Jak pěstovat rakytník

Lenka Rutteová
Publikováno 9. března 2021
  1. Jak pěstovat rakytník

    Jak vybrat rakytník

    Kdo chce pěstovat rakytník pro plody, a nikoliv jen jako okrasný stromek nebo keřík, měl by si rakytník pořídit v zahradnictví, kde se o sazenice a jejich množení starají odborníci. Potřebujete si totiž přinést samce a samici, tedy minimálně dvě rostlinky, nejlépe však samce a dvě až tři samice, což je praxí prověřený nejúčinnější mobil ve vztahu k výnosům z pěstování.

    Rakytník nabízí několik odrůd, kdy se nejvíce odlišují velikostí a barvou plodů, dobou dozrávání, dále tím, zda mají nebo nemají trny, nebo jak sladké jsou jejich plody. Na balkon nebo terasu si vyberete kompaktnější odrůdy, které se dají tvarovat do menších keříků. Na zahradu můžete dát vzrůstnější stromky, které vedle úrody poskytnou i stín.

  2. Kam zasadit rakytník

    Rakytník se dá zasadit v podstatě kamkoliv, a to i do kamenité půdy. Upřednostní zásadité a neutrální prostředí. Nevyžaduje mnoho živin ani vlhkosti. Jde o nenáročnou rostlinu, která si pro vodu sáhne do velké hloubky a která díky velkému kořenovému systému udrží například i svažitou zeminu na místě.

    Co vyžaduje, je pospolitost samce a samice, protože jde o dvoudomou rostlinu, co k opylení vyžaduje spojení dvou rostlin, respektive samice musí být opylená pylem ze samčích rostlin. Jeden samčí rakytník zvládne důkladně opylit dva až tři samičí stromky. Opylí jich tedy i mnohem víc, ale už ne v plné míře.

    Stejné je to v případě pěstování rakytníků v přenosných nádobách – pěstovat vždy musíme minimálně dva, z toho jednoho samce. Bez samčí rostliny se plodů totiž nedočkáme. Výjimkou je případ, kdy samčí rostlinu najdete u sousedů na balkoně nebo na terase, v tom případě je pravděpodobnost opylení od sousedova stromku či keře celkem vysoká.

  3. Kdy a jak zasadit rakytník

    Rakytník je nelépe sadit na podzim, aby rostlina přes zimu zakořenila a byla připravena na jarní rašení a růst, i na sušší podmínky. Ovšem doporučuje se mladé rakytníky zalévat, i přes to, že starší stromy většinou dodatečnou vláhu nepotřebují.

    Sadíme do běžných výsadbových jam, které jsme předtím důkladně prolili vodou. Pokud žijeme v oblasti s kyselou zeminou, vysypeme dno vápnem smíchaným s hlínou. Přidáme trochu kompostu a zasadíme stromek. Přihrneme hlínou, stromkem zatřepeme, aby se zemina dostala mezi všechny kořeny. Pak přišlápneme a prolijeme. Nakonec přihrneme zbytek zeminy, ale ten už nepřišlapáváme.

    Pokud sadíme do květníku, postupujeme jako při výsadbě pokojových květin, například fíkusu. Nedáváme do příliš velkého květníku, aby kořeny nezahnívaly, raději během let několikrát přesadíme, což je pro rostliny rostoucí v přenosných nádobách vždy lepší postup. Na dno vždy dáme drenáž, aby mohla přebytečná voda odejít ze substrátu pryč.

  4. Jak pěstovat rakytník

    Jak zalévat rakytník

    Rakytník rostoucí venku ve volné půdě je nutné zalévat pouze první rok až dva po výsadbě. Zaléváme již během podzimu, kdy jsme stromky vysadili. Pokud je suchá zima, tak i v zimě, aby stromky nevymrzly. Rakytníky v přenosných nádobách zaléváme také, zimujeme je venku s dostatkem zálivky nebo doma, ale v chladnější a světlejší místnosti, kde jim dopřejeme vegetační klid.

    Následující jaro a léto věnujeme zalévání větší pozornost. Mladé stromky musejí nejprve důkladně prokořenit, aby pak byly v oblasti vláhy samostatné. Tři roky od výsadby a později už v podstatě není nutné rakytníky jakkoliv zavlažovat.

    To samozřejmě neplatí o rakytnících pěstovaných v nádobách. Těm musíme zálivku dopřávat pravidelně. Necháme substrát vždy mírně proschnout a pak teprve zaléváme větší dávkou vody. Takže méně často, ale vydatněji.

  5. Jak hnojit rakytník

    Rakytník není náročný na výživu. Stačí mu běžná zásoba živin v půdě okolo něj, ale radost mu uděláte dřevěným popelem, který mu dodá pro něj specifické látky. Pokud pěstujeme v přenosné nádobě, můžeme prohnojit z jara, a to plným hnojivem, nejlépe organickým. Vděčný bude i za dřevěný popel, který jsme doporučili také pro zahradní kultivary.

  6. Jak se starat o rakytník

    Žádnou speciální péči nebude rakytník vyžadovat. Na jaře můžete udělat výchovný řez, aby stromek nebo keřík rostl do tvaru, který od něj požadujete a aby nebyla koruna příliš hustá. Po čtvrtém roce může docházet k prosychání plodonosných výhonů, kterého se musíte zbavovat jedině řezem.

    Doporučuje se každý rok poté samičí odrůdy pravidelně zmlazovat, což znamená odstraňovat jak obrost, který již plodil, tak staré kosterní větve. I proto se doporučuje sklízet rakytník tak, že ustříháte celé větve a dáte je zamrazit, aby se pak kuličky lépe dostávaly dolů. Rostlině totiž takový řez neuškodí, ba naopak. A o úrodu dalšího roku se tím rozhodně nepřipravíte.

    Jiná péče o rakytník v podstatě nutná není. I díky tomu jde o velmi přátelskou rostlinu ke všem zahrádkářům, kteří se své zahradě nebo obrostlému balkonu nemohou věnovat nijak intenzivně.

  7. Jak pěstovat rakytník

    Jak sklízet rakytník

    Rakytník dozrává od konce srpna do října, a to v závislosti na odrůdě. Nenecháme jej přezrát, protože pak plody ztrácejí významnou část svých živin, pro které je pěstujeme. Nejsnazší sklizeň jsme ji popsali, tedy ostříhat výhony a zamrazit, abychom pak kuličky rakytníku snadno dostali z výhonů pryč. A to bez jejich poškození.

    Rakytník totiž nejde od stopky a stopka nerada opouští výhon. Často proto kuličku protrhneme dříve, než ji vůbec sundáme z výhonu. Mnoho lidí však nemá místo pro mrazení celých výhonů, navíc se i přemrznutím ztratí část prospěšných látek.

    Proto se doporučuje celé ostříhané výhony rakytníku nejdříve omýt a pak z nich sundávat kuličky tak, že je rovnou mačkáte do připravených nádob. Je to sice dost dlouhodobá práce, ale výsledek se dostaví.

    Některé rakytníky jsou i bez trnů, a tak jde sklizeň celkem bez problémů, jinde si musíte dávat pozor na poměrně velké trny, které se umějí nepříjemně zapíchnout pod kůži.

  8. Jak uskladnit rakytník

    Rakytník se nedá dlouhodobě skladovat v čerstvém stavu. Takže po sklizni he ihned zpracováváme, a to na šťávu, rakytníkový olej, marmeládu a podobně. Sušíme listy z ostřihaných výhonů a z nich si pak děláme čaj na podporu imunity a na zlepšení nálady.

    Nevyhazujeme ani slupky z vylisovaných (odšťavněných) kuliček. Ta si nasušíme, nadrtíme a použijeme pak na přípravu čaje nebo k louhování za studena, jako jsme zvyklí například u šípků. Studené louhování totiž poskytne nejvíce účinných látek. Také můžeme smíchat s medem a užívat po lžičkách nebo jím sladit čaj. Sušený a rozemletý rakytník se často nakládá i do alkoholu.

  9. Jaké jsou choroby a škůdci rakytníku

    I rakytník může trpět chorobami a škůdci. Z chorob je to například endomykóza plodů, kdy v letních měsících během července a srpna jsou napadené plody posety světlými skvrnkami, později hnijí. Projevit se může i fuzariové vadnutí, které postihne plody, listy, někdy i celou rostlinu.

    Často jsou rakytníky trápeny i strupovitostí, která se objevuje v podobě temně šedých skvrn zbarvujících se do černa na listech, plodech a výhoncích rakytníku. Plody se mumifikují a v dalším roce mohou nákazu dále šířit. Proto je nutné je hned na podzim odstranit a spálit.

    Co se škůdců týká, na rakytníku se mohou projevit mšice, moli a mouchy, vždy však ve speciálním druhu rakytníkového hmyzu. Sem ještě nebyli moli ani mouchy škodící rakytníků dovlečeni ve velkém množství, ale tato situace se očekává již celkem brzy s tím, jak se pěstování rakytníků u nás rozšiřuje.


J
Jitka 20.11.2021 – 13:35

Jak zachranit rakytnik proti skudcum ?Co delat? Dekuji Heckova Jitka

Odpovědět

Napsat komentář


💵

Šetříme vám peníze. Ukazujeme, kde zbytečně přeplácíte.

🖋️

Nejsme žádní poradci. Jsme novináři, naši prací je předávat informace.

😊

Skrblík je zdarma. Financuje nás reklama, ne peníze čtenářů.

Jsme féroví. Doporučujeme jen to, čemu sami věříme.

🙏

Jsme lidi a chybujeme. Nepřesnosti se však snažíme rychle opravit.