Jak vyrobit kompostér

1Jak vyrobit kompostér z palet

V dnešní době lze koupit nejrůznější plastové kompostéry, které jen stačí složit dohromady, postavit do zahrady a můžete začít kompostovat. Ne všechny vám však musí vyhovovat svou velikostí nebo tvarem a navíc do zahrady se vždy hodí více dřevo než plast. Vypadá to mnohem přirozeněji a lépe to splyne se svým okolím. Hotové dřevěné kompostéry můžou být dražší, takže si řekněme, jak vyrobit levný kompostér, jehož výroba navíc nezabere příliš času.

Nejprve vyberte vhodné místo, kde chcete kompostér umístit. Mělo by to být někde v rohu zahrady, kde nebude překážet a kde jste si zároveň jisti, že už nebudete chtít sázet ani budovat nic dalšího. Plný kompostér nelze přenést, a kdybyste s ním chtěli pohnout, museli byste ho prvně celý vyprázdnit.

Na tvorbu kompostéru budete potřebovat čtyři palety, z kterých stlučeme ohrádku. Podle nich si vyměřte v místě, které jste vybrali, potřebnou velikost. Vyberte část zeminy, aby byla ohrádka zapuštěna kousek pod úroveň terénu a zároveň abyste ten terén trochu srovnali v místě, kde bude kompostér stát, do roviny. Aby to nebyl samý hrbolek. Místo můžete také vyhloubit do mělké díry, abyste získali o něco více prostoru a kompostér nebyl hned přeplněný.

Nejprve si k sobě opřete jen dvě palety, aby se vám snáze pracovalo. Se čtyřmi paletami najednou by se vám manipulovalo špatně. Palety spojte dohromady pomocí silných hřebíků. O dvě spojené palety opřete třetí a opět ji přitlučte pomocí dalších hřebíků. Stejným způsobem nakonec připojte i tu čtvrtou.

Namísto hřebíků lze použít také vruty.

Kompostér z palet vám bude stačit jen pro opravdu malou zahrádku. Jestli máte velkou zahradu se spoustou záhonů a každoročně potřebujete sklidit velké množství zeleniny a ostříhat několik košů odkvetlých květin, rozšiřte kompostér o další tři palety. A když příští rok zjistíte, že to stále nestačí, rozšiřte ho o další tři palety do tvaru „L“.

Abyste zvýšili životnost kompostéru, natřete ho před umístěním barvou. Protože se ale kompost vrací zpět do zahrady, barva by měla být zdravotně nezávadná. Nejen kvůli zelenině a ovoci, kterou v půdě pěstujete, ale už jen proto, že chemie do zahrady nepatří.

2Jak zajistit je to se vzduchem a vodou

Aby kompostér správně pracoval, bude jeho obsah potřebovat pravidelný přísun vody a vzduchu. Právě proto jsou ideální palety, které jsou přirozeně složené z prken a kompostér tak není celý uzavřený.

Aby byl kompost ještě více provzdušněn, odpad, který do něj dáváte, pravidelně prostřídejte v odlišných vrstvách. Například suché ostříhané květiny proložte posekanou trávou.

Kompost nikdy nezakrývejte ani ho neumisťujte pod nic, co by ho chránilo před deštěm. Naopak ho v době sucha prolijte shora konví vody. Kdyby kompost úplně vyschl, zastavily by se rozkladné procesy a chvíli by trvalo, než by do kompostu přirozeně napršelo a opět by se rozběhly. Je-li však sucho jen krátkou dobu, zatím co zahradu už zaléváte, s kompostem to ještě nemusí být tak špatné. Mohutná masa tlejícího odpadu si udrží vlhkost poměrně dlouho.

3Jak podpořit kompostování

Do kompostu bychom měli dávat spíše jemnější odpad. Například silnější větve dřevnatých rostlin nebo stopky od rajčat je potřeba podrtit. Čím drobnější odpad bude, tím rychleji bude probíhat proces rozkladu. Kdybyste do kompostu dávali hrubý odpad, můžou se některé jeho části rozkládat i dva tři roky.

To by nevadilo v případě, že máte kompost dostatečně velký a zahradu dostatečně malou na to, aby vám v něm nechybělo místo. Jestli jste celý kompost schopni každoročně naplnit, příliš vám nepomůže, když bude trvat dva roky, než se v něm vše rozloží.

Do kompostu můžete občas přihodit trochu hlíny ze zahrady, která přirozeně obsahuje bakterie, které pomáhají rozkladu. Ty můžete také koupit v prodejně pro zahrádkáře a do kompostu je přisypat.

Kompost byste měli také pravidelně provzdušnit pomocí vidlí, kterými ho prohážete a zkypříte.

Až bude kompost plně rozložen, zaryjte ho do zahrady a udělejte tak místo pro nový odpad.

4Co mohu dát do kompostu

Do kompostu můžete dát prakticky všechen odpad ze zahrady. Jak už jsme si řekli, silnější části rostlin a větve je potřeba nejprve podrtit.

Do kompostu nedávejte nic, co má zralá semena. To se týká především odkvetlého plevele. Ne všechna semena podlehnou procesu rozkladu a většinu byste si jich nanosili zpátky do zahrady, kde by plevel opět vyrostl.

Do kompostu můžete vyhodit také nejrůznější odpad z kuchyně. Především slupky ze zeleniny a ovoce, stopky a tak dále.

Do kompostu však nedávejte zbytky jídel ani citrusy, které jsou chemicky ošetřeny. Nepatří sem ani ořechové listí, kterému trvá delší dobu, než zetleje. Do kompostu nedávejte ani kosti, které by nezetlely vůbec. Ty byste mohli ještě za několik let přehazovat na zahradě při rytí.

S další péčí o zahradu vám poradí naše články Jak připravit zahradu na zimu a Jak připravit zahradu na jaro.