Pavelkovo skrblení 56: Outdoorové kamery

Mám za sebou další anabázi s elektronikou a její následnou reklamací. Zima byla ve znamení nového PC, jaro outdoorové kamery. Po zkušenostech s no name obchodem jsem dal přednost osvědčenému internetovému obchodu. S kamerou jsem měl velké plány, chtěl jsem do místního internetového plátku natáčet videa ze stezek v okolí. Bohužel, jak asi tušíte, kamera fungovala jediný den. Pak se z neznámých příčin kousla a nedala se ani zapnout.

Po reklamování trvalo přesně měsíc, než mi dorazila zpět. Prodejce mi v průvodním dopise oznámil, že výrobek nešel opravit, a tak mi posílají kameru novou. Překvapilo mě, že jde o jiný typ. Na první pohled lepší, ale bohužel nebyl kompatibilní s nástavcem, který jsem si mezitím koupil k původnímu výrobku. Navíc nebyl kompatibilní ani s díly, které byly součástí jeho vlastního balení.

Následovala krátká komunikace a prodejce mi vrátil původně investovanou částku a uhradil i poštovné.

Jaká ponaučení jsem si odnesl? Outdoorové kamery jsou hitem. Nosí je lidi na hlavách, páscích, hrudích, kolech, helmách. Výrobci se předhánějí v nástavcích, které k nim dodají a které většinou nejsou k ničemu, takže si musíte kupovat další, samozřejmě předražené. Kdo chce kvalitu, měl by sáhnout po nějakém typu od lídra trhu, no name značky zkrátka jeho kvalit nedosahují. Na druhou stranu, za tři tisíce se dají koupit použitelné výrobky s řadou nástavců a funkcí, na kterých si dobrodruh vyzkouší různé funkce. A také přijde na to, jestli podobnou hračku vlastně chce. Já po pár pokusech zjistil, že lidi až tak nebaví koukat na roztřesená desetiminutová videa mé jízdy po silnici. Chci teda vyzkoušet něco jiného – kameru časosběrnou, která dělá snímky v pravidelných časových intervalech. Třeba slide show z mých turistických výprav po okolí někoho chytnou. Snad nebudu při každé expozici dýchavičně opřený o strom.