Jak se počítají Velikonoce

Zdeňka Kolářová
Publikováno 9. března 2021
  1. Jak se počítají Velikonoce

    Co jsou Velikonoce

    Velikonoce jsou pro věřící Křesťany nejdůležitějším svátkem v roce. Jsou oslavou smrti a vzkřížení Ježíše Krista.

    Jedná se o jeden z nejoblíbenějších svátků na celém světě. Jsou to svátky jara, probouzející se přírody, oslavy plodnosti, naděje a lásky.

    K Velikonocům se vážou tradiční velikonoční zvyky, které začínají již 6 týdnu před samotným Velikonočním pondělím. Během tohoto období se lidé měli očistit od všeho zlého, špatného, všch chorob apod.

    Poslední pašijový týden je nejznámější a obsahuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredou středu, zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu a Velikonoční neděli a pondělí.

    K tradičním zvykům patří pletení pomlázek, barvení vajíček, chození na pomlázku, hrkání, pečení velikonočních jidášků, mazanců a beránků apod.

  2. Velikonoce jako pohyblivý svátek

    Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, a proto každý rok připadají na jiné datum. Datum se liší v závislosti na prvním úplňku po jarní rovnodennosti. Velikonoce vždy připadají na neděli po prvním jarním úplňku. Datum si může lišit až o měsíc. Jedná se o rozmezí 22. března až 25.dubna.

    Prvním problémem je určení jarní rovnodennosti. Ta byla pevně stanovena na 21.března, i přes fakt, že se astronomicky může až o 2 dny lišit.

  3. Jaká je historie počítání Velikonoc

    Kdysi bylo počítání Velikonoc chaotické a nejednoznačné a jednotné počítání Velikonoc se stanovilo až na Prvním nikajském koncilu v roce 325, kdy se stanovilo, že výpočet bude provádět biskup alexandrijský a datum vyhlašovat biskup římský. Spory se urovnali až v 6. století, kdy převážil alexandrijský výpočet.

  4. Jaké je Gaussovo pravidlo pro výpočet Velikonoc

    Nejčastější metoda výpočtu se nazývá Gaussovo pravidlo podle německého matematika a astronoma C.F. Gausse ( 1777-1855). Toto pravidlo lze uplatnit pro roky 1900 až 2099.

    Je nutné znát konstanty m a n. Pro roky 1900 až 2099 jsou m = 24 a n = 5. Funkcí mod se myslí zbytek po dělení.

    • a = rok mod 19 (Měsíční cyklus se opakuje s periodou 19 let)
    • b = rok mod 4 (řeší přestupné roky respektive dny)
    • c = rok mod 7 (dorovnává dny v týdnu)
    • d = (19a + m) mod 30
    • e = (n + 2b + 4c + 6d) mod 7
    • “m” a “n” jsou konstanty, pro roky 1900 až 2099 jsou m = 24 a n = 5

    Pro březen platí:

    • 22 + d + e = velikonoční neděle

    Pro duben platí:

    • d + e − 9 = velikonoční neděle

    Vyjdou nám tak vždy dva výsledky, avšak jeden bude nesmyslný.

    Například pro rok 2012 je výpočet následující:

    • a = rok mod 19 = 2012/19 = 105,89… takže 105×19 = 1995 a 2012-1995 = 17
    • b = rok mod 4 = 2012/4 = 503. Zbytek po dělení je 0
    • c = rok mod 7 = 287,42 …takže 287×7 = 2009 a 2012-2009 = 3
    • d = (19a + m) mod 30 = (19×17 + 24) = 347 a 347/30 = 11,56… takže 11×30 = 330 a 347-330 = 17
    • e = (n + 2b + 4c + 6d) mod 7 = (5 +2×0 + 4×3 + 6×17) = 119 a 119/7 = 17, zbytek je tedy 0

    Pro březen platí:

    • 22 + d + e = 22 + 17 + 0 = 39 (datum 39. Března neexistuje)

    Pro duben platí:

    • d + e − 9 = 17 + 0 – 9 = 8. Dubna = velikonoční neděle připadá na 8. dubna

Zatím žádné komentáře

Napsat komentář


💵

Šetříme vám peníze. Ukazujeme, kde zbytečně přeplácíte.

🖋️

Nejsme žádní poradci. Jsme novináři, naši prací je předávat informace.

😊

Skrblík je zdarma. Financuje nás reklama, ne peníze čtenářů.

Jsme féroví. Doporučujeme jen to, čemu sami věříme.

🙏

Jsme lidi a chybujeme. Nepřesnosti se však snažíme rychle opravit.