Jak dlouho chrání očkování proti spalničkám

Lucie Telievová
Publikováno 9. března 2021
  1. Jak dlouho chrání očkování proti spalničkám

    Jak dlouho chrání očkování proti spalničkám

    MMR vakcína (Priorix)

    Jedná se o kombinovanou živou vakcínu, která obsahuje oslabené viry spalniček, příušnic a zarděnek. Zkratka pochází z počátečních písmen názvů nemocí (Measles, Mumps, Rubella – MMR). Plošné očkování bylo zavedeno v ČSSR v roce 1969. Tehdy byla proočkovanost dětí do dvou let pouze okolo 33 %. Ta se pomalu zvyšovala a v roce 1985 byla už 76%. Požadovaných 90 % přišlo až v 90. letech.

    Nutno podotknout, že úmrtnost na spalničky rapidně začala klesat napříč rozvinutými zeměmi ještě před zavedením plošného očkování. Očkování se tedy na snížení úmrtnosti pravděpodobně podle některých zdrojů nijak významně nepodílelo. Avšak se mohlo podílet na snížení výskytu onemocnění.

    Účinnost očkování

    MMR vakcína se řadí mezi vakcíny s dlouhodobým účinkem. Pokud jsou podány 2 dávky, uvádí se ochrana na dobu:

    • Pro spalničky 20 let
    • Pro příušnice 15 let
    • Pro zarděnky více než 20 let

    Dle očkovacího kalendáře je k očkování indikováno dítě dosažením 15. měsíce věku.V této době se předpokládá, že již nemá případné protilátky od matky, které by snižovaly imunitní odpověď. Druhá dávka se standardně podává 6-10 měsíců po té první. Tato dávka není přeočkování, nýbrž je určena těm, kterým se nevytvořilo dostatečné množství protilátek při očkování prvním. Z různých důvodů se totiž protilátky nevytvoří dokonce až 5 % lidí (tzv. primární selhání).

    Účinnost spalničkové složky: Udává se v rozpětí 90 – 98 %. Podle některých studií ale hladina protilátek postupně klesá, přičemž je možné, že po 4-6 letech po očkování už nemá žádné protilátky až 13 % dětí. Na druhou stranu se ale u některých jedinců našly protilátky i po 20 letech od vakcinace. Účinnost však dosáhla pouze 65-74 % (tzn. selhává až ve 35 % případů) – tzv. sekundární selhání.

    Účinnost příušnicové složky: Ukázalo se, že při očkování jednou dávkou je účinnost 49 %, při dvou dávkách pak 55 % oproti neočkovaným. Průměrná délka mezi očkováním a onemocněním byla 13 let a šance onemocnět každoročně stoupá o 10 %.

    Účinnost zarděnkové složky: Bylo zjištěno, že do 12 roku věku očkovaného se protilátky vytratili až u 45 % očkovaných.

    Rizika spojená s vyvanutím vakcinální imunity

    To, že po čase přestane imunita z očkování působit, se nazývá vyvanutím. Právě problematika  nefunkčnosti vyvanulé vakcíny se minimálně v případě zarděnek a příušnic přesouvá právě do nejrizikovějšího období, tedy do pubertálního a dospělého věku. Epidemie pak mohou propuknout nejen mezi neočkovanými ale i mezi očkovanými, kterým už ale očkování „nefunguje“.

    U lidí, kteří spalničky prodělali, zůstává imunita doživotní. Z epidemiologického hlediska je tedy na druhou stranu výhodné, je-li virus spalniček v oběhu – ti, kteří spalničky již prodělali, se už znovu nenakazí. Právě oni jsou pak v rámci kolektivní imunity nejspolehlivější. Existují dokonce i některé studie, které uvádí, že po prodělání spalniček má jedinec například méně autoimunitních onemocnění, atp.

  2. Jak se šíří spalničky

    Virus je velice nakažlivý. Šíří se vzduchem infikovaným kapénkami, nebo také přímým kontaktem s kapénkami z nosu či krku nakažené osoby. Může k tomu dojít například kontaktem s kontaminovanými věcmi či povrchy. Virus na vzduchu může přežít až dvě hodiny. Osoba, která je nakažená spalničkami je nejvíce infekční do doby, než se začnou objevovat první příznaky (tedy 3 až 5 dnů po výsevu vyrážky). Což znamená, že do té doby vůbec není jednoduché odhalit, že máte „tu čest“ s osobou, která zrovna prodělává spalničkovou infekci.

    Riziko hrozí ale komukoliv, kdo nemoc přímo neprodělal, či nedostal aspoň jednu dávku vakcíny (a nevytvořila se mu imunita na danou virózu).

  3. Příznaky spalniček

    Prvotní příznaky se zpravidla projeví do 10 až 12 dnů po infikování. Spalničky nejprve začínají horečkou, kašlem, rýmou a zánětem spojivek, což trvá 2 až 4 dny. V ústech se můžou vyskytnout i malé bílé skvrnky, tzv. Kopilkovy skvrny. Po těchto prvních příznacích se začíná objevovat vyrážka. Nejdříve ji najdete pravděpodobně u linie vlasů a postupně se bude šířit směrem dolů po těle až na ruce a nohy. Vyrážka bude trvat zhruba jeden týden.

    Komplikace způsobené spalničkami

    Virus spalniček potlačuje funkci imunitního systému a snižuje obranyschopnost organismu. A to dokonce až několik let po nakažení. Riziko závažných komplikací a úmrtí je vyšší u dětí mladších pěti let a dospělých starších 20 let.

    Běžně se vyskytuje i zánět středního ucha, průjem a zápal plic (především on stojí za skoro dvěma třetinami úmrtí spojených se spalničkami). Zhruba u 0,1 % infikovaných se rozvine také encefalitida (tj. zánět mozku), 15 % nakažených zemře a cca 1/3 má pak trvale poškozený mozek. Několik roků po nákaze se může rozvinout subakutní sklerotizující panencefalitida (1 z 100 000), což je degenerativní onemocnění mozku, které je smrtelné. Mezi další komplikace patří pak například imunitní trombocytopenická purpura (tečkovité krvácení do kůže) a zánět malých dýchacích cest v plicích, nebo srdce, ledvin či jater.

    • Zánět středního ucha
    • Průjem
    • Zápal plic
    • Nízký počet krevních destiček
    • Oslabení imunitního systému
    • Akutní encefalitida (zánět mozku): 1 ze 1000-2000 případů
    • Degenerativní onemocnění mozku: 1 ze 100 000 případů, vždy smrtelné
    • Úmrtí: 1 z 1000 případů
    • Riziko potratu či předčasného porodu při nákaze v těhotenství

    Riziko takto závažných komplikací hrozí především osobám s oslabeným imunitním systémem. Tyto osoby často ani nemohou být očkovány a spoléhají tak na ochranu vytvořenou těmi očkovanými ve svém okolí.

    V rozvinutých zemích dochází k úmrtí přibližně v 1 případu z 1000 nahlášených. Jak úmrtnost, tak i míra následného zdravotního postižení jsou daleko vyšší v zemích, kde mají omezený přístup k lékařské péči a obecně špatnou výživu.

  4. Léčba spalniček

    Bohužel, na spalničky neexistuje žádná konkrétní či specifická antivirová léčba. Komplikace může pomoci zmírnit například dobrá a kvalitní strava zahrnující vitamín A a dostatečný příjem tekutin. Spalničky se zkrátka nedají léčit tak snadno, jako lze léčit nachlazení.

    Vitamin A

    Je jedním z vitamínů, které jsou rozpustné v tucích (proto je dobré salát připravovat s olejem). Vyskytuje se pouze v živočišných zdrojích, jako je mléko, vaječný žloutek, játra, ryby a rybí tuk. Určité množství je organismus schopen si vyrobit i z provitaminu β-karotenu. Β-karoten se vyskytuje jak v živočišných, tak v rostlinných zdrojích, nejvyšší obsah najdeme například v mrkvi, rajčatech, paprice, ale u zelené listové zelenině. Vyskytuje se i v některých druzích ovoce, jako jsou meruňky, broskve a pomeranče.

    Vitamin A je nezbytně důležitý pro dobré vidění, ale i pro podporu imunitního systému. V organismu se uchovává 1-2 roky.

  5. Prevence proti spalničkám

    V současné době je nejlepší prevencí posilování imunitního systému a očkování MMR vakcínou. Dvě dávky této vakcíny by měly zajistit 99% ochranu proti tomuto onemocnění.

    Etický problém očkování

    Spolu s vakcínou obsahující oslabený vir se do dětí dostávají také přídatné látky, které jsou často diskutovány nejen rodiči, ale i odborníky. Jedná se především o aminokyseliny, laktosu, mannitol, sorbitol, neomycin-sulfát, zbytkové vaječné proteiny. Podle evropské legislativy výrobce nemusí uvádět ani zbytkové látky v příbalovém letáku.

    • Vir zarděnek byl izolován v roce 1965 z uměle potraceného plodu a pomnožen na plicních buňkách v roce 1966 na uměle potraceném plodu mužského pohlaví starého 14 týdnů (alternativní vakcína vyráběná na zvířecích buňkách je dostupná v Japonsku)
    • Vir spalniček a příušnic je pomnožen na buňkách kuřecích embryí

    Nežádoucí účinky očkování

    Reakce po první dávce vakcíny se objeví 6 až 12 dnů po aplikaci. Obvykle to bývá teplota a lehká infekce horních cest dýchacích, vzácně i zánětem spojivek a vyrážkou. Horečka nad 39 °C se vyskytuje zhruba u 10 % dětí, zde stoupá i riziko febrilních křečí. Dále pak mezi reakce patří únava, nechutenství.

    V souvislosti s očkováním byly hlášeny i další, ale vzácné nežádoucí účinky, jako:

    • Zánět a bolestivost kloubů
    • Krvácení nebo snadnější tvorba modřin
    • Alergické reakce ohrožující život
    • Zánět mozku, mozkových plen nebo míchy
    • Guillain-Barrého syndrom (postupující obrna vedoucí k zástavě dechu)
    • Kawasakiho syndrom (dlouho trvající horečka, vyrážka, loupání kůže, otok žláz v krku, atd.)
    • Příznaky podobající se spalničkám či příušnicím, nebo lehce probíhající spalničky

    Bylo prokázáno, že vakcíny posilují specifickou imunitu (proti několika choroboplodným zárodkům), ale na úkor té nespecifické (působící proti široké škále choroboplodných zárodků, se kterými se běžně každý den setkáváme). Obecně lze také říci, že čím později (cca do puberty) se očkuje proti spalničkám, tím méně systémových nežádoucích účinků se vyskytuje. Co se příspěvků zdravotních pojišťoven týká (i na jiná očkování), na Skrblíkovi je též najdete.


Zatím žádné komentáře

Napsat komentář


💵

Šetříme vám peníze. Ukazujeme, kde zbytečně přeplácíte.

🖋️

Nejsme žádní poradci. Jsme novináři, naši prací je předávat informace.

😊

Skrblík je zdarma. Financuje nás reklama, ne peníze čtenářů.

Jsme féroví. Doporučujeme jen to, čemu sami věříme.

🙏

Jsme lidi a chybujeme. Nepřesnosti se však snažíme rychle opravit.