Jak pěstovat zelí

Lenka Rutteová
Publikováno 9. března 2021
  1. Jak pěstovat zelí

    Jak vybrat zelí

    Zelí není jenom červené a bílé, ale také rané, polorané nebo pozdní. Jednotlivé kultivary se liší jak délkou vegetace, tak také kvalitou narostené hlávky. Pozdní zelí sklízené na podzim je kompaktní, hlávky jsou plné listů, jsou těžké a výnos z nich je opravdu velký.

    Naproti tomu zelí rané nebo polorané má hlávku méně hustou, o to ale šťavnatější a s jemnějšími listy. Rané zelí se hodí k okamžité konzumaci nebo ke krátkodobému naložení, například jako pickles, tedy se solí, pozdní zelí je nejlepší pro kvašení a další způsoby nakládání.

    Červené zelí vždy má listy o něco silnější a tužší, bílé zelí bývá jemnější. Chuťové rozdíly mezi červeným a bílým zelím známe asi všichni. Červené zelí více snese netradiční úpravu, třeba na portském víně.

  2. Kdy zasít zelí

    Zelí sejeme hned brzy zjara, nejlépe koncem března. Když chceme pěstovat odrůdy rané, je nutné zelí doma nebo ve skleníku předpěstovat, abychom si zajistili kvalitní úrodu. Pozdní odrůdy můžeme ve druhé polovině dubna sít rovnou na záhon.

    Sazeničky lze samozřejmě koupit v zahradnictví, někdy i v supermarketech a hobby marketech. Pokud však chceme konkrétní odrůdu zelí, je nutné sáhnout po semínkách. Výsev však není nijak složitý, dokonce ani předpěstování. Potřebujeme ale hodně světla.

  3. Jak zasít zelí

    Zelí sejeme buď do větší výsevní nádobky, ve které je dostatečně velký odtokový otvory (otvory), nebo sejeme už rovnou do sadbovačů. V obou případech musíme nejdříve řádně provlhčit substrát nebo rašelinu (pokud sejeme do rašelinových tablet), do kterých budeme semínka dávat.

    Zelí má semínka drobná a kulatá, takže s nimi bude malinko potíž. Ale stačí trocha trpělivosti. Semínka jen umístíme na substrát a mírně je přimáčkneme, překryjeme tenoučkou vrstvou dalšího substrátu a navlhčíme střičkou.

    Pokud semínka dáváme do jednotlivých sadbovačů, máme prostor k tomu, abychom je do substrátu mírně vmáčkli, což u hromadného výsevu nelze. Ale pozor, semínka musejí být jen tak hluboko, jak jsou sama velká.

    Po výsevu překryjeme sklíčkem nebo fólií, bychom zajistili klíčkům a výhonkům lepší mikroklima. Výsevy umístíme do pokojové teploty, ale rozhodně ne na příliš velký zdroj tepla.

  4. Jak předpěstovat zelí

    Sazeničky zelí porostou poměrně rychle, ale je nutné jim dopřát hodně přirozeného světla, aby nevytahovaly do výšky. Právě zelí je jednou z rostlin, která je na světlo dost náročná. A pokud světelné podmínky neodpovídají, budou ze sazeniček vytažené tenoučké provázky.

    Vedle světla zajistíme i rozumnou zálivku, z počátku jen vlhčení střičkou, později i z konvičky. Po cirka dvou týdnech předpěstovávání dodáme sazeničkám trochu tekutého organického hnojiva rozmíchaného v zálivce.

    Jestliže jsme dělali hromadný výsev do jedné nádobky, je nutné sazeničky přepíchat, jakmile budou mít jeden až dva pravé lístky. Teď už je dáme do nádobek po jedné, stačí kelímky od jogurtu, ale nikdy nezapomeneme na odtokové otvory.

    Na dno nádobek, do kterých přesazujeme, můžeme umístit trochu organického hnojiva. Díky tomu si ušetříme práci s pozdějším hnojením. Sazeničky vyseté do rašelinových tablet nebo do sadbovačů hnojíme průběžně organickým hnojivem. Zelí je náročné na živiny.

  5. Kam zasadit zelí

    Zelí sadíme kamkoliv na záhon, kde v minulých alespoň dvou sezonách nebyla žádná košťálová zelenina. Pokud se vyhneme místům, kde byla zelenina z celé čeledi brukvovitých, tím lépe. Ale mnohdy je to v podmínkách domácích zahrad nemožné.

    A tak alespoň zelené hnojení, které dáváme na záhony koncem léta, vybíráme z jiných čeledí, než jsou právě brukvovité. Místo řepky či hořčice sáhněme po svazence nebo luštěninách, měsíčku či ovsu.

    Zelí potřebuje půdu bohatou na živiny, jde o zeleninu první trati. Takže místo, kam jej dáváme, by mělo být na podzim vyhnojené kvalitním kompostem nebo uleželým hnojem. Jestli vyhnojeno nemáme, dáme při výsadbě pod sazeničky organické hnojivo.

    Zelí naroste i ve větších pěstebních nádobách na balkoně nebo na terase. Jen je nutné myslet na dostatek kvalitního organického hnojení.

  6. Kdy přesadit zelí ven

    Zelí sice není náchylné na mrazíky, ale také mu vyloženě neprospívají. Venku jej můžeme pěstovat od začátku května, ale když počkáme až po zmrzlých, uděláme lépe. Rané odrůdy ve skleníku mohou prospívat už mnohem dříve, ale zde pak pozor na přílišnou vlhkost.

  7. Jak přesadit zelí

    Zelí nevyžaduje speciální postup při přesazení. Jen si musíme dát pozor, aby budoucí košťál zůstal nad zemí, aby měla hlávka kde růst. Pokud sadíme sazeničky přece jen vytáhlé nedostatkem světla, je nutné dát velký pozor, ať je nepřetrhneme. Zasadíme je o něco hlouběji, rostlina si pak už sama se sebou poradí.

    Sázíme vždy do řádně prolité jamky. Pokud zasadíme do suchého záhonu a ten prolijeme až po výsadbě, rostlina bude mít ztížené startovací podmínky a poroste z počátku pomaleji. Sázet lze i přímo do vody, kdy jamku prolijeme a hned do ní dáme sazeničku.

    Po výsevu překryjeme záhon bílou netkanou textilií, která vylepší mikroklima, ale přitom nebude sazeničkám bránit v růstu. Pokud ji ponecháme na porostu po celou dobu vegetace, zelí to neuškodí. A ochráníme si jej před bělásky.

  8. Jak zalévat zelí

    Pravidelně a více než většinu ostatních druhů zeleniny. Ale nepřelévat. Zelí má rádo dost vody, ale ne vody trčící v záhonu. Takže musíme přizpůsobit zálivku typu půdy, ve které zelí pěstujeme.

    V propustné zemi zaléváme většími dávkami, v zemi jílovité menšími. Případné přelití poznáme zahníváním spodních listů, dlouhodobé přelévání vede i k uhnívání hlávek vevnitř.

  9. Jak hnojit zelí

    I hnojení je v případě zelí potřeba větší. Pokud byl záhon dobře vyhnojen již z podzimu, není nutné se z počátku vegetace o hnojení starat. Rané odrůdy nemusíme v takovém případě hnojit vůbec. Odrůdy polopozdní a pozdní je nutné během léta přihnojovat, aby byly schopné vytvořit kvalitní a „nadupanou“ hlávku.

  10. Jak se starat o zelí

    Zelí v podstatě potřebuje jen zalévání, občas hnojení a z počátku pletí. Postupně si zelí svými velkými listy pokryje své okolí, a tak plevel nebude mít šanci, ale z počátku mu musíme s plevely pomoci. Občas je vhodné provzdušnit půdu v okolí zelí. Překrytím netakanou bílou textilií chráníme zelí proti náletovým škůdcům.

  11. Jak sklízet zelí

    Zelí rané sklízíme postupně podle potřeby. Vyryjeme celou rostlinu a odřízneme si střed hlávky. Zbytek ihned odneseme na kompost, nenecháváme v záhonu. Rané zelí pak hned použijeme třeba na uvaření hlávkového zelí.

    Pozdní a polopozdní odrůdy pak sklízíme před podzimními mrazíky, nebo až máme čas na nakládání zelí, všechny najednou. Postup je stejný.

  12. Jak uskladnit zelí

    Zelí snese dlouhodobé uskladnění ve sklepě, a to až několik měsíců. Ovšem, týká se to jen pozdních odrůd. Rané odrůdy vydrží ve sklepě cirka 2 týdny, v lednici podobně dlouho.

    Zelí se dá snadno naložit se solí, kdy díky tekutině uvolněné působením soli začne mléčně kvasit a vytvářet mnoho nám prospěšných látek. Takto naložené zelí vydrží celou zimu ve sklepě, lze jej s příchodem jara zavařit (sterilovat). Za takového zelí je pak i vynikající zelňačka.

    Nakládat lze zelí rovnou do zavařovacích sklenic, kde díky přirozeně vzniklému podtlaku vydrží několik měsíců. Zelí můžeme zavařovat už na podzim, a to do klasických sladkokyselých nálevů.

  13. Jaké jsou choroby a škůdci zelí

    Choroby zelí souvisejí nejčastěji s přemokřením nebo naopak s přílišným suchem. Buď přemokřením uhnívají kořínky a spodní listy nebo přeschnutím hlávky krní a dají nízký výnos.

    Zelí může podlehnout nádorovitosti brukvovitých rostlin, kterou poznáte vadnutím rostliny a podle značných výrůstků na kořenech. Záchrana je u těchto rostlin nemožná. Pouze prevence pěstováním každý rok na jiném místě, s alespoň čtyřletým cyklem.

    Zelí může potrápit i krytonosec, což je drobný brouk poškozující kořeny. Likvidace je možná pouze postřikem, ale dá se stříkat jen konec košťálu a horní část kořenů, která je nad zemí. Mšice likvidujeme domácím olejovým postřikem, kdy smícháme poměr 5 l teplé vody, 50 ml oleje a 3 prášky do pečiva. Stříkáme napadená místa. Zlikvidovat musíme i mravence v okolí.

    Zapomenout nesmíme na bělásky. Na ně platí bílá netkaná textilie, protože díky ní naše zelí vůbec nenajdou. Anebo skořápky vajec, které dáme přímo ha hlávky zelí. Efekt je ten, že samička na toto zelí nesedne, bude si myslet, že je zde obsazeno jinou samičkou.

    Někdy zelí zahnívá bez zjevné příčiny, tehdy mu většinou chybí vápník. Na to je nutné myslet v kyselejších půdách.


Zatím žádné komentáře

Napsat komentář


💵

Šetříme vám peníze. Ukazujeme, kde zbytečně přeplácíte.

🖋️

Nejsme žádní poradci. Jsme novináři, naši prací je předávat informace.

😊

Skrblík je zdarma. Financuje nás reklama, ne peníze čtenářů.

Jsme féroví. Doporučujeme jen to, čemu sami věříme.

🙏

Jsme lidi a chybujeme. Nepřesnosti se však snažíme rychle opravit.