SKRBLOG

12 dotazů na vodárny: Proč nestojí voda v ČR všude stejně? A proč během 25 let stokrát zdražila?

Pondělí, 21. leden 2019, Michal Pavelka

Voda patří k málo produktům, jejichž ceny se reálně zvýšily v porovnání s cenami za minulého režimu. Oslovili jsme mluvčího Severočeské vodárenské společnosti, aby nám odpověděl na pár otázek týkajících se tvorby ceny této komodity. Nevynechali jsme ani otázky na vliv sucha na zásoby vody nebo na skutečnost, že se republikou pohybují různí podvodníci vydávající se pracovníky vodáren. Jak je poznat? Jsou potřeba filtry vody nebo pravidelné rozbory?

1Lidé stále nechápou, že kubík vody nemůže stát 90 haléřů jako za minulého režimu. Můžete na úvod objasnit, jak se dělala cenová politika v případě vody před třiceti lety a jak se dělá v současnosti?

Cena vody byla do konce 90. let řízena centrálně státem a byla dotována ze státního rozpočtu, ostatně jako řada jiných surovin a zboží.

Cena pro obyvatele tak vůbec neodrážela reálné náklady. Od revoluce postupně docházelo k nápravě a v ceně vody se tak nyní odrážejí skutečné náklady na její pořízení, následnou úpravu, akumulaci a dopravu ke spotřebiteli, a po jejím použití pak odvedení, vyčištění a vypuštění zpět do přírody.

2Článek by měl být komplexní. Vysvětlete, prosím, co je vodné a co stočné?

Cena vody se skládá z poplatku za dvě služby, tj. poplatek za dodávku pitné vody (vodné) a poplatek za odvedení a likvidaci odpadní vody (stočné), které se uvádí v částce za jeden metr krychlový, tj. za 1 000 litrů.

3Velkým trnem v oku jsou lidem srovnávací mapy, ze kterých se dozvědí, že třeba platí řádově o desítky procent více než například v Krnově. Jak tyto rozdíly vznikají?

Cenové mapy jsou velmi zavádějící. Nelze totiž srovnávat nesrovnatelné.

Logicky bude jiná cena vody u malé městské vodárny v rovinaté krajině, která zásobuje obyvatele v počtu řádově tisíců, a která se stará pouze o stovku kilometrů vodovodu a kanalizace, nemluvě o počtu malých jednotek vodojemů a třeba jediné čistírny odpadních vod. Záleží také na tom, jak daleko má taková městská vodárna ke zdroji pitné vody, v jakém rozsahu a s jakou technologií musí provést úpravu vody na vodu pitnou, a kam, resp. jak daleko následně odvádí vodu odpadní.

Zároveň není zohledněno, jak ta či ona vodárenská společnost zodpovědně investuje do obnovy vodárenského majetku a zda tak nedochází k jeho “vybydlení” s přístupem “po nás potopa”, případně se skrytým dotováním ceny vody z rozpočtu municipalit (rekonstrukce, opravy).

Obdobně je nesrovnatelná cena u dvou velkých společností, které zásobují každá přes milion obyvatel, kdy jedna (SVS) působí na území dvou krajů a musí udržovat a obnovovat na 13 000 km vodovodů a kanalizací, 190 čistíren odpadních vod, 60 úpraven vod, a na 1 000 vodojemů. A ta druhá zásobuje kompaktní území Prahy a musí udržovat pouze 7 100 km potrubí, 1 ústřední čistírnu odpadních vod, 2 úpravny vod a 68 vodojemů. Srovnává se tak nesrovnatelné.

Proto v ČR tak najdeme lokality s nižší cenou, která se pohybuje kolem 80 Kč za kubík, avšak zároveň lokality, kde hranice 100 Kč za kubík vody byla již překročena.

4Jak velké procento z ceny vody zaujímá získání pitné vody a jak velké procento z ceny vody zaujímá doprava pitné vody?

K těmto otázkám odkazujeme čtenáře na jednotlivé složky ceny vody a příslušný graf, na základě kterého si čtenáři udělají obraz o tom, co obsahuje cena vody.

5Existuje v našem nebo nějakém jiném regionu něco jako dotace na vodu? Dotují nějaké regiony nebo města cenu vody?

Pokud máte na mysli dotace na budování vodárenských systémů, výstavbu sítí, či dotace na rekonstrukce, pak existují dotace jak evropské (kohezní fond), tak dotace národní (např. v rámci programu OPŽP).

Máte-li však na mysli dotace na cenu vody, aby se ulevilo konečným odběratelům, pak žádné takové dotace neexistují.

Existují však místa, kde cena vody neodráží reálné náklady, kde nedochází v ceně vody k dostatečnému výběru peněz k zajištění obnovy vodárenského majetku, a v okamžiku jeho dožití, kdy je vyvolána potřeba velké investice, ať už do dožilé technologie čistírny, či havarijního stavu vodovodu, či kanalizace, dochází k uplatnění finančních prostředků municipalit, a tím je cena pro koncové odběratele úmyslně zadotována, aby byla na “líbivě” nižší cenové úrovni proti cenám v těch regionech, kde vodárenské společnosti postupují s péčí řádného hospodáře a nechtějí zatížit své nástupce enormní výší potřebných investic za obnovu dožilé infrastruktury.

6Jak konkrétně vaše společnost vodu získává?

Surovou vodu povrchovou nakupujeme od správců povodí a odebíráme jí především z velkých přehradních nádrží v Krušných a Jizerských horách, v menší míře také z vodních toků.

Podzemní vodu čerpáme především z hlubinných vrtů (kvartér, křída) a dále vodu jímáme z poměrně velkého počtu mělkých zdrojů. V objemu však tyto malé zdroje tvoří výraznou menšinu z celkového množství odebírané podzemní vody.

Celkem odebíráme 52 % povrchové vody a 48 % vody podzemní.

7Velkým tématem je sucho v posledních letech. Už se nějak promítá do ceny vody?

V první řadě je potřeba říci, že zákazníci a spotřebitelé, kteří jsou napojeni na veřejný vodovodní řad, mají od nás zajištěnu plynulou dodávku pitné vody. I v případě, že dojde k poklesu hladiny vody v místním vodojemu z důvodu menší vydatnosti zdroje vody, vodojem je doplněn vodou náhradním zásobováním cisternou a zákazník nepocítí jakýkoliv problém.

Díky unikátnímu distribučnímu systému máme vody dostatek a většina lidí při dodávce vody ani nepozná, že se potýkáme se suchem. V současnosti jsou zdroje ve vodních nádržích naplněné z více než osmdesáti procent, takže i přes současné sucho je vody pro obyvatele dostatek. Do ceny vody se tak sucho nijak nepromítá.

V případě havárie vodovodního řadu, pokud to situace umožňuje, přepojujeme zásobování na vedlejší vodovodní řad. V případě, že toto učinit nelze, snažíme se minimalizovat délku trvání opravy poruchy, kdy jsou lidé bez dodávky vody.

Dlouhotrvající sucho dělá v řadě míst ČR starosti. Lidé, kteří nejsou napojeni na vodovodní řad a čerpají vodu pouze z vlastní studny, si u nás objednávají zavezení vody cisternou. Snažíme se lidem vyhovět a vodu dodáváme. Toto se týká zejména oblastí ve Šluknovském výběžku.

8Co to znamená, že dvousložková cena vody je navýšena o fixní cenu za vodoměr?

Na území působnosti SVS uplatňujeme jednosložkovou cenu vody, tj. pevnou cenu za metr krychlový bez ohledu na spotřebované množství.

Dvousložková cena vody se skládá z paušálního poplatku jednoduše řečeno za “připojení”, poplatky jsou v různé výši v závislosti na dimenzi vodoměru, a dále z poplatku za skutečnou spotřebu vody.

9Jak jsme na tom v Česku s cenami vody v porovnání s okolními státy?

Jedná se opět o srovnávání nesrovnatelného a to s ohledem jak na čisté příjmy, tak výdaje domácností, jejich spotřební koš, dále pak na stav vodárenských systémů, jejich velikost, významnou roli rovněž hrají rozdíly v legislativě a v daňovém zatížení.

Nejnižší zdanění vody má Německo. Sazba 7 % se přitom vztahuje pouze na pitnou vodu, protože voda odpadní tu vůbec nepodléhá zdanění! V Rakousku je např. v Salcbursku surová voda pro veřejné zásobování zdarma, zatímco u nás musí vodárenské společnosti surovou vodu pro výrobu pitné vody nakupovat od státu. Z toho je vidět, jak zavádějící je srovnávat cenu vody v zahraničí a u nás.

Pouze k přibližné orientaci může posloužit odkaz na srovnání ceny vody v Evropě, údaje jsou k dispozici z roku 2010.

Obecně lze konstatovat, že ve většině evropských zemí zaplatí lidé za vodu více. Nejvyšší cena vody je v Dánsku, následuje pak Německo, Velká Británie, Rakousko. Levnější voda je naopak v Řecku. Je však nutné si uvědomit technické i geologické a klimatické podmínky Řecka, vč. systému odkanalizování, dimenzí trubních rozvodů, aj. specifických místních podmínek.

10Zaznamenal jsem, že v našem regionu se objevili falešní zaměstnanci vodáren. Setkáváte se s podobnými podvody často? Jak lidé, zejména ti starší, poznají, že se jedná o vašeho zaměstnance?

V takových případech vybízíme zejména starší zákazníky k obezřetnosti. Na telefonní linku společnosti se již několikrát obrátili naši zákazníci, že je navštívili “nějací lidé” vydávající se za zaměstnance vodáren a pod různou záminkou se snažili dostat do domácnosti.

A záminky jsou opravdu kreativní.

Naposledy volala paní, s dotazem, zda je výpadek kódu v systému SIPO. Pod touto výmluvou a s požadavkem předložení dokladu o poslední platbě se pokusil dostat do domácnosti zákaznice falešný zaměstnanec vodáren.

Zaměstnanci Severočeských vodovodů a kanalizací se prokazují průkazem, který má velikost běžné čipové karty a kromě názvu společnosti a jména zaměstnance je na něm i osobní číslo zaměstnance a fotografie.

Také bude užitečné upozornit naše spotřebitele na nabízené služby a produkty, které nejsou potřeba k dosažení kvalitní pitné vody. Na mnoha místech v rámci provozovaného území společnosti SčVK se ve schránkách zákazníků objevují letáky nabízející rozbory pitné vody. Domácnosti zákazníků severočeského regionu navštěvují dealeři nabízející filtry na úpravu vody.

Není třeba si objednat rozbor vody a platit za něj. Informace, které podávají dealeři filtrů o vodě z kohoutku, jsou nepravdivé a zavádějící. Radíme zákazníkům, ať jsou obezřetní při návštěvě dealera filtrů v jejich domácnosti.

Jste-li napojeni na veřejný vodovodní řad, máte jistotu, že ve vašich domácnostech teče z vodovodních kohoutků kvalitní, zdraví nezávadná pitná voda, jejíž kvalita je pravidelně kontrolována.

11Náš web je primárně zaměřen na lidi, kteří chtějí nějak šetřit. Můžete nám dát nějaké tipy na úspory vody?

Trend poklesu spotřeby vody je dlouhodobý, ať je to zaváděním různých recyklací v domácnostech, či používání úspornějších spotřebičů, a tak oproti spotřebě vody v 90. letech, která představovala 159 litrů na osobu a den, se aktuálně v našem regionu pohybujeme na 89 litrů na osobu a den.

Ve srovnání se světem jsme my Češi dobrými hospodáři s vodou, pro srovnání spotřeby např. v USA je to 300 l/os./den, průměr EU je 150 litrů.

12Není pro spotřebitele rizikem šetřit vodou? Nezvedá se cena voda právě proto, že lidí více šetří?

Základním a důležitým parametrem pro stanovení ceny vody je její spotřeba: dá se zjednodušeně říci, že čím více kubíků potrubím proteče, tím nižší může cena jednoho kubíku být, jelikož náklady na udržení potrubí v provozu zůstávají pořád stejné, ať voda potrubím teče, či nikoliv.

Na spotřebitele to tak může působit jako paradox, ale je třeba si uvědomit, že v ceně vody tyto tzv. fixní náklady tvoří asi dvě třetiny nákladové ceny.

Komentáře

  • zvirek 24. ledna 2019 v 09:03

    No, základní důvod pro stále rostoucí ceny vody se jmenuje Veolia, případně podobné zahraniční firmy, kterým v 90.letech pantáta Tunel ( Klaus ) a spol. dali tak “výhodné smlouvy”, které jsou prakticky nevypověditelné a jsou uzavřeny na desítky let. A přece si nemyslíte, že francouze dojme nářek českého lidu nad drahou vodou :-)

  • Petr Novák 24. ledna 2019 v 15:53

    A jak vysvětlíte obdobný nárůst cen v městech, kde působí např. městské společnosti bez zahraničního kapitálu? :)

  • Antonín Foltýn 25. ledna 2019 v 02:33

    Myslím že zásadní důvod proč roste cena vody najdene na webu pravdaovode /tečka/ cz
    Nevím co víc bych k tomu dodal. Prostě se tu vše rozkrádá jak to jde.