Pavelkovo skrblení 70: Hotel na Ještědu

Nic nepotřebuju, tak nevyužívám žádné povánoční slevy, ale pár skrblických historek jsem za poslední dny roku 2015 ještě nasbíral.

Minule jsem slíbil, že zjistím, jak synův kamarád vydělává na zakládání nových účtů. Kromě toho, že dostal prémii za založení svého účtu v další bance, ještě posbíral bonusy za to, že k bance nalákal řadu dalších lidí. Ptal jsem se ho, jestli není prémie podmíněná tím, že na účtu se také něco děje. Tak je. Musí proběhnout aspoň dvě transakce měsíčně. Investoval do toho deset tisíc. Vždy je pošle někomu, za koho má bonusovou prémii, a zmíněný mu deset tisíc zase pošle zpátky. Na velký byznys to není, ale na dárky tahle taškařice vydělala.

To já opět skrblicky hřešil. Manželka si přála někdy přespat na Ještědu, v tom super hotelu, co je vidět z půlky republiky. Tak jsem jí to dopřál. Cena přes Vánoce byla o tři stovky vyšší než běžně. 2 900 za dvoulůžkový pokoj. Připlatil jsem jí k tomu ještě za šest stovek kartu, kterou se dá platit v baru nebo restauraci. Mé následovníky musím upozornit, že se vyplatí připlatit vždy násobek čtyř stovek. Za každé čtyři stovky totiž dostanete na kartu další stovku. Jinými slovy, já dostal za šest stovek jen sedmičku na útratu. Kdybych nebyl skrblík, tak bych za osm stovek dostal tisícovku.

A věřte, že bych ji za večeři hravě utratil. Láhev vína zde neprodávají pod tři stovky, cena jídla je takřka standardní. No ale pak je tady ten noční bar, kde padlo dalších pět set. V ceně ubytování jsou ale volné jízdenky na lanovku. Jako správní skrblíci jsme jeli třikrát a obzvlášť poslední jízda, kdy jsme cestovali sami, stála za to.

Pokud nejste úplně skalní skrblíci, noc na Ještědu doporučuji. Architektonicky je to skvost do posledního detailu. Ráno se nás na vyhlídce při východu slunce sešlo sedm.

Domů jsme šli z velké části pěšky. Zdravý člověk za den 57 kilometrů zvládne.