Jak se počítá vzdálenost blesku

Jak se počítá vzdálenost blesku

Jakmile uvidíme blesk, můžeme si být jistí, že jej pozorujeme v podstatě v reálném čase. Světlo se totiž pohybuje rychlostí cirka 300 tisíc kilometrů za vteřinu, takže během jedné sekundy by zvládlo obletět Zeměkouli sedm a půl krát (když by zatáčelo).

Když je blesk dál než několik desítek metrů, slyšíme hrom se zpožděním. Důvodem je rychlost zvuku, která je jen 333 metrů za sekundu. Takže zatímco světlo za vteřinu obletí Zeměkouli sedm a půl krát, zvuk uletí za stejnou vteřinu jen 333 metrů. A to je velký rozdíl.

Výpočet vzdálenosti blesku

Když jsme od blesku třeba dva kilometry, už je zpoždění mezi světlem a zvukem celých 6 vteřin. Proč? Jde právě o rozdíl v rychlostech. Světlo vidíme hned, jeho rychlostí se trápit nemusíme, světlo vezmeme jen jako startovní bod pro počítání času mezi bleskem a hromem.

Co je nutné přepočítat, je jen doba, po kterou k nám zvuk letěl. Na každý kilometr uražené vzdálenosti totiž zvuk spotřebuje cirka 3 vteřiny. Takže co tři vteřiny času mezi bleskem a hromem, to kilometr. Když napočítáte 11 vteřin, je bouřka tři kilometry a necelých 700 metrů daleko.

Proč slyšíme hrom později

Právě proto, že zvuk cestuje mnohem pomaleji než světlo. Blesk a hrom vznikají ve stejném čase při stejném jevu. Ale zvuk hromu cestuje do okolí téměř milionkrát pomaleji.

Proč dělá blesk takový rachot

Blesk je v podstatě elektrický výboj, který prochází vzduchem, rozechvívá jej. To je důvod, proč se blesk projevuje i jako hrom. Oba efekty způsobují vlny. Blesk dělá elektromagnetické (světelné) vlnění, kdežto hrom vyrábí vlny zvukové.

Přitom energie, kterou jeden blesk přenese, je cirka 5 miliard joulů, resp. 28 kilowatthodin. Desetitisícina sekundy, 25 000 ampérů, napětí mezi mrakem a zemí je kolem 40 milionů voltů – i tak se dají popsat průměrné parametry průměrného blesku.

Využití energie blesku je stále velkou výzvou. Víte například, jak se počítá hustota zalidnění?