Jak vytvořit přírodní zahradu

Libor Borák
Publikováno 9. března 2021
  1. Jak vytvořit přírodní zahradu

    Co je přírodní zahrada a její principy

    Definovat přírodní zahradu je obtížný úkol. S trochu nadsázky se dá říct, že přírodní zahrada je harmonické a vyvážené soužití člověka a přírody na určité ploše. Spíše než striktní definici přírodní zahrady si řekneme, jaká by přírodní zahrada měla být.

    Měla by být domovem nejen pro Vás ale i pro další rostliny a živočichy. Trvalé bydliště by na takové zahradě měli mít ježci, hmyz, ptactvo, ještěrky, včely a čmeláci, drobní hlodavci, žížaly, žáby či pavouci.

    Z rostlin by měly tvořit nezanedbatelnou část naše domácí druhy dřevin. Ideální je vybírat takové druhy, které nám i volně žijícím živočichům přinášejí užitek (např. lípa) a nepotlačovat přirozeně se vyskytující jiné byliny a stromy, které na naší zahradě rostou.

    Přírodní zahrada by se měla přibližovat principu trvalé udržitelnosti a stability. Jednotlivé skladebné jednotky v zahradě by měly tvořit harmonický a vzájemně se doplňující celek. Měl by být dodržen princip prostorové logiky, tz. sázet věci tam, kde budou dobře prosperovat bez dalších výrazných zásahů či údržby.

    Přírodní zahrada by měla plnit i produkční funkci v podobě produkce potravin či jiných produktů vhodných ke konzumaci či dalšímu zpracování (např. lipový květ zpracovaný na lipový čaj, černý bez na šťávy aj.).

    Přírodní zahrada by měla být pestrá a kontrastní. Jedině taková zahrad se stanem domovem většího množství druhů rostlin a živočichů.

    Přírodní zahrada působí jako lokální zdroj zvyšování přirozené biodiverzity krajiny.

    Přírodní zahrada nezná slovo plevel, protože každá rostlina, která roste v dané lokalitě přirozeně, zde roste z nějakého důvodu. Konkurenční boj o zdroje vede přírodu k tomu, aby se v daném místě v daný čas vyskytovaly pouze druhy rostlin a živočichů, které jsou pro dané místo nejvhodnější v daný čas nejvhodnější.

    Přírodní zahradu nevytváříme, přírodní zahrada se tvoří zpravidla sama, my ji pouze usměrňujeme a obohacujeme.

  2. Proč si vytvořit vlastní přírodní zahradu

    Přírodní zahrada je díky svému volnému vymezení pojem do jisté míry filozofický, který odráží, jakým způsobem chceme ke své zahradě a krajině jako takové přistupovat. Přírodní zahrada je vhodná pro všechny, kteří mají rádi pestrost a zároveň nemohou nebo nechtějí se o zahradu příliš starat, ale o to více se z ní chtějí těšit.

    Přírodní zahrada je méně náročná na údržbu. Neznamená to však, že nemusíte sekat trávu, sem tam něco neporýt, či nepořezat. Děláme tyto aktivity však mnohem méně, protože volíme vhodné druhy dřevin, které nevyžadují velkou údržbu, volíme adekvátní travní směsi, tak aby nebylo nutné trávník 3x týdně stříhat či zalévat, zachycujeme vodu do rybníčků či tůní proto, aby v nich nejen bydlela třeba žába ale i proto, aby tyto tůňky zavlažovaly okolní části zahrady v době, kdy je větší sucho.

    Přírodní zahrada je levná. Přírodní zahrada má ještě jednu úžasnou výhodu, je levná. Rostliny v zahradě totiž nesázíte jen vy, ale i příroda. Andulky také chovat nemusíte, aby Vám na zahradě něco zazpívalo. Obyčejná sýkora koňadra a vrabec se v zahradě, která není složená jen z anglického trávníku a tújí hravě uživí. Větší zahrady uživí dokonce i menšího dravce, netopýra či sovu, protože budou neustále lovit hmyz, myšky či jiné obratlovce.

    Přírodní zahrada je esteticky hodnotná. Ačkoliv je estetika do jisté míry subjektivní, tak lze snad souhlasit s tvrzením, že si zahrady pořizujeme mimo jiné i proto, že je chceme využívat i jako oázu klidu v dnešní čím dál uspěchanější době. Přírodní zahrada, která kypí životem a harmonií může být onou oázou klidu, kde budete chodit rádi relaxovat.

  3. Jak si vytvořit přírodní zahradu

    Vytvoření přírodní zahrady není ani tak náročné na finance či práci jako takovou, jakože je spíše náročné na umění pozorovat přírodní zákonitosti kolem sebe a pochopit princip, jak tyto zákonitosti fungují. Pro dobrého pozorovatele se ale nemusí jednat o nic složitého.

    Máte pozemek na sever a je zastíněný, potom bude asi vlhčí než pozemek na jih a plně osluněný. Máte spíše jílovitou půdu, která drží vodu nebo spíše půdu písčitou, která je na vodu chudší. Máte zahradu v horách či v nížině? Zodpovězení těchto jednoduchých otázek hraje zásadní roli při tvorbě přírodní zahrady.

    Vzhledem k tomu, že zahrada každého z Vás je do jisté míry jedinečná a má specifické podmínky pro rostliny a živočichy tak se přidržíme spíše obecných rad, které budou vycházet z první kapitoly.

    1. Přírodní zahrada a její zonace – ideální je rozčlenit si zahradu do několika zón, přičemž o každou se budeme jinak starat a zasahovat do jejího vývoje.
      Kolem domu by měly být zóny s nejvyšší péči, např. trávníky, záhon bylinek, skalky apod. se zvyšující vzdálenosti od domu by měly přibývat na údržbu méně náročné zahradní prvky, jako jsou ovocné stromy, luční společenstva, jezírka a rybníčky až po houštiny, solitérní stromy a menší les či remízek, které udržujeme jen zcela minimálně.
    2. Přírodní zahrada a její členitost a pestrost – přírodní zahrada není les, louka, houština, trávník, hromada listí a klacků a není to ani jezírko. Přírodní zahrada je tohle všechno dohromady.

    Největší pestrost je často právě na styku dvou odlišných zahradních prvků. Snažíme se proto tvořit co nejpestřejší mozaiku zahradních prvků, ať už se jedná o prvky malé (ptačí budka, tůňka, bidélko pro dravce, hromada větví) až po ty velké (jezírka, kus lesa, sad, louka atd.).

    Pestrost zvyšuje například i starý uschlý kmen stromu, který poslouží jako takový panelák pro zvířata, kdy v každé dutině v závislosti na její velikosti a výšce od země bude někdo bydlet.

    c) Přírodní zahrada a její produkce – správná přírodní zahrada by měla poskytovat potravu Vám i živočichům, kteří v ni žijí. Sázíme přednostně domácí či již u nás zdomácnělé druhy ovocných, medonosných či nektarodárných rostlin.

  4. Jaké druhy rostlin volit do přírodní zahrady

    Rostlinná skladba a stanovištní diverzita přírodní zahrady je jeden z určujících faktorů toho, kdo bude na Vaší zahradě bydlet. Při výběru vhodných rostlin tedy myslete nejen na svůj jídelní talíř, ale i na talíř Vašich zvířecích spolubydlících. Ideální je vybírat rostliny, ze kterých mají prospěch všichni obyvatelé zahrady.

    Jsou to hlavně ovocné stromy. Sázet můžete například krajové odrůdy jabloní, hrušek, švestek, třešní, višní, dále maliny, ostružiny, jeřáby, dříny, angrešty, odolnější rybízy, borůvky, klikvy, brusinky, vlašské a lískové ořešáky či kdoule.

    Další velmi důležité jsou medonosné dřeviny a dřeviny, které poskytují potravu v době jejího nedostatku, tz. především v zimě. Především tři z nich by neměly chybět na žádné přírodní zahradě. Jedná se o lípu, růži šípek a bez černý. Dále pak můžeme zmínit kaliny, hlohy, ptačí zoby, vrby či svídy.

    K dotvoření mozaiky zdrojů potravy přispívají i luční společenstva, např. chrpy, pampelišky, jeteloviny, kopretiny, zvonky či řebříčky.

  5. Jak udržovat přírodní zahradu

    Univerzální návod údržby neexistuje, spíše si můžeme říci, jak často se taková přírodní zahrada má udržovat a jaká je ještě přípustná úroveň náročnosti údržby jako takové. Jinak řečeno nás zajímá četnost a časová náročnost, po kterou musíte danou činnost vykonávat, aby se Vám dařilo udržovat daný zahradní prvek funkční.

    Tyto zahradní prvky si rozdělíme dle intenzity a náročnosti údržby

    1. Údržba několikrát za týden – jedná se o zahradní prvky, které po určitou část roku vyžadují každodenní nebo velmi častou údržbu. Jde především o anglické trávníky, záhony okrasných růží, choulostivé dřeviny (exotické rostliny, náročné ovocné dřeviny) apod. Pro potřeby přírodní zahrady jsou tyto zahradní prvky zcela nevhodné a není dobré je v přírodních zahradách budovat.
    2. Údržba 1x týdně – většinou se jedná o bezprostřední okolí domu a náročnější rostliny na vodu, živiny, klima. Nejčastěji se jedná o tyto zahradní prvky: pařeniště, fóliovníky, trávník (nikoliv anglický), bylinková zahrádka, skalky, záhony se zeleninou apod. Ačkoliv jde o prvky náročné na údržbu, tak jejich pozitiva už mohou při citlivém užití v zahradě přebít jejich negativa v podobě vysoké pracnosti. Zahradní prvky této kategorie by však neměly tvořit více jak 10 % rozlohy přírodní zahrady.
    3. Údržba několikrát za rok – zde se již jedná o přírodě bližší zahradní prvky, které vyžadují péči jen sporadickou. Nejčastěji se jedná o odrostlé venkovské trávníky, louky a veškeré tuzemské domácí ovocné keře a stromy, jezírka, živé ploty či suché skalky nebo mulčované skalky. Tyto zahradní prvky již poskytují úkryt a obživu velkému množství živočišných druhů a jejich nízká intenzita údržby umožňuje, aby se do těchto prvků již naplno zapojily i prvky ryze přírodní.
      V jezírku začne růst vodní rostlina, přidají se žáby, vážky, na louku přiletí motýli a vysemení se zde i krajové druhy bylin a trav. Ovocný strom může být kolonizován mechem a obydlen drobným ptactvem apod. Rozloha tohoto typu zahradních prvků by měla odpovídat zhruba 30 % rozlohy zahrady.
    4. Údržba 1x ročně – zde se již jedná o přírodě blízký zahradní prvek, ve kterém už naplno probíhají přírodní procesy, které člověk jen usměrňuje sporadickými zásahy. Jedná se o různé tůňky, houštiny, remízky, solitérní stromy, hmyzí hotely, broukoviště či vysoko stébelnaté louky a pastviny. Tyto zahradní prvky by měly zabírat největší část zahrady, ideálně 40 %. Na tuto část zahradních prvků se váže největší druhová diverzita rostlin a živočichů.
    5. Údržba 1x za několik let – ryze přírodní zahradní prvek, který víceméně nevyžaduje údržbu. Ta se omezuje jen na zvýšení kvality zahradního prvku, např. ořezávání poškozených či jinak nebezpečných větví stromů, vyčištění koryta toků od odpadků a nečistot či dílčí prosvětlení lesa. Až na tyto dílčí zásahy by zde měly byt ponechány bez zásahu veškeré přírodní procesy.

    Nehrabe se zde listí, neodklízí se zde dřevo, neprovozuje se zde žádná rušivá činnost apod. Jelikož se jedná o bezzásahovou zónu zahrady, dříve či později se zde vytvoří stabilní zahradní prvek v podobě lesa, houštiny, mokřadu či v případě vodních toků se zde vytvoří přírodní koryto toku.

    Tato část zahrady by se měla nacházet co nejdále od domu, silnice či jiných rušivých vlivů civilizace. Bezúdržbová část zahrady by měla zabírat zhruba 20 % její výměry


Zatím žádné komentáře

Napsat komentář


💵

Šetříme vám peníze. Ukazujeme, kde zbytečně přeplácíte.

🖋️

Nejsme žádní poradci. Jsme novináři, naši prací je předávat informace.

😊

Skrblík je zdarma. Financuje nás reklama, ne peníze čtenářů.

Jsme féroví. Doporučujeme jen to, čemu sami věříme.

🙏

Jsme lidi a chybujeme. Nepřesnosti se však snažíme rychle opravit.