Nová dávka zahrne příspěvek na bydlení i přídavek na dítě, žadatele čeká majetkový test

Ministerstvo práce a sociálních věcí ve čtvrtek 4. dubna 2024 představilo detaily nové dávky státní sociální pomoci (DSSP). Podle slov samotného ministerstva se jedná o největší úpravu systému sociálních dávek za 30 let. Změna má mimo jiné zjednodušit současný stav, protože nahradí čtyři opakující se příjmově testované příspěvky jedinou novou dávkou.

Nový zákon v těchto dnech míří do meziresortního připomínkového řízení. Návrh revize sociálních dávek, o němž píšeme níže, může tedy být ještě pozměnen. Poté, co nový zákon projde celým legislativním procesem, se předpokládá nabytí jeho účinnosti v ideálním případě už 1. ledna 2025.

Nová sociální dávka reaguje na zastaralý systém

Plánovaná “superdávka” má podle návrhu MPSV nahradit dvě dávky státní sociální pomoci, konkrétně přídavek na dítě a příspěvek na bydlení, a dvě dávky pomoci v hmotné nouzi, kterými jsou příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Podle odhadů resortu se má týkat cca 400 tisíc domácností a 850 tisíc lidí.

Jednotná dávka se bude skládat ze čtyř složek, ministerstvo je označuje jako komponenty – živobytí, bydlení, dítě a pracovní bonus. Její výše bude vypočítaná dané domácnosti na míru. Nová dávka bude totiž oceňovat i pracovní aktivitu a snahu domácnosti o zlepšení své situace vlastním přičiněním. Ministerstvo si od ní slibuje adresnější pomoc nízkopříjmovým domácnostem a dosažení větší spravedlnosti celého systému. Motivací prý naopak není ušetřit peníze z rozpočtu, mají se jen efektivněji rozdělit.

Čtyři samostatné žádosti, na které jsou navázána čtyři správní řízení, nahradí jedna společná žádost a jediný proces vyhodnocení nároku na dávku a její výše. Tvůrci zákona slibují méně papírování a více digitalizace. Nebude také nutné opakovaně chodit na úřady a řadu informací si pracovníci zvládnou o žadateli obstarat sami.

Kdo pracuje, dostane více peněz

Ministerstvo ve svých materiálech k nové dávce státní sociální pomoci uvádí, že úskalím současného systému je také to, že lidem využívajícím sociální dávky mnohdy chybí motivace ke snaze aktivně řešit svoji životní situaci, tedy být zaměstnaný a vydělávat. To se má nyní změnit.

Návrh chce zamezit zneužívání dávek, ale přesto maximálně pomoci těm potřebným. Kdo má majetek nebo zatajené příjmy, nebude čerpat dávky, kdo se snaží a pracuje, bude podpořen.

Má také dojít k odstranění současných tzv. bodů zlomu, kdy dochází ke skokové ztrátě nároku na dávku třeba při nástupu do zaměstnání nebo prodeji majetku. Lidem se má naopak vždy vyplatit, když budou pracovat a snažit se sami zlepšit svou situaci. Součástí podmínek bude také kontrola školní docházky u dětí.

Čtyři komponenty nové sociální dávky

Nová dávka státní sociální pomoci bude mít čtyři součásti, které můžou být různě nakombinované: živobytí, bydlení, dítě a pracovní bonus.

Výše a způsob výpočtu jednotlivých komponent závisí na příjmech rodiny a pomoc je více zacílena na ty nízkopříjmové. Kolik peněz rodina dostane, se stanoví pro období 3 měsíců na základě skutečností předchozích tří měsíců (nikoli čtvrtletí).

1. Živobytí

Komponenta živobytí náleží rodinám s příjmem do 1,43násobku životního minima, tedy domácnostem s tak nízkými příjmy, že nestačí ani na pokrytí základních životních potřeb. Například u matky samoživitelky s jedním dítětem do věku 6 let jde o příjem do 9 939 Kč.

Osobní částka na životní potřeby je potom ve výši existenčního minima s výjimkou nezaopatřených dětí, příjemců invalidního důchodu ve III. stupni a osob starších 68 let. U nich je ve výši životního minima.

Pro potřeby výpočtu této části dávky je třeba sečíst částky na životní potřeby všech osob v rodině. Výše komponenty živobytí potom odpovídá částce, o niž převyšují životní potřeby rodiny její příjem, od něhož se odečte 30 % (ta jsou určena na bydlení).

2. Bydlení

Komponenta bydlení se započítá v případě, že náklady na bydlení přesahují definovanou část rozhodného příjmu a tato část není vyšší než uznatelné náklady na bydlení. Zjednodušeně řečeno, určena je těm domácnostem, které za bydlení utratí více než 30 % příjmů a zároveň si nebydlí úplně nad poměry.

Do nákladů patří kromě vlastnického paušálu či nájmu (který může být maximálně do výše nájemního normativu) také energie. U domácností s příjmem vyšším než 1,43násobku životního minima se započítává tzv. energetický paušál, u domácností s příjmem do 1,43násobku životního minima se započítávají skutečně uhrazené náklady na energie, a to maximálně do 1,2násobku energetického paušálu.

Nájemní normativ vychází z počtu osob v domácnosti a velikosti obce, společně s energetickým paušálem mají být hodnoty stanovovány podle dat příjemců dávek s přihlédnutím k údajům Českého statistického úřadu.

3. Dítě

Komponenta dítě má náležet rodinám s příjmem do 4násobku životního minima. Její výše bude záviset na výši příjmu domácnosti a počtu nezaopatřených dětí. Rodina s příjmy do 1,43 násobku životního minima má dostat na každé dítě 500 Kč, s příjmem od 1,43násobku do 3násobku 1 000 Kč, u rodin s příjmem od 3násobku do 4násobku životního minima se částka určí individuálně.

Tato část nové dávky zohledňuje také snahu o vlastní přičinění při zajištění soběstačnosti domácnosti a zároveň podporuje základní funkce rodiny. Nedostanou ji proto domácnosti, v nichž některá ze zdravých dospělých osob nepracuje a ani se aktivně nesnaží zaměstnání získat (není vedena v evidenci uchazečů), na 3 měsíce má být také její započítání zastaveno, jestliže dítě nebude dodržovat pravidelnou školní docházku.

4. Pracovní bonus

Tato komponenta je úplná novinka a jako jediná nemůže stát samostatně. Odráží snahu rodiny o vlastní zapojení do pracovního procesu. Pro domácnosti s příjmem do 1,5násobku životního minima činí 40 % z celkových příjmů z pracovní aktivity, od této výše příjmu je částka postupně redukována, a to 40% tempem.

Majetkový test u dávky státní sociální podpory

Zatímco u současných dávek státní sociální podpory se posuzuje pouze příjem, nová dávka zavádí i majetkový test. Kdo bude žádat o tento druh sociální pomoci, musí se vejít do předepsaných parametrů. Ty se týkají vlastněných nemovitostí, motorových vozidel i úspor.

Maximální úspory na účtech

Samostatně žádající jednotlivec může mít na běžném, spořicím nebo termínovaném účtu až 200 000 Kč, dvojčlenná domácnost 250 tisíc korun, tříčlenná 300 tisíc korun, čtyřčlenná 350 tisíc korun a domácnosti o pěti a více členech mohou mít naspořeno 400 tisíc korun. Do posuzovaných úspor se nepočítá penzijní připojištění ani stavební spoření.

Počet motorových vozidel

Domácnost může také vlastnit jedno motorové vozidlo na jednoho dospělého člena. Ke stáří, značce či ceně vozu se však přihlížet nebude.

Počet nemovitostí

Co se týká nemovistostí, překážkou nejsou ani dva vlastněné objekty. Je tedy možné nechat si dům nebo byt, v němž bydlíte, a zároveň chatu či chalupu nebo třeba dům po babičce, který upravujete pro bydlení svým dětem. Vlastnictví druhé nemovitosti by ovšem mělo být tolerováno jen dočasně, hovoří se o období 3 let od podání žádosti.

Návrh myslí i na ochranu zranitelných skupin

Přístup ke klientovi i výše dávky se má lišit podle míry ohrožení chudobou. V případě, že domácnost z objektivních důvodů nemůže pracovat, poskytne se jí místo pracovního bonusu vyšší ochrana v bydlení nebo zvýšená částka na dítě.

Za zranitelné členy domácnosti jsou považovány především děti, zdravotně postižené osoby a osoby, které o ně pečují. Ministerstvo do skupiny zranitelných počítá rovněž seniory či rodiče pečující o děti mladší 4 let či osamělé rodiče, kteří se sami starají o děti do 7 let.