Jak se počítá užitná plocha

Co je to užitná plocha?

Užitná plocha je číslo, které vyjadřuje celkovou hodnotu místností v budově. Měří se uvnitř vnějších stěn a řídí se Nařízením komise (ES) č. 1503/2006.

Součástí celkové užitné plochy jsou:

• kuchyně
• obývací pokoje
• ložnice
• koupelny
• toalety
• místnosti s příslušenstvím
• chodby
• sklepy
• společné prostory používané majiteli bytových jednotek
• balkony
• půdy
• a podkroví

Nezapočítávají se konstrukční plochy, funkční plochy a průchozí prostory.

Do konstrukčních ploch patří např.:

• plochy komponent, které vytyčují hranice stavby
• podpěry
• sloupy
• sloupky
• šachty
• komíny

Do funkčních ploch patří plochy, kde jsou umístěna zařízení topení a klimatizace nebo energetické generátory.

Do průchozích prostor patří např.:

• schodišťové šachty
• výtahy
• eskalátory

Poznámka

Můžete se ještě setkat s užitkovou plochou. Tento pojem je už zastaralý a nepoužívá se. Nicméně vyjadřuje všechny místnosti užívané majitelem bytu. Nezapočítává však sklep, balkon a plochu domovního vybavení. Zjistěte si, co prodejce do plochy započítal.

Jak se počítá užitná plocha?

Co se započítává a co ne již víte. Pojďme si to ukázat na příkladu:

Máme byt o velikosti 4 + kk. Vezmeme metr a změříme všechny místnosti. Nezapomeňte změřit i plochu, která je zakrytá zabudovanými předměty (skříně, vany, kuchyně apod.).

• Chodba 8 m2
• obývací pokoj s kuchyňskou linkou a spíží 42 m2
• dětský pokoj 12 m2
• ložnice 15 m2
• pracovna 11 m2
• koupelna 5 m2
• WC 2,3 m2
• sklep 2,7 m2
• balkón 2,5 m2

Celková výměra bytu je tedy 95, 30 m2 + sklep 2,7 m2 + balkón 2,5 m2.

Celková užitná plocha bude tedy 95,3 + 2,7 + 2,5 = 100,5 m2.

Setkat se můžete i s pojmem zastavěná plocha. Jak se počítá zastavěná plocha?

Co je to podlahová plocha?

Pro pojem podlahové plochy uvažuje nařízení vlády pouze s bytem, který je stěnami, stropem a podlahou ohraničen od ostatních částí domu.

Podlahová plocha sčítá všechny plochy bytové jednotky včetně nosných i nenosných konstrukcí až po vnitřní líc svislých konstrukcí, které ohraničují byt. Připočítávají se také prostory, na které má uživatel výhradní užívací právo a zároveň jsou mimo byt (terasa, balkón, sklep, garáž).

Nezapočítávají se prostory mimo dům (předzahrádky, schodiště, přístřešky).

Definice a způsob výpočtu podlahové plochy se řídí Nařízením vlády č. 366/2013 Sb.

Jak se počítá podlahová plocha?

Zůstaneme u našeho bytu 4 + kk. Chodili jsme s metrem, naměřili a vypočítali jsme, že celková výměra bytu je 95, 30 m2 + sklep 2,7 m2 + balkón 2,5 m2.

Abychom vypočítali podlahovou plochu, musíme započítat i svislé konstrukce. To znamená zdi. Ať už nosné nebo nenosné. Podle Nařízení vlády č. 366/2013 je půdorysná plocha vymezena vnitřním lícem svislých konstrukcí včetně jejich povrchových úprav. To znamená, že vnější stěny bytu počítat nebudeme. Změříme a vypočítáme tedy stěny, které jsou uvnitř bytu.

Hodnota svislých konstrukcí je 6,53 m2.

Podlahová plocha tedy bude: 95,30 + 2,70 + 2,50 + 6,53 = 107,03 m2.

Vypočtená podlahová plocha se zaokrouhluje na jedno desetinné místo tak, že pět setin a více se zaokrouhluje nahoru, do pěti setin se nepřihlíží.

Celková podlahová plocha je 107 m2.