SKRBLOG

Pavelkovo skrblení 62: Pracovnice call center

Pondělí, 21. září 2015, Michal Pavelka

Pracovnice call center mi volají i dvakrát denně. Například jsem dostal nabídku na zaručeně nejlevnější povinné ručení. Požádal jsem, ať mi nabídku pošlou písemně, že o ní začnu uvažovat, až si ji porovnám se svým současným. Od té doby nic. Asi dvě hodiny na to se ozvala pracovnice mé stavební spořitelny, že má pro mě připravenou smlouvu na výhodný úvěr.

„Já jsem ale o nic nežádal,“ namítl jsem.

„To nevadí. To je tak výhodné, že si ty peníze musíte půjčit.“

„Já ale žádné peníze nepotřebuju. Já všechno mám.“

„A nechcete si třeba koupit aspoň televizi.“

„Když budu chtít novou televizi, tak použiju své peníze. Mám jich na účtu dost.“

„Vy máte dost peněz? A koukám, že jste stejný ročník. Nechcete se třeba někdy sejít. Já jsem rozvedená.“

„A to ještě stále náš rozhovor nahráváte?“

„A jo. Už ne. Tak co, nechcete se někdy sejít třeba na kafe?“

No nic, to je taková historka, jejíž pokračování může skrblíka snadno připravit o naspořené peníze.

V týdnu jsem kosmeticky upravil své portfolio. Prodal jsem podílové listy, které mi vynášely, abych zůstal v plusu. A za část peněz si tvrdohlavě přikoupil některé, které se mi zhouply dolů. Někdo mi v diskusi tady na skrblíkovi psal, že investuju od boku. Asi trochu ano. Tak jsem šel do sebe a se synem jsme se přihlásili na školení o správném investování. Bude minimálně o čem psát.

Ale myslím, že jinak jsem docela přizdisráč. Zajímalo by mě, kdo si do poslední chvíle přikupoval ty čínské fondy. Z ceny 500 Kč za podíl se vyhouply až hodně přes 1 200, aby se pak během tří dnů propadly na méně než polovinu. Já se jinak držím poměrně tradičních trhů v Evropě a severní Americe. Bohužel Čína s sebou vzala úplně všechno.

Budu rád, když se čtenáři opět ozvou, jak si v posledních měsících stojí jejich investice.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa zůstane utajena. Urážlivé nebo nicneříkající komentáře rovnou mažeme. :-)

Komentáře