Přiznání k dani z příjmů fyzických osob 2025/2026: Průvodce, formulář, rady

Kolik je daň z příjmu

V České republice činí základní daňová sazba daně z příjmů fyzických osob 15 %, pro část příjmů nad 36násobek průměrné hrubé mzdy se uplatňuje zvýšená 23% sazba. Daň z příjmů právnických osob je 21 %.

Od roku 2021 je sice zrušena solidární daň, byla ale zavedena dvě daňová pásma. Za rok 2025 se odvádí vyšší 23% sazba daně z příjmu fyzických osob z daňového základu nad 1 676 052 Kč.

Kdo musí podávat daňové přiznání

Přiznání k dani z příjmu za rok 2025 musejí podat všichni ti, kdo splňují alespoň jednu z těchto podmínek:

Vaše roční příjmy přesáhnou 50 000 Kč

Daňové přiznání podáváte v případě, že vaše roční příjmy jsou vyšší než 50 000 Kč.

Předmětem daně z příjmů jsou příjmy z podnikání, ze zaměstnání, z pronájmu, podíly ze zisku nebo příležitostné příjmy, například z prodeje nemovitostí.

Podnikali jste jen několik měsíců v roce

Daňové přiznání za rok 2025 musí podat i OSVČ, které vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost třeba jen v prvních dvou měsících roku a následně byly až do konce roku 2025 zaměstnány.

Studenti, důchodci, maminky na mateřské

Nemáte příjmy ze zaměstnání, ale ročně si vyděláte více než 50 000 Kč? Pak jste povinni podat daňové přiznání.

Vykazujete daňovou ztrátu

Pokud jsou vaše výdaje vyšší než příjmy, vykazujete daňovou ztrátu. V takovém případě musíte daňové přiznání podat.

Máte více souběžných příjmů

Daňové přiznání musí podat zaměstnanec, který měl v některém měsíci souběžně více příjmů, z nichž byla odváděna zálohová daň. Typický je např. souběh hlavního pracovního poměru a dohody o provedení práce u jiného zaměstnavatele s odměnou od 11 500 Kč měsíčně.

Máte zaměstnání a současně podnikáte

Zaměstnanci, kteří při zaměstnání podnikají a mají z této činnosti příjem vyšší než 20 000 Kč ročně, přiznání podávají sami.

Kdo nemusí podávat daňové přiznání

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2025 nemusíte podávat v těchto případech:

Celý rok jste pracovali u jednoho zaměstnavatele

V takovém případě za vás přiznání vyřídí zaměstnavatel.

Postupně jste pracovali u několika zaměstnavatelů

Pracovali jste pro jednoho zaměstnavatele, ukončili pracovní poměr a začali pracovat pro dalšího? Přiznání podávat nemusíte, jestliže podepíšete Prohlášení k dani dle § 38k zákona č. 586/1992 Sb.

Neměli jste žádný příjem

Pokud jste v uplynulém roce neměli žádný příjem, daňové přiznání nepodáváte.

Měli jste příjem pouze od státu

Jestliže jste měli po celý rok příjmy výhradně ze sociálních dávek, podpory z nezaměstnanosti apod., přiznání k dani z příjmů nepodáváte.

Váš příjem již byl zdaněn

Daňové přiznání se nemusí podávat, pokud máte příjem zdaněný konečnou srážkovou daní, např. z dohody o provedení práce do 11 499 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele bez podepsaného prohlášení k dani.

Měli jste pouze příležitostné příjmy

Daňové přiznání podávat nemusíte, pokud jste si díky příležitostné činnosti nevydělali více než 50 000 Kč. Za příležitostné příjmy se považují výdělky, které plynou z nárazových činností, nejsou pravidelné a neprobíhají systematicky. Jde například o prodej ovoce a zeleniny ze zahrádky nebo příležitostný pronájem movitých věcí.

Komu se vyplatí podat daňové přiznání, i když ho podávat nemusí

Někdy se může vyplatit podat daňové přiznání i tehdy, když ho podávat nemusíte — typicky v situaci, kdy jste pracovali jen část roku a zbytek roku jste byli například v evidenci úřadu práce, na nemocenské nebo jste nastoupili na mateřskou/rodičovskou. Zaměstnavatel vám totiž během pracovních měsíců srážel zálohy na daň, ale roční sleva na poplatníka se uplatňuje za celý rok. Výsledkem tak často bývá přeplatek a možnost získat část sražené daně zpět.

Vyplatit se to může i při ukončení pracovního poměru po mateřské či rodičovské dovolené, například pokud vám bylo vyplaceno odstupné. I v takovém případě se může po ročním vyúčtování ukázat, že jste na zálohách odvedli víc, než odpovídá celoroční daňové povinnosti.

Do kdy podat daňové přiznání

Přiznání k dani z příjmů se za normálních okolností podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období:

• Daňové přiznání v papírové podobě (osobně nebo poštou) je třeba podat nejpozději do středy 1. dubna 2026.
• V případě elektronického podání je lhůta prodloužena až do pondělí 4. května 2026.
• Jestliže vám přiznání zpracovává a podává daňový poradce, přiznání stačí podat do středy 1. července 2026. Služby daňového poradce je rovněž nutné do tohoto termínu doložit potvrzenou plnou mocí.

Daň musíte uhradit společně s odevzdáním daňového přiznání. Lze ji zaplatit převodem z účtu, na pokladně finančního úřadu nebo poštovní složenkou.

• Jak zaplatit daň (+ přehled čísel bankovních účtů finančních úřadů)

Jaké dokumenty jsou potřeba pro vyplnění daňového přiznání

Obecně vzato jsou potřeba ty dokumenty, které stvrzují nárok na slevu na dani nebo na odečitatelné položky, např. potvrzení o pobírání důchodu, potvrzení o platbách příspěvků účastníka penzijního připojištění nebo potvrzení plateb na životní pojištění.

U příjmů z podnikání nebo jiné samostatné činnosti je ještě potřeba

• Závěrka daňové evidence, pokud vedete daňovou evidenci.
• Účetní uzávěrka k 31. prosinci 2025, jestliže vedete účetnictví.
• Evidence o výši příjmů v případě, že uplatňujete výdajový paušál.

Jak vypočítat daň a vyplnit daňové přiznání

K výpočtu použijte daňovou kalkulačku, námi prověřenou najdete třeba zde:

• Kalkulačka daně z příjmů pro OSVČ
• Daňová kalkulačka 2026

Při vyplňování přiznání doporučujeme použít daňové přiznání z loňského roku. Jestliže se nic nezměnilo, budete mít jistotu, že hodnoty napíšete do správných kolonek a neuděláte chybu.

Daňové odpočty, nezdanitelné části daně

Od základu daně za rok 2025 si můžete odečíst příspěvky na státem podporované produkty spoření na stáří v celkové výši až 48 000 Kč. Týká se to zejména penzijního připojištění, doplňkového penzijního spoření, životního pojištění, dlouhodobého investičního produktu (DIP) nebo pojištění dlouhodobé péče.

Při splnění zákonných podmínek každá tisícikoruna daňového odpočtu představuje daňovou úsporu ve výši 150 korun, u lidí s vysokými zdanitelnými příjmy až 230 Kč.

Od základu daně si můžete odečíst také třeba finanční dary, darování krve, zaplacené úroky z hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření.

Přehled slev na dani

Slevy na dani se odečítají od vypočítané daně. V daňovém přiznání za rok 2025 uplatní všichni daňoví poplatníci slevu na poplatníka ve výši 30 840 korun. Slevu v plném rozsahu uplatní i ti, kteří během roku 2025 pobírali nemocenskou nebo byli po část roku nezaměstnaní.

Získat daňový bonus (“dostat se do mínusu”) je možné pouze s daňovým zvýhodněním na vyživované dítě. Za celý kalendářní rok vzniká nárok na roční daňový bonus v případě, že rozhodné aktivní příjmy ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti dosahují alespoň šestinásobku minimální mzdy, za rok 2025 to je tedy 124 800 Kč (6× 20 800 Kč).

Za zdaňovací období 2025 i nadále nelze uplatnit slevu na studenta nebo slevu za umístění dítěte, tzv. školkovné.

Formulář daňového přiznání vyplňte online

Daňový formulář je možné vyplnit na portálu Moje daně od Ministerstva financí. Po vyplnění jde uložit do formátu PDF nebo ho lze rovnou přes datovou schránku odeslat finančnímu úřadu.

Kdo má datovou schránku, je povinen vždy podat daňové přiznání v elektronické podobě. To se týká třeba naprosté většiny OSVČ, neboť ty mají datovou schránku zřízenou ze zákona.

Ostatní mohou vyplněné daňové přiznání vytisknout, podepsat a doručit na finanční úřad (osobně, poštou) nejpozději do středy 1. dubna 2026.

Výdajové paušály pro OSVČ

OSVČ si mohou vybrat, zda pro daňové účely budou:

• uplatňovat skutečné výdaje na podnikatelskou činnost a vést účetnictví, případně jednodušší daňovou evidenci.
• využívat stanovené výdajové paušály.

Výhodnost jednoho či druhého řešení se u každého liší, nicméně vždy je vhodné zvolit variantu s vyšším poměrem nákladů ku příjmům. V případě vedení klasického účetnictví je třeba brát v úvahu náročnější administrativu.

Přehledy OSVČ a zálohy na zdravotní a sociální pojištění

Osoby samostatně výdělečně činné musí kromě daňového přiznání podat ještě přehledy o příjmech a výdajích své zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení. Mají na to 1 měsíc po podání daňového přiznání. Na vyrovnání nedoplatků je 8 dní od podání.

• Minimální výše záloh na zdravotní pojištění v roce 2026 je 3 306 Kč.
• Minimální výše záloh na sociální pojištění v roce 2026 je 5 720 Kč (pro začínající živnostníky 3 575 Kč).

Novou výši zálohy je třeba v obou případech platit již od ledna.

Zálohy na zdravotní pojištění je nutné zaplatit vždy do 8. dne následujícího měsíce. To znamená, že například zálohy za leden jsou splatné 8. února.

Zálohy na sociální (důchodové) pojištění je možné zaplatit vždy od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, za který se záloha platí. Záloha za leden 2026 je splatná od 1. do 31. ledna 2026, za únor od 1. do 28. února 2026 atd.

Ale pozor – za den platby se v obou případech považuje ten, kdy došlo k připsání platby na účet příjemce.

Zálohy na daň z příjmu

Jestliže vaše poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, vzniká vám povinnost platit v následujícím zálohovém období zálohy na daň z příjmů. Výše a periodicita záloh se odvíjí od poslední známé daňové povinnosti a upravuje je § 38a zákona o daních z příjmů.

Paušální daň: Kdy se nevyhnete podání daňového přiznání

K paušální dani se mohou OSVČ nově přihlásit (nebo z ní naopak vystoupit) vždy do 10. ledna daného kalendářního roku. V průběhu roku se do paušálního režimu mohou přihlásit pouze začínající OSVČ.

Paušální daň v sobě slučuje zálohy na zdravotní i sociální pojištění i daň z příjmu. Tyto OSVČ potom nemusejí podávat daňové přiznání a všechny své povinnosti zvládnou uhradit jednou měsíční platbou.

K paušální dani se mohou přihlásit podnikatelé s ročními příjmy do 2 milionů korun. Od výše a charakteru příjmů poplatníka pak existují tři pásma paušální daně:

• 1. pásmo: měsíční paušál v roce 2026 činí 9 984 Kč
• 2. pásmo: měsíční paušál v roce 2026 činí 16 745 Kč
• 3. pásmo: měsíční paušál v roce 2026 činí 27 139 Kč

Platby se posílají vždy do 20. v měsíci finančnímu úřadu, lednová splátka je pro nové plátce o měsíc posunutá.

I živnostníci s paušální daní však mají v některých případech povinnost podat za rok 2025 daňové přiznání, může to nastat v těchto případech:

• V průběhu roku se živnostník nechal zaměstnat na základě pracovní smlouvy.
• Živnostník vykonával práci pro jiného zaměstnavatele na základě DPČ s měsíční odměnou od 4 500 Kč.
• Živnostník uzavřel DPP s měsíční odměnou vyšší než 11 499 Kč nebo s odměnou do 11 499 Kč měsíčně, avšak zároveň podepsal prohlášení poplatníka u tohoto zaměstnavatele.
• Živnostník získal v průběhu roku příjem z pronájmu movitých či nemovitých věcí vyšší než 50 000 Kč.
• Živnostník prodal majetek, získal tak příjem více než 50 000 Kč a zároveň se nejednalo o osvobozený příjem.
• Živnostník obdržel dar převyšující 50 000 Kč a nejednalo se o osvobozený příjem.

Mohou nastat i skutečnosti, kdy musí živnostník s paušálním režimem podat daňové přiznání a zároveň z paušálního režimu vystoupit:

• Výše příjmů za rok 2025 překročila částku 2 miliony korun.
• Podnikatel se stal dobrovolným nebo povinným plátcem DPH.
• Podnikatel se stal společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti.
• Podnikatel přestal být daňovým rezidentem ČR.
• Podnikatel se stal účastníkem důchodového pojištění v jiném státě než ČR.
• Vůči podnikateli bylo zahájeno insolvenční řízení.