Proč je Červená Lhota červená

Pověst o barvě Červené Lhoty

Zámek měl původně jako většina jiných bílou barvu a usedlost se nazývala Lhota nebo Malá Lhota. Ke změně barvy došlo v průběhu 17. století.

Místní pán byl velice věřící a každý den se modlil ke kříži ve svém pokoji. Jeho manželka údajně byla jiné víry či spíše nebyla tak horlivá. Mezi manželi kvůli tomu docházelo k hádkám. Jednou paní domu kříž popadla a pokusila se ho vyhodit z okna. Artefakt ji však vzal s sebou a ona se zabila pádem na zem. Její krev se rozstříkla na zdi zámku.

Dělníci se pokoušeli krev několikrát přetřít bílou barvou, ale skvrny vždy znovu vystoupily na povrch. Po několika marných pokusech někoho napadlo přetřít na červeno celý zámek a problém byl vyřešen.

Červená Lhota – majitelé

Pověst většinou mívá nějaký reálný základ, ale skutečností je, že za červenou barvu může nejspíš výstřednost majitelů.

Původně byla stavba bílá, svou červenou barvu získala zřejmě až v průběhu 17. století. Může za to nejspíše jeden z následujících dvou majitelů.

V roce 1621 se na zámku usadil Antonio Brucci, italský šlechtic, který chránil tuto část Čech před drancováním a podílel se na budování zdejších lázní, které údajně konkurovaly i Karlovým Varům.

Od roku 1641 patřila Lhota Vilému Slavatovi z Košumberka a Chlumu, který se postupně stal dokonce nejvyšším kancléřem království. Červená Lhota ale nebyla jeho sídlem, jen takovým letohrádkem.

Stát zámek převzal v roce 1946. Nejprve zde zřídil dětskou ozdravovnu, ale i komunisti pochopili turistický potenciál zámečku a v roce 1949 byl zpřístupněn dělníkům, rolníkům i pracující inteligenci. Barva byla díky své jedinečnosti samozřejmě zachována.

Prohlídka Červené Lhoty

Zámek má zimní pauzu. Otevírá se až na konci března a to nejprve jen na víkendy. Od prvního května celotýdenně, kromě pondělí. V říjnu je opět otevřen jen o víkendech. Sklepení se otevírá jen o prázdninách.

Kromě sklepení jsou k dispozici dva okruhy – 1. historické interiéry 1. patra, 2. Podkrovní pokoje. První okruh vyjde dospělého na 160 korun, druhý na 90. K dispozici jsou samozřejmě různé standardní slevy.

Pohádky a Červená Lhota

Červenou Lhotu můžete spatřit v řadě pohádek. Asi nejznámější je Zlatovláska s Petrem Štěpánkem a Jorgou Kotrbovou. V roce 1986 se zde natáčela pohádka O štěstí a kráse, o rok později O zatoulané princezně. A v roce 1988 se tudy mihl Pan Tau.

Už o desetiletí dříve se zde natáčelo několik scén ze série o panu Vokovi.
Lokaci si několikrát vybrali i zahraniční tvůrci – například maďarští pro film s českým názvem Bezejmenný hrad, nebo němečtí pro Let čarodějnic.

Kde Červená Lhota leží

Návštěvu Červenou Lhotu je nejlépe si naplánovat, pokud trávíte dovolenou na Jindřichohradecku. Leží zhruba uprostřed mezi městy Jindřichův Hradec, Tábor, České Budějovice a Pelhřimov. Z Prahy je vzdálená 135 km, a pokud budete mít štěstí na silnicích, dorazíte do ní z hlavního města za hodinu a půl.

Přímo kolem zámku vede modrá turistická trasa vedoucí z obce Deštná do Kardašovy Řečice. Zámecký rybník pak obkružuje ještě značka žlutá. Zámek je na ostrově, který je s “pevninou” spojen mostem.

Červená Lhota – ubytování

Pokud byste chtěli bydlet co nejblíže Červené Lhotě, pak můžeme doporučit penzion U Vávrů. Standardní apartmán s manželskou postelí, s vlastní koupelnou a s terasou stál rozumných 863 korun. Levněji je pak už jen v okolních větších městech. Záleží na vás, jestli chcete bydlet v příjemném rodinném prostředí mezi lukami a rybníky nebo třeba v centru Jindřichova Hradce. Oboje má své kouzlo.