Jak poznat, že dítě simuluje

Klára Hrnčířská
Publikováno 9. března 2021
  1. Jak poznat, že dítě simuluje

    Proč máte pocit, že dítě simuluje

    Nejprve se zamyslete nad tím, proč máte pocit, že dítě simuluje a zda to není skutečně jen vás vlastní pocit. Mnohdy na děti a obecně na lidi ve svém okolí promítáme vlastní nezpracované zážitky z dětství a nejsme schopni k řešení konkrétních situací přistupovat vědomým způsobem.

    Než obviníte dítě ze simulování, zamyslete se, jaké pocity ve vás vyvolává samotný fakt, že by dítě mohlo simulovat. Máte pocit, že by to k vám bylo neuctivé nebo vás to přivádí k vzteku? Nebo si vůbec nejste jisti, jak v takové situaci reagovat? Zkuste se ponořit sami do sebe a vrátit se ve svých myšlenkách a pocitech do dětství, kdy jste řešili stejnou situaci s vaší mámou nebo s tátou a byli jste sami obviněni ze simulování.

    Simulovali jste nebo jste byli obviněni neprávem? V prvním případě si můžete v sobě nést podvědomé přesvědčení, že děti zkrátka simulují a nikdo vám to nevymluví. Ve chvíli, kdy se vaše ocitne jen v trochu nepravděpodobné situaci, budete mít nutně pocit, že simuluje.

    V opačném případě v sobě můžete mít stále nevědomý vztek na rodiče za to, že vás obvinili neprávem a nyní můžete mít snahu vybíjet si své emoce na vlastním dítěti tím, že ho uvedete do stejné situace.

    Teprve až si budete jisti vlastním podvědomím a tím, že máte sami zpracované veškeré podvědomé emoce, které si z dětství nesete vůči vlastním rodičům, přistupte k otázce, zda vaše dítě skutečně simuluje nebo ne.

  2. Proč nevěříte vlastnímu úsudku

    Dalším bodem, nad kterým se pozastavte, je ten, že nejste schopni uvěřit vlastnímu úsudku, vlastní intuici a hledáte pomoc zvenčí. Jste to jen vy sami, kdo zná své dítě nejlépe a je to právě vaše intuice, která je schopna vám bezpečně napovědět.

    Od malička jsme vedeni k rozumovému přístupu k životu a naše přirozená intuice je mnohdy potlačována na úkor našich vlastních pocitů a schopnosti propojit se sami se svým nitrem a přímo s ním komunikovat.

    Jsme vedeni k tomu, abychom vše hodnotili na základě našich dosavadních zkušeností nebo přebraných vzorců chování, které si neseme z dětství.

    Neschopnost vlastního úsudku může být silně propojena s našimi vlastními pocity, které si neseme v dětství, a může nám brát naše vlastní pocity sebevědomí. Zkuste se zamyslet nad vlastním dětstvím a probrat se momenty, kdy jste se cítili nějakým způsobem nekomfortně a měli jste pocit, že vás rodiče neberou vážně nebo jste se setkali s momenty ústrků ze strany spolužáků.

    Ponořte se sami do sebe a vraťte se v myšlenkách do těchto momentů. Uvědomte si, že se k vám rodiče chovali, jak nejlépe mohli a že nemůžou za to, že jste si odnesli pocity méněcennosti. Odpusťte jim a vnitřně celou tuhle situaci přijměte. A i když se to může zdát nelogické, odpusťte také sami sobě to, že jste dovolili, abyste se do takové situace dostali. Jestli si nevíte rady, jak se k podobným vzpomínkám postavit, zkuste si přečíst náš článek Jak začít meditovat.

    Teď už se ale přece jen podívejme na pár tipů jak poznat, že dítě simuluje, ať se máte od čeho odrazit.

  3. Jak poznat, že dítě simuluje – chování

    Prvním znakem je chování. Zkuste se zaměřit na drobné projevy, kterými by vám mohlo dítě napovědět, že simuluje.

    Může například bezděky uhnout pohledem ve chvíli, kdy lže nebo se může zatvářit specifickým způsobem. Ve chvíli, kdy si budete jisti, že jste dítě už jednou při lži nebo při simulování chytili, mnohem snadněji se vám tak budou rozpoznávat další momenty, kdy se dítě zachová stejně.

  4. Jak poznat, že dítě simuluje – fakta

    Dalším způsobem, jak ověřit, zda dítě simuluje nebo ne, jsou fakta. Jednoduše si překontrolujte vše, co vám dítě tvrdí. Nepodezírejte ho ale automaticky ze lži a ověřte si fakta tak, abyste ho s nimi ihned nekonfrontovali a nejprve si udělejte vlastní předběžný úsudek. Záměrně píšu, předběžný, protože by dítě mělo mít šanci, aby se ke všemu samo vyjádřilo a zaujalo konkrétní postoj.

    Pokud potřebujete fakta ověřit přímo u dítěte, nenápadně se ho vyptejte mezi řečí. V jiném případě se můžete obrátit na další členy rodiny nebo třeba na učitele.

  5. Jak poznat, že dítě simuluje – důvod

    Na závěr se nezapomeňte zamyslet nad tím, proč vůbec má dítě potřebu simulovat.

    První možností je, že ve vás nemá dostatečnou důvěru na to, aby vám řeklo pravdu. V takovém případě je potřeba zapracovat na vaší vlastní důvěře k dítěti. Nikdy ve vás nebude mít důvěru někdo, koho berete s rezervou nebo komu sami nevěříte.

    Dalším problémem může být pocit dítěte, že se vám nemůže s něčím svěřit. Sami se zamyslete nad tím, jak moc upřímní k němu jste a zda jste u něj nevědomky nevytvořili pocit, že existuje něco, s čím za vámi nemůže přijít.

    Jestli máte pocit, že jsou mezi vámi a dítětem podobné neshody, vraťte se opět k vlastnímu dětství a uvědomte si, jaký máte v těchto otázkách vztah s vlastními rodiči. Právě váš vztah k vlastnímu dítěti je jeho odrazem.

    S další péčí o vaše děti vám poradí náš článek Jak naučit dítě na nočník.


Zatím žádné komentáře

Napsat komentář


💵

Šetříme vám peníze. Ukazujeme, kde zbytečně přeplácíte.

🖋️

Nejsme žádní poradci. Jsme novináři, naši prací je předávat informace.

😊

Skrblík je zdarma. Financuje nás reklama, ne peníze čtenářů.

Jsme féroví. Doporučujeme jen to, čemu sami věříme.

🙏

Jsme lidi a chybujeme. Nepřesnosti se však snažíme rychle opravit.