Jak hrát na kytaru

Lenka Rutteová
Publikováno 9. března 2021
  1. Jak hrát na kytaru

    Jak hrát na kytaru

    Než začnete hrát na samotnou kytaru, je velice důležité nepodcenit výběr takového nástroje. Nejdříve si musíte ujasnit, jaký druh kytary vlastně požadujete a jakému hraní se chcete věnovat. V příštích řádcích vám představíme jednotlivé typy.

    Klasická kytara neboli španělka – je vhodná na počátky výuky hry pro děti. Vyrábí se v  různých velikostech. Používají se na ni nylonové struny, které jsou měkčí než klasické kovové. Kovové struny by mohly při natažení způsobit prasknutí kobylky. Je vhodná na klasiku.  Na tuto kytaru hrajeme prsty, vybrnkáváme. Nepoužíváme trsátko.

    Akustická neboli westernová kytara – jedná se o univerzální všestranný nástroj vhodný pro ty z vás, kteří se chtějí věnovat folku, country a rocku. Kytara je typická kovovými strunami. Hraje se na ni převážně trsátkem. Poznáte ji podle užšího hmatníku, než-li má klasická španělka. Nejdostupnějším typem podle materiálu je typ vrstvený, překližkový. Vyniká minimální údržbou a je tedy nejvhodnějším typem pro začínajícího hráče.

    Elektrická kytara – pro tuto kytaru již potřebujete pořídit další vybavení. Kytaru zapojujeme do komba nebo do kytarového zesilovače. U těchto kytar nelze jednoznačně říct, která by byla pro vás nejvhodnější. Dobré je řídit se intuicí a tím, že se vám prostě daná kytara líbí.

    Baskytara – opět potřebujeme k zapojení kombo nebo kytarový zesilovač. Nejoblíbenějším typem je čtyřstrunný JB (JazzBass).

    Nejrozšířenějším typem jsou kytary šestistrunné. Pro pokročilé hráče však nejsou výjimkou ani kytary devíti a dvanáctistrunné.

    Nad výběrem úplně první kytary však neztrácejte příliš dlouho času. Nástroj by měl alespoň trochu ladit, nemusíte za něj vydat desetitisíce, měl by dobře sedět v ruce a neměl by mít úplně tvrdé struny. Trsátko si můžete pořídit, ale není v prvotním seznámení s nástrojem až tak důležité. Hlavně hrajte, boj nevzdávejte, sdílejte nadšení s přáteli a uvidíte, že za chvíli vám radost ze hry zastíní i myšlenky na bolavé prsty.

  2. Jak začít hrát na kytaru

    Pokud jste se již rozhodli, že se na kytaru hrát naučíte, nabízí se vám v dnešní době spousta možností, jak na to. Jestliže už vám bylo “náct”, určitě nevyužijete možností základní umělecké školy. Přesto nezoufejte.

    Na internetu najdete kontakty na soukromé lektory. Anebo spoustu možností samostudia pomocí videí. Akordové značky naleznete také v mnohých publikacích, které běžně zakoupíte v hudebninách nebo na internetu. Písním s akordy se věnují i specializované webové portály pro kytarové nadšence.

    Pokud se necítíte na to, že se zvládnete sami prokousat velkým množstvím kytarových značek a chcete mít jistotu, že postupujete ve studiu správně, můžete zvolit výuku hry se soukromým učitelem. Je to sice dražší varianta, ale máte zaručen profesionální přístup a značně rychlejší tempo výuky. Vzájemnou interakci jistě oceníte.

    Další možností je výuka hry na kytaru online. Výuka probíhá po internetu s individuálním přístupem. Výhodou je, že je levnější než výuka “naživo” a můžete si naplánovat studium kdykoliv podle svých časových možností.

  3. Jak se naučit hrát na kytaru sami doma

    Pokud jste se rozhodli pro samostudium, neopomíjejte základní věci . A to – správné sezení (nejlépe na židli s vyšším opěradlem), držení kytary ( kytaru pokládáme na koleno, zadní strana kytary se nám opírá o břicho, nejsilnější struna směřuje vzhůru), úchop hmatníku( správné postavení prstů – kolmo k hmatníku), ladění.

    Poté se můžete pustit do svých prvních akordů. Zda-li zvolíte výuku pomocí zpěvníků, nebo budete hledat pomoc na internetu, kde najdete spoustu různých videonávodů, je jen na vás.

    Nenechejte se však odradit prvotními neúspěchy či bolavými prsty. Sdílejte své nadšení z hraní s přáteli. Ve dvou či kolektivu se to vždy táhne přece jen líp.

  4. Jaké je držení rukou při hraní na kytaru

    Na dlouhém krku kytary se nachází hmatník. Praváci na něj hrají levou rukou, leváci pravou. Ruka by měla být vždy uvolněná. Na strunu byste neměli tlačit. Již při malém tlaku struna vydává tón.

    Prsty by měly ideálně směřovat kolmo k hmatníku a na strunu byste měli tlačit bříšky prstů. Ze začátku jsou patrné otlaky a špičky prstů vás mohou bolet. Důležité je vytrvat. Kůže na prstech postupně trochu zhrubne a prsty si na hru brzy zvyknou.

  5. Jak hrát akordy na kytaru

    Obecná definice akordu zní, že akord je souzvukem tří a více tónů. Základními kytarovými akordy jsou durové akordy C dur, G dur, D dur, A dur a E dur. Mezi základní mollové patří a moll, e moll a d moll.

    Tyto akordy tvoří většinu písní. Pokud jsou ve zpěvnících napsány složitěji, můžete si je do těchto tónin transponovat. Vždy se snažte cvičit akordy v těsné návaznosti na sebe a jejich střídání postupně zrychlujte.

    Obrázky akordů najdete kdekoliv na internetu. Tečky v obrázku naznačují, jak se daný akord hraje, tedy kterou strunu je potřeba zmáčknout. Začínejte od akordů jednodušších, aby vás hra neodradila.

    Jestliže po nějakém čase zvládnete akordy základní, začíná pro vás náročnější fáze a to seznámení s baré akordy. Zde jedním prstem držíte více strun najednou (většinou ukazováčkem) a ostatními mačkáte další struny.

  6. Jak hrát na kytaru bez znalosti not

    Možná si řeknete, že hrát na hudební nástroj bez znalosti not nelze. V hudební historii však najdete nemalé množství skladatelů, kteří znalost not ke své práci přes fenomenální hudební sluch nepotřebovali.

    My však budeme vycházet z toho, že jste obyčejný smrtelník, který si chce pro začátek u táborového ohně zazpívat jen pár písniček. V tuto chvíli znalost not a hudební teorie ke svému hraní nezbytně nepotřebujete.  Určitě časem zjistíte, že hudební teorie není tak složitá a učení not vám půjde úplně samo.

    Pro začátky hry vám postačí pár základních akordů, na kterých je postaveno mnoho oblíbených písní nejen k táborovému ohni.  V kytarových zpěvnících v zásadě nenajdete písně, které by byly zaznamenány v notovém partu, proto se nemusíte obávat toho, že jste se notám nikdy nenaučili, a prozatím ani nechcete do těchto hudebních tajů pronikat.

  7. Jak pracovat s ladičkou na kytaru

    Nejjednodušší kytarovou ladičkou pro samouky a neprofesionály je bezesporu ladička elektronická. Tato ladička vám zajistí správné naladění strun i bez toho, že byste měli vytříbený hudební sluch.

    Klipovou připnete na tělo kytary , tu klasickou položíte co nejblíže akustickému otvoru, pedálovou položíte na zem (vhodná pro elektrické a baskytary). Ladění provádějte od nejtlustší struny E po nejtenčí e. Po brnknutí do struny se ručička na ladičce rozkmitá. Cílem je, aby se co nejvíce blížila středu.

    Existují i ladičky, které využívají principu červené a zelené diody. Pokud se rozsvítí zelené světlo, máte vyhráno. Dobrá ladička pozná, kterou strunu se právě snažíte naladit a nemusíte již manuálně přepínat nastavení ladičky.

    Na trhu můžete objevit už i kytary s přímo zabudovanou elektrickou ladičkou v těle kytary.

    Další ladičkou, kterou na trhu můžete objevit, je ladička foukací. Zde je již potřeba dobrého hudebního sluchu a značný trénink. Ladička vypadá jako malé píšťaly od varhan, do kterých je potřeba fouknout, aby se vám ozval daný tón.

    Odborníci a “sluchaři” mohou k ladění použít i ladičku kovovou. Je velice lehká, odolná a malých rozměrů, takže ji můžete mít stále po ruce. Tvarem připomíná jehlici na grilování.

    Kovová ladička se rozechvívá uhozením o nějaký předmět, poté se položí její nožička na tělo kytary, kde by měla vyloudit základní tón A, což je na kytaře struna e1 zmáčknutá na 5. poli.


Zatím žádné komentáře

Napsat komentář


💵

Šetříme vám peníze. Ukazujeme, kde zbytečně přeplácíte.

🖋️

Nejsme žádní poradci. Jsme novináři, naši prací je předávat informace.

😊

Skrblík je zdarma. Financuje nás reklama, ne peníze čtenářů.

Jsme féroví. Doporučujeme jen to, čemu sami věříme.

🙏

Jsme lidi a chybujeme. Nepřesnosti se však snažíme rychle opravit.