Jak ořezat ostružinu

• Co je potřeba vědět o ostružinách?
• Jaké jsou odrůdy ostružin?
• Proč prořezat ostružiny?
• Kdy prořezat ostružiny?
• Jak prořezat ostružiny?
• Jak ošetřit rány po prořezání ostružiny?
• Jak využít ostružiny?

1. 

   Co je potřeba vědět o ostružinách?

   Ostružiník (Rubus fruticosus) je druh ovoce, se kterým se v našich zeměpisných šířkách setkáme běžně. Vyskytuje a pěstuje se na celé severní polokouli. Jedná se zpravidla krátkověký, 2-3 metry vysoký keř vytvářející prýty Ty jsou většinou ostnité, ale byly již vyšlechtěny kultivary, které ostny nemají (odrůdy, jejichž název obsahuje slovo Thornless; Thornfree).

   Květy jsou jednoduché bílé, mají cca 1 cm v průměru. Po oplození se vyvíjí typické souplodí peckovic, kterým říkáme ostružiny. Jsou blízce příbuzné malině, existují i hybridní kultivary kombinující oba tyto samostatné druhy, nazývané malinoostružiník.

   Je to typická ekotonová dřevina, která se vyskytuje nejčastěji na přechodu mezi lesem a polem, v remízcích, mýtinách a na neudržovaných loukách. Roste i ve světlých lesích ovšem není tolerantní k souvisle zapojenému korunovému patru, přes které prosvítá málo slunce.

   Ostružiny přicházejí do plné plodnosti již jako mladé keříky. Do plné plodnosti nastupují zhruba po 3-5 letech. Ostružiny mají rády slunce a hlinitou, přiměřeně vlhkou a živnou půdu. Na písčitých půdách roste pouze na vlhčích stanovištích bohatších na živiny.

   Na sušších stanovištích jsou plody nevalné chuti. Ostružina není vybíravá na teploty, snese teplé nížiny i chladné horké podnebí. Na horách bude ale dozrávat o několik dnů až týdnů později než v nížinách.

   Občas se vysazuje i jako součást nových lesních výsadeb, remízků a tzv. jedlých smíšených lesů, či jako doplněk sadů či alejí. Na začátku výsadby je nutné držet ostružiník v rozumných rozměrech, protože pokud mají ostružiníky dostatek prostoru a světla, jsou schopny dlouhými plazivými prýty rychle zplaňovat na úkor jiných rostlin.

2. Jaké jsou odrůdy ostružiny

   V zahradních centrech se setkáte s několika perspektivními a ověřenými odrůdami, u nichž byly šlechtěním a vegetativním množením zachovány jejich charakteristické rysy.

   Jedná se zejména o šlechtění odrůd, které nemají ostny na prýtech, větší, sladší a aromatičtější plody, dále odrůdy se zvýšenou plodnosti a v neposlední řadě i hybridy mezi jednotlivými druhy rodu ostružiník (Rubus). Výsledkem je velký výběr odrůd s různými vlastnostmi a parametry.

   Ačkoliv množství vyšlechtěných odrůd nedosahuje bohatosti odrůd vyšlechtěných u malin, tak i zde je výběr poměrně bohatý a doporučení konkrétní odrůdy závisí na preferencích každého jednotlivce.

   Vedle již dříve zmíněné populární odrůdy beztrnného ostružiníku Rubus fruticosus Thronfree jsou populární i odrůdy Evergreen Thornless, která je obdobná předchozí s tím rozdílem, že je stálezelená, dále raná , již v červenci plodící Black Satin, zakrslá a kompaktněji rostoucí odrůda Little Black Prince či velmi populární velkoplodý hybrid maliny a ostružiny Tayberry.

3. Proč prořezat ostružiny

   Řez ostružiny by měl být prováděn za účelem zvýšené plodnosti a adekvátní kvality plodů. Ostružiník plodí na dvouletém dřevě (tz. dřevě, které vyrostlo v předcházejícím roce), některé odrůdy již na dřevě jednoletém. Z výše uvedeného vyplývá, že nemá smysl udržovat přestárlé keře, které mají plno odumřelých větví, které stíní a ubírají místo větvím mladším. Odstraňujeme je tedy co nejdříve po sklizni.

   Na rozdíl od malin, kde je řez žádoucí zejména pro zvýšení výnosů sklizně z rostliny, tak u ostružin je nezbytný i proto, že keře ostružiníku rostou velmi rychle a novými plazivými prýty mají schopnost rychle „kolonizovat“ nové lokality vhodné k jejich růstu.

   Často se tak děje po vykácení vzrostlých stromů či po prořezání většího množství větví. Třebaže je přítomnost ostružiníků pouze dočasná, tak může proměnit danou lokalitu na několik let doslova nepřístupnou džunglí. Stejné schopnosti má ostružiník i v zahradách, proto s jeho řezem nikdy neotálejte a neustále jej držte v přijatelné velikosti.

4. Kdy prořezat ostružiny

   Ideální období řezu je po sklizni. Toto období je dost proměnlivé dle charakteru odrůdy, ale i na klimatických poměrech dané lokality. V zásadě se dá říct, že se ostružiny řežou ve druhé polovině léta, ale konkrétní měsíc je závislý na odrůdě.

   Některé zdroje uvádějí, že je pro rostliny vhodnější řez na jaře před rašením rostlin, optimálně na přelomu března a dubna po nástupu jarního počasí. Rostliny díky tomuto řezu vytvářejí menší množství nových prýtů, které ale vykazují vyšší výnosy.

5. Jak prořezat ostružiny

   Většina odrůd ostružin plodí na loňských prýtech. Této skutečnosti je nutno se držet při řezu rostliny. Je více způsobu, jak ostružiny řezat ale všechny mají společné to, že by se v keři podobně jako u malin neměly vyskytovat již odplozené větve.

   Ideální variantou je pravidelné každoroční prořezávání odplozených větví. Keř tak působí nejen vzdušným dojmem, ale nemá pak tendenci se příliš rozlézat po okolí. Větve díky tomu mají vysoký přísun slunečního záření a dostává se jim i dostatku živin, protože se o ně nemusí dělit se svými „staršími kolegyněmi“.

   Pro lajka je jednodušší letní řez po sklizni, protože takovou větev lze velmi snadno rozeznat. Jakmile sklidíme veškeré ovoce z dané větve, tak ji seřízneme cca 20 cm nad zemí a necháme rostlinu udělat nové, plodící prýty.

6. Jak ošetřit rány po prořezání ostružiny

   Rány není nutné nijak ošetřovat. Pokud to však považujete za nutné, je možné použít štěpařský vosk, kterým zamažeme ty největší rány.

7. Jak využít ostružiny

   Listí lze ostružinách lze kompostovat, rozkládá se kvalitní živnou listovku do 2 let. Pouze listy, které jeví napadení chorobami či škůdci raději spálíme. Prýty, které pravidelně obměňujeme, můžeme nechat zakořenit pro vypěstování dalších sazenic, případně je dáme rozložit na kompost, případně necháme vysušit a poté spálíme.

   Zpracování plodů je obdobné jako u příbuzných malin, od přímého konzumu přes zpracování při tvorbě desertů, přípravu ovocných šťáv a smoothie.