Jak prořezat třešeň

Co je potřeba vědět o třešni

Třešeň (Prunus avium) je náš domácí ovocný strom dorůstající až 30 metrů. Kvete jednoduchými, cca 3 cm širokými bílými až bílo-růžovými květy, ze kterých se po opylení vytvářejí známé plody a třešně. Ty dozrávají dle konkrétní odrůdy od konce května do konce srpna.

Třešeň má ráda slunce, teplo a přiměřeně vlhkou půdu ovšem snáší i horší podmínky. Lze ji úspěšně pěstovat až do nadmořských výšek okolo 800 m n. m., ovšem nejlépe se jí daří v nížinách a pahorkatinách do nadmořské výšky cca 500 m n. m..

Má ráda slunné stráně přiměřeně zásobené vodou. V přírodě nejčastěji roste jako doprovodná dřevina dubohabrových lesů. Na příhodných místech se pro svoji nenáročnost a přizpůsobivost vysazuje i jako doprovodná součást nových lesních výsadeb a tzv. jedlých lesů.

Jaké jsou odrůdy třešní

V zahradních centrech se setkáte hned s několika perspektivními a ověřenými odrůdami, u nichž byly vegetativním množením zachovány jejich charakteristické rysy a cíleně potlačeny některé nevýhody základního druhu třešně. Cílem selekcí bylo zmenšit vzrůstnost základního druhu, prodloužení doby sklizně a zvýšit odolnost vůči chorobám.

Z osvědčených odrůd lze doporučit např. Vam, Burlat, Karina, Napoleonova, Granát, Kaštánku a mnoho dalších odrůd.

Výběr vhodné odrůdy provádíme nejen podle požadované podnože, ale zejména podle náležitosti jednotlivých odrůd do tzv. třešňových týdnů. Třešňový týden je časový úsek ve vegetačním období třešně, kdy plody docházejí k plné konzumní zralosti. Rozlišujeme 8 třešňových týdnů:

1. Třešňový týden 24.5.-6.6.
2. Třešňový týden 8.6.-18.6.
3. Třešňový týden 20.6.-30.6.
4. Třešňový týden 2.7.-12.7.
5. Třešňový týden 14.7.-24.7.
6. Třešňový týden 26.7.-8.8.
7. Třešňový týden 10.8.-20.8.
8. Třešňový týden 22.8. – 3.9.

Výhodou raných odrůd třešní je nízká červivost plodů, protože hlavní škůdce třešní vrtule třešňová nedokáže u raných odrůd dokončit svůj reprodukční cyklus. Nevýhodou raných odrůd je méně výrazná chuť.

U pozdních odrůd to je přesně naopak, často bývají poškozeny škůdci, ovšem pokud se nám podaří stromy uchránit, tak získáme třešně prvotřídní chuti. Jako vhodný kompromis se někdy doporučuje kupovat odrůdy zrající v 3-5 třešňovém týdnů, kdy je riziko napadení plodů ještě minimální a chuť plodů je již plně uspokojující.

Proč prořezat třešeň

Řez třešeň by měl být prováděn nejen za účelem zvýšené plodnosti a adekvátní kvality plodů, ale také za účelem zdravotním pro prodloužení životnosti a zlepšení zdravotního stavu rostliny. Třešeň patří mezi stromy, které na nesprávně provedený řez reaguji citlivě a může dojít i k úhynu stromu.

U mladých rostlin je žádoucí věnovat zvýšenou pozornost zapěstování správné kostry stromku a dostatečného množství nových, plodonosných větví.

Cílem řezu u starších rostlin by mělo být primárně zlepšení stavu stromu, zvýšení kvality a množství plodů a zbavení se přestárlých, neplodících a zasychajících větví, které mohou být vstupní branou pro nejrůznější choroby.

Kdy prořezat třešeň

Ideální období řezu je na jaře, velmi nevhodný je řez na podzim a v zimě. Hlavně u raných odrůd je zajímavou možností i letní řez i s plody, které díky tomu snadno sklidíme.

Jak prořezat třešeň

Technika prořezu v prvních letech po výsadbě (tzv. výchovný řez) je závislá na tom, jakou rostlinu zakoupíte. Zpravidla se kupují cca 1,2-1,5 metru vysoké zákrsky či čtvrtkmeny, které mají nasazenou korunku ve výšce cca 0,7 – 1,2 metru.

Pro pěstování v zahradách se jeví jako nevhodné vysokokmeny na semenáči třešně jako podnoží, strom sice bohatě plodí, avšak dorůstá velkých rozměrů a na zahradě zabere spoustu místa.V současnosti nejpopulárnější podnoží je Colt, která zaručuje bohatou plodnost, vitalitu a zároveň omezuje vzrůst stromu.

Pokud korunku dosud nemáte a jedná se zatím pouze o špičák, zastřihněte rostlině kmínek v místě, kde chcete, aby nasadila korunu, ideálně zhruba ve výšce 1-1,5 metru nad zemí, pokud již máte hlavní kmen rozvětvený tak rovnou přistupte k dalšímu bodu (1. rok po výsadbě).

Ve druhém roce po výsadbě se soustředíme na vypěstování kostry koruny. Po loňském zásahu by nám z místa řezu měly vyrůst 2-3 nové větve. Tyto větve opět zastřihneme a to na 2 očka. (2. rok po výsadbě).

Další rok završujeme tvorbu korunky, před vykvetením odstraníme rostoucí proti sobě do kříže a zaštípneme loňské větve (3. rok po výsadbě). Hlavní terminální větev ponecháme delší než ostatní větve. Nyní už bychom měli mít zapěstovanou základní kostru stromu, kterou budeme po celý jeho život již pouze udržovat.

Technika prořezu u starších rostlin je jednodušší než u mladých rostlin zejména v tom, že by se měl omezit pouze na vyřezávání křížících se, nemocných či jinak poškozených větví a na opatrné zmlazovaní max. 5 let starého dřeva. U Třešní raději neprovádíme hluboký zmlazovací řez, který je především díky riziku vzniku klejotoku a houbovým chorobám rizikový. Pokud z nějakého důvodu potřebujete radikálně omladit přestárly či špatně rostlý strom, odstraňte maximálně polovinu objemu koruny.

Důležité je věnovat péči řezným ranám, kde snadno proniká infekce. Neošetřené rány jsou častou příčinou rozvinutí houbového onemocnění.

Jak ošetřit rány po prořezání třešně

Každou ránu po prořezání třešně bychom měli ošetřit štěpařským voskem či latexem, aby se do ní nedostaly spory hub či jiné infekce.

Jak kompostovat třešeň

Listí lze bez obav kompostovat nebo mulčovat, rozkládá se kvalitní živnou listovku do 2 let. Pouze listy a kusy větví, které jeví napadení chorobami či škůdci raději spálíme.

Dřevní hmotu lze použit na otop nebo na mulčování záhonů, při grilování, kdy dodá masu specifické aroma či při výrobě výrobků ze dřeva, protože dřevo třešně má krásnou strukturu a charakteristickou hnědorůžovou barvu.

Jak zpracovávat třešeň

Čerstvé plody si můžeme natrhat třeba do jogurtu, připravit z nich výborný třešňový koláč nebo si vytvořit třešňovou Jak uvařit marmeládu. Při velkých výnosech vřele doporučujeme nechat třešně kvasit a s kvasem navštívit místní pálenici. Fantazii se meze nekladou.