Hardegg – národní park, hrad a labyrint

Česko má čtyři národní parky a ke všem přiléhají národní parky na druhé straně hranice. Výjimkou není ani nejmenší český národní park – Podyjí. Na druhé straně hranice mají Rakušané Nationalpark Thayatal. Nabízíme další tip na výlet do nejbližšího pohraničí.

1. Národní park Thayatal

   Thaya je německý název pro Dyji. Thayatal tak vlastně německy znamená údolí Dyje. I pro Rakušany je Thayatal nejmenším národním parkem a jeho charakter je i v mnoha jiných ohledech stejný jako Podyjí. Založen byl v roce 2000, to je devět let po vzniku parku na české straně.

   Předmětem ochrany je zachovalá původní podoba koryta Dyje se všemi jejími meandry, podél kterých se vine i hlavní turistická trasa. Netradiční pestrost květeny. Botanici zde objevili skoro 1 300 druhů rostlin, k tomu neskutečných pět set druhů lišejníků (o nich se říká, že jsou indikátory čistoty ovzduší). S počtem rostlin jde ruku v ruce skoro tisíc druhů motýlů.

   Zdejším symbolem je čáp černý, který bývá vidět z vyhlídky, o které se zmíníme v dalším textu. Za pro laiky zajímavá zvířata lze považovat třeba tři druhy užovek, včetně té stromové, vydra a v posledních letech se zde údajně usadilo i stádo losů.

2. Hardegg

   Centrem národního parku je údajně nejmenší rakouské město Hardegg. Nejlepší výhled na něj je z tzv. Hardeggské vyhlídky na české straně Dyje. K ní během hodiny dojdete po modré turistické značce z obce Čížov. To je poslední místo, do kterého dojedete autem. Před obcí je velké záchytné parkoviště.

   Z vyhlídky následně sejdete po modré značce k hraničnímu mostu, překonáte Dyji. K hradu dojdete po silnici.

3. Hrad Hardegg – otvírací doba a vstupné

   Hrad je rozsáhlý, patří mezi největší obranné hrady Rakouska. Jeho prohlídky jsou individuální, popisky jsou i v češtině, v době naší návštěvy byla česká i pokladní, stejně jako servírky v restauraci hned za hranicí. Prohlédnout si můžete letní i zimní kuchyni, rytířský sál, nejstarší části hradu (snad z 12. století), žalář, kapli a výstavní Rytířský sál.

   Součástí je i muzeum bratra Franze Josefa I. – Maxmiliána prvního Mexického (uchovávají zde například jeho zlatou kadeř).

   O prázdninách je hrad otevřený denně od deseti do osmnácti hodin. Od dubna do června a od září do října jen o víkendech a některých svátcích od deseti do sedmnácti hodin. Konkrétní svátky, o kterých je také otevřeno: Velký pátek, 1. května, 8. května, 30. května a 20. června.

   Běžné vstupné bylo v ukončené sezóně 179 Kč€7.50. Děti od šesti do 16 let platily 95 Kč€4. Rodinné vstupné (platí pro jedno dítě) je 393 Kč€16.50. Slevu lze získat i při předložení studijního průkazu, ve skupině, při službě v armádě apod.

4. 

   Město Hardegg – pamětihodnosti

   Mezi další pamětihodnosti Hardeggu patří místní muzeum umístěné v učebně bývalé malotřídky nebo galerie, která je v bývalé radnici. Údajně jde o nejmenší galerii v nejmenším městě. Hezké je, že vstupné je zdarma. Otevřeno je od června do října. A jde o místo, kde si můžete zakoupit upomínkové předměty.

   Za zmínku stojí i kostel sv. Víta. Část je románská – původní věž s kostnicí, zbytek je barokní. V centru obce je socha Jana Nepomuckého. Jako pamětihodnost se tváří i zrekonstruovaná celnice hned za mostem.

5. Hardegg – Labyrint

   Ne, v Hardeggu není labyrint, ale pokud jste přemýšleli, na kterém českém hradě se odehrávaly některé scény kriminálního seriálu s mysteriózním nádechem (režisér Jiří Stach), pak jste byli trochu mimo. Ve třetí sérii šílený psychopat své oběti věznil právě na Hardeggu.

6. Hardegg – tipy na výlety do okolí, rakouská strana

   Pokud se vypravíte podél meandrů Dyje na východ, dorazíte přes sérii vyhlídek k dalšímu hradu, jmenuje se Kaja. Pokud se nechcete procházet a jste autem, pak solidní parkoviště je asi pět minut od hradu. Místo se vyplatí navštívit i mimo sezónu, když je zavřeno. Už kvůli fotografiím okolí. Rodinné vstupné bylo sedm euro.

   Pokud vás kromě hradů zajímají i zámky, vyrazte na Barokní zámek Ruegers. Nejzajímavější ze všeho je nejstarší psí hřbitov v Rakousku, který je v zámeckém parku.

   V sousední obci Felling stále funguje rodinná manufaktura na zpracování perleti. Firma Mattejka umožňuje prohlídky. Pozvat se můžete na jejich komerčních stránkách.

   Ale nejlepší je určitě procházka podél Dyje od Hardeggu ke Kaje a pak zpět po silnici ze vsi Merkersdorf. Zhruba v půlce je návštěvnické centrum národního parku s arboretem a mnoha naučnými cestami.

7. 

   Hardegg – tipy na výlety do okolí, česká strana

   V obci Čížov je kromě návštěvnického centra naší části národního parku ještě jedna rarita. Byla zde zachována část železné opony. Dva ploty z ostnatého drátu, vzdálené od sebe dva metry a mezitím signální soustava. Takto si nás soudruzi hlídali, abychom se nechodili koukat na v jejich očích neúspěšný kapitalismus.

   Nejhezčí túra západní části Podyjí vede od zámku ve Vranově nad Dyjí pod Čížov. Tam uvidíte vše podstatné. Řeku, ledové sluje, skály, nějaká ta zvířata. Zčásti půjdete po bývalé pašerácké cestě.

   Úžasné turistické zážitky si můžete odnést rovněž ze západní poloviny národního parku Podyjí – z okolí Šobesu. Ještěrky zelené, mlýny, ještě vyšší vyhlídky a hlavně vinice.

8. Ubytování Hardegg

   Přímo v Hardeggu je pěkný, rozsáhlý hotel, ale ceny byly o polovinu vyšší než v Česku, takže jsme ve skutečnosti v Hardeggu nikdy nebydleli. Cena pro dva za noc vycházela skoro na dva a půl tisíce korun. Pro méně náročné turisty je u koupaliště, za částí Vorsadt prostor pro oficiální stanování.

   V Čížově funguje hospoda U Švestků, která se nám už několikrát stala oázou, když jsme vystoupali od Dyje do kopce. Když nepočítáme stanování, tak nejlevnější ubytování (v malé chatce) u nich pořídíte za 160 korun. Pohodlnější je pronajmout si zrekonstruovaný domeček.

   Dvakrát jsme spali až v Šatově, už proto, že Hardegg byl jen jednodenním cílem. V této vinařské vsi je několik ubytování spojených se sklípky a dalšími atrakcemi. Ceny v penzionech jsou i v sezóně pod pětistovku za jednoho na noc. Ke standardu patří i domácí snídaně a víno ze zdejšího vinařství.

9. Ceny v Rakousku

   Pokud se rozhodnete na rakouské straně pobývat déle, připravte se i u dalších položek na ceny zhruba o padesát procent vyšší než v České republice. I v té nejlevnější restauraci dáte za jídlo kolem tří stovek, v dražších dvojnásobek. Za půllitr piva dáte určitě přes stovku.

   Ani v obchodech neušetříte. Litr mléka vyjde na dvacet pět korun, bochník v průměru na čtyřicet a více, láhev vína na dvě stě padesát korun. I cigaretami se vyplatí předzásobit, krabička marlborek stojí asi 130 korun. Mimochodem už ani v Rakousku se nesmí v restauracích kouřit.

   Při jednom přejezdu jsme využili taxík a jen za přistavení chtěl čtyři eura, více než euro stál každý ujetý kilometr.

10. Rakouská vína

    V našich obchodech se tak často nesetkáte s rakouskými víny. Lidl a spol. vám spíše naservírují vína z Chile nebo Itálie. I přes poměrně vysokou cenu doporučujeme aspoň malou ochutnávku. Výkladní skříní zdejšího vinařství je Veltlínské zelené (Grüner Veltliner). Jen je otázkou, jak tomu kvůli oteplování bude i nadále.

    Jestli to takto půjde dál, tak se této odrůdy chytí spíše někde v Polsku. Pro jistotu uvádíme německé verze dalších odrůd, se kterými se můžete setkat. Rýnský ryzlink je Riesling, Pinot Blanc je Weissburgunder, Muškát je Muskateller, Saunvignon je mezinárodní pojem. Zweigeltrebe je Zweigelt, frankovku je Blaufränkisch.