Jak poznat bedlu

Lenka Rutteová
Publikováno 9. března 2021
  1. Jak poznat bedlu

    Jak poznat bedlu

    Bedla je houbou s poměrně snadnou identifikací. V lese či na louce můžete narazit na dva jedlé druhy bedel. Jde o bedlu vysokou, která je opravdu vysokou a mohutnou, nádherně vonící houbou. Pak jde o bedlu červenající, která je menší, voní o něco méně a při rozkrojení nebo poranění dužnina zčervená.

    Mimochodem, v obou případech jde o velmi chutné houby. Bedla vysoká je masitější, jsou z ní vynikající řízky v trojobalu. Bedla červená se zase mnohem lépe hodí na přírodní řízky nebo na bedlové škvarky. Má totiž méně hmoty i vody v ní obsažené.

    Bedla má štíhlou nohu vyrůstající z kuličky. Klobouk je pokrytý šupinami. Bedla má svou typickou bedlovou vůni.

  2. Jak poznat bedlu vysokou

    Jak poznat bedluVysokou a opravdu mohutnou houbu s názvem bedla vysoká nebo bedla jedlá poznáte snadno. Jiná taková u nás totiž neroste.

    Klobouk

    Klobouk bedly vysoké může mít 10 – 40 cm v průměru. V mládí je uzavřený do vejčitého tvaru. Postupně rozvíjí do kužele, nakonec do zcela rovného, plochého tvaru. Bedla je typická měkkými hnědými a velkými šupinami na povrchu klobouku, přičemž uprostřed klobouku je tmavý hladký hrbolek.

    Noha

    Noha (třeň) je válcovitá, světlá, snadno vylomitelná, po odrostení klobouku na ní zůstává tzv. sukýnka. Spodní část nohy je kulovitá (nikoliv otevřené vajíčko!). Noha je v mládí vevnitř vatovitá, později dutá. A poměrně tuhá. Vysoká může být až 40 cm.

    Výskyt

    Bedla vysoká naroste hojně v listnatých i jehličnatých lesích, převážně však na jejich prosvětlených okrajích a mýtinách. Roste i na loukách okolo lesů.

    Dnes je možné si koupit sadbu vysoké bedly a vysít si ji pohodlně i na zahradě. Stačí jí místečko někde mezi stromy a více vláhy. Od vysetí potřebuje bedla k první úrodě 2 roky.

  3. Jak poznat bedlu jedovatou

    Jedovatých bedel je několik druhů. Například bedla ostrošupinná nebo bedla zahradní. Bývají prudce jedovaté. Naštěstí ale také dobře odlišitelné od jedlých druhů bedlí. Někdy se jim říká bedličky, protože jsou většinou drobné. Ale po rozřezání nezčervenají. Bedla zahradní je ve velikosti i v barevnosti výjimkou.

    Bedla ostrošupinná

    Jak poznat bedlu ostrošupinnou | © WikimediaTento druh bedly je v houbařských atlasech označován i jako bedla drsná, bedla ostrolupenná, bedla ostrošupinatá nebo bedla vidlená (Lepiota sapéra). Ale nemějte strach, od jedlé bedly ji poznáte snadno.

    Je bedle (červenající) sice podobná, ovšem klobouk má pokrytý rozpraskanou pokožkou a drobnými, vzhůru odstupujícími ostrými šupinami. Barva klobouku je červenohnědá až kaštanově hnědá. Roste ne moc hojně, proto jste ji třeba ještě ani nepotkali. Narazit na ni můžete v lesích i mimo les, například podél cest a na rumištích.

    Bedla zahradní

    Tato mírně jedovatá bedla nese také název bedla jedovatá nebo bedla česká. Klobouk mívá 8- 16 cm v průměru a bývá dosti masitý. V mládí je klobouk červenohnědý, někdy zcela do hněda. Později pokožka klobouku rozpukává od kraje ke středu a tvoří odsávající šupiny. Díky nim prosvítá bílý papírově vláknitý podklad. Na středu vždy zůstává klobouk jednolitý.

    Lupeny bývají nejdříve bíle, později hnědě skvrnité. Noha je celkem vysoká, 10 – 18 cm. Nejdříve je bílá, později okrově hnědá, dutá. Může mít v průměru až 3,5 cm. Dole je rozšířený do nápadné kuličky či hlízy, která může mít až 6,5 cm v průměru.

    Po rozříznutí se bedla zahradní na vzduchu zbarvuje nejdříve do pomerančova, později do červena. Ovšem ne tak intenzívně jako bedla červenající – ta je navíc drobná.

    Bedla zahradní se vyskytuje v zahradách a parcích, na kompostech a na dobře hnojených půdách. Takže mimo les a jeho nejbližší okolí bedly raději nesbírejte. A na zahradě berte jen tehdy, když jste si je tam sami vyseli.

  4. Jak poznat bedlu červenající

    Jak poznat bedlu červenající | © WikimediaBedla červenající je drobnou voňavou bedlou, která po rozřezání nebo jiném poranění výrazně zčervená, a to jak v klobouku, tak v noze. Říká se jí také bedla krvavějící nebo bedla třepivá. Někteří mykologové její konzumaci nedoporučují. Byly na ni totiž zaznamenány alergické reakce (podobně jako na václavky).

    Klobouk

    Šířka klobouku je ve stádiu zralosti 6 -16 cm. klobouk je též nejdříve kulovitý, později klenutý, většinou až plochý. S malým hladkým hrbolkem ve středu. Soustředně jsou na něm uspořádané velké šupiny.

    Noha

    Ta může dorůst do 8 – 18 cm a její průměr může dosáhnout až 1,2 cm. Noha je tuhá, dole vyrůstá z kuličky neboli hlízy. Prsten (sukýnka) je posuvný. Noha je bělavá, později okrově hnědavá. A lze ji snadno vylomit.

    Výskyt

    Nejčastěji ji potkáte v srpnu a v září v listnatých i jehličnatých lesích, ale také v zahradách a parcích, většinou pod listnatými stromy. Pro jistotu ji však sbírejte jen v lesích a na jejich okrajích.

  5. Jak poznat bedlu zahradní

    Jak už jsme zmínili, bedla zahradní je druhem bedly, která je mírně jedovatá. Je poměrně velká, větší než bedla červenající. Ale menší než bedla vysoká. Po poranění zčervená, ale jen mírně. Bedla červenající mění barvu mnohem intenzivněji. Bedla vysoká nemění barvu vůbec.

    Bedlu zahradní potkáte mimo les, kdežto jedlou bedlu vysokou a červenající převážně v lese nebo na jeho okrajích.

    Takže co byla chyba? Obejít bedlu v lese. Naopak správný krok byl nevšímat si bedly za zahradou (pokud jste si ji tam tedy sami nevyseli).


J
Jung 20.10.2020 – 12:36

Musí jedovaté bedly po rozkrojení červenat?

Odpovědět

Napsat komentář


💵

Šetříme vám peníze. Ukazujeme, kde zbytečně přeplácíte.

🖋️

Nejsme žádní poradci. Jsme novináři, naši prací je předávat informace.

😊

Skrblík je zdarma. Financuje nás reklama, ne peníze čtenářů.

Jsme féroví. Doporučujeme jen to, čemu sami věříme.

🙏

Jsme lidi a chybujeme. Nepřesnosti se však snažíme rychle opravit.