Jak pěstovat vřes

Lenka Rutteová
Publikováno 9. března 2021
  1. Jak pěstovat vřes

    Jak vybrat vřes

    Vřes má mnoho kultivarů, které se liší svou velikostí, tvarem listů barvou a velikostí květů, ale také dobou kvetení. Zatímco některé kvetou již od června, původnější odrůdy až v srpnu a během podzimu. Vybíráme i podle toho, zda budeme pěstovat ve volné půdě v zahradě nebo v přenosné nádobě.

    Většinou jde o půdopokryvné polodřevnaté keříky dosahující maximálně do 80 cm výšky, které se hodí pro pěstování v zahradě i v nádobách. Jen pozor, nemají rády přesazování. Proto jim raději rovnou vybereme trvalé stanoviště.

  2. Kam zasadit vřes

    Vřesy mají rády naše podnebí a podmínky, jde přece jen o původní evropskou rostlinu. Nejraději roste na vřesovištích a rašeliništích. Najdeme ho i v borových lesích, na pasekách, stráních. A podle toho je potřeba jej sadit i doma.

    Je to totiž světlomilná rostlina, která upřednostňuje kyselé prostředí. Má rád chudší písčité a rašelinové půdy. Také je raději na suchu než podmáčený, sucho dokonce zvládá velmi dobře. A ani okus ho nezničí. Je samozřejmě mrazuvzdorný.

    Vybíráme proto slunné stanoviště na sušším místě v zahradě. A dopřejeme mu dostatek písku, rašeliny, obecně kyselejší půdy. Do půdy zásadité je nutné pořídit vřesy vyšlechtěné pro méně kyselou až zásaditou půdu.

  3. Jak zasadit vřes

    Výsadba vřesu nevyžaduje nic speciálního. Pozor si musíme dát na složení zeminy, do které jej vysazujeme, a to je rašelina smíchaná s pískem. Vřes musíme vysadit tak, abychom jej nemuseli brzy přesazovat, změnu stanoviště totiž nemá rád. Takže jej sadíme dostatečně daleko od sebe, aby se měl kam rozrůstat.

    Vřes do nádob sadíme na několik let – vřes vyšlechtěný pro pěstování v nádobách je sice odolnější v případech přesazování, ale i tak raději doplníme substrát, než abychom celou rostlinu přesadili. Rovnou jím tedy osaďme velké nádoby. Vřes je brzy pokryje.

    Vřes se rád skrývá pod mulčováním, a tak mulčujeme záhony s vřesem, ale i nádoby, ve kterých vřesy pěstujeme (dokud je v nich pro mulčování místo).

  4. Jak zalévat vřes

    Vřes snese raději sucho než přemokření, a tak zaléváme méně často. Vždy necháme substrát proschnout. V případě pěstování vřesu venku zaléváme jen měsíc až dva po výsadbě, později už jen v případě většího sucha.

  5. Jak hnojit vřes

    Vřes má raději chudší půdu, a tak se s hnojením příliš netrápíme. Přihnojíme vždy jen na jaře a vždy jen mírně, hnojivem na rododendrony nebo borůvky – hnojivo nesmí obsahovat vápník, který je silně zásaditý.

  6. Jak pečovat o vřes

    Žádnou speciální péči tato rostlina nepotřebuje. Je plně přizpůsobená našim podmínkám, protože jde o původní evropský druh. A tak si poradí se zimou i s létem (pokud je pěstovaný v zahradě ve volné půdě). Jestliže jej pěstujete v nádobě, je nutné jej na zimu chránit před vymrznutím, a to dostatečnou (ale nikoliv přehnanou) zálivkou, aby mrazem nevyschnul.

    Vřes vyžaduje pravidelný řez. Jednou za rok, na jaře se zkracují nové výhony o cirka třetinu. To podporuje kvetení a zahuštění porostu, který je pak i odolnější veškerým nepříznivým vlivům. Jednou za tři až čtyři roky se ještě provádí zmlazovací řez, aby nevystupovaly holé středy odrostených rostlin. Zmlazovací řez nastartuje opětovný růst výhonů právě i ve středech vřesových keříků.

  7. Kdy a jak sklízet vřes pro dekorativní použití

    Vřes, který chceme použít pro dekoraci, tedy jako sušenou kytku, která bude součástí dekorativních výrobků, sklízíme v počátku kvetení. Vřes má tu vynikající vlastnost, že sušením jeho květy neopadávají, a tak mohou zdobit váš interiér po dlouhou dobu.

    Vřes opatrně stříháme a rovnou nadekorujeme do požadovaného tvaru a s požadovanými doplňky, necháme na vzdušném místě proschnout. Tento postup je vhodnější zejména proto, že čerstvý vřes je pružnější, se suchým se pracuje o poznání hůře.

  8. Kdy a jak sklízet vřes pro léčebné použití

    Léčebné použití je možné jak vnitřní, tak vnější. Vřes má mnoho léčivých účinků, kam patří pomoc s detoxikací, zánětům, zejména ledvin a močových cest, s prostatou, dnou a revmatismem, s otoky, dále s kašlem a nachlazením, psychickým napětím. Vřes zkvalitňuje spánek, zlepšuje imunitu. A při vnějším užití má stahující účinky.

    Vřes sklízíme v plném květu, nejlépe v poledne a za plného slunce – podobně jako když například pěstujete tymián. Tak získáme bylinky plné účinných látek, které se ve vřesech množí právě v době slunečního svitu a tepla. Podle odrůdy sklízíme v červenci nebo v srpnu, přednostně však pro léčebné kúry používáme vřes obecný, jinými slovy původní kultivar (Calluna vulgaris).

  9. Jak rozmnožit vřes

    Vřes lze množit řízkováním nebo semeny. Přednostně bereme větvičky, na kterých nejsou květy, protože ty při množení snadno plesniví. Řízky by měly být dlouhé cirka 5 – 7 centimetrů. Odstraníme z nich spodní část listů a napícháme je do substrátu složeného z rašeliny a perlitu či jemu podobné horniny v poměru 2:1.

    Substrát je nutné udržovat stále mírně vlhký, nádobu s řízky dáme nejlépe do skleníku nebo pařeniště. Řízkujeme na jaře, ale lze to i na podzim, v září, začátkem října. Řízky by měly zakořenit za 2 – 4 týdny. Jarní řízky pak přesadíme na trvalé stanoviště, podzimní necháme přezimovat v původní nádobě na světlém, bezmrazém místě. Vysadíme je až na jaře.

  10. Jaké jsou choroby a škůdci vřesu

    Vřes a také vřesovec, což jsou blízcí příbuzní, napadá mnoho chorob. Závažné škody způsobují houby (Phytophtora, Cylindrocladium, Glomerella a Botrytis). Významnějšími škůdci oba druhy naštěstí netrpí. Ale zpět k chorobám.

    Padání mladých rostlin je nemocí řízků a mladých vřesů, infekce se projevuje černáním báze řízků a hnilobou kořenových vlásků. Prevencí je postřik Previcurem během řízkování. Napadená rostlina nepřežije, je nutné ji co nejdříve odstranit, aby se minimalizovala nákaza dalších řízků a mladých rostlinek. Ty zatím zdravé znovu postříkáme přípravkem, tentokráte Polyversum.

    Na řízcích vřesu se mohou objevit vodnaté tmavě hnědé skvrny na bázi zakořenělých řízků. Po vysazení rostlin však infekce pokračuje dál. Výhony hnědnou a odumírají. Ale celý keřík žije ještě cirka dva roky. Nebezpečí takovýchto chorob snižuje kyselá půda. Pomoci může postřik, ale jen preventivně na rostliny, které zatím nejeví známky napadení (napadené je nutné odstranit).


Zatím žádné komentáře

Napsat komentář


💵

Šetříme vám peníze. Ukazujeme, kde zbytečně přeplácíte.

🖋️

Nejsme žádní poradci. Jsme novináři, naši prací je předávat informace.

😊

Skrblík je zdarma. Financuje nás reklama, ne peníze čtenářů.

Jsme féroví. Doporučujeme jen to, čemu sami věříme.

🙏

Jsme lidi a chybujeme. Nepřesnosti se však snažíme rychle opravit.