuzují se náklady a příjmy všech osob, které spolu žijí.

V praxi platí, že ačkoliv je u každé osoby nebo rodin výše příspěvku na živobytí jiná, nesmí její hranice klesnout pod úroveň existenčního minima. Existenční minimum 2022 je stanoveno od 1. července 2022 nově na částku 2 980 Kč za měsíc. Pozor si dejte, abyste tento pojem a vyčíslení nezaměňovali s životním minimem, což je minimální hranice příjmů společensky uznaná. Životní minimum 2022 činí od 1. července 2022 nově 4 620 Kč za měsíc pro jednotlivce. Obě částky se v roce 2022 zvyšovaly vzhledem k napjaté ekonomické situaci již podruhé.

Částka živobytí je ve výši životního minima u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. V určitých případech je částka živobytí ve výši existenčního minima, např. u osoby, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek stanovené měsíční splátky,u osoby, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc, u osoby, která pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců a nevykonává žádnou aktivitu, u osoby, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti byla vyhozena z práce za hrubé porušení předpisů.

Příspěvek je zpočátku vyplácen penězi, po uplynutí šesti měsíců může být částečně hrazen poukázkami, které lze přirovnat ke stravenkám. Ty lze uplatnit na nákup potravin a hygienických potřeb, dětského a lékárenského zboží, školních potřeb, obuvi a oblečení.

Jak a kde podat žádost o příspěvek na živobytí

Při podávání žádosti o příspěvek na živobytí jsou k dispozici dvě varianty:

Elektronické podání

Pokud se rozhodnete pro podání formulářů touto formou, potřebujete disponovat elektronickým podpisem s kvalifikovaným certifikátem, aby byla zajištěna identita dané osoby, nebo můžete formuláře odeslat datovou schránkou. Máte však možnost využít také některý z nástrojů elektronické identity občana (např. eObčanku, NIA ID, Bankovní identitu apod.).

Tištěné podání

První variantou v tomto případě je, že můžete formulář vyplnit v elektronické podobě a následně si ho vytisknout a vlastní rukou podepsat a podat na příslušném úřadu práce. V druhém případě je možno vyplnit prázdný vytištěný formulář ručně a následně podat.

Odkaz na vyplnění formuláře naleznete zde: Žádost o příspěvek na živobytí

K vyplnění žádosti budete potřebovat doložit celou řadu dokladů a potvrzení:

• Doklad totožnosti (v případě nejasností rodný list)
• Informace o bytě, který užíváte – nájemní smlouva, popřípadě jiná smlouva uzavřená s majitelem bytu
• Evidenční list, který patří k bytu, včetně informací o dodávkách energií
• Prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech
• Doklad o výši měsíčních příjmů za předchozí tři kalendářní měsíce
• Potvrzení o vedení v evidenci Úřadu práce
• Výpis z bankovního účtu
• Doklad o přiznání starobního důchodu (pokud vám byl přiznán)
• Průkaz ZTP/P (pokud jste držitelem těchto mimořádných výhod)
• Potvrzení o zdravotním stavu, který vystaví ošetřující lékař (pokud se dlouhodobě léčíte)
• Doklad o přiznání invalidního důchodu (pokud vám byl přiznán)
• Potvrzení o nutnosti dietního stravování (v tomto případě bývá částka příspěvku stanovena na vyšší částku)
• Prohlášení o stanovené vyživovací povinnosti (pokud vám byla stanovena)
• Doklad o pobírání dávek (v případě těhotenství nebo mateřské)
• Pro nezaopatřené děti po skončení povinné školní docházky a vždy od školního roku začínajícího v kalendářním roce, v němž dítě dovršilo 15 let, buď potvrzení o studiu, nebo potvrzení o zdravotním stavu od úřadu práce či ošetřujícího lékaře o neschopnosti vykonávat soustavnou výdělečnou činnost nebo se soustavně se připravovat na budoucí povolání.