Jak pěstovat červený rybíz

Lenka Rutteová
Publikováno 9. března 2021
  1. Jak pěstovat červený rybíz

    Jak vybrat červený rybíz

    Červený rybíz můžeme pěstovat jako keř, což je jeho původní verze, nebo jako stromek, kdy bývá roubován na meruzalku. Obě formy červeného rybízu mají své výhody i nevýhody. Zatímco keř žije déle, je odolnější nemocem a plodí více střapců, musíme se k němu ohýbat při sklizni i při řezu a celkově zabere více místa, protože jeho větve se rozloží do prostoru. Nedá se pěstovat v nádobách.

    Stromek žije a plodí kratší dobu, jeho pořízení je finančně náročnější, ale střapce často bývají delší a s většími plody. Je náchylnější k chorobám, v zahradě ovšem zabere méně místa a vypěstujeme si jej i ve velké nádobě na terase.

    Odrůdy volíme podle vlastností, které preferujeme, můžeme si, při pořizování více keřů, rozložit úrodu do delšího časového období tím, že podřídíme odrůdy rané i pozdní. Díky tomu můžeme sklízet rybíz od konce června až do konce srpna.

  2. Kdy zasadit červený rybíz

    Červený rybíz sadíme přednostně na podzim, ale není to podmínkou. Lze zvolit i jarní termín výsadby. Jen je potřeba si pohlídat, zda na jaře nekupujeme stromek z podzimní várky a zda jen nezimoval na skladě, bez zeminy.

    Proto nakupujeme raději přímo v zahradnictví, kde stromek pro nás vykopou. Všechny dřeviny bychom měli pořizovat v kraji, kde je budeme pěstovat, abychom je přinesli ze stejného prostředí. Tím jim usnadníme aklimatizaci.

  3. Kam zasadit červený rybíz

    Červený rybíz zvládne v podstatě téměř každé stanoviště, a to jak na plném slunci, tak v mírném stínu ovocných nebo jiných listnatých stromů vaší zahrady. Důležité je, aby červený rybíz keř okolo sebe měl dostatek prostoru. Stromek bude chtít méně místa než keř.

    Stromkový červený rybíz se dá pěstovat i ve velké nádobě na terase. Musíme však počítat s více hnojením a celkově nižší úrodou a kratší životností stromku.

  4. Jak zasadit červený rybíz

    Postup se liší podle toho, zda sadíme keř nebo stromek. Začneme keřem. Základní pravidlo u keře je, že keř musíme zasadit hlouběji, než byl ve školce nebo v kontejneru. Místo rozvětvení by mělo být cirka 10 cm pod zemí. Důvod je ten, aby se keř mohl dobře větvit, aby založil kvalitní strukturu výhonů.

    U stromků je hloubka sázení opačná, stromek musí být sazen výše, než byl ve školce či v kontejneru. Roubování vždy musí zůstat nad zemí.

    Pak jsou ještě rozdíly u rybízu sazeného s volnými kořeny a u rybízu pěstovaného v kontejneru. Pokud sadíme stromek či keř z kontejneru, vždy musíme kořeny důkladně rozbalit, aby se mohly rozrůstat do hloubky a do stran. Jinak by mohly nadále růst v původním tvaru, a stromek by tak brzy zahynul.

    Výsadbovou jámu pro červený rybíz vždy vykopeme hlubší, než je pro samotnou sazenici potřeba. Na dno dáme kompost smísený se zeminou a rýčem rozrušíme boční stěny jámy, aby se do nich kořenům snadněji pronikalo. Vše důkladně prolijeme

    Do prolité zeminy na dně jámy vysadíme stromek nebo keř a přihrneme jej hlínou. Postupně jej dostaneme do správné hloubky, kterou jsme zmínili o několik odstavců výše. Zeminu udusáme a znova místo prolijeme. Nakonec přihrneme ještě poslední tenoučkou vrstvu zeminy, kterou necháme načechranou. Výsledný tvar přihrnutí by měl být miskovitý, aby se nám rybíz lépe zaléval.

    Stromek červeného rybízu vždy musíme zasadit ke kůlu a také ho u kůlu po celou dobu vegetace pěstovat. Volíme pevný kůl, který udrží stromek i ve velkém větru a i s plnou násadou ovoce.

  5. Jak zalévat červený rybíz

    Po výsadbě na podzim zaléváme, jen když je to nutné, když je méně srážek. Vysazené rybízy zalijeme i v zimě, pokud je déle sucho. Pak pokračujeme se zálivkou i na jaře, kdy se zase přizpůsobíme intenzitě přirozených srážek. Stromek nebo keř vysazený na podzim stihl během zimy zakořenit a už tolik náročný na zálivku není.

    Při jarní výsadbě je nutné intenzivní zalévání po celé jaro i léto. Později už přizpůsobíme zalévání intenzitě přirozených srážek, což platí u většiny ovocných keřů vyjma borůvek, které jsou velmi náročné na vodu.

    Zaléváme zásadně podmokem, pod stromkem nebo keřem si vytvoříme misku ze zeminy, aby voda zůstávala u stromku či keře a neodtékala pryč. Zaléváme najednou větším množstvím vody, avšak méně často.

  6. Jak hnojit červený rybíz

    Červený rybíz má dva základní termíny hnojení, a to je jaro a pozdní léto, respektive podzim. Na jaře v rámci přípravy zahrady na jaro volíme hnojivo dusíkaté i draselné, protože rybíz kvete i tvoří listy v podstatě zároveň.

    Koncem léta pak rybízům dáme hnojivo podzimní, které pomůže dřevině připravit se na zimu. Přednost dáváme hnojivům organickým. Hnojivo vždy zapracujeme do půdy pod rybízem a zeminu důkladně prolijeme.

  7. Jak se starat o červený rybíz

    Červený rybíz toho od nás moc nepotřebuje. Zalévat, hnojit, prořezávat a samozřejmě sklidit. Během roku udržovat pod rybízy čisto, bez plevelů, případně je mulčovat, tedy pokrývat zeminu pod nimi posekanou trávou.

    Někdy je nutné zasáhnout postřikem proti neduhům, ale naštěstí jen výjimečně. Pojďme se do dalšího boxíku podívat na řez rybízu.

  8. Jak stříhat červený rybíz

    Obecně platí, že když řežeme na podzim, podporujeme růst výhonů. Když řežeme na jaře, podporujeme nasazení květů a plodů. Proto mladé rybízy řežeme na podzim. Po výsadbě ne, to jsou upraveny již ze zahradnictví. Další rok na podzim jen zkrátíme existující výhony, a to jak u keřů, tak u stromků.

    Každý výhon plodí 3 – 6 let, s touto skutečností je nutné počítat.

    Keře jsou méně náročné na techniku řezu, vždy vyřezáváme celé výhony až u země, bereme ty nejstarší odplozené, ale i mlaďoučké, které však jen zahušťují korunu. Keř my měl mít cirka 15 výhonů, z toho třetinu jednoletých, třetinu dvouletých a třetinu tříletých. Věk výhonů poznáme podle tloušťky i podle struktury kůry.

    Stromky stříháme tak, že zachováme základní strukturu koruny, ale jen obměňujeme koncové výhony a zcela odstraňujeme ty nepotřebné, zahušťovací. Stromkový rybíz potřebuje, abychom i nové výhony, které chceme pro úrodu, zkrátili na jaře o čtvrtinu nebo až o třetinu.

    Ona typy rybízu potřebují udržovací řez ještě před dozráváním úrody, protože během jara nasadí mnoho nových výhonů, které korunu zbytečně zahušťují, dělají lepší prostředí pro mšice a také pro plísně a jiné houbové choroby. V tomto řezu si vybereme budoucí nové výhony (3 – 5) a ponecháme je, všechny ostatní zcela odstraníme.

  9. Jak sklízet červený rybíz

    Červený rybíz sklízíme tak, že češeme celé střapce. Postupně podle toho, jak dozrávají. Když necháme rybíz dozrát do vysokého stádia zralosti, můžeme celý stromek nebo keř sklidit najednou, abychom mohli připravit šťávy, marmelády, pečený čaj, víno, rosol či jiné pochutiny.

    Když na keříčku nebo stromku ponecháme několik střapců a umožníme jim dozrát do maximální cukernatosti (jen tam, kde neřádí špačci nebo kosi), bude rybíz nádherně slaďoučký. Všichni máme červený rybíz spojený spíše s kyselou chutí. Ale dokonale zralý červený rybíz je slaďoučký.

  10. Jak uskladnit červený rybíz

    Jakkoliv. Červený rybíz se nechá uskladnit mnoha způsoby. Můžeme ho sušit (výborné na čaj), mrazit, zavařit na kompot, vyrobit rosol, džem, pečený čaj, sirup, fantazii se meze nekladou. Červený rybíz má hodně přirozeného pektinu, a tak se i přidává do jiných džemů.

    Sklizený červený rybíz vydrží v lednici cirka měsíc, ve sklepě dva až tři týdny, za podmínky správného uložení a dobrého větrání.

  11. Jaké jsou choroby a škůdci červeného rybízu

    Černý rybíz bývá nejčastěji napadán mšicemi a sviluškami, proti nimž spolehlivě pomáhá domácí postřik z pěti litrů teplé vody, 50 ml oleje a tří prášků do pečiva. Postřik je nutné po cirka týdnu opakovat, smáčet musíme i mšice zakutané v pelíšcích ze zkroucených listů. Mšice se rozprostřeným olejem udusí. Předpokladem úspěchu je likvidace mravenců v okolí, protože mšice si na keře i stromky nosí právě oni.

    Vlnovník rybízový je roztoč, kterého poznáme na jaře podle zvětšených pupenů, které mají zduřelý kulovitý tvar a neraší, ale hnědnou. Při malém napadení jen obereme a spálíme napadené pupeny, při velkém výskytu vlnovníku není cesty zpět a keř nebo stromek je nutné zlikvidovat, spálit.

    Pilatka rybízová je housenka, která žere listy rybízu. A nepárá se s tím. Když se do rostliny pustí, tak z rybízu bez naší pomoci nezůstane téměř nic. Naštěstí se dá ručně zlikvidovat, i když je tento postup jen pro silnější povahy.

    Z chorob si na rybízu ráda smlsne antraknóza. Napadené listy je nutné na podzim spálit a keře vpřed dalším jarem postříkat sulkou. Pak je tu i virová neplodnost rybízu. Neplodné větve poznáme vyšším a vzpřímenějším vzrůstem, je nutné je likvidovat.


Zatím žádné komentáře

Napsat komentář


💵

Šetříme vám peníze. Ukazujeme, kde zbytečně přeplácíte.

🖋️

Nejsme žádní poradci. Jsme novináři, naši prací je předávat informace.

😊

Skrblík je zdarma. Financuje nás reklama, ne peníze čtenářů.

Jsme féroví. Doporučujeme jen to, čemu sami věříme.

🙏

Jsme lidi a chybujeme. Nepřesnosti se však snažíme rychle opravit.