SKRBLOG

Pavelkovo skrblení 68: Test srovnávačů pojištění

Pátek, 04. prosinec 2015, Michal Pavelka

Minule jsem slíbil, že se trochu pohrabu srovnávači a zjistím, jestli bych neměl někde lepší pojištění auta než u stávajícího ústavu.

V této chvíli jsem už vyzkoušel čtyři kalkulačky a ke konečné cifře jsem se nedopracoval. Všechny chtějí některé osobní údaje, které se mi jim nechce sdělovat. Už takhle mě otravuje dost prodejců čehokoliv. Zrovna včera jsem jakoby vyhrál nějakou soutěž na prostředky k hubnutí. Ale abych cenu dostal, musel bych si sám zaplatit poštovné.

Tak poslední možnost. Zadávám značku auto, model, objem, výkon, datum registrace, palivo … a už to zase chce spoustu osobních údajů, počínaje telefonem a konče datem narození. Něco si vymyslím a uvidíme, jestli mě pustí dál. Skočil mi na to. A ve výsledku je jen jedna nabídka nižší, než jakou mi nabídl můj dlouholetý kamarád. Některé vypočtené sumy jsou více než dvakrát vyšší.

Zkouším ještě přidat havarijní pojištění. Tak to už jsem v některých případech úplně mimo. Samozřejmě jedna nabídka je jasně nejlepší. Když pak pátrám, kdo srovnávač provozuje, je jasněji. Vítězná nabídka je sice o tři tisíce nižší, než ta moje stávající. Jenže zatímco já mám dlouhodobě dohodnutou spoluúčast 5 % (minimálně ale pět tisíc korun), v této je 30 % (minimálně 50 000 korun). Jsem zvědav, kdo se po této pojistce vrhne. Pokud to bude někdo, kdo jezdí starou feldou za třicet tisíc … no, ten už asi na havarijní pojistku peče. Každopádně chci upozornit ty, co se chytají pojistit po netu, že je potřeba si hlídat řadu podmínek. Například já si jdu zjistit, co to znamená sezónní havárie, protože jsem doposud ani nevěděl, že proti ní pojištěný nejsem.

Aha, tak to je termín, který se používá jen v souvislosti s motocykly.

Spoluúčast, minimální plnění. Ono dneska si dát minimum 35 milionů taky nemusí stačit, proto pojišťovny nabízejí i 150 milionů. Rozdíl v platbě za rok jsou u mě kupodivu jen čtyři stovky.

Pravidelně si pojišťuji i přední sklo. Je to sice tisícovka navíc, ale ještě si nepamatuji auto, se kterým bych dojezdil čtyři sezóny a ono neprasklo. Nové u mě stojí dvanáct tisíc. Koukám, kde jsem ještě ušetřil. Pět procent sleva za smluvní servis, dalších pět procent za propojištěnost a nejvíc dělá skutečnost, že jsem už sto dvacet měsíců neboural (údajně 50 procent). Za věrnost jsem dostal dalších dvacet procent. Až mě překvapuje, že to nakonec nemám zadarmo.

No, ale jedna věc ještě visí ve vzduchu. Loni mi na parkovišti auto kdosi naboural a ujel. Jsem zvědav, jestli mi těch padesát procent zůstane. O tom v některém z dalších dílů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa zůstane utajena. Urážlivé nebo nicneříkající komentáře rovnou mažeme. :-)

Komentáře

  • Petr Novák 4. prosince 2015 v 16:51

    Ty povinné údaje lze obejít jednoduše:
    – založit si nový e-mail a ten používat pro podobné příležitosti
    – nechat si poslat novou SIM kartu a do srovnávačů vyplňovat její číslo
    – město, datum narození… uvádět dle pravdy

  • Michal 5. prosince 2015 v 21:53

    A jaký je teda závěr? Srovnávače jsou naprd? Jak se dobrat k vysněnému pojištění?