Pavelkovo skrblení 82: Výzva 21 dní – recenze

Vždy jsem se utěšoval tím, že co přes rok naberu, to o prázdninách shodím. Letos se to nepovedlo. Můj metabolismus už nefunguje tak, jak jsem byl zvyklý. Dobrých deset let mi hmotnost kolísala kolem 77 kilogramů, teď jsem se vrátil do pracovního procesu s 86. To by ještě při mé výšce 186 centimetrů nebyla tragédie, více mě štve, že si přes pupek přestávám vidět na pindíka.

Co s tím? V posilovně chtěli za měsíční permanentku šest stovek. Přece nedám za mučení a ztrapňování se přes dvě procenta platu? Šmejdil jsem po internetu a zjistil, že existuje spousta metod, jak si vyformovat postavu pomocí internetových kurzů.

Po chvíli hledání jsem se nakonec přihlásil do třínedělní výzvy a postupně objevil i svaly, o jejichž existenci jsem neměl tušení. Líbí se mi, že pracuji jen se svou váhou (která by mohla být nižší). Drahé činky jsem nahradil nejprve knihami, později pet láhvemi. Nikdo mě neočumuje, nikdo se nevysmívá, že nezvednu ani třetinu toho, co můj syn.

A najednou mi přišla výzva k uhrazení pokračování kurzu. Vrátil jsem se na začátek a zjistil, že opravdu je zdarma jen prvních sedm dnů. Pár dnů jsem cvičil dokola to samé. A pak zaplatil. Přes dvanáct stovek.

Teď jím denně mrkev, do kafe si dávám o kostku cukru míň, o třetinu jsem snížil spotřebu rohlíků … a po čtrnácti dnech jsem se zase postavil na váhu. Raději jsem si před tím došel na záchod. Hmm, dvacet deka dole, rozměry přes zadek i břicho zůstaly, BMI se nezměnil.

Zase se, milí skrblíci, přihlásím za čtrnáct dnů.