Jak pěstovat brambořík

Lenka Rutteová
Publikováno 9. března 2021
  1. Jak pěstovat brambořík

    Jak vybrat brambořík?

    Bramboříky jsou v květinářstvích a zahradních centrech nabízeny buď jako hrnkové rostliny, které byly vyšlechtěny z původního bramboříku perského, nebo jako trvalky na zahradu, které u nás zatím nejsou příliš rozšířené, ovšem díky něžným květům a výsledným krásným zátiším si získávají stále více obdivovatelů.

    Při výběru bramboříku tedy nejprve volíme mezi interiérovou a venkovní odrůdou. Pak teprve přichází na řadu podrobnější výběr. Bramboříky určené k pěstování v nádobě pod střechou nabídnou širokou škálu barev, květy jsou bílé, růžové, červené, nachové, světle zelené, plněné, zkadeřené.

    A právě podle vytoužené barvy si volíme brambořík do interiéru. Jen pozor, musíme mu nabídnout chladný interiér, nejlépe verandu nebo nevytápěnou chodbu.

    U venkovních bramboříků jsou komerčně nabízeny zejména dvě odrůdy, a to brambořík břečťanolistý, dále Cyclamen coum hybridum, někdy označován jako „Dark Rose“ neboli „Tmavá růže“ (v obchodech nenese české jméno). Obě odrůdy se pěstují venku, bez velkých nároků na péči, kvetou zejména na podzim a zjara.

    Ve volné české přírodě se vyskytuje jen brambořík nachový (Cyclamen purpurascens). Patří do čeledi prvosenkovitých. V lidovém názvosloví se ujala pojmenování: alpská fialka, svinský ořech, svinský chléb či zemský sejr.

    A proč se bramboříku říká podobně jako bramborám? Protože tvoří hlízy, které se dají jíst. Ale pozor, za syrova jsou jedovaté, jedovatost hlízy se ztrácí vařením.

  2. Jak zasadit brambořík?

    Bramboříky sadíme při několika příležitostech. V případě bramboříku pokojového jej sadíme každý podzim, po letním odpočinku. Brambořík totiž žije přes zimu. Je to rostlina, která tvoří hlízu. Do hlízy se každé jaro zatáhnou živiny z listů, pak ji vyndáme ze zeminy a uskladníme na suchém místě.

    Hlíza přes léto a část podzimu odpočívá mimo zeminu. Během podzimu pak hlízu znovu zasadíme, aby přes zimu obrostla a koncem zimy vykvetla ještě nádherněji a bohatěji než v roce předchozím.

    Pro podzimní zasazení bramboříku vybereme substrát pro pokojové rostliny, nebo si namícháme doma substrát z písku a vyzrálého kompostu, k nim přidáme i listovku (zkompostované listí).

    Do takto připraveného substrátu, který jsme dali do dostatečně velké nádoby, přičemž jsme pod něj umístili ještě i drenáž, zapustíme hlízu přibližně do dvou třetin a zalijeme. Hlíza začne postupně kořenit, s narůstajícím počtem kořenů a výhonků pak zvyšujeme zálivku.

    Co se týká bramboříku venkovního, ten sadíme jen jednou. Ale zato pořádně hluboko. Musíme mu připravit výživnou zeminu. Brambořík potřebuje jednak mírně zásaditou zem, čehož dosáhneme vápněním, jednak chce zem propustnou, humózní.

    Proto mu připravíme velkou výsadbovou jámu, kterou vysteleme požadovanými složkami. Hlízu sadíme tak hluboko, aby vrstva země nad ní byla po svém slehnutí ještě nejméně dvakrát větší, než je výška hlízy. Jinými slovy sadíme do hloubky trojnásobku velikosti hlízy.

  3. Kam umístit brambořík?

    Tady právě bývá kámen úrazu.

    „Pokojové“ bramboříky my totiž strčíme do pokoje, kde je okolo 20 stupňů i více. A to je postupně zabíjí. Pokojové bramboříky totiž vůbec nejsou pokojové, narozdíl například od anturie. Respektive, bramboříky by se hodily do chladných pokojů středověkého hradu.

    Naše babičky mívaly bramboříky mezi špaletovými okny, kde nemrzlo, ale bylo tam chladněji než v samotné místnosti. Dnes se dají bramboříky doporučit do zimních zahrad, které v zimě zcela nevytápíme, jen ovlažujeme, aby v nich bylo maximálně do 15 stupňů.

    Dále na verandy, chodby, prostě všude, kde je během zimy chladno, ale teploty tu nikdy neklesnou pod nulu. Pokojový brambořík má totiž sice v oblibě chladno, ale mráz rozhodně nepřežije. Jeho vegetační rozmezí je 5 – 5 stupňů. Jinak živoří.

    Co se venkovních bramboříků týká, budou potřebovat polostín, klidně i stín, a celkově chráněné stanoviště. Na jednom místě vám brambořík vydrží mnoho let, takže vyberte takové, kde nebude po několika letech překážet nebo kam se nebude rozrůstat jiná vegetace.

  4. Jak zalévat brambořík?

    Pokojové bramboříky zaléváme odstátou vodou. Tyto rostliny obecně mají rády vlhko, ale úplně mokrý substrát mít nesmějí. Jinak byste udusili kořeny. Takže substrát držte provlhčený (což v chladné verandě nebude znamenat tolik práce). Nároky bramboříku na vodu jsou však menší, než je tomu třeba u bambusů.

    Voda nesmí nikdy přijít přímo na hlízu. Vhledem k tomu, že brambořík hojně kvete, je potřeba zálivku jednou týdně kombinovat s hnojením.

    Venkovní bramboříky zaléváme podle počasí, také by měly mít spíše vlhko než sucho. S tím nám pomůže i fakt, že hlízy budou zasazeny hluboko a ve stínu nebo v polostínu.

  5. Jak hnojit brambořík?

    Hnojení je nutné u obou typů bramboříků, samozřejmě vždy v době vegetace hlízy.

    Pokojové bramboříky hnojíme tekutým hnojivem, které přidáváme do zálivky. A volíme hnojivo pro pokojové rostliny ozdobné květem. Nikdy nelijeme přímo na hlízu.

    Venkovní bramboříky přihnojíme každé jaro plným hnojivem, aby se hlíza mohla dobře připravit na vegetační přestávku a mohla lépe růst. Díky tomu budete po několika letech mít v zimě a na jaře celou rozkvetlou plochu bramboříků.

  6. Jak pečovat o brambořík?

    Začněme tím venkovním, péče o něj je snazší.

    Venkovní bramboříky sadíme již popsaným způsobem (boxík č. 2), sadbu provádíme od srpna do října, na již zmíněné polostinné až stinné stanoviště. Každé jaro přihnojíme plným hnojivem. Jakmile se po odkvětu bramboříky zatáhnou, shrábneme suché listy, ale můžeme je i nechat na místě.

    Hlízy zůstávají i během vegetačního klidu v zemi, nevyndáváme je. Díky tomu je pěstování venkovních bramboříků velmi snadné. Více péče od nás venkovní brambořík totiž nechce. A díky kvetení ve zcela jiné době, než kvete většina naší zahrady, přinášejí bramboříky okrasu a zimní i jarní potěchu.

    Pokojové bramboříky jsou na pozornost mnohem náročnější. Možná i proto je spousta z nás má pouze jako zimní nebo jarní kytku, pak ho vyhodíme. Ale je to škoda.

    S příchodem jara ubírá brambořík na intenzitě kvetení. I listy mu začnou opadávat. To však není signál pro to, abychom jej vyhodily, že dožil. To je signál, že se hlíza chystá k letnímu vegetačnímu klidu – podobně jako třeba tulipány.

    Když uvidíte tyto známky počínající přípravy na vegetační klid, snižte zálivku. Až listy zcela opadají, z bramboříku zůstane jen hlíza. Tu pak opatrně vyjmete a uchováte v lísce na vzdušném, chladnějším místě, zase podobně jako tulipány.

    Bramboříky se do země vracejí v polovině léta, vždy je dejte do větší nádoby, než v jaké byly na jaře. Hlíza totiž bude během vegetace růst, tak ať má kam. Díky růstu se bude zvyšovat i počet květů. Hlízu začněte pomalu zalévat. Jakmile zakoření a bude pouštět první pupeny, přidejte na zálivce.

    Způsob výsadby hlízy do květníku jsme také popsali v boxíku č. 2.

  7. Jak rozmnožovat brambořík?

    Bramboříky mají mnoho forem rozmnožování. Především semeny, která v tobolce dozrávají asi tři měsíce. A udržují si klíčivost dokonce až šest let. Další možností je dělení hlíz, což se dělá zejména v profesionálním prostředí, kde se bramboříky pěstují pro šlechtění a na prodej.

    My máme možnost množit bramboříky i dělením postranních výhonků, čehož využijeme zejména u bramboříků venkovních.

  8. Jaké jsou choroby a škůdci bramboříku?

    Brambořík bohužel podléhá většině běžných nemocí a škůdců. Jde zejména o plísně, svilušky, ale i mšice.

    Pokud si na brambořík sedne plíseň, znamená to, že byl vystaven zatuchlému a příliš vlhkému prostředí. Takže když listy začnou žloutnout a, co je důležití, objevují se na nich hnědé skvrny (podobně jako třeba na okurkách), brambořík ihned dejte na dobře větrané místo, plísní napadené listy odstraňte nožem.

    Jen žluté listy beze skvrn však nemusejí být způsobeny plísní, ale příliš velkým teplem.

    Svilušky a jiné savé breberky můžeme při počátku napadení likvidovat osprchováním listů, dále otíráním mýdlovou vodou. Větší napadení musíme postříkat olejovým postřikem.

    Ten si buď pořídíme již hotový, nebo si jej připravíme doma v poměru litr teplé vody, 10 ml oleje a půl prášku do pečiva. Postřik zalepí škůdcům dýchací otvory, ale rostlinu a ani náš interiér neotráví. Stříkáme opakovaně po cirka třech až pěti dnech, později opatrně osprchujeme zbytky postřiku i torza škůdců.


J
Jitka 09.12.2019 – 15:37

Dobrý den,pěstuji si bramboříky již několik let a přes léto je dávám ven. Na podzim kdy si je beru do bytu mají nasazeno plno květů. V poslední době, kdy se začínám těšit z jejich květů se mi stává ,že náhle začnou vadnout. A vzhledem k tomu,že nebyla půda u nich přemokřená ani jsem nenašla na listech žádné škůdce,vysypala jsem brambořík z květináče.K mému překvapení jsem zjistila že v půdě jsou nějací červy,brambořík téměř bez kořenů a někteří červy byli dokonce i na hlíze.V loňském roce jsem červy dala do sklenice,kde se mi po čase vylíhl brouk.nevím co je to zač.Letos se to s červi opakovalo i přes to,že když jsem kytky brala domu před zimou postříkala jsem je postřikem proti odolným savým a žravým škůdcům. Prosím poraďte jak tomu zabránit. Předem děkuji Jitka

Odpovědět

Napsat komentář


💵

Šetříme vám peníze. Ukazujeme, kde zbytečně přeplácíte.

🖋️

Nejsme žádní poradci. Jsme novináři, naši prací je předávat informace.

😊

Skrblík je zdarma. Financuje nás reklama, ne peníze čtenářů.

Jsme féroví. Doporučujeme jen to, čemu sami věříme.

🙏

Jsme lidi a chybujeme. Nepřesnosti se však snažíme rychle opravit.