Jak pěstovat růže

Jak vybrat růže

Růží je v nabídce zahradnictví nepřeberné množství. Vybrat můžeme růži stromkovou, růži popínavou nebo klasické keříky. Pak jsou tu růže miniaturní, které dorostou jen do 40 cm a nabídnou spoustu drobných květů. No a ještě můžeme sáhnout po růžích půdopokryvných, které jsou vysoké do 50 cm, a jejichž výhony pokrývají půdu.

Barev a vůní, také tvarů a velikostí květů je spousta, dokonce i kombinací barev a vzorů na květech. Z nabídky oči často přecházejí, ovšem lze říci, že čím více je růže vyšlechtěná, tím kratší dobu vegetuje a tím je náchylnější na výkyvy počasí. Do vyšších oblastí tedy raději volíme starší české odrůdy, do nížin můžeme dát i náročné novější kultivary.

Kdy a kam zasadit růže

Růže mají rády slunečná a vzdušná stanoviště, ale snesou i polostín, ovšem o to vzdušnější. Nedávejte je příliš blízko zdem (pokud nejde o popínavý druh), saďte spíše do volných míst. Půdu potřebují dobře propustnou, aby v ní byla spousta vzduchu pro kořeny. Růže mají rády půdu humózní, takže ji před výsadbou prohnojíme, nejlépe i několik týdnů předem.

Sadit můžeme jak na jaře, tak na podzim. Sázení během léta se nedoporučuje, v létě je půda nedostatečně vlhká. A také horko a příliš mnoho slunce by mohlo čerstvě vysazené růže zahubit.

Popínavé růže můžeme sadit i do volného prostoru a pak k nim přidat oblouk na pěstování růží.

Jak zasadit růže

Růže prostokořenné nejprve ošetříme zkrácením kořenů a výhonů. Kořeny ostříháme až do míst, kde uvidíme jejich bílé středy. Výhony zkrátíme (pokud to neudělali už v zahradnictví) na 1 – 3 očka. Pak růže namočíme do kýble s vodou, a to na alespoň 12 hodin, aby kořeny natáhly dostatek vláhy. Pokud sadíme na podzim, řez před výsadbou neprovádíme, necháme jej až na jaro.

Růže sadíme do výsadbových jam. Ty bychom měli vyhloubit do cirka 60 cm a také narušit jejich dno a okraje, aby se kořenům pak snáze prorůstalo. Jámu dokonale prolijeme, pak do ní dáme substrát pro růže nebo dobře vyzrálý kompost.

Znovu prolijeme a pak vsadíme růži. Dáme ji cirka o 5 cm níže, než rostla u pěstitele. Místo roubování musí být pop povrchem. Zeminu přihrneme a ušlápneme, prolijeme. Pak dohrneme zbytek, ale již neušlapáváme. Naopak nahrneme zeminu do tvaru misky, aby při zálivce, které musí být vydatnější) zůstávala voda u růžní a vsakovala se tu.

Jak zalévat růže

Pravidelně a hodně. Růže potřebuje spoustu vody, aby nasadila dost květů a také aby vytvořila silné a zdravé výhony. Když má růže dostatek vody, dobře se brání chorobám. Zaléváme minimálně jednou týdně a vydatnějším množstvím vody. Růže koření hluboce, a tak musíme dodávat hodně vody najednou, aby se vsákla dost hluboko. Zálivku vynecháme pouze při velmi intenzivním a dlouhém dešti.

Koncem léta zálivky ubíráme. Podzim bývá deštivější, zalévání pak není tolik potřeba. Ale pozor, vždy zalijeme před prvními mrazy, aby růže nevymrzly (nevyschly mrazem). Během léta zaléváme jen ráno nebo večer, nikdy přes přímý sluneční úpal.

Jak hnojit růže

I hnojení musíme věnovat pozornost, ale až nějakou dobu po výsadbě, protože jsme růže dávali do vyzrálého kompostu. Většinou tak není hnojení po celý první rok potřeba, od druhého roku po výsadbě hnojíme hnojivem pro růže, kde musejí být základní prvky, jako je dusík, fosfor, draslík, vápník, železo, hořčík. Můžeme hnojit kompostem či hnojem nebo kupovanými organickými přípravky.

Hnojení by mělo proběhnout ve třech termínech, a to v předjaří a v květnu při nasazování květních poupat, kdy hnojíme plnými hnojivy, pak ještě koncem léta, kdy doplníme draslík a fosfor, aby se růže dobře připravily na zimu.

Jak se starat o růže

Růže vyžadují zálivku a hnojení, což jsme si už řekli. Pak je potřeba se postarat o včasně odstraňování odkvetlých květů a také provádět řez rostlin. Nutné je připravovat růže na zimu a na jaro, také je chránit proti chorobám a škůdcům.

V době, kdy růže kvetou, je potřeba pravidelně uštipovat odkvetlé květy, aby se rostliny nevysilovaly tvorbou šípků. Díky včasnému odstraňování prodloužíme kvetení růží a zajistíme násadu mnohem více květů.

Řez růží se dělá přednostně na jaře. Je nutné jej vést do hloubky, a to na cirka 2 – 7 oček, podle odrůdy růží. Ovšem pozor, sadové, pnoucí, miniaturní a půdopokryvné růže nezkracujeme, pouze postupně probíráme výhony. Růže stromkové zkracujeme zhruba na polovinu korunky, což je zhruba 15 – 20 cm. Vždy stříháme nad očkem směřujícím ven, a to alespoň 5 mm nad ním.

Na podzim pouze ostříháme růže po odkvětu, hloubkový řez neděláme, abychom rostlinám pomohli přezimovat. Příliš ostříhané růže totiž mohou vymrznout.

Jak zazimovat růže

Přípravu růžní na zimu jsme okrajově zmínili v névodu Jak připravit zahradu na zimu. Teď ale podrobněji:

Příprava zimu spočívá v prokypření zeminy a v přidání hnoje, který dáme na zkypřenou zem. Ale pozor, hnůj se nesmí dostat do kontaktu se dřevem. Pokud nemáme hnůj, využijeme hrabanku, mulč z listí nebo použijeme chvojí či netkanou bílou textilii.

Nejodolnější jsou pnoucí růže, ale i jim můžete dát na zimu přikrývku přes kořeny. Růže před zimou mírně zakrátíme, ale jen o několik oček, aby jim zůstalo dost dřeva k přečkání zimy. A jak už jsme psali, pnoucí, miniaturní a půdopokryvné růže nezkracujeme, pouze postupně probíráme výhony, a to přednostně až na jaře.

Jak připravit růže na jaro

Na jaře zapravíme do země hnůj, který jsme k růžím přivezli. Tím budeme mít prohnojeno a připraveno na začátek vegetačního období. Pokud byl na růžích jen mulč nebo třeba jutové pytle, musíme na jaře ještě i hnojit. Provedeme jarní řez růží popsaný výše.

Jak sklízet a sušit růže nejen pro dekoraci

Růže stříháme před rozvinutím do plného květu. Takové vydrží ve váze mnoho dní. Pokud si chceme růže sušit, nejlépe je svázat je do kytice k sobě a zavěsit hlavičkami dolů. Ideálním místem pro sušení růží je takové, kde je jen minimum světla, ale zato spousta proudícího vzduchu.

Sušení růží trvá 2 až 4 týdny. Usušené růže můžeme nastříkat sprejem na sušené květiny. Použít se dá i tzv. silikagel, který z růží vysaje všechnu přebytečnou vodu. Stačí jej nasypat trochu na dno vázy a na květinu samotnou.

Růže se však suší i pro jiné než dekorativní účely. Růže mají totiž léčivé účinky, a tak si je mnozí pěstují a suší pro budoucí přípravu čaje, koupelí, marmelád nebo sirupů. Ty u nás sice nejsou běžně používané, jako například marmelády a sirupy z ovoce, ale to se může změnit.

Marmeláda, čaj, růžová voda nebo sirup se připravují z okvětních lístků. Ty se nejsnáze suší na sítech určených k sušení hub nebo ovoce. Zde ale musíte najít místo, kde průvan nebude, aby vám lístky nelétaly po celém domě. Sušíme ve stínu a na klidném místě, uchováváme ve skleněných nádobách nebo v látkových pytlících. Sušit lze i v sušičce nebo v troubě, ovšem velké pozor na teplotu.

Jak rozmnožit růže

Růže se nejsnadněji rozmnoží pomocí řízků. A to v pozdním létě, respektive na podzim. Díky tomu získáte nové sazenice s naprosto stejnými vlastnostmi, jako má mateční rostlina.

Předpokladem úspěchu je správně vybraný řízek. Výhon k řízkování musí být dobře vyzrálý a silnější, musí také mít odkvetlou růži.  Výhon rozstříháme na kousky tak, aby na každém byla čtyři očka. Odstraníme spodní listy.

Horní část řízků ošetříme stepařským voskem nebo sadařským balzámem. Tu spodní, co půjde do země, potřeme stimulátorem nebo ji do něj rovno namočme. Tím usnadníme zakořenění řízků a zvýšíme úspěšnost množení.

Do květníku dáme substrát k výsevu a množení. Do jednoho květníku bychom neměli dát více než tři řízky. Sadíme je tak, abychom přes ně pak mohli dát velkou zavařovací sklenici s objemem 3 – 5 litrů, podle toho, kolik řízků sadíme. Sadíme do prolitého substrátu.

Sklenici dáme tak, aby hrdlo měla zahrnuté v zemi. Celý květník pak zakopeme do záhonu a necháme přezimovat. Na jaře vyndáme a klasicky přesadíme zakořeněné sazenice, jak jsme popsali v boxíku s číslem tři.

Jaké jsou choroby a škůdci růží

Růže bohužel podléhají mnoha chorobám a také škůdcům. A je nutné s tím počítat.

Nejčastějšími chorobami jsou padlí a černá skvrnitost růží. Skvrnitost je choroba houbová, napadá především listy a nové mladé výhony. Dá se jí předcházet účinnou zálivkou, kterou nikdy nelijeme na listy, ale vždy přímo na zem. Zaléváme ráno, aby přes den voda oschla. Pokud se choroba vyskytne, je nutné obrat napadené listy a ošetřit růže fungicidem.

Padlí je také houba, tvoří bělavé až šedobílé povlaky. Padlí se objeví v uzavřeném prostoru nebo při velkých teplotních výkyvech. Padlí odstraňujeme tak, že odstraníme napadené výhony a listy a ošetříme rostliny vhodným fungicidem.

Ze škůdců si na růžích nejvíce pochutnají mšice a svilušky. Na jejich odstranění použijeme mýdlovou vodu nebo domácí olejový postřik z pěti litrů teplé vody, 50 ml oleje a tří prášků do pečiva. Postřik je nutné opakovat, protože nepůsobí na vajíčka mšic. Larvy a dospělé mšice olej zadusí. Můžeme sáhnout i po insekticidu, pokud poblíž nepěstujeme ovoce či zeleninu.

Věděli jste, že růže inspirovaly například Emu Destinovou k napsání románu?