SKRBLOG

Skrblík v Maroku: Příjemná jako život, silná jako láska, hořká jako smrt

čtvrtek, 23. říjen 2014, Petr Novák

Zahoďte předsudky, sbalte si batoh, naučte se základní fráze ve francouzštině a vyrazte do Maroka.

Úzké uličky medíny sice nepopsatelně zle zapáchají, ale pořídíte v nich čerstvé ovoce v bio kvalitě, o které si v supermarketech nechávají zdát.

Pivo ani jiný alkohol si v barech této muslimské země jen tak neobjednáte, ale kdo by na něj měl chuť, když si může za pár korun dát vynikající mátový čaj nebo čerstvý shake z libovolného ovoce.

Odpady zde nerecyklují, nýbrž pálí na velkých kupách a místo aut tu běžně zapřahují oslíky, přesto je země na severu Afriky v mnoha ohledech modernější než leckteré evropské kolegyně.

Vítejte v Maroku, jedné z finančně nejdostupnějších exotik.

Výhled z hotelu Al Walid v Casablance

Jak se dopravit do Maroka

Z Prahy do Maroka žádná přímá linka nelétá, ačkoliv aerolinky Royal Air Maroc takový záměr měly. Skrblík doporučuje zabalit jen příruční zavazadlo a vyrazit s Ryanairem z Wroclawi nebo z Bratislavy. Nízkonákladovka létá z Evropy do Agadiru, Essaouiry, Fezu, Marrakéše, Nadoru, Oujdy, Rabatu a Tangieru.

Při troše štěstí, chvilce hledání, pár hodinách nebo noci strávené na letišti někde v jižní Evropě a určité dávce rizika spojeného s cestováním s nízkonákladovkou pořídíte zpáteční letenku do Maroka od 2 000 Kč výše. Reálně počítejte se zhruba 3 000 Kč.

Doporučuji vám místo odletu a návratu nakombinovat. My konkrétně jsme přiletěli do Marrakéše a odlétali až z Barcelony. A mezitím navštívili Casablancu, Rabat, Tangier, Ceutu, Gibraltar plus Sevillu.

Vstupní formulář do Maroka

Vstupní formality – víza, celní deklarace…

Pro běžnou cestu do Maroka není vízum třeba, stačí platný cestovní pas.

Před vstupem a opuštěním země je nutné projít pasovou kontrolou a ještě před ní vyplnit formulář „Fiche d’embarquement / debarquement“. Ten se odevzdává celníkovi při kontrole. Jeho kolonky jsou ve francouzštině, arabštině a angličtině – vizte fotku výše.

Pro čtenáře Skrblíka dvě rady nad zlato:

  1. Po příletu si ze stojánku vyzvedněte formulář a vyplňte ho až ve frontě. Ušetříte si tím spoustu času. My ve frontě v letišti v Marrakéši strávili dvě hodiny – dav nervózních cestujících dokonce na celníky pískal v takové intenzitě, až to někteří z nich psychicky neunesli a začali se s turisty překřikovat.
  2. Formulář si neberte jeden, ale rovnou dva. Jsou zdarma a ušetříte si tak čas při opouštění země, kdy se musí rovněž vyplňovat. Na pozemní hranici s Ceutou někteří filuti prázdné formuláře prodávají. Pokud vás budou zastrašovat, že máte špatný lístek, nevěřte jim a hlavně jim neplaťte.

Pracovní nasazení celníků sice není, řekněme, intenzivní, ale strach z nich mít nemusíte. Obvykle se na nic neptají, jen si vezmou formulář, prohlédnou pas a bouchnou do něj štempl.

Pokoje v riadech jsou stylové

Ubytování – stylové riády v medině vs. moderní hotely

Ceny ubytování se, tak jako všude, odráží mj. od typu, kvality, umístění nebo nabízených služeb. V Maroku si každý najde to své – od levných nocleháren po superluxusní hotely.

My jsme se při výběru ubytování řídili jednoduchou formulkou – „chceme ho mít předem rezervované, spíše levnější, ale na dobrém místě a s hodnocením ideálně 8,0/10 a vyšším“. Toužíte-li po autentickém zážitku, hledejte riady. Protřelí hotelníci tak dnes sice pojmenovávají kdeco, nicméně původně pojem označoval tradiční marocký domek s vnitřním dvorkem a zahradou.

Na dobrý riad narazíte v medině (stará část města) a radím vám, nedejte na první dojem. Snadno přehlédnutelná stavba v zapáchajících, úzkých uličkách vypadá zevnitř mnohem lépe než zvenku. Interiéry v tradičním stylu třeba s kamennou sprchou (dámská polovina výpravy z ní byla nadšená, ačkoliv koupelna připomínala Vodní kostku), dvorek s posezením a plochá střecha s lehátky a množstvím květin jsou jen některá z lákadel.

Ceny za pokoj a noc se samozřejmě různí, takže jen pro představu – pokoj pro dva v Riadu v Marrakéši nás vyšel na 1 013 Kč na noc, výrazně lepší apartmá v Rabatu na 2 200 Kč za noc, hotelový pokoj v Casablance na 1 051 Kč za noc a hotel v Tangieru (který opravdu jako jediný nedoporučuji) na 1 242 Kč za noc. Uznávám, mé skrblíkovské já mělo dovolenou a ubytování by šlo sehnat levněji.

Součástí ceny ubytování v riadech bývá snídaně, zpravidla podávaná na střeše riadu. Co se jídla týká, jsem vcelku silně konzervativní, ale čaj z čerstvé máty a čerstvý džus z vymačkaných pomerančů nebo marocký chleba zvaný khobz byl velká paráda.

Čerstvý bio pomerančový džus za 10 Kč

Ceny, peníze, směnárny a kde vybrat

V Maroku se platí marockým dirhámem, koncem září činil směnný kurz u mBank 1 MAD = 2,63 Kč.

Dirhámy se v českých směnárnách nenabízí, doporučuje je vybrat až na místě v bankomatu. Některé bankovní účty nabízí výběry v zahraničí zdarma, já za výběr z mBanky platil 35 Kč. Ohledně bankomatů v Maroku dvě doporučení:

  1. V rámci jedné transakce lze vybrat nejvýše 2 000 dirhámů, tedy zhruba 5 000 Kč.
  2. Občas se vám může stát, že v bankomatu nebude dostatek peněz a musíte použít jiný. Na nádražích nebo letištích to není problém, ve městě občas ano, neboť jich nebývá několik u sebe.

Bankomaty vydávají několik menších bankovek, přesto je doporučuji co nejdříve rozměnit a mít zásobu drobných. Dobré je rovněž mít záložní obnos např. v eurech, jenž jsou třeba v hotelech běžně akceptovány.

Ceny v Maroku jsou zhruba stejné jako u nás, případně lehce nižší. Pro představu několik položek:

  • čerstvý pomerančový džus na souku = 4 MAD
  • 1,5 litru balené vody v Carrefouru = 4 – 6 MAD
  • jízdenka na tramvaj v Casablance = 7 MAD
  • konvička mátového čaje = 7 – 15 MAD
  • limonáda v restauraci = 10 – 12 MAD
  • čerstvý džus z libovolného ovoce v baru/restauraci = 12 – 17 MAD
  • jídlo v restauraci = 50 – 70 MAD
  • jízdenka Marrakéš – Casablanca = 90 MAD

Na tržištích nebo v taxících lze samozřejmě smlouvat ostošest. Doporučuji si na internetu předem zjistit skutečnou cenu, tuto informaci si uložit do telefonu a neváhat s jejím ukázáním protistraně.

Nádraží v Marrakéši - bezdomovce tu nehledejte

Doprava – vlaky a taxíky v Maroku

Nejjednodušším způsobem dopravování se mezi jednotlivými marockými městy jsou vlaky. Ty jsou moderní a klimatizované a svým komfortem velmi hravě strčí do kapsy třeba rychlíky s ruskými nápisy na trase Hradec Králové – Praha.

Ceny jízdenek do druhé třídy jsou vcelku přijatelné:

  • Marrakéš – Casablanca: 90 dirhamů (225 Kč)
  • Casablanca – Rabat: 35 dirhámů (88 Kč)
  • Rabat – Tangier: 95 dirhámů (238 Kč)

Jízdenky si můžete bez problémů koupit na nádraží na poslední chvíli. Pokladní povětšinou ovládají základní angličtinu, v nouzi pomůže jednoduchá francouzská větička „Bonjour, un billet pour Casa, s’il vous plaît“. Jízdenky sice nejsou místenkové, ale je na nich uvedeno číslo vlaku. Nicméně z vlastní zkušenosti mohu říct, že nevadí, když nastoupíte na jiný spoj.

Po většině měst se můžete pohybovat pěšky, my za den nachodili v průměru 25 km a viděli jsme vše podstatné. V Casablance a Rabatu můžete nasednout na moderní tramvaje, cena jízdenky je 7 dirhámů. Spoje jezdí poměrně často – od rána až do večera.

Dáváte-li přednost individuální dopravě, odchytněte si taxík. Po Maroku jezdí dva typy – petit taxi a grande taxi:

  • Petit Taxi jsou většinou malé Peugeoty a fungují podobně jako naše taxíky (ano, včetně odrbávání turistů). Odchytnete si ho a doveze vás, kam chcete. Doporučuji trvat na zapnutí taxametru.
  • Grande Taxi jsou obvykle staré, velké Mercedesy, které jezdí mezi jednotlivými městy. Jde o sdílená auta pro 6 cestujících (na sedadle u spolujezdce sedávají dvě osoby!) a řidiče. Cena je ve srovnání s petit taxi nižší, ale nejede se, dokud se auto plně nezaplní.

Skrblíkovský způsob dopravy - a to se ti dva neznali!

Co dělat v Maroku

Doporučuji si projít TripadvisorWikitravel, zde zmíním jen několik tipů, které mne osobně zaujaly.

Podobně jako v dalších arabských zemích, neopomenutelným bodem itineráře je tržiště neboli souk, kde můžete trénovat své vyjednávací dovednosti na šátcích, tričkách, soškách a dalších cetkách. Nejvíce se mi líbil trh v Marrakéši v blízkosti náměstí Djema El Fna, doporučím vám hned tři věci:

  1. V obchodě s kořením vyzkoušejte krystalizovaný eukalyptus, přírodní lék proti rýmě. Gram eukalyptu můžete usmlouvat za 5 dirhamů (12,50 Kč). K inhalaci se používá samotný, případně ho můžete nakombinovat se semeny černuchy seté (black seed).
  2. Sejděte mimo dav lidí a ztraťte se v boční uličce. Při troše štěstíčka narazíte na manufakturu, ve které se v bídných podmínkách vyrábí boty prodávané v hlavních ulicích tržiště.
  3. Osvěžte se čerstvě vylisovaným pomerančovým džusem. Na náměstí Djema El-Fna stojí několik identických stánků, za poctivé 2 – 3 deci zaplatíte velmi sympatické 4 dirhámy (10 Kč). Doporučuji si říct o plastový kelímek.

Boty Made in Morocco

Jak jsem psal v článku z Malty, na muzea nebo galerie mě neužije.

Naštěstí má Marrakéš co nabídnout také vyznavačům krapet adrenalinovější zábavy. Jižně od města leží lanový park s překážkami, závěsnými mosty nebo zip line. Hned několik společností pak nabízí projížďku na čtyřkolkách. Doporučuji hledat a číst recenze na Tripadvisoru, my zvolili 2hodinový trip od Marrakech Quad Evasion.

Cena za obdobný program se u všech společností pohybuje plus mínus kolem 45 euro za řidiče, spolujezdec bývá zpoplatněn cca 25 eury. V ceně je zahrnuto půjčení čtyřkolky, helma, odvoz z/do hotelu, voda a mátový čaj, na který se staví cestou.

Zážitek sám o sobě je parádní a skladba terénu pestrá. Svezete se po nestabilním kamení, hlubokém písku, dlouhých zpevněných cestách i ve fotogenickém palmovém háji. Nemáte-li s řízením čtyřkolky zkušenosti, vězte, že vyžaduje jistou sílu a obratnost. Sám jsem jednou šetřil brzdy a nakonec zastavil se štěstím asi 30 cm od hlubokého srázu. Pokud si na řízení nevěříte, jeďte raději jako spolujezdec!

Doporučuji!

Ať jste v Marrakéši, nebo v Casablance, zajděte si do některé z čajoven. Maročané zde večer u televize zaujatě sledují Ligu mistrů a místo oroseného Kozla srkají horký mátový čaj. Nutno podotknout, že výborný. Za konvičku zeleno-mátového čaje zaplatíte 7 – 15 dirhámů – dobrým indikátorem ceny je množství barevných a neonových světel v provozovně.

Z konvičky napěchované stonky máty naplníte skleničku hned třikrát. Staré marocké rčení praví, že první sklenička je příjemná jako život, druhá silná jako láska a třetí hořká jako smrt.

Několik vzájemně nesouvisejících tipů

  • Jak se dorozumět
    Doporučuji se naučit základní fráze v marocké arabštině a pokud nemluvíte francouzsky, tak i v ní. Anglicky v Maroku hovoří prakticky jen mladí lidé a zaměstnanci v oboru cestovního ruchu. Jinými slovy ti, kteří vydělávají na turistech. Maročané samotní jsou moc ochotní a přátelští a pakliže se povede zbořit jazykovou bariéru, moc rádi si povídají. V Rabatu s námi jeden z členů královské stráže šel snad půl kilometru, aby nám ukázal kudy ke králi.
  • Stáhněte si do telefonu offline Google Mapy
    Ohromně praktická věc, která vám usnadní toulky Marokem. Otevřete si v telefonu aplikaci Google Mapy, najeďte na město/oblast, kam míříte, klikněte na ikonku lupy a pak na „Uložit mapu k použití offline“. Celá oblast se uloží do telefonu a rázem máte k dispozici kvalitní GPS navigaci. Jediná moje výtka směřuje k časté chybové hlášce, která si vynutila aktualizaci map a s ní související požadavek na připojení k internetu.
  • Grand taxi z Tangieru
    Budou-li vaše kroky z Tangieru směřovat do Ceuty, doporučuji cestovat sdíleným taxíkem (Grande Taxi). Cena za osobu za odvoz k hranicím činí 55 dirhámů (140 Kč), stanoviště taxíků je v parčíku před autobusovým nádražím. Když se postavíte tak, že po levé ruce budete mít nástupiště pro autobusy a po pravé straně plot a silnici, jděte směrem za levou rukou. Pozor na různé provizní prodejce, kteří se vám budou snažit pronajmout celý taxík za 300 – 400 dirhámů a více!
  • Další informace o Maroku
    Pěkný článek s množstvím cenných informací o Maroku najdete na adrese Maroko.Afrikou.cz

Hlavní mešita v Marrakéši

Napsat komentář

Vaše emailová adresa zůstane utajena. Urážlivé nebo nicneříkající komentáře rovnou mažeme. :-)

Komentáře