Vyhlášení osobního bankrotu: Aktuální podmínky pro rok 2025

• Pro řadu lidí je obtížné dostat se z dluhové pasti, přestože své závazky poctivě splácí
• Pokud jsou dluhy příliš vysoké a k tomu se vlivem úroků neustále navyšují, není jiného východiska než oddlužení
• Pro dosažení osobního bankrotu a odpuštění dluhů musí být dlužník schopen splácet alespoň 2 200 Kč měsíčně

Od 1. října 2024 platí novela insolvenčního zákona. Díky změnám, které novela přináší, se mohou předlužení lidé dostat z dluhů rychleji. Změna insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která pro podnikatele požaduje oddlužení během tří let. Vláda ČR se zavázala, že prosadí, aby se tříletá doba oddlužení vztahovala také na nepodnikající fyzické osoby, tedy na spotřebitele. Nová pravidla oddlužení platí pouze na nová insolvenční řízení, u již probíhajících oddlužení se nic nemění.

1. Podmínky pro vyhlášení osobního bankrotu

   Dlužník splňuje podmínky pro vyhlášení osobního bankrotu, pokud má dluhy u 2 nebo více věřitelů a není dlouhodobě schopen platit své závazky. Jestliže je schopen platit měsíčně alespoň částku 2 200 Kč (odměna insolvenčnímu správci + stejná částka na úhradu závazků věřitelům) a současně splní i další podmínky, může vstoupit do oddlužení.

   Dlužníkům, kterým se nepodaří dát dohromady měsíčně splátku v minimlní výši 2 200 Kč, oddlužení s velkou pravděpodobností povoleno nebude.

2. Insolvence na 3 roky pro všechny

   Dříve standardní doba pro oddlužení trvala pět let s tím, že dlužník musel uhradit minimálně 30 % z dlužné částky. Na tříletou lhůtu měli nárok pouze dlužníci, kterým se za tři roky podařilo splatit alespoň 60 procent nezajištěných pohledávek, osoby pobírající starobní důchod a osoby ve druhém či třetím stupni invalidity. Novela zkracuje dobu oddlužení na tři roky pro všechny dlužníky.

   Osvobození od placení zbývajících dluhů již není podmíněno splacením určitého procenta z dluhů, jednotlivé případy se posuzují individuálně. Soud na začátku insolvenčního řízení určí, kolik má dlužník za tři roky splatit podle jeho schopností a možnostech na trhu práce s ohledem na jeho vzdělání, praxi, věk a zdravotní stav. Hranice plnění může být tak vyšší než dosavadních 30 %.

   Během oddlužení bude dlužníka pravidelně kontrolovat insolvenční správce, plnění povinností bude průběžně posuzovat soud.

3. Prodloužení insolvenčního řízení

   Pokud soud zjistí, že dlužník své povinnosti neplní, může mu oddlužení prodloužit, nebo zcela zrušit. Dlužník je povinen dokládat přehled veškerých příjmů, tedy například výplatní pásky, daňová přiznání, výpisy z účtů, dary i dědictví. V případě, že dlužník jakýkoli příjem zatají, soud oddlužení zruší.

   Při porušení povinností může soud dobu splácení prodloužit až o 12 měsíců. Ve zvlášť závažných případech lze přidat dalších 6 měsíců. Celková doba oddlužení tak nesmí přesáhnout 4,5 roku.

   Důvodem pro prodloužení může být například výpadek příjmů v důsledku ztráty zaměstnání či dlouhodobé nemoci. Nově může soud rozhodnout o přerušení i bez návrhu dlužníka nebo insolvenčního správce, což dříve nebylo možné.

4. Zpřísnění podmínek pro opakované oddlužení a další změny

   Podle původní právní úpravy dlužník, který absolvoval jedno oddlužení, mohl jít do dalšího po deseti letech. Od října 2024 může dlužník druhým oddlužení projít až po 12 letech. Při opakovaném oddlužení se splácí déle, namísto 3 let dlužník musí plnit splátkový kalendář 5 let. Dlužník může tříletým oddlužením projít pouze jednou za zhruba 24 let.

   K dalším novinkám, které v říjnu 2024 zavedla insolvenční novela, patří povinnost zaměstnavatele dlužníka poskytovat součinnost insolvenčnímu správci. Na výzvu insolvenčního správce je zaměstnavatel povinen předložit bez zbytečného odkladu potřebné dokumenty, které souvisejí s příjmy dlužníka. A to i zaměstnavatelé dlužníka, pro které dlužník pracoval v době 12 měsíců před zahájením insolvenčního řízení.

   Doba pro vyškrtnutí dlužníka z insolvenčního rejstříku se zkracuje z 5 let od ukončení insolvence na 3 roky.

5. Maximální výše dluhů

   Insolvenční zákon nestanovuje žádný strop pro maximální výši dluhů. Do oddlužení se tak mohou přihlásit i lidé s velmi vysokými závazky, i když je zřejmé, že věřitelé dostanou zpět pouze malou část dlužné částky.

   Rozhodující pro povolení oddlužení není velikost dluhu, ale schopnost dlužníka měsíčně odvádět alespoň minimální splátku a prokázat poctivý záměr při snaze o řešení své situace.

6. Nezabavitelná částka 2025

   Částka, která zůstává dlužníkům, kteří jsou v exekuci, nebo v insolvenci, aktuálně činí 13 027 Kč.

   Za každou vyživovanou osobu se nezabavitelná částka navyšuje o 3 257 Kč.

7. Splátkový kalendář pouze se zpeněžením majetku

   Dluhy jdou v rámci oddlužení splácet pouze:

   Zpeněžením majetku

   Kdy se veškerý movitý i nemovitý majetek dlužníka prodá ve veřejné dražbě nebo případně i mimo dražbu. Z výtěžku se odečítá odměna insolvenčnímu správci a zbývající částka je rozdělena mezi věřitele v poměru jejich pohledávek. Do majetkové podstaty se nezahrnuje majetek, který dlužník nabyl po schválení oddlužení.

   Kombinací zpeněžení majetku a splátkového kalendáře

   Dlužník platí pravidelné měsíční splátky, ale současně bude prodána část jeho majetku.

8. Podmínky pro schválení osobního bankrotu

   K základním podmínkám pro schválení insolvence patří, že dlužník musí mít dluhy nejméně u 2 věřitelů, není schopen své závazky dlouhodobě splácet bez vidiny nějakého zlepšení a musí prokazovat poctivý záměr a odpovědný přístup k plnění povinností.

   Kdy soud návrh na povolení oddlužení zamítne

   • dlužník v posledních 12 letech před podáním návrhu na oddlužení oddlužením prošel a byl osvobozen od placení svých dluhů
   • dlužníku byl v posledních 5 letech návrh na povolení oddlužení zamítnut pro nepoctivý záměr, nebo pokud bylo dlužníku oddlužení neschváleno či zrušeno pro nepoctivý záměr
   • dlužník vzal v posledních 3 měsících návrh na povolení oddlužení zpět

9. Pořadí uspokojování pohledávek – přednost má výživné

   Splátky, které dlužník platí, se nejdříve použijí na náklady řízení a na výživné. Až poté se splácí ostatní dluhy. Zákon také pamatuje na lichváře, u kterých jsou často úroky a pokuty vyšší než samotná jistina. Pokud úroky, pokuty či penále přesahují jistinu, stanou se podřízenými.

   Podřízené pohledávky nebudou mít vliv na splnění oddlužení a nemusí být v insolvenčním řízení uspokojeny.