Jak se vyznat v daních

Lenka Rutteová
Publikováno 9. března 2021
  1. Jak se vyznat v daních

    Daň z příjmů

    Daň z příjmů je daní ze všech druhů příjmů obyvatel státu, ale také příjmů soukromých firem, v určitých případech z příjmů veřejných organizací. Pokud jste zaměstnanec, odvádí ji z vašeho platu zaměstnavatel, podnikatelé si musejí tuto agendu vyřídit sami, často prostřednictvím daňových poradců.

    Za firmy a veřejné organizace dělají administrativu spojenou s daní z příjmů jejich zaměstnanci, často i s využitím externích daňových poradců (tato možnost se týká i osob samostatně výdělečně činných).

    Daň z příjmů je v ČR v současnosti nastavena jako 15 % z vypočteného základu daně, přičemž

    • u zaměstnanců se bere coby základ tzv. superhrubá mzda (o jejímž zrušení se v současnosti vášnivě debatuje a která je hrubou mzdou s přičtením záloh na zdravotní a sociální pojištění, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel),
    • u podnikatele je základem daně veškerý příjem ponížený o všechny náklady (případně o paušální náklady ve výši 40, 60 nebo 80 %),
    • u soukromých i veřejných společností je to pak podobné (zjednodušeně řečeno příjmy mínus výdaje), ale paušální náklady zde povolené nejsou.

    Daň z příjmů se u zaměstnanců odvádí každý měsíc formou záloh, u podniků a podnikatelů je více možností – lze nastavit zálohy měsíční, čtvrtletní, pololetní, anebo ponechat placení daně z příjmů (u malých živnostníků) i jen jednou za rok.

    Nejpozději do konce března následujícího roku musí být odevzdáno daňové přiznání v případě zaměstnanců (dělá zaměstnavatel) a živnostníků, kteří k tomuto kroku nevyužijí pomoci daňových poradců. Firmy s povinnou účetní závěrkou a ti podnikatelé, kterým daňové přiznání zhotovuje poradce, odevzdávají daňová přiznání do konce června následujícího roku.

    Během měsíce od podání přiznání se pak musí doplatit vypočtený nedoplatek na dani z příjmů, případně finanční úřad v tomto termínu vrací přeplatky. U zaměstnanců se s přeplatky či nedoplatky příliš počítat nedá (pokud nevyužijí daňových slev a odpočtů), ale u podnikatelů jsou výkyvy oběma směry v podstatě na každoročním pořádku.

    Podrobnosti najdete přímo v zákoně o daních z příjmů.

  2. Daň z přidané hodnoty

    Daň z přidané hodnoty (DPH) je u nás definována jako daň z navýšení hodnoty prodávaného zboží nebo služby, jinak řečeno jako daň z rozdílu mezi nákupem materiálu a prodejem hotového výrobku či poskytnutí služby – ale pozor, toto je opravdu jen velmi obecná definice. V zákoně najdete definici mnohem delší a preciznější.

    Důležité je, že DPH je součástí ceny prodávaného výrobku nebo služby, takže ji platí koneční spotřebitelé (nebo ti podnikatelé, co nejsou plátci DPH). Srovnání účtů se státem v oblasti DPH však dělají podnikatelé, kteří patří do skupiny plátců DPH.

    Plátce DPH

    Daň z přidané hodnoty u nás státu odvádí jen tzv. plátce DPH. Plátcem DPH je povinně každý subjekt (fyzická i právnická osoba), pokud splní následující zákonné podmínky:

    • jeho obrat (tržby) přesáhl za 12 po sobě jdoucích měsíců částku jeden milion korun.
    • je členem ve sdružení, kde je některý z členů plátcem DPH,
    • nabyl majetek privatizací nebo prodejem podniku
    • pokračuje v činnosti po zemřelém plátci
    • plus několik specifických případů dle zákona o DPH.

    DPH se platí (a zároveň se k ní podává daňové přiznání) také ve více termínech. Například právnická osoba jednou za měsíc, fyzická osoba jednou za tři měsíce atd., vždy do 25. dne v následujícím měsíci po skončení zdaňovacího období.

    Identifikovaná osoba

    Vedle plátce DPH je v ČR vedena ještě takzvaná osoba identifikovaná k DPH, která poskytuje služby či zboží do zahraničí, ale DPH reálně neplatí, protože nesplňuje ani jednu z výše uvedených podmínek pro plátce DPH.

    Identifikovaná osoba podává jednou měsíčně souhrnné hlášení o DPH za účelem přehledu o přeshraniční ekonomické činnosti, která zdanění sice nepodléhá, ale i tak probíhá. Jde o přehled pro potřeby EU.

  3. Silniční daň

    Silniční daň se týká pouze podnikatelů a firem, společností. A to jen v tom případě, že mají auto, které používají ke svému podnikání. Silniční daně jsou stanoveny vždycky na rok dopředu a odvíjejí se od velikosti a výkonu používaných aut (velikost motoru, typ auta).

    Neziskové organizace a úřady, orgány veřejné správy a moci a další zákonem vymezené podniky mají v tomto případě výjimku a silniční daň neodvádějí.

    Platby jsou zálohové a mohou se provádět měsíčně nebo i čtvrtletně, ale daňové přiznání se dává pouze jednou ročně, a to do konce ledna roku následujícího po skončení zdaňovacího období.

    Podrobnosti najdete v zákoně o dani silniční.

  4. Daň z nemovitých věcí

    Daň z nemovitých věcí se týká nemovitostí, jejichž majitelem je soukromá nebo veřejná osoba. Neziskové organizace nebo další veřejně prospěšné instituce mohou mít v dani z nemovitých věcí výjimku. Nemovitou věcí je nejen stavba (dům, hangár, výrobní hala), ale také pozemek (louka, les, zahrada apod.).

    Daňové přiznání se podává jen jednou, a to v roce následujícím po roce, kdy se osoba stala majitelem nemovitosti. Daňové přiznání se podává dopředu, do konce ledna toho roku, na který se daň vztahuje. Při prodeji nemovitosti platí do konce roku daň z nemovité věci původní majitel, od dalšího roku už přechází tato povinnost na majitele nového.

    U novostaveb je daň z nemovitostí na několik let odpuštěna, stát odpouští daně z nemovitých věcí například i obchodním společnostem, jejichž činnost si na svém území hodně přeje.

    Podrobnosti najdete v zákoně o dani z nemovitých věcí.

  5. Daň dědická, darovací a z daň převodu nemovitostí

    Daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitostí prodělaly v posledních letech nejvíce změn, první dvě byly zrušeny bez náhrady, pouze daň z převodu nemovitostí byla částečně zrušena a částečně převedena na daň z příjmů, viz níže.

    Jen dodejme, že převod nemovitostí je bezúplatná změna majitele (dar, dědictví), nikoliv prodej nemovitosti – ten podléhá (zatím)jiné dani, kterou si uvedeme v posledním boxíku.

    Daň darovací a daň dědická se neplatí již od roku 2014. U daně z převodu nemovitostí platí následující rozdělení do dvou skupin a pro ně následující pravidla:

    • ta nemovitost získanou dědictvím se daň neplatí,
    • za nemovitost získanou darem se neplatí daň z převodu nemovitostí, nýbrž daň z příjmů. Ale jsou tu opět výjimky, kdy se neplatí ani při získání nemovitosti darem, a to pokud jde o dar:
    • od příbuzného v linii přímé (např. z otce na syna, vnuka či opačně) a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,
    • od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním daru ve společné domácnosti.

    Podrobnosti jsou k nalezení například na stránkách Finanční správy v úseku daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí.

  6. Spotřební daň

    Spotřební daň se týká těch výrobků, jejichž konzumaci chce stát omezit, případně na jejichž spotřebě chce stát významně vydělat. Typickými zástupci jsou daně z alkoholu, tabáku, paliv, minerálních olejů, maziv apod.

    Spotřební daň odvádí prodejce, ale je samozřejmě součástí ceny daného výrobku, stejně jako DPH. V případě benzínu proto máme v jeho ceně zahrnutu nejen spotřební daň, ale i daň z přidané hodnoty.

    Spotřební daň se může v některých případech vracet, a to pokud byl nakoupen minerální olej za cenu včetně daně, z něj byl vyroben topný olej pro vlastní potřebu (nebo v režimu podmíněného osvobození od daně), olej byl pak prokazatelně použit pro výrobu tepla. Jednat se může o následující oleje:

    • topné oleje, které jsou barveny a značkovány dle zákona o spotřebních daních
    • minerální oleje onačené jako topné oleje nebo ostatní benziny

    V takovém případě se podává daňové přiznání, na jehož základě osoba (fyzická nebo právnická) uplatní nárok na vrácení daně. Má na to však pouze 6 měsíců.

    Podrobnosti najdete v zákoně o spotřebnívh daních.

  7. Daň z nabytí nemovitých věcí

    Velmi diskutovaná daň posledních měsíců, o níž se začalo hovořit zejména s touhou po oživení trhu s nemovitostmi poté, co se ekonomové obávali o jeho útlum v souvislosti s první vlnou pandemie nemoci covid-19.

    V současnosti je tomu tak, že daň z převodu nemovitostí je v podstatě již zrušena, jen se čeká na definitivní účinnost právních norem. V legislativě totiž byly objeveny mezery, které je nutné ještě „doladit“. Zrušení se týká daně, kterou jsme v ČR doposud odváděli při koupě / prodeji domu, bytu, pozemku.

    Daň byla částečně kompenzována odpočtem úroků z hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření ze základu daně z příjmů. Nově nebude možné tyto odpočty uplatnit.

    Podrobnosti ohledně procesu rušení této daně najdete mimo jiné na stránkách finanční správy v úseku daně z nabytí nemovitých věcí, kde jsou v sekci Informace, stanoviska a sdělení zveřejňovány nejnovější podrobnosti v této oblasti.

    Podívejte se také, kdy se vrací daně nebo na daňové podrobnosti související s životním pojištěním.


Zatím žádné komentáře

Napsat komentář


💵

Šetříme vám peníze. Ukazujeme, kde zbytečně přeplácíte.

🖋️

Nejsme žádní poradci. Jsme novináři, naši prací je předávat informace.

😊

Skrblík je zdarma. Financuje nás reklama, ne peníze čtenářů.

Jsme féroví. Doporučujeme jen to, čemu sami věříme.

🙏

Jsme lidi a chybujeme. Nepřesnosti se však snažíme rychle opravit.