Jak pěstovat salát

Jak vybrat salát

Salátů můžeme pěstovat nepřeberné množství. Můžeme mít jemné hlávkové saláty s extrémně křehkými listy, římské saláty s výraznější chutí i strukturou listů, salátky určené k postupnému česání, tzv. dubáčky nebo saláty chřestové, z nichž pak můžeme použít stvol k tepelné úpravě jako chřest, dále asijské saláty, kam patří zejména mizuna, mibuna a další, nebo například salát v podobě rukoly, rokety, laskavce. A to jistě není vše.

Salát k pěstování vybíráme jednak podle toho, kdy jej chceme pěstovat, kde jej chceme pěstovat a také jakou sklizeň upřednostňujeme, zda jednorázovou nebo postupnou. Vybíráme i podle barvy listů, velikosti rostlin (například chřestový salát je opravdu velký a patří na záhon, kdežto běžné dubáčky, také určené k postupné sklizni, se vejdou i na menší plochu, také do květníku).

Dále volíme podle jejich chuti, tvaru, struktury. Svět salátů je velmi pestrý a chce to chvilku času a zkoušení, než si najdeme skupinku těch, které si budeme pravidelně pěstovat. Nezapomínejme, že některé odrůdy salátů vyrůstají při vyšších letních teplotách, a tak z nich není. Ale naopak při chladnějším jaru nebo podzimu rostou jako z vody a dělají vydatné a pevné hlávky. To platí i u jiných typů salátů, než jsou ty hlávkové.

Proto při výběru semínek sledujme pokyny zobrazené na jejich obalu. Tam se vždy dočteme, do které roční doby a také do jakých podmínek (skleník, záhon) se daná odrůda hodí. Když budeme nakupovat předpěstované sazenice, vždy se prodejce vyptáme, zda zasadit do skleníku nebo ven na záhon. Prodejce musí být schopen doložit informace o nabízené předpěstované odrůdě.

Kdy a kam vysít salát

Salát sejeme podle toho, do jakých podmínek a do jaké roční doby jsou semínka určena. Tuto informaci zjistíme na obalu pořízených semínek. Salát můžeme vysít jak na záhon do volné půdy, tak do skleníku, do pařeniště, ale i do přenosné nádoby, kterou pak budeme mít za oknem nebo na balkoně či na terase. Vhodnost setí na záhon nebo naopak do skleníku je vždy vyznačena na obale semínek.

Jak vysít salát

Setí salátu je podobné jako například setí rukoly. Většinou totiž máme velmi jemná a drobná semínka, která je nutné vysít jen na povrch či těsně pod povrch zeminy, aby byla schopná vyklíčit a narůst. Semínka nesejeme příliš hustě, rostlinky pak budeme muset jednotit a případně přesazovat.

Setí na povrch si můžeme troufnout ve skleníku nebo v přenosné nádobě. Ve skleníku a v květníku, na nějž dáme fólii, pak bude dostatečné vlhko na to, aby semínka bezpečně vyklíčila a klíčky zakořenily.

V záhonu je nutno semínka zahrábnout do zeminy, aby nad sebou měla ochranu proti vyschnutí. Po výsevu můžeme překrýt netkanou bílou textilií. Ta jednak poskytne lepší mikroklima, jednak ochrání saláty proti dřepčíkům, kteří dokáží s úrodou poměrně rychle zatočit hned v počátku jejího růstu.

Výsevy salátů zaléváme s velkou opatrností, abychom semínka nevyplavili. V případě výsevu v květnících postačí vlhčení střičkou, ve skleníku a v záhonu zaléváme z konve s rozstřikovací růžicí. V případě většiny salátů raději méně než více.

Jak zalévat salát

Už jsme naznačili, že saláty jsou rostliny, které příliš vysokou vlhkost nevyžadují. Ona jim v pozdějších stádiích růstu dokonce i škodí. Semínka a mladé rostlinky je nutno udržet ve vlhku a dobře zalité, ale později se zálivkou brzdíme, a to zejména u klasických hlávkových salátů, které ve vyšším vlhku rády začnou zahnívat od spodu, v případě většího napadení hnilobou se pak ničí i listy v centru hlávky, takže většina salátu je k likvidaci.

Vzdušnější saláty, jako je například mizuna, chřestový salát nebo rukola, snesou větší zálivku, ale nikdy to se zaléváním nepřeháníme. Na druhou stranu je nutné vědět, že ani sucho není salátům příjemné. Je nutné zalévat podle počasí (v záhonu) anebo až zemina mírně proschne (skleník, přenosná nádoba).

Jak hnojit salát

Nejlépe nijak. Salát je rostlinou třetí trati, případně té druhé. Sice ochotně poroste na prohnojené půdě, ale listy pak budou plné dusíku, což zrovna nepotřebujeme. Pokud však hnojíme organickým hnojivem, nijak nám ani sytě zelený salát z prohnojené zeminy neuškodí.

Salát sadíme do zeminy se základními živinami, takže i v případě přenosné nádoby přidáváme hnojivo hned při výsevu nebo v počátcích růstu. Během vegetace pak už nehnojíme. Salát nespotřebuje mnoho živin, a tak jej můžeme na stejné místo vysít opakovaně.

Jak se starat o salát

Salát je nutné po vysetí vyjednotit, respektive přesadit. Nikdy se nepodaří jej vysít tak, abychom měli rostlinky rovnou ve správném spolu (pokud jsme tedy neseli pinzetou – ale ne všechna semínka salátů vzejdou). Proto je nutné počítat s přesazením salátů poté, co budou mít alespoň dva pravé listy.

Některé saláty nebude nutné přesazovat nebo jednotit, což se týká například rukoly, rokety, mizuny a podobně. Další péči tak saláty už nevyžadují, samy dorostou do tvaru a velikosti, které vyžadujeme, respektive pro které je pěstujeme.

Jak sklízet salát

Salát se dá sklízet v podstatě třemi způsoby, v závislosti na jeho odrůdě a na tom, jaké využití pro něj zrovna máme. Sklízet můžeme tedy celé hlávky najednou, kdy hlávku salátu vyřízneme a odložíme do košíku nebo misky, zbytek rostliny pak vyrýpneme a dáme na kompost.

Další možností je postupná sklizeň po jednotlivých listech, což nám dopřeje například salát dubáček, chřestový salát nebo i rukola. Bereme jen tolik listů, kolik zrovna potřebujeme, například k proložení mezi chleby.

Poslední možná sklizeň je seříznutí salátu, ale ponechání rostliny v zemi, aby znovu obrostla. Takto lze praktikovat například u mizuny nebo rokety. Ale je to možné i u běžného hlávkového salátu. Sice nenaroste už plnohodnotná hlávka, ale vyrostlou listy, které budou menší, nicméně stejně chutné. A například, pokud chováme morčata nebo andulky, hodí se obrůstající hlávkový salát i pro ně.

Zajímá vás, proč je salát hořký?

Jak uskladnit salát

Saláty nelze uskladňovat dlouhou dobu. V lednici vydrží několik dní, pokud je dáte do mikrotenového sáčku a do spodní části lednice vyhrazené pro zeleninu. Tvrdší odrůdy, jako je salát chřestový nebo římský, vydrží uskladněny i několik týdnů.

Salát nemá smysl mrazit ani jinak nakládat nebo chystat na pozdější spotřebu. Jde o zeleninu určenou k okamžité spotřebě, snad s výjimkou salátu chřestového, kdy můžeme zamrazit centrální stvol, ze kterého vyrůstají listy a který se dá použít právě jako chřest.

Jaké jsou choroby a škůdci salátu

Saláty bohužel trpí zejména hnilobami, kterým se však dá zabránit, pokud je vysadíme v dostatečném sponu (v dostatečných vzdálenostech) a pokud je nebudeme přelévat. Na salátech si pochutnají mšice i hlemýždi nebo slimáci, takže je musíme chránit proti napadení těmito živočichy.

Účinné jsou nadrcené vaječné skořápky nasypané okolo záhonu nebo modré granulky, kterým dají tato zvířátka přednost před saláty. Slimáky můžeme chytat do pastí, kdy zakopeme plastový kelímek naplněný pivem. Slimáci se nechají zlákat, ale z hlubokého kelímku s pivem už nevylezou.

V počátku růstu jsou tvrdší druhy salátu ohroženy také dřepčíkem. Ten však nemá rád vlhko, takže záhony překryté bílou netkanou textilií a pravidelná zálivka ochrání saláty před nájezdy tohoto malého, ale velmi žravého broučka. Měkké saláty, jako je salát hlávkový, dřepčíka nelákají. Ale rukola, roketa, salát chřestový nebo římský, na nich si smlsne s chutí.