Jakým dřevem topit → V krbu topte bukem, nejlepší výhřevnost má…

Nejlepší dřevo na topení

Při výběru palivového dřeva je důležitý druh dřeviny, její hustota a především vlhkost. Výhřevnost jednoho kilogramu suchého dřeva je u různých dřevin podobná, rozdíl je však v jejich hustotě. Z jednoho prostorového metru tvrdého dřeva tak zpravidla získáte více energie než ze stejného objemu měkkého dřeva.

Při nákupu si dejte pozor také na používané jednotky. Plnometr (m³) představuje krychli o rozměrech 1 × 1 × 1 metr vyplněnou pouze dřevní hmotou bez mezer. Prostorový metr rovnaný (prm) je krychle o stejném objemu vyplněná vyskládanými poleny včetně mezer mezi nimi. U prostorového metru sypaného (prms) jsou polena do prostoru volně nasypána.

Přesný přepočet závisí zejména na délce a tvaru polen a způsobu jejich uložení. Při porovnávání cen proto vždy zkontrolujte, v jakých jednotkách prodejce množství dřeva uvádí.

Tvrdé, nebo měkké dřevo?

Tvrdé dřevo, například buk, dub, habr nebo akát, je hustší, hoří pomaleji a déle a ze stejného objemu poskytne více energie. Hodí se proto především pro dlouhodobější vytápění.

Měkké dřevo, například smrk, borovice nebo jedle, se snadněji zapaluje a rychleji rozhoří. Je proto vhodné například k rozdělávání ohně, rychleji však shoří a je nutné častěji přikládat.

Praktická může být kombinace obou druhů – měkké dřevo použít k rozdělání ohně a po jeho rozhoření přikládat tvrdým dřevem.

Dub, buk, habr, nebo borovice?

Pro dlouhodobější vytápění se hodí především dub, buk, habr nebo akát. Jde o tvrdé a husté dřeviny, které hoří pomaleji a není nutné tak často přikládat. Měkké jehličnaté dřevo, například smrk nebo borovice, se naopak rychleji rozhoří a dobře poslouží při zatápění.

Ještě důležitější než samotná dřevina je však vlhkost dřeva. Řiďte se požadavky výrobce kamen, krbu nebo kotle, u řady zařízení by vlhkost palivového dřeva neměla přesahovat 20 %. Této hodnoty dřevo při správném skladování obvykle dosáhne přibližně po dvou letech sušení.

Nejspolehlivěji vlhkost zjistíte vlhkoměrem na dřevo. Příliš vlhké dřevo hůře hoří, část energie se spotřebuje na odpaření vody a při spalování vzniká více nežádoucích látek a úsad ve spalinových cestách.

Jak získat dřevo z lesa levně nebo zdarma

V lese můžete pro vlastní potřebu zdarma sbírat suchou klest ležící na zemi. Podle Lesů ČR jde o větve a zbytky vršků stromů přibližně do průměru 7 cm. Silnější větve, kmeny ani nařezané dřevo si bez souhlasu vlastníka lesa odvézt nesmíte.

Levnější možností může být samovýroba palivového dřeva. V takovém případě se musíte předem domluvit s vlastníkem nebo správcem lesa, který určí místo a dřevo určené ke zpracování. U Lesů ČR je samovýroba určena fyzickým osobám a je podmíněna uzavřením smlouvy.

Kolik stojí palivové dřevo?

Cena palivového dřeva závisí na dřevině, vlhkosti, délce polen, způsobu zpracování, množství i dopravě. Tvrdé listnaté dřevo bývá zpravidla dražší než měkké jehličnaté.

Při porovnávání cen věnujte pozornost především tomu, zda prodejce uvádí cenu za plnometr, prostorový metr rovnaný nebo prostorový metr sypaný. Stejná cena za „metr dřeva“ totiž může ve skutečnosti znamenat rozdílné množství dřevní hmoty.

Vyplatit se může také samovýroba. Lesy ČR mají v aktuálním ceníku samovýroby ceny od několika set korun za m³ podle druhu a kvality dřeva. K ceně je ale nutné připočítat vlastní práci, zpracování a dopravu.