Proč je přestupný rok

Marie Stejskalová
Publikováno 9. března 2021
  1. Proč je přestupný rok

    Proč je přestupný rok?

    Již Julius Caesar zavedl v roce 46 př.n.l. (s platností od roku 45 př.n.l.) tzv. juliánský kalendář, který počítal s tím, že jeden rok má 365 a čtvrt dne. Také se počítalo s tím, že je nutné každé 4 roky přidat 1 den navíc (tzv. přestupný rok), aby se započítala zmíněná čtvrtina dne navíc a zachovalo se tak střídání 4 ročních období (čtvrtina dne je 6 hodin, 6 hodin x 4 roky = 24 hodin).

    Jenomže Země se otočí kolem Slunce za 365 dnů, 5 hodin, 48 minut a 45 sekund (tzv. tropický rok), což je o zhruba 11 minut méně, než ve své době věděl Julius Caesar. Proto cirka každých 128 let byl 1 den navíc, což zapříčinilo posuny v datech jarní a podzimní rovnodennosti a letního a zimního slunovratu.

    Proto v 16. století papež Řehoř XIII. zavedl reformu, která původní juliánský kalendář upravila výjimkami. Vznikl tak gregoriánský kalendář, kterým se řídíme dodnes.

    Přestupný rok je vzhledem k výše uvedenému nutný proto, aby se vyrovnaly tropický a běžný kalendářní rok.

  2. Proč je přestupný rok jednou za čtyři roky?

    Jak je zřejmé z prvního boxíku, necelých 6 hodin navíc, které má tropický rok, se za pár let nasčítá. Právě za 4 roky se tak v součtu hodin v podstatě jedná o 1 celý den. A logicky o ten 1 den je nutné prodloužit kalendářní rok (kalendářní rok trvá 365 dnů a měří se dle rotace Měsíce kolem Země). To je důvod, proč máme v kalendáři jednou za 4 roky 29. únor.

    Výjimky, které zavedl papež Řehoř XIII. v gregoriánském kalendáři, jsou posány v následujícím boxíku.

  3. Jaký je vzorec pro výpočet přestupného roku?

    Můžeme použít matematiku a na pomoc si vzít dělení. Každý rok, který je beze zbytku (!) dělitelný číslem 4, je rok přestupný. Pro ulehčení stačí dělit pouze poslední dvě čísla letopočtu. Ale má to své již zmíněné výjimky.

    Kvůli korekci totiž bylo v gregoriánském kalendáři zavedeno i to, že jakmile je rok dělitelný pouze číslem 100 (jedná se vždy o roky na konci století), není přestupný. Aby byl rok přestupný, musí být dělitelný číslem 100 a zároveň i číslem 400.

    Příklad: rok 2000, který byl přestupný, je dělitelný číslem 100 i číslem 400 beze zbytku. Rok 1900 je dělitelný číslem 100, ale není dělitelný číslem 400. Kvůli tomu rok 1900 nebyl přestupný.

    Z toho vyplývá, že každých 100 let se přestupný rok vynechá, ale jednou za 400 let je nutné přestupný rok ponechat.

    • je-li rok dělitelný 4, je přestupný
    • je-li rok (konec století – 1700, 1800, 1900…) dělitelný pouze 100, není přestupný
    • je-li rok (konec století – 1200, 1600, 2000…) dělitelný 100 i 400, je přestupný
  4. Proč je únor nejkratší?

    Položili jste si někdy otázku, proč je zrovna únor nejkratším měsícem v roce? Je to dáno již z dob starověkého Říma. Tehdy se totiž všichni řídili kalendářem juliánským (nikoliv gregoriánským jako nyní my), který začínal v měsíci březnu. Únor tak byl posledním měsícem v roce, na který zkrátka více dnů nezbylo.

    Již tehdy ale bylo všeobecně známé, že je nutné jednou za 4 roky mít rok přestupný. Než přibyl navíc 29. únor (v přestupném roce), měli Římané 24. únor hned dvakrát.


Zatím žádné komentáře

Napsat komentář


💵

Šetříme vám peníze. Ukazujeme, kde zbytečně přeplácíte.

🖋️

Nejsme žádní poradci. Jsme novináři, naši prací je předávat informace.

😊

Skrblík je zdarma. Financuje nás reklama, ne peníze čtenářů.

Jsme féroví. Doporučujeme jen to, čemu sami věříme.

🙏

Jsme lidi a chybujeme. Nepřesnosti se však snažíme rychle opravit.