Jak vyrobit prak

Co je to prak

Prak je velice efektivní, zároveň však jednoduchá a levná střelná zbraň. Jeho použití je známo již v dávném starověku, kdy byl využíván jako pomůcka při lovu.

Díky své jednoduchosti a dostupnosti se ovšem brzy stal i populární zbraní nemajetných vrstev společnosti. Jako takový pronikl také do výzbroje armád starověkého Řecka a Říma, ve kterých dosáhl vysoce profesionální, útočné úrovně.

Dnes je prak stále používán jako lovecká zbraň a střílení z profesionálních praků se stalo také sportem. Tyto praky vysoké úrovně dokážou vyvinout rychlost střely až 120 m/s, díky čemuž je nutné považovat je za reálnou zbraň a manipulovat s ní odpovídajícím, bezpečným způsobem.

Totéž platí i pro běžně dostupné, komerční praky, které slouží primárně jako hračky. I ony mohou vystřelit projektil o rychlosti až 75 m/s a při hře s nimi je proto potřeba dávat rovněž pozor, aby nedošlo k nechtěným zraněním.

Jaké jsou typy praků

Podle typu konstrukce prak využívá buď principy odstředivé síly, nebo naopak sílu, která se soustředí v pružných částech praku a umožňuje vystřelit použité projektily velkou rychlostí na cíl.

Prvně zmiňovaný odstředivý prak měl v minulosti podobu provazu či pruhu látky s kapsou v prostřední části. Do této kapsy střelec vložil projektil, například kámen, uchopil oba konce provazu do jedné ruky a prak roztočil.

Ve správnou chvíli střelec jeden z konců praku pustil, čímž došlo k vymrštění projektilu a zasažení cíle. Samozřejmě v ideálním případě, neboť naučit se ovládat odstředivý prak s potřebnou přesností nebylo vůbec jednoduché a vyžadovalo velkou dávku cviku.

Druhým typem praku je pak tzv. vidlicovitý prak, který je o něco méně účinný než prak odstředivý, alespoň co se rychlosti týče. Umožňuje však s poměrně velkou přesností cílit. Tvoří jej vidlicovitá základna, jejíž dvě ramena spojuje pružná guma.

Do této gumy se umisťují menší projektily, které jsou natažením gumy a jejím následným puštěním vystřelovány z praku. Rychlost střely ovlivňuje síla střelce, ale také kvalita materiálu vidlice a gumy.

Jak vyrobit prak

Vidlicovité praky jsou dnes ty hlavní, které se používají na profesionální i amatérské úrovni. Jednoduchou verzi vidlicovitého praku si snadno vyrobíte i doma, je však důležité myslet na kvalitu použitého dřeva a gum, aby při používání nedošlo ke zlomení vidlice či k prasknutí gumy v tu nejméně vhodnou chvíli.

Na výrobu vidlicovitého praku budete potřebovat:

• dřevěnou vidlici
• zavařovací gumy na sklenice, případně leteckou gumu či latex
• starý, kožený pásek
• nůž
• silné, epoxidové lepidlo
• barvu na dřevo (např. Balakryl)
• kolíčky na prádlo

Postup výroby vidlicovitého praku:

Začněte s výrobou dřevěné vidlice, kterou získáte z vhodně tvarovaných větví stromu. Pokud přemýšlíte, z jakého dřeva nejlépe vyrobit prak, volte tvrdé dřevo, ideálně dub či buk. Pro amatérskou potřebu si však de facto vystačíte s jakýmkoliv zdravým, neztrouchnivělým kusem dřeva.

Dřevěnou vidlici očistěte, zbavte kůry a na jejích ramenech si připravte zářezy na umístění gumy.

Zavařovací gumu rozstřihněte na dva kusy. Z koženého pásku odstřihněte zhruba 8 cm pruh, do jehož konců udělejte vždy po jednom otvoru a protáhněte každým z nich gumu.

Konce gumy přilepte epoxidovým lepidlem tak, aby z kusu pásku vznikla kapsa na projektil. Opačné konce gumy omotejte kolem ramen vidlice a rovněž je pevně zafixujte lepidlem, které nechte zasychat alespoň po dobu 15 minut. Doporučujeme během schnutí využít kolíčky na prádlo, které vám pomohou udržet části gumy pevně u sebe.

Nyní už zbývá jen natřít váš prak barvou na dřevo, případně lakem, a jakmile vše zaschne, můžete směle vyrazit za zábavou.

Láká vás a vaše děti další tvoření? Zkuste si vyrobit své vlastní domácí lepidlo nebo třeba domácí sliz.